Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika posílila v souvislosti s útoky na velvyslanectví některých evropských zemí v arabském světě bezpečnostní opatření svého zastupitelského úřadu v Palestině. Ochrana budovy v Ramalláhu byla zvýšena o jeden stupeň, řekl ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. Ostraha ostatních českých úřadů v islámských zemích se zatím nemění.

Ministerstvo vydalo prohlášení, podle nějž "důrazně odsuzuje útoky proti velvyslanectvím a dalším objektům Dánska, Švédska, Norska, Německa a Evropské komise a proti občanům evropských zemí, stejně jako rozdmýchávání nenávisti pod záminkou obrany náboženství". Rozdílné pohledy na kterékoli téma nesmějí být podle prohlášení v žádném případě omluvou pro násilí. Úřad proto vyzval ke zdrženlivosti a dialogu. "Společenské a právní uspořádání České republiky spočívá na hodnotách demokracie, tolerance, svobody slova a respektu k jakémukoli vyznání," připomněl v prohlášení rozeslaném médiím.

Vlády západních zemí posilují bezpečnostní opatření svých velvyslanectví v arabských státech kvůli nepokojům, které minulý týden vyvolalo otištění karikatur proroka Mohameda v dánských a později i v dalších evropských novinách. Muslimští radikálové v Egyptě, Saúdské Arábii, Sýrii a dalších zemích odpověděli bojkotem dánského zboží. Následovaly útoky na velvyslanectví některých evropských zemí na Blízkém východě. Po celém světě se rozproudila debata o vzájemném respektu a svobodě slova.

České úřady zatím nemají signály, že by velvyslanectvím v Česku - dánskému, norskému nebo například francouzskému - hrozily podobné útoky jako v arabských státech. Zastupitelské úřady nepožádaly o zvýšení ochrany. U některých z nich přesto hlídkuje více policistů, řekla ČTK mluvčí ministra vnitra Radka Kovářová.

Ministr vnitra František Bublan se chce příští pondělí sejít se zástupci šesti muslimských organizací v České republice. Předmětem debaty mají být útoky islámských radikálů na skandinávská velvyslanectví na Blízkém východě, jež vyprovokovalo otištění karikatury Mohameda v dánských a dalších evropských novinách. "Jde o vzájemnou výměnu názorů na aktuální problémy," řekla ČTK Bublanova mluvčí Radka Kovářová. Záměrem ministra je podle mluvčí zamezit podobné radikalizaci mezi českými muslimy. Nyní ale české úřady v tomto směru nemají žádné signály, uvedla. Plánovaná schůzka Bublana s českými vyznavači islámu by byla první v historii a podle Kovářové by pomohla navázat bližší kontakty. O jejím uskutečnění vnitro uvažovalo již před současným výbuchem násilí, dodala.

V Česku žije několik tisíc zahraničních muslimů a stovky Čechů, kteří vyznávají islám. Jejich spolky na Bublanovu nabídku zatím nereagovaly. Ve svém společném prohlášení pouze uvedly, že otištění karikatur proroka Mohameda v evropském tisku považují za projev nenávisti a islámofobie. Vyzvaly proto všechny "rozumné, moudré a spravedlivé osoby z politické, náboženské a kulturní sféry", aby se proti těmto projevům postavily a naopak podpořily porozumění a dialog. Debata o vzájemném respektu a svobodě slova se po publikaci karikatur a následné rozhořčené reakci muslimů rozproudila po celém světě.

Ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jan Mareš podle premiéra Jiřího Paroubka může zůstat ve funkci, pokud věrohodně vyvrátí podezření, že byl ve spojení s některými aktéry skupiny kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky. Paroubek řekl, že si nechal čas do středečního zasedání vlády, aby informace médií vyhodnotil a poté rozhodl o dalším postupu. Očekává rovněž, že Mareš okolnosti celého případu veřejnosti důkladně objasní. Podle předsedy vlády nebude mít prošetřování činnosti zaměstnanců NBÚ vliv na udělování bezpečnostních prověrek. "Nemají s tím nic společného," soudí.

Jan Mareš popřel informace, podle nichž byl ve spojení se skupinou kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky. Řekl, že s jedním s aktérů kauzy Vladislavem Větrovcem se stýkal předtím, než se objevily informace o jeho napojení na Berku, a to pouze při společenských příležitostech. V prohlášení se Mareš nijak nezmínil o možnosti, že by z funkce sám odstoupil. Popřel rovněž, že by Větrovcovi umožňoval získat kontakty na státní správu včetně kanceláře prezidenta republiky. Zvažuje právní kroky, kterými se bude bránit proti narčením.

Premiér hovořil s Marešem v pondělí odpoledne. Česká televize v neděli s odvoláním na policejní odposlechy uvedla, že šéf bezpečnostního úřadu mluvil s hlavním aktérem Berkova gangu Vladislavem Větrovcem o tom, jak se napojit na úřad prezidenta republiky. Mareš televizi řekl, že se s Větrovcem vídal jen při společenských událostech v přítomnosti dalších lidí.

Mluvčí Hradu Petr Hájek vydal prohlášení, podle něhož nikdy neexistovaly a neexistují jakékoliv vazby na kauzu Berka mezi vedoucími pracovníky NBÚ a prezidentskou kanceláří. "Kancelář prezidenta republiky a prezident republiky nemají a nikdy neměli žádné institucionální ani osobní vazby k NBÚ a jejím představitelům, které jmenuje a odvolává vláda," informoval ČTK Hájek. Jediným zásahem prezidenta do případu bylo rozhodnutí o vydání soudce Berky k trestnímu stíhání. "Jakákoliv jiná tvrzení osob v této kauze zainteresovaných jsou lživá," dodal.

Policie oznámila, že prověří únik informací z policejních odposlechů. Také Paroubek považuje za alarmující, že se tak tajné a důvěrné údaje - nikoliv poprvé - dostaly do médií. "Opakované úniky tajných a důvěrných informací ze soudních vyšetřovacích spisů předsedu vlády velmi znepokojují. Očekává, že se touto skutečností se vší vážností budou zabývat příslušná ministerstva spravedlnosti a vnitra, případně orgány činné v trestním řízení," sdělila ČTK mluvčí kabinetu Lucie Orgoníková.

Už před dvěma týdny obvinila policie bývalého sekčního šéfa NBÚ Vladimíra Šišu z korupce. Podle policie dostával Šiša za své služby od lidí kolem Berkova gangu dárky, například od podnikatele Jana Harangozza, který s Větrovcem údajně patří k šéfům konkurzního gangu. ČT uvedla, že státní zástupce Jaroslav Dolejší v minulých týdnech řekl, že propojením NBÚ s lidmi z Berkova gangu byly ohroženy bezpečnostní zájmy republiky. V budoucnu se uvažuje o tom, že by mohl být Mareš novým svědkem v případu. ČTK to řekla mluvčí pražského vrchního státního zastupitelství Irena Zadražilová. Policie začala skupinu rozkrývat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku, který Berka vyhlásil údajně na základě padělaných dokumentů.

Žaloba a ústavní stížnost, kterou chystá odvolaná předsedkyně Nejvyššího soudu (NS) Iva Brožová, pouze zesilují povědomí, které o její práci převládalo. Řekl to v pondělí prezident Václav Klaus. Rozhodnutí o jejím odvolání měnit nebude. Ministr spravedlnosti Pavel Němec jí mimo jiné vytýká, že NS pod jejím vedením nesjednocoval precedenční rozhodnutí soudů a prodlužovala se délka řízení u obchodních sporů. Spolu s premiérem Jiřím Paroubkem Klaus rozhodl o odvolání Brožové z funkce minulý týden, soudkyně se tomu brání.

"Paní Brožová je trošku odvážná žena a musím říci, že její reakce mě šokují a překvapují a jenom zesilují všeobecné povědomí, které o jejím výkonu v této funkci v celé naší zemi naprosto převládalo a dominovalo. Své stanovisko nezměním. To by ani nikoho nemohlo napadnout," řekl prezident. Případný nástupce odvolané předsedkyně Nejvyššího soudu je podle slov Václava Klause jedním z třicítky nových soudců, které prezident hodlá jmenovat v úterý 14. února. Brožová má zformulovat stížnost k Ústavnímu soudu. Už v pátek podala k Městskému soudu v Praze správní žalobu, kterou žádá zrušení odvolání. Žaloba směřuje na Klause i na Paroubka.

Brožová mandát soudce nesloží a nadále zůstane v justici. Tvrdí, že byla odvolána, aniž dostala šanci vyjádřit se ke kritice. Nezaznamenala prý ani jednu ústní či písemnou výtku. Ministr Němec ale uvedl, že když jí něco vytýkal, Brožová si vzala dlouhou dobu na rozmyšlenou a pak řekla, že NS řídí ona, a tudíž jakákoli kritika ze strany ministra spravedlnosti je nepřípustná.

Prezident Václav Klaus není příliš spokojen s podobou zákona o registrovaném partnerství. Vyplývá to z jeho pondělního vyjádření. Normu o soužití homosexuálů schválila sněmovna i Senát, do 16. února se k ní má vyjádřit hlava státu. Pokud by prezident zákon ve stanovené lhůtě nepodepsal a ani nevetoval, začal by platit po svém vyjití ve sbírce zákonů. Takto přistoupil Klaus k několika sporným normám. "Musím říci, že jednou věcí je filozoficko-společenská debata, kterou lidé vedou. Druhou věcí je přečíst si zákon - a to musím říct, nevěřím svým očím, nevěřím, že můžou legislativní rady vlády a legislativní rady parlamentu takovou věc vůbec pustit mezi lidi," řekl Klaus. Dodal, že "termín podpisu nebo nepodpisu tohoto zákona je příští čtvrtek".

Prezident se již několikrát vyjádřil tak, že registrované partnerství nepodporuje. Média spekulují o tom, že svůj podpis pod normu nepřipojí. O její podepsání ho minulý týden poprosili dopisem zástupci Gay a lesbické ligy. Podle nich se zákon snaží vyjít vstříc "potřebám a přáním lesbických žen, gayů, jejich přátel, příbuzných a podporovatelů z řad široké veřejnosti".

Mluvčí ligy píší, že norma odděluje partnerství od manželství, klade ale důraz na věrnost a vzájemnou péči partnerů. Podle ligy by se schválením partnerství Česko zařadilo mezi nejvyspělejší demokratické země světa. Zástupci organizací homosexuálů a lesbických žen doufají, že prezident normu vetovat nebude a umožní jí platnost i bez svého podpisu. Podle říjnového průzkumu s partnerstvím souhlasilo 62 procent Čechů a Češek.

Za políček parlamentní demokracii označil předseda Senátu Přemysl Sobotka tvrzení ministra kultury Vítězslava Jandáka o tom, že horní je v Česku nadbytečná. Sobotka připomněl, že Jandák s ním loni v říjnu podepsal memorandum o spolupráci mezi institucemi, v jejichž čele oba stojí. "Je to prohlášení, které je nejen políčkem parlamentní demokracii a já jej považuji za výsměch všem voličům, ale potvrzuje i to, že pan ministr neví, co dělá, nebo taková prohlášení vydává z vůle někoho jiného," uvedl Sobotka na adresu ministrových slov.

Ministr Jandák v nedělním pořadu České televize při diskusi o přímé volbě a pravomocích prezidenta uvedl, že "Senát je tady trošku příliš velká nadbytečnost" a "je to trošku velký přepych pro tuhletu zemi". Možnost zrušení Senátu v pořadu připustil i předseda KSČM Vojtěch Filip, který zmínil možnost zrušení zásahů horní komory do volby ústavních soudců. ČSSD a KSČM mají nyní většinu ve sněmovně, v jednaosmdesátičlenném Senátu ale obsadily dohromady jen devět křesel.

Přemysl Sobotka uvedl, že ministrova vyjádření na účet Senátu signalizují to, "kdo se v České republice dere k moci a jak si představuje vládnutí - oklešťování demokratických institucí, jejich zpochybňování pod rouškou populistických vět". Jandák by měl po svých výrocích o Senátu zvážit své setrvání ve funkci ministra, případně by ho měl odvolat premiér Jiří Paroubek, dodal předseda horní komory.

Nečekané přijetí u saúdskoarabského krále označil český ministr zdravotnictví David Rath za klíč k investicím obyvatel Saúdské Arábie v České republice. Abdalláh ibn Abdal Azíz Saúd přijal Ratha v neděli ve svém paláci v Rijádu a zajímal se zejména o české lázeňství. Tento králův krok by mohl ovlivnit chuť saúdskoarabských podnikatelů s Čechy jednat a investovat v České republice, řekl Rath zpravodajce ČTK.

"O přijetí vědí z televize všichni. Co udělá král, udělají všichni, je to klíč k investicím," prohlásil ministr. Král ho přijal zcela nečekaně, když se dozvěděl, že českého politika doprovází velká skupina podnikatelů, mezi nimi i zástupci lázní, nemocnice či farmaceutické firmy. Kvůli audienci prý dokonce vynechal i pravidelnou modlitbu. Rath je po bývalém prezidentovi Václavu Havlovi druhým českým politikem, kterého král Abdalláh přijal.

Českému ministrovi zdravotnictví si čtyřiaosmdesátiletý monarcha postěžoval na bolavá kolena a vyslechl od něj lékařské doporučení, že by měl strávit alespoň dva týdny v lázních. Ministra v neděli přijal také korunní princ Sultán ibn Abdal Azíz Saúd, který potvrdil svůj zájem navštívit Českou republiku.

Ministr Rath se po podpisu memoranda o spolupráci vrací do vlasti. Během třídenního pobytu jednal se svým resortním kolegou. Hamád ibn Abdalláh Maní mu řekl, že má problém: většina pacientů prý nechce jet za lázeňským léčením jinam než do Česka. Ročně se v českých lázních léčí na 5000 obyvatel Saúdské Arábie. České lázeňství a rehabilitace mají v zemi dobrý zvuk.

V Saúdské Arábii pracuje asi 200 českých sester a lékařů, a místní nemocnice by rády získaly další odborníky. To Rath podporuje; pro české zdravotníky je podle něj dobrá zkušenost, když mohou pracovat v mezinárodních týmech.

Sněmovnu tento týden čeká schvalování nového zákoníku práce a zákona o neziskových nemocnicích. Zatím se zdá, že obě normy by mohli společně prosadit sociální demokraté a komunisté, kteří mají v dolní komoře většinu. Schůze pokračuje v úterý odpoledne, schvalování zákonů se ale očekává až ve středu.

Před závěrečným hlasováním jsou i některé další sledované normy, například novela zákona o péči o zdraví lidu. V ní jde mimo jiné o to, zda zákon nařídí pojišťovnám, aby s nemocnicemi uzavřely smlouvy na dobu neurčitou, a zda posílí roli České lékařské komory při vyjednávání o cenách péče. Lze předpokládat, že projednávání této novely i zákona o neziskových nemocnicích budou opět provázet spory levice a ministra zdravotnictví Davida Ratha s občanskými demokraty a lidovci.

Asociace 160 nemocnic je pro neziskové nemocnice, zákon odmítá

Asociace českých a moravských nemocnic podporuje zřízení neziskových nemocnic v Česku. S navrhovaným zákonem, který prosazuje ministr David Rath, ale nesouhlasí. ČTK to sdělili zástupci asociace. O normě, která vzbuzuje rozporuplné reakce, by měla tento týden hlasovat sněmovna. Proti předloze jsou hejtmani, kteří chtějí připravit vlastní návrh. Nesouhlasí s ní ani ODS. Podporují ji ČSSD a KSČM. Asociace sdružuje asi 160 převážně menších nemocnic. Podle svého prohlášení nepodporuje zákon "v podobě připravené fankluby Davida Ratha, která je neživotná a může sloužit jen jako nástroj k ovládnutí zdravotnictví jeho zájmovou skupinou".

Podle návrhu by se na neziskové nemocnice mělo změnit asi 140 ze dvou stovek nemocnic. Další zařízení by se mohla do roku 2008 rozhodnout, zda se z nich "neziskovky" stanou. Pokud by se nepřeměnila, zdravotní pojišťovny by jim proplácely jen akutní péči. Ostatní výkony a ošetření by si museli pacienti hradit sami. Podle odpůrců normy by tak nemocnicím hrozil zánik. Podle ministra Ratha má zákon naopak zajistit lidem dostupnou péči a má zabránit privatizaci nemocnic.

Proti asociaci menších nemocnic se minulý týden postavily lékařské odbory. Ve svém tiskovém prohlášení uvedly, že asociace nevyjadřuje vůli zaměstnanců nemocnic. Zástupci asociace ale zdůraznili, že jejich uskupení jedná pouze za členské nemocnice. "Pro nemocnice jako kterékoli jiné firmy jsou na prvém místě zájmy a spokojenost jejich zákazníků - pacientů," dodali.