Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus vybral jako termín voleb do Poslanecké sněmovny pátek 2. června a sobotu 3. června letošního roku. ČTK to oznámil mluvčí Hradu Petr Hájek. Rozhodnutí Klaus, který termín sněmovních voleb vyhlašoval z titulu funkce hlavy státu poprvé, postoupil v pondělí ke spolupodpisu předsedovi vlády. Premiér Jiří Paroubek však uvedl, že s ním prezident termín nekonzultoval; Klausův návrh si proto hodlá ještě promyslet. V úvahu podle něj připadá buď Klausův termín, nebo druhý červnový víkend, tedy termín 9. a 10. června. První z těchto dnů začíná mistrovství světa ve fotbale. Před čtyřmi lety se sněmovní volby konaly ve dnech 14. a 15. června. Jejich termín oznámil Klausův předchůdce Václav Havel po schůzce s tehdejším premiérem Milošem Zemanem.

Pro lídra ODS Mirka Topolánka je důležité, že už padlo přesné datum hlasování. "Už můžeme plánovat termíny jednotlivých akcí," řekl ČTK. Při plánování kampaně podle něj nejsilnější opoziční strana počítala se všemi možnými termíny a žádný se jí nezdál něčím dominantní. "Je neutrální a už víme, od kterého data se můžeme odpíchnout," konstatoval.

Kdyby premiér termín voleb připadající na první červnový víkend stvrdil, politické strany a hnutí budou muset seznamy svých poslaneckých kandidátů odevzdat nejpozději v úterý 28. března, tedy v souladu s volebním zákonem 66 dnů před zahájením voleb. Pokud by se volby konaly o týden později, politická uskupení by na nominace měla čas do 4. dubna.

Před čtyřmi lety kandidovalo 29 volebních uskupení, přičemž pouze dvě strany - KDU-ČSL a US-DEU - kandidovaly spolu v koalici. Kromě nich dolní komoru obsadily ještě KSČM, ODS a ČSSD, která volby vyhrála a sestavovala vládu.

Vláda udělala chybu, když odvolala své veto při jednání s Evropskou unií o prodloužení výjimek v dani z přidané hodnoty, míní většina odborníků oslovených ČTK. Zařazení výstavby většiny nových bytů a rodinných domů do snížené sazby na základě jejího převedení do sociální politiky státu se podle nich v praxi projeví dalším růstem složitosti daňového systému a větším prostorem pro daňové úniky.

"Vláda prohrála. Je to bohužel závažný precedens, protože až se příště bude jednat o něčem podstatnějším, česká vláda bude považována za měkkého partnera," řekl ČTK analytik PPF Pavel Kohout. Miroslav Ševčík z Liberálního institutu upozornil na to, že vláda udělala chybu už dříve při vyjednávání podmínek vstupu ČR do EU. "O daních tvrdily, že budou v národní kompetenci. Mnozí občané na to naletěli a teď se podivují," poznamenal.

"Obětovat se musely všechny státy," soudí Jan Mraček ze sdružení Europlatform. Psychologický nátlak na rebelující členské země byl podle jeho slov velký, potenciální veto by ohrozilo celkový systém výjimek na nižší sazby DPH v EU. V případě krachu rakouského kompromisu by Evropská komise okamžitě vyzvala všechny členské země ke zvýšení DPH u výjimek a přechodných období, dodal.

Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek očekával, že se vládě podaří vyjednat výjimku na ponechání bytové výstavby ve snížené sazbě už proto, že některé staré země EU nedodržely termín a tyto práce do zvýšené sazby nepřevedly. "Rád si počkám na nové vymezení sociálního bydlení. Zatím si neumím představit, jak by do něj mohly být zahrnuty třeba rodinné domky, jak slibuje premiér," podotkl. Rozhodně lze podle něj čekat, že se stavební firmy zaměří na výstavbu toho typu bydlení, které zůstane ve snížené sazbě.

Dvě sazby na stejnou věc budou prostorem k daňovým únikům, uvedl Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku. Opatření prý povede také k pokřivení trhu. Subjekty na trhu se přizpůsobí a budou mít tendenci nabízet většinu bytů jako tzv. sociální bydlení, aby se vešly do dané definice. Stát bude rozšiřovat nabídku půjček do bydlení a dalších opatření, což dále pokřiví trh. "Cílem by nemělo být rozšiřování "sociálního bydlení", ale spíše to, aby bylo více tržního bydlení," řekl.

ČR odsouhlasila dohodu EU o DPH minulý týden. Snížená pětiprocentní sazba by měla i po roce 2007 platit u veškerých dodávek tepla a teplé vody, výstavby většiny nových bytů a rodinných domů a do roku 2010 i u oprav soukromých obydlí. Dohodu zemí EU může odmítnout již jen Polsko, kterému unie prodloužila lhůtu na vyjádření. Polské veto by podle ministerstva financí ohrozilo pouze prodloužení výjimky na nižší sazbu u dodávek tepla a ČR by pak o tomto bodu musela znovu jednat.

Ministr zdravotnictví David Rath odmítá ustoupit tlaku lékárníků i po pondělním tříhodinovém uzavření lékáren. Jejich akci označil za stávku milionářů. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba, který ministrově tiskové konferenci přihlížel, poté novinářům řekl, že lékárníci jsou připraveni přitvrdit a koncem února zavřít lékárny i na několik dní. Podle něj není vyloučeno, že se k protestům připojí i soukromí lékaři, zubaři a malé nemocnice.

Rath uvedl, že návrh lékárníků zvýšit marži u levných léků až na 50 procent je pro něj nepřijatelný, protože by tím podle jeho analýz stouply výrazně náklady na léky v ceně do 300 korun. Volně prodejné léky podle ministra podražily o třetinu. "Nepřipustím žádné zdražování pro pacienty léků tím, že by stoupala marže, jak to požaduje komora," prohlásil ministr.

Lékárníci uvádějí, že v pondělí zavřelo v poledne na tři hodiny 90 procent lékáren, Rath to zpochybnil. Nechal si prý prověřit, že lékárny ve fakultních nemocnicích, jež ministerstvo řídí, nestávkovaly, stejně tak i většina lékáren v běžných nemocnicích a při poliklinikách. "Lékárenská péče byla víceméně pokryta po celém území státu," řekl ministr. Stávku lékárníků nepovažuje ministr za nic mimořádného, mohou podle něj vyjádřit nespokojenost. Jejich požadavky ale vnímá jako neoprávněné. Ročně zaplatí pojišťovny za léky téměř 40 miliard, podle návrhu lékárníků by prý stouply platby za levné léky o dvě miliardy - ty by uhradili pacienti, případně pojišťovny, takže by lékaři mohli pacientům psát méně léků, aby se vešli do limitu.

Lékárníci dlouhodobě varují, že po snížení marže o tři procenta klesnou příjmy lékáren až o 15 procent, krach podle nich hrozí čtvrtině z 2200 lékáren, zejména venkovských. Od ledna klesla marže z 32 na 29 procent, lékárníci se o ni dělí s distributory. Po odečtení DPH dostanou kolem 17 procent.

Podle ministra může dobře vydělávat lékárna se spádem 4000 obyvatel. Pokud jsou v tak malém městě dvě, není vyloučeno, že jedna zanikne. "Český stát a zdravotní daň tady není proto, aby udržela všechny lékárny ve všech místech, i když by tam byly čtyři chalupy," řekl ministr.

Závod LG.Philips Displays Czech Republic v Hranicích na Přerovsku obnoví v úterý ráno produkci klasických televizních obrazovek. Závodu se podařilo podle mluvčí továrny Zuzany Fojtíkové zajistit chybějící komponenty pro výrobu. Kvůli nedostatku peněz na materiál se provoz v továrně v pátek zastavil.

Do vážných finančních problémů se podnik dostal kvůli rozhodnutí mateřské společnosti LG.Philips Displays Holding B.V., jež v pátek oznámila, že už nebude podporovat několik svých ztrátových dceřiných firem, a požádala o ochranu před věřiteli.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v pondělí oznámilo, že má plán na zachování výroby v továrně. "Jedno z řešení je poskytnout (hranické továrně) exportní úvěr prostřednictví České exportní banky, který by umožnil provozní financování. Druhým řešením je zapojení třetí firmy, a to firmy Osinek, která by zajišťovala nákup materiálu, inkasovala finanční prostředky od odběratelů a profinancovávala náklady spojené s výrobou," řekl novinářům ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Závod LG.Philips Displays zaměstnává 1300 lidí.

Pokud by se společnost LG.Philips Displays rozhodla ukončit provoz továrny, bude muset státu vrátit mnohamilionové investiční pobídky. Podle mluvčí agentury CzechInvest Jany Víškové náklady českého státu na získání investičního projektu LG.Philips dosahují zhruba 1,5 miliardy korun. Zisky státu z působení firmy v ČR představují podle ní nejméně 3,2 miliardy korun.

Do výběrového řízení při privatizaci petrochemického holdingu Unipetrol se podle Českého rozhlasu nedostalo za podivných podmínek konsorcium v čele s ruským plynárenským gigantem Gazprom. Český rozhlas 1 - Radiožurnál uvedl, že tato firma, která může na rozdíl od polského PKN Orlen spoléhat čistě na svoje suroviny, nabídla za Unipetrol jednu z nejvyšších cen - přes 15,3 miliardy korun. To bylo o dvě miliardy více, než za koupi holdingu zaplatil polský ropný koncern PKN Orlen, uvedl rozhlas s odkazem na dokumenty, jež má k dispozici. Tyto informace prý překvapily ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana. "Žádnou takovou informaci nemám. V každém případě ten proces byl naprosto transparentní, rozhodovala cena, která měla být předložena v daný okamžik," řekl.

Podle informací Radiožurnálu civilní kontrarozvědka ani rozvědka vládu na možná bezpečnostní rizika spojen s touto firmou, obchodující na londýnské burze, neupozorňovala. "To, jestli měla vláda nějaké jiné informace - to samozřejmě předpokládám, že měla - tak tyto informace neměly svůj zdroj na našem úřadě," řekl rozhlasu šéf rozvědky Karel Randák. Rozvědka podle informací Radiožurnálu naopak vládu varovala před Poláky. Odůvodňovala to neprůhlednou vlastnickou strukturou firmy. To už ale její šéf nechtěl komentovat, uvedl Radiožurnál. Uvedl, že nový vlastník Unipetrolu se chystá některé, pro něj nezajímavé, podniky z holdingu prodat. Naopak konsorcium Gazpromu ve strategickém plánu, který rozhlas získal, plánovalo udržení všech podniků a jejich rozsáhlou modernizaci včetně řešení ekologických problémů. Nabídlo i expanzi firmy do okolních států.

Okolnosti privatizace Unipetrolu a podezření, že ji provázela korupce, vyšetřovala několik měsíců česká parlamentní vyšetřovací komise. Kauzou se zabývala i obdobná komise polská. Česká komise má v úterý předložit Poslanecké sněmovně výsledky své práce. Vlastní zprávu předloží členové komise za ODS. Komise se shodla na závěru, že vláda se při privatizaci zásadního pochybení nedopustila. Poslanci ODS však s tímto závěrem nesouhlasí. Určité pochybnosti mají členové komise o uzavřeném jednání vlády, kdy kabinet vyřadil tři ze šesti zájemců o Unipetrol. Vláda podle nich ale měla na své rozhodnutí právo. Jediného pokusu o korupci se podle komise zřejmě dopustil bývalý tajemník premiéra Zdeněk Doležel. Podle poslanců si velmi pravděpodobně řekl polskému lobbistovi Jacku Spyrovi o úplatek.