Zprávy | Z archivu rubriky


Pacienti by se neměli žebříčkem kvality 16 fakultních nemocnic a ústavů, které řídí ministerstvo, znepokojovat. ČTK to řekl ministr zdravotnictví David Rath. Podle něj sestavení pořadí neukazuje zatím přesně to, zda jsou nemocnice dobré, či ne. Přehled má spíše ministerstvu pomoci určit, kam má poslat odbornou kontrolu. Podle kritiků hodnocení jsou některá zařízení nesrovnatelná, nelze je tedy poměřovat.

Na prvním místě hodnocení kvality skončil pražský Ústav péče o matku a dítě. Podprůměrný byl IKEM či Masarykův onkologicky ústav. Poslední příčku obsadila brněnská úrazová nemocnice. Rath uvedl, že některá zařízení v žebříčku jsou skutečně těžko srovnatelná s ostatními. Jmenoval právě "úrazovku" v Brně. "Výsledky je nutné brát s rezervou. Ten žebříček je orientační a je pro ministerstvo, ne pro pacienty," uvedl Rath.

Nemocnice, které skončily ve druhé polovině seznamu, by měli od března kontrolovat auditoři. Podle Ratha audit ukáže, zda se ve výsledcích objevila "statistická chyba", nebo chybovaly nemocnice. "Nedovedu si vysvětlit rozdíly mezi Fakultní nemocnicí U svaté Anny, Fakultní nemocnicí Brno a Olomouc," uvedl ministr.

Hodnověrností současného pořadníku si není jist ani prezident České lékařské komory Milan Kubek. Aby pacienti měli dostatek informací, je podle něj ale žádoucí. "Je třeba, aby byly údaje nezkreslené a srozumitelné," dodal. Upozornil na to, že vyšší úmrtnost v některé nemocnici nemusí znamenat to, že v zařízení je péče horší. Mohou se do něj jen soustřeďovat vážně nemocní.

Kraje ještě do voleb předloží sněmovně vlastní návrh zákona o neziskových nemocnicích. Poslaneckou verzi normy, kterou za podpory ministra zdravotnictví Davida Ratha prosazují ČSSD a KSČM, považují hejtmani za neopravitelnou. Žádné dílčí připomínky k ní proto dávat nebudou. Po jednání Rady Asociace krajů to novinářům řekl středočeský hejtman a místopředseda asociace Petr Bendl (ODS). K předkládání připomínek k zákonu vyzval kraje před deseti dny právě Rath. Novinářům nyní řekl, že mu postup hejtmanů "přijde poněkud zvláštní". Celá aktivita kolem zákona je podle něj vyvolána privatizačními snahami krajů. "Naším cílem je dát kvalitní, konkurenční návrh, který je daný a odzkoušený v zemích západní Evropy," uvedl Rath.

Poslanecký návrh zákona počítá v první fázi se vznikem téměř 140 veřejných neziskových nemocnic, které by měly nárok na smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Mimo jiné by ale musely veškerý svůj zisk investovat zpátky do léčení a rozvoje. Autoři předlohy říkají, že tak chtějí vytvořit základní síť zařízení, která každému zaručí péči. Kritici se obávají toho, že ostatním nemocnicím hrozí likvidace, protože je stát odřízne od veřejného pojištění. Dostávaly by z něj peníze jen za akutní péči. Ostatní zákroky by si lidé museli platit. Rath tvrdí, že se nemocnice do dvou let budou moci rozhodnout, zda se do seznamu neziskových zařízení zařadí, či z něj vystoupí. "Seznam je otevřený," uvedl.

Národní program reforem, který Česká republika vypracovala v rámci takzvané lisabonské strategie, se příliš nezalíbil Evropské komisi. Vyplývá to z poslední verze hodnotící zprávy. EK jí však projedná a schválí ve středu. Plán českých reforem je údajně příliš obecný a málo ambiciózní. Komise ho také označila jen za jakýsi shrnující nástin pro širokou veřejnost.

Česko však se svým poměrně kritickým hodnocením reformních snah není mezi zeměmi Evropské unie osamoceno. Špatné vysvědčení si odnesla drtivá většina 25 členských států, s "čistším štítem" vyvázly v podstatě jen severské země. Špatně nedopadlo ani Slovensko, které si odnáší lepší vysvědčení než ČR, ale i jeho program reforem vyžaduje doplnění a dokončení.

ČR svůj program zaměřila především na pokračování reformy veřejných financí, zvyšování konkurenceschopnosti a zlepšení pružnosti pracovního trhu. Jedním z hlavních cílů české vlády je snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP v roce 2008 a udržení celkové dluhu pod úrovní 60 procent HDP. Podle komise jsou ale tyto cíle málo ambiciózní, hlavně ve světle překvapivě nízkých rozpočtových schodků z loňského roku a roku 2004. Čeští představitelé by se měly rovněž více zaměřit na investice do vědy a výzkumu, zlepšování podnikatelského prostředí a modernizaci infrastruktury a větší využívání obnovitelných zdrojů.

Podpora členství Česka v Evropské unii mezi Čechy klesá. Zatímco loni na jaře s ním souhlasilo 49 procent českých občanů, v současnosti to je o pět procent méně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Eurobarometru. Pokles důvěry byl zaznamenán po celé Evropě, podle odborníků zřejmě také kvůli odmítnutí euroústavy ve Francii a Nizozemsku a sporu o unijní rozpočet. Nejvíce je EU populární v Lucembursku, Irsku a Nizozemsku, nejméně ve Švédsku, Rakousku a Británii. Češi ale patří společně s některými dalšími zeměmi bývalého socialistického bloku mezi největší příznivce směřování "pětadvacítky" k politické unii. Hlasovaly by pro něj dvě třetiny občanů Česka. V České republice považují členství v unii za dobrou věc častěji muži než ženy, rozdíl je téměř desetiprocentní. Hlavními příznivci Evropské unie jsou mladí lidé ve věku 15 až 24 let, z nichž se vstupem Česka do EU souhlasí 57 procent.

Jen 17 procent Čechů si myslí, že mohou nějakým způsobem ovlivnit dění v Evropské unii. Společně s občany Lotyšska a Británie je to nejméně v EU. V rámci celé unie má stejný pocit dvojnásobný počet lidí, nejvíce v sílu svého hlasu věří v Nizozemsku a ve Francii. "Je to odraz (negativní) politické debaty, která se o EU v České republice vede," domnívá se šéf agentury Factum Invenio Jan Herzmann, který v pondělí výsledky Eurobarometru představil novinářům. Svou roli podle něj hraje také menší velikost Česka v rámci unie a s tím logicky spojený menší vliv. Eurobarometr také ukázal, že za největší domácí problém čeští občané nyní považují zdravotnictví a nezaměstnanost.

Také poslední souprava supervlaku Pendolino se dnes porouchala. Pro poruchu lokomotivy na trase Praha-Ostrava si museli cestující přestoupit do náhradního vlaku u obce Krasíkov na Ústeckoorlicku. Podle personálu vlaku jde o stejnou závadu jako u předchozích souprav. Mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj to potvrdil. Bližší podrobnosti o příčinách poruchy musí podle něho ale sdělit italská společnost Alstom, jejíž technický personál byl přítomný přímo ve vlaku. Výrobce nese veškerou zodpovědnost za tyto závady a má termín k jejich odstranění do 31. ledna, dodal mluvčí s tím, že České dráhy se postaraly o cestující, kterým zajistily náhradní přepravu vlakem EuroCity Košičan.

Softwarová porucha vyřadila z provozu začátkem ledna čtyři soupravy Pendolino. V provozu tak byl do dnešního dne jediný rychlovlak na trase z Prahy do Ostravy. Šesté Pendolino pokračuje v testování tratí a sedmé čeká na přidělení technického průkazu. Viceprezident Alstomu Terence Watson přitom již minulý týden oznámil, že firma zná příčinu poruch, které tyto vlaky vyřadily z provozu, a že do konce ledna všechny soupravy opraví. Pět souprav pendolin by tak mělo začít jezdit v prvním únorovém týdnu.

České dráhy budou po Alstomu žádat pravděpodobně 600.000 eur (17,2 milionu Kč) jako smluvní pokutu za závady na těchto vlacích. Celkové škody za odstavení vlaků se však odhadují na několik desítek milionů korun. ČD prý budou tyto peníze požadovat po svých bývalých manažerech.

Ministr dopravy Milan Šimonovský požaduje od předsedy řídícího výboru Českých drah, aby přešetřil celou smlouvu a okolnosti, které vedly k jejímu sjednání. Smlouva je podle ministra po českou stranu nevýhodná, zejména z hlediska sankcí proti výrobci. V tuto chvíli nelze vyloučit, že projekt dopadne krachem, řekl v neděli generální ředitel ČD Josef Bazala. Pokud výrobce závady neodstraní, České dráhy by od smlouvy odstoupily a pendolina vrátily.