Zprávy | Z archivu rubriky


Senát podpořil návrh evropské rezoluce o odsouzení komunistických zločinů. O přijetí dokumentu v těchto dnech rozhoduje Parlamentní shromáždění Rady Evropy (RE). Česká horní komora vyjádření k rezoluci zařadila na začátek středeční schůze, aby se k věci stihla vyslovit aktuálně. Schválit rezoluci, která poukazuje na masivní porušování lidských práv v zemích s komunistickým režimem, senátorům doporučil výbor pro lidská práva. Ani jeden ze senátorů se nepostavil proti přijetí.

Hlasování se zdrželi oba senátoři za KSČM - Vlastimil Balín a Eduard Matykiewicz. Nepřidali se ještě místopředseda Senátu Petr Smutný ze sociální demokracie a předseda lidoveckých senátorů Adolf Jílek. "Jsem velmi rád, že návrh rezoluce byl přijat v tak výrazném počtu. Senát považuje tuto rezoluci za významnou a elektronickou poštou bude výsledek našeho hlasování ihned oznámen do Štrasburku," prohlásil po hlasování předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

Rezoluce konstatuje, že totalitní komunistické režimy, které panovaly ve střední a východní Evropě v minulém století a které jsou v několika zemích světa stále u moci, se bez výjimky vyznačovaly masivním porušováním lidských práv. Vyzývá všechny komunistické a postkomunistické strany, aby přehodnotily svou minulost, a pokud tak neučinily, aby se jasně distancovaly od zločinů totalitních komunistických režimů. Rezoluce podle předkladatelů vydláždí cestu k usmíření a dá impulz historikům, aby se daným obdobím zabývali. Za neschopnost rozloučit se s minulostí jsou kritizováni čeští komunisté.

Jak uvedl senátor a tvůrce novely za výslovný zákaz propagace komunismu Jaromír Štětina, rezoluci se ve shromáždění Rady Evropy snaží čeští a ruští komunisté zablokovat. Je proto podle něj důležité, aby se z Česka dostalo předkladatelům dokumentu podpory. Proti přijetí rezoluce delší dobu bojují mimo jiné čeští komunisté v čele s místopředsedou strany Václavem Exnerem, který je označován za představitele konzervativního křídla v KSČM. Antikomunisté naopak zorganizovali petici za přijetí rezoluce. Na internetových stránkách www.svetbezkomunismu.cz ji podepsalo více než 2700 lidí.

V Česku možná vznikne Ústav paměti národa, který by lépe než dosud shromažďoval, zkoumal a zveřejňoval zločiny komunistického režimu na českém území. Má mít na starosti také dokumenty bezpečnostních složek bývalého režimu včetně komunistické Státní bezpečnosti. Podobné instituce už mají na Slovensku, v Polsku nebo v Německu. Se vznikem ústavu počítá senátorský návrh zákona, který horní komora v prvním čtení podpořila značnou většinou. Na další projednávání budou mít nyní senátní výbory tři měsíce kvůli tomu, aby předlohu dostala k projednání Poslanecká sněmovna až v po volbách.

Zákon, který předložili hlavně senátoři ODS a zástupci dalších pravicových stran, má podle místopředsedy horní komory Jiřího Lišky (ODS) umožnit dostatečně objasnit dobu nesvobody. "Velkým důvodem pro zřízení ústavu jsou nejen vysoké preference KSČM, ale především nostalgie po minulém režimu a bagatelizování jeho zločinů," podotkl senátor ODS Jan Hálek.

Ústav by měl zlepšit přístup k dokumentům z let 1948 až 1989 a centralizovat kvůli tomu informace z dosavadních archivů. Měl by tak získat dokumenty o komunistických bezpečnostních složkách od ministerstev vnitra, obrany a spravedlnosti i od vojenských a civilních tajných služeb. Výjimkou mohou být "dokumenty hodné zvláštního zřetele", s jejichž výběrem by souhlasil nově vzniklý sněmovní výbor či komise pro sledování procesu zpřístupňování. I tyto archiválie a dokumenty by ale po uplynutí pěti let měly být předány ústavu.

Poslanecká sněmovna schválila zákon o střetu zájmů, jehož cílem je posílit kontrolu majetku politiků a dalších veřejných funkcionářů. Zákon se nebude vztahovat na manžele a manželky veřejných funkcionářů. Společné jmění manželů však pod zákon o střetu zájmu spadá. Předloha by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2007. Musí ji však ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Zákon počítá s tím, že pokuty za porušení zákona budou moci dosáhnout až částky půl milionu korun. Minimální pokuta za neplnění povinností vyplývajících ze zákona by měla být 30.000 korun. Oproti vládní předloze poslanci navíc snížili limit pro oznámení o příjmech a darech z vládou navrhovaných 300.000 korun na 100.000. Přijatý zákon by se měl týkat například členů vlády, poslanců, senátorů a šéfů ústředních státních orgánů, soudců, členů Komise pro cenné papíry, ředitelů Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Pod zákon by měli spadat rovněž policisté, státní zástupci, členové statutárních, řídících, dozorčích a kontrolních orgánů a také vedoucí zaměstnanec právnických osob vzniklých ze zákona.

Poslanci ale zároveň chtějí chránit funkcionáře před zneužitím údajů o jejich majetku a příjmech. Zavedli proto evidenci přístupů do elektronické báze s údaji veřejných funkcionářů. O každém nahlédnutí se tak povede záznam do protokolu. Bude obsahovat údaje o tom, kdo do databáze vstoupil, a o co se zajímal. Toto ustanovení kritizuje organizace Transparency International, podle níž má lidem co nejvíce znesnadnit přístup k informacím.

Změnou oproti původnímu vládnímu záměru je i to, že dodržování zákona bude kontrolovat Nejvyšší správní soud. Původně vláda uvažovala o tom, že zákon budou kontrolovat ústřední a krajské rady pro posuzování zákona o střetu zájmů.

Podle Transparency International patří Česká republika v rámci Evropské unie mezi státy s největší mírou korupce. Ze zemí evropské pětadvacítky dopadly hůře pouze Lotyšsko a Polsko. Na žebříčku zahrnujícím 159 zemí se Česko dělí o 47. až 50. příčku s Řeckem, Namibií a Slovenskem.

Parlamentní debata o vzniku neziskových nemocnic se i ve středu odehrávala ve znamení vzájemných obvinění a slovních útoků místy až osobní povahy. Zejména ODS tvrdí, že komunisté a sociální demokraté v čele s ministrem zdravotnictví Davidem Rathem připravují zákonem vyvlastnění mnoha nemocnic, případně jim hrozí zrušením. Rath zase obviňuje občanské demokraty z toho, že odporem k zákonu dokazují svůj zájem na tom, aby na nemocnicích sami nebo jejich známí vydělali. Rozprava tak kopíruje několik debat, které sněmovna již dříve na toto téma absolvovala. Zatím není jasné, kdy přesně poslanci o zákonu rozhodnou, mělo by to ale být ještě na této schůzi.

Aktuální verze sporného návrhu zákona počítá v první fázi se vznikem téměř 140 veřejných neziskových nemocnic, které by měly nárok na smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Mimo jiné by ale musely veškerý svůj zisk investovat zpátky do léčení a rozvoje. Autoři předlohy říkají, že tak chtějí vytvořit základní síť zařízení, která každému zaručí péči. Kritici se obávají toho, že ostatním nemocnicím hrozí likvidace, protože je stát odřízne od veřejného pojištění. Dostávaly by z něj peníze jen za akutní péči. Ostatní zákroky by si lidé museli platit. Rath tvrdí, že se nemocnice do dvou let budou moci rozhodnout, zda se do seznamu neziskových zařízení zařadí, či z něj vystoupí. "Seznam je otevřený," uvedl. Odpůrci zákona ale míní, že se nemocnice nebudou moci rozhodnout svobodně, pokud chtějí přežít. Navrhovaný zákon mimo jiné ostře kritizují hejtmani, kteří jsou většinou členy ODS. Pokud parlament normu schválí, obrátí se na Ústavní soud.

Bavorský premiér Edmund Stoiber znovu vyzval k dialogu mezi Čechy a sudetskými Němci. Uplynulý rok podle něj přinesl řadu gest, která přinášejí naději na lepší budoucnost české strany a sudetských Němců. Stoiber to prohlásil u příležitosti 20. výročí založení Sudetoněmeckého domu v Mnichově.

Mezi hlavní gesta, která znamenala pokrok ve vztazích ČR a sudetských Němců, zařadil krok české vlády - ocenění protifašistických bojovníků z řad českých Němců. "Připomínám Paroubkovu iniciativu, kterou zásadně vítám," podotkl bavorský premiér. Uvedl také, že na mostě v Ústí nad Labem byla umístěna tabule připomínající masakr na Němcích a připomněl tamní snahy zřídit muzeum připomínající historii Němců v severních Čechách. Vzpomněl i návštěvu českých zákonodárců v Sudetoněmeckém domě, stejně jako pobyt mluvčího sudetských Němců Johanna Böhma v České republice.

Stoiber také znovu naléhal na zrušení amnestijního zákona z roku 1946 a oněch z takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě došlo k vyvlastnění majetku sudetských Němců. Zdůraznil, že Bavorsko profitovalo z přílivu sudetských Němců. Jen do této spolkové země přišly po válce dva miliony Němců odsunutých z východu Evropy. "Snažím se o politický dialog s Českem, abychom mluvili otevřeně a pravdivě o řešení sudetoněmeckých otázek," prohlásil Stoiber. "Čím intenzivnější a širší bude sudetoněmecko-český dialog na kulturní úrovni, tím lépe pro dialog politický," dodal bavorský premiér a tradiční patron sudetských Němců. "Jde o hlavně o etické, nikoliv o materiální otázky. Jde o vítězství lidskosti, práva a evropských hodnot," podotkl.

František Oldřich Kinský nemá nárok na vrácení zámku ve Šlapanicích na Kladensku. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí Ústavní soudu, který zamítl jeho žádost o zrušení tři roky starého rozsudku středočeského krajského soudu. Jeho verdiktem přišel Kinský o nárok na restituci zámku. Šlapanická kauza byla v roce 2003 první definitivní prohrou, kterou Kinský v uplatňování restitučních nároků u soudu utržil. Nemovitost dostala Kongregace školských sester, které byl desetihektarový areál vrácen na základě zákona o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací z roku 1990.

Ústavní soud nyní dospěl k závěru, že soudy, které o zámku rozhodovaly, nepoškodily Kinského na jeho právech. Patrně ještě důležitější než samotné rozhodnutí o šlapanickém zámku je odůvodnění tohoto verdiktu. Z něj vyplývá, že Kinský se dožaduje vrácení majetku na základě žalob na určení vlastnictví. Podle soudce-zpravodaje v kauze Pavla Rychetského ale nelze určovací žaloby v těchto případech po právní stránce vůbec uplatnit. "Spor má spíše povahu sporu o obnovení vlastnického práva na základě konfiskací z roku 1945. Ústavní soud ale již vícekrát deklaroval, že konfiskace podle (Benešových) dekretů nelze napadat, pokud to není zákonně podloženo," uvedl Rychetský.

Advokát Kinského Jaroslav Čapek po nynějším verdiktu ani neočekává, že by mohl s dalšími stížnostmi u Ústavního soudu uspět. "Předpokládám, že zbývající nevyřešené stížnosti budou mít stejný osud jako tato," řekl ČTK. Za svého klienta podal jen v uplynulém týdnu 36 ústavních stížností. Asi 20 předchozích jich ještě předtím bylo vyřešeno. S žádnou dosud neuspěl.

Ministr financí Bohuslav Sobotka nehájí podle šéfa poslaneckého klubu ODS a předsedy dozorčí rady České konsolidační agentury Vlastimila Tlustého zájmy státu, ale soukromé banky ČSOB. Pohledávky, které stát od banky koupil za 11,1 miliardy Kč, chce prý Sobotka prodat zpět ČSOB za korunu. Odpor dozorčí rady ČKA vůči této transakci je skutečným důvodem, proč chce Sobotka tuto radu vyměnit, řekl Tlustý na mimořádné tiskové konferenci.

Vlastimil Tlustý se podle ministra Sobotky mstí za plánované odvolání z čela dozorčí rady České konsolidační agentury. Informuje prý nekorektně a nepravdivě o snaze vyřešit sporné pohledávky po bývalé IPB a snaží se vše politizovat. Tlustý prý věci "vytrhává z kontextu, informuje zkresleně, nepravdivě a hovoří o věcech, které se buď nestaly, nebo nebyly rozhodnuty". Resort podle něj nemůže rozhodnout skrytým a pokoutným způsobem, protože každé řešení musí být schváleno Evropskou komisí a vládou.

ČSOB zatahování do politického sporu odmítá a tvrdí, že případné právní vady pohledávek si mezi sebou musí vyřešit ČKA s ministerstvem financí. Sporné pohledávky pocházejí z doby prodeje majetku zkrachovalé Investiční a Poštovní banky. Ten koupila v roce 2000 právě ČSOB a za problémové úvěry se zaručil stát. Banka poté na ČKA převedla mimo jiné pohledávky v nominální výši zhruba 17 miliard korun, za které stát podle Tlustého zaplatil asi 11,1 miliardy Kč. Nyní je chce Sobotka údajně prodat bance za korunu. ČKA má přitom podle Tlustého šanci sporné dluhy bance vrátit a žádat peníze zpět.

Na základě státních záruk by ČSOB mohla případné ztráty ze špatných a neexistujících úvěrů požadovat od ministerstva financí. Právní rozbory však podle Tlustého dokazují, že tyto záruční smlouvy vypršely a banka nemá na peníze nárok.

Ústavní soud zakázal ministerstvu financí protahovat rozhodnutí o výplatě státního příspěvku za mandáty Evropských demokratů (ED). Peněz za 15 pražských zastupitelů se strana neúspěšně domáhá již více než tři roky. Ústavní soud kritizoval ministerstvo za to, že dosud nerozhodlo, přesto že jej k tomu již loni v červnu vyzval Městský soud v Praze, který původní zamítavé stanovisko zrušil.

Ministerstvo financí rozhodnutí Ústavního soudu respektuje a podle své mluvčí Petry Krainové zahájí správní řízení, v němž se rozhodne, zda budou příspěvky vyplaceny. Dosud podle ní ve věci nerozhodlo kvůli dohodě s ED o tom, že obě strany vyčkají verdiktu Ústavního soudu. Zákon prý v tomto případě o přidělení příspěvků nehovoří zcela jasně a podle právního názoru ministerstva vnitra ED zákonem stanovené podmínky nesplňují.

Ministerstvo financí odmítlo příspěvek vyplatit proto, že strana podle něj nesplňovala zákonem stanovené podmínky. Vycházelo z ustanovení zákona, který hovoří jen o příspěvku stranám, hnutím a jejich koalicím. Strana ve volbách v roce 2002 kandidovala do pražského zastupitelstva pod názvem Demokraté Jana Kasla - Sdružení politické strany Evropští demokraté a nezávislých kandidátů. Podle šéfa strany Jana Kasla však šlo ze strany ministerstva o jasnou diskriminaci. Věří, že ministerstvo peníze vyplatí. Pro stranu jde o částku, která může rozhodnout o její další existenci.