Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika dala loni krajanům v zahraničí o jeden milion korun víc než v roce 2004, vyplývá z informací ministerstva zahraničí pro vládu. V roce 2005 vyčlenila Česká republika v peněžních darech krajanským spolkům a společnostem přátel ČR v zahraničí 21,8 milionu korun. Nejpočetnější jsou české krajanské komunity v USA, na Slovensku, v Kanadě, Chorvatsku a Austrálii. Ve světě působí kolem 400 krajanských spolků, například jen v USA je 35 poboček Sokola. Spolky vydávají na 130 krajanských tiskovin, velká část z nich vychází v USA. Informace o činnosti krajanů je možné nalézt na internetových stránkách www.krajane.net.

Příspěvky byly loni rozděleny na dvě části. První z nich je podpora projektů krajanských spolků a společností přátel ČR, na což dala ČR 11,8 milionu korun. Jsou zaměřeny na uchování české kulturní svébytnosti v zahraničí na podporu krajanského tisku a na propagaci Česka v celkem 46 zemích. Zbylých deset milionů korun šlo na podporu konkrétních projektů spolků zaměřených na opravy a údržbu krajanských škol a kulturních zařízení ve vlastnictví nebo dlouhodobém pronájmu spolků. Peníze směřovaly hlavně příjemcům v Argentině, Bulharsku, Chorvatsku, Polsku, Rumunsku, Rusku a na Ukrajině. Ministerstvo zahraničí též pomáhá krajanům s tím, že jim dává stipendia ke studijním pobytům v délce jednoho až dvou semestrů v Česku. U krajanů působí rovněž několik učitelů češtiny, které platí Česko.

Hospodářská spolupráce mezi Českou republikou a Indií zatím byla hlavním tématem jednání premiéra Jiřího Paroubka s indickými představiteli a podnikateli. Indie má zájem především o investiční celky a vojenský materiál, řekl Paroubek novinářům po své schůzce s indickým ministrem obrany Pranábem Mukherdžím. Konkrétní podobu projednávaných zakázek pro indickou armádu odmítl premiér prozradit, obecně se však podle něj bude jednat o výstrojní materiál a vybavení indických ozbrojených sil. O možných dodávkách českých letadel prý řeč nebyla.

Český premiér vyjádřil přesvědčení, že se v Indii mohou čeští podnikatelé prosadit vzhledem k tomu, že nabízíme zboží s výhodnými cenami a srovnatelnou kvalitou jako západní země. Poukázal také na skutečnost, že Česká republika, nebo spíše stále ještě Československo, je v Indii vnímáno velmi pozitivně, protože řada firem, jako například Baťa, je zde zavedena již od 30. let. S ohledem na hospodářské výsledky České republiky si nás Indové představují jako velkou zemi, skoro jako Indie, podotkl Paroubek. Podle českého premiéra není potenciál hospodářských vztahů Indie a České republiky zdaleka vyčerpán, i když za poslední čtyři roky vzájemná obchodní výměna vzrostla ze 150 milionů na více než 500 milionů dolarů. O váze jména České republiky v Indii svědčí podle Paroubka i to, že ho v jeden den přijali nejvyšší činitelé země; kromě prezidenta Abdula Kalama se premiér ve středu sešel také s předsedkyní vládní strany Indický národní kongres Soniou Gándhíovou a šéfy silových ministerstev.

Ani čtvrté jednání komise, která má hledat úspory výdajů na léky, neposunulo kupředu a nepřineslo žádné výsledky. ČTK to po skončení schůzky lékárníků, distributorů a zástupců ministerstev zdravotnictví a financí řekl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Komise by se měla znovu sejít 24. ledna, fungovat má zatím do konce ledna. Lékárníci chtějí 30. ledna stávkovat a na tři hodiny zavřít lékárny kvůli snížení marže na léky ze 32 na 29 procent. O něm rozhodla loni vláda na návrh ministra zdravotnictví Davida Ratha. Podle něj se tak medikamenty zlevní a na výdajích za ně se ušetří asi 750 milionů korun. Lékárníci se v prosinci s premiérem Jiřím Paroubkem dohodli na možnosti přechodného poklesu marže, pokud v lednu přijdou s jinými úspornými řešeními.

Podle Chudoby se ale zdá, že komise má jen "zabít čas". Dodal, že úředníci od ministra zadání ke koncepčnímu řešení možných úspor nedostali, jednání se točí jen kolem takzvané degresivní marže, tedy poklesu obchodní přirážky při vyšších cenách. "Pan ministr (Rath) by si měl ujasnit, jestli vůbec něco očekává od práce této komise a je ochoten se bavit o něčem jiném, než o marži," uvedl Chudoba. Snížení marže jako jedinou cestu úspor lékárníci odmítají. Příjmy jim nyní prý klesnou zhruba o 15 procent, což podle nich ohrozí existenčně hlavně malé lékárny. O zisk z přirážky se dělí s distributory. Z ceny léku nakonec dostanou asi 18 procent.

Ročně pojišťovny vydají na léky asi 40 miliard korun, výdaje rostou. Lékárníci očekávali, že se komise bude věnovat například systému tvorby cen a stanovování úhrad. Navrhují také zavedení databáze, do níž by měli přístup lékárny i lékaři. V ní by bylo možné najít to, jaké léky již pacient dostal a užívá. Zabránilo by se tak plýtvání i nevhodnému kombinování přípravků. "Toto všechno se v zahraničí dělá. Nechceme vymýšlet nic nového, toto jsou vyzkoušené věci," řekl prezident komory. Zdůraznil, že se lékárníci chtěli chovat konstruktivně a vyjednávat. Představenstvo komory ale nyní zváží, zda má vůbec smysl v komisi setrvávat, dodal Chudoba.

Za alarmující označil ministr financí Bohuslav Sobotka zjištění, která vyplynula na povrch při kontrole hospodaření a činnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Sobotka vypovídal před sněmovní vyšetřovací komisí, která má zjistit příčiny mnohamiliardového zadlužení VZP. "Pokud by (tyto informace) byly zveřejněny dříve, anebo pokud by se na ně přišlo, tak by to nepochybně změnilo pohled na činnost VZP už před delší dobou," naznačil Sobotka možnost, že by na VZP byla nucená správa vyhlášena již dříve. Na hospodaření VZP dohlíží nucený správce od loňského listopadu. Sobotka připomněl, že ministerstva financí a zdravotnictví vykonávala ve VZP kontrolu, ale řada věcí, jež vypluly na povrch až teď, po uvalení nucené správy, jim známa nebyla.

Za problematické považuje Sobotka zejména smlouvy, které jsou podle dosavadních zjištění provázeny střetem zájmu, nebo podezřením ze střetu zájmu, ať už jde o elektronické zdravotní knížky v systému IZIP, nebo o smlouvy související s mluvčím VZP Jiřím Suttnerem, nebo efektivitou ozdravných akcí typu Mořský koník. Sobotka poznamenal, že deficit, který se nyní pohybuje kolem 11 miliard, narůstal postupně několik let. Při téměř 200 miliardách, které ročně zdravotnictvím protečou, nejsou každoroční dvě miliardy dluhu tak velkým problémem. Problém podle něj ale je v kumulaci dluhu.

K trvalému zadlužování systému podle ministra financí přispěla řada faktorů, jedním z nich je i klesající podíl plateb státu za děti, důchodce a nezaměstnané v příjmech zdravotních pojišťoven. Systém není dobře nastaven, zdroje jsou omezené, není definován rozsah péče hrazené ze základního pojištění, uvedl. Podle ministra zdravotnictví Davida Ratha může za finanční problémy VZP především špatné řízení největší pojišťovny, podle VZP jsou hlavní příčinou ministerské vyhlášky. VZP musela podle tohoto předpisu platit za péči více, než činily její zdroje.