Zprávy | Z archivu rubriky


Izrael v neděli předal do České republiky Jakova Mošajlova, který podle policie předloni zaútočil v centru Prahy granátem na vůz. Soud odpoledne, jen několik hodin po jeho příletu do Česka, rozhodl o umístění muže do vazební věznice, řekla ČTK mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Blanka Kosinová. V Česku je Mošajlov obviněn za pokus o obecné ohrožení. Soud na muže uvalil vazbu kvůli obavě, že by na svobodě utekl a trestnímu řízení se vyhýbal. "Hrozilo by jinak, že by zase mohl vycestovat a opustit území České republiky," řekla Kosinová. Mošajlov byl do Prahy eskortován letadlem, přiletěl linkou v 09:20. Převoz provázela přísná bezpečnostní opatření.

Podle policie muž v srpnu 2004 na rušné ulici Na Příkopě zaútočil granátem na vůz s krajanem Assafem Abutbulem, majitelem kasina. Majiteli se nic nestalo. Výbuch ale zranil 18 lidí, útočník z místa utekl a odletěl do ciziny. "Granát nevybuchl v autě a zranil turisty," uvedla Kosinová.

V Izraeli byl tehdy sedmadvacetiletý imigrant z bývalého Sovětského svazu, nyní izraelský státní příslušník, zatčen 13. září 2004 na základě mezinárodního zatykače vydaného v ČR. Izraelský soud loni prosinci s konečnou platností rozhodl o jeho vydání do Česka. Do Prahy byl Mošajlov převezen z izraelské extradiční vazby. Bude-li mu vina prokázána, hrozí mu v Česku osm až 15 let vězení. Policisté v případu úzce spolupracovali se svými izraelskými kolegy. "Věděli jsme, že vycestoval a věděli jsme i kam," podotkla Kosinová. Police využila podle Kosinové i vzorky DNA.

Česká policie Mošajlova zprvu stíhala za pokus obecného ohrožení jako uprchlého. To se změnilo poté, co skončil v izraelské vazbě. České úřady mu totiž prostřednictvím izraelských úřadů doručily do cely usnesení o zahájení trestního stíhání. Policisté a ministerstvo vnitra těsně po útoku v centru Prahy vyloučili teroristický útok. Podle policistů se jednalo o vyřizování účtů izraelského podsvětí.

V razanci boje za vyšší platy lékařů, tvrdém přístupu ke zdravotním pojišťovnám a kritice řízení zdravotnictví si nový prezident České lékařské komory Milan Kubek podle komentátorů nijak nezadá se svým předchůdcem ve funkci Davidem Rathem, dnes ministrem zdravotnictví. Lékařský odborář Milan Kubek patří mezi dlouholeté spolupracovníky Ratha a také mezi jeho spojence. Proto, jak napsal časopis Euro, od něj lze očekávat, že bude nadále udržovat ČLK v "pozici nikoliv pouze odborného garanta lékařské péče, ale i silné vlivové organizace neopovrhující lobbismem při prosazování zájmů lékařů". Kubek sám již uvedl, že jeho vizí je silná lékařská komora, která bude hrát aktivní roli ve všech dohodovacích řízeních, a vždy ve všem hájit zájmy lékařů. Z toho důvodu považuje také za nezbytné zachování povinného členství lékařů v komoře. Internista se soukromou praxí se netajil tím, že by jako budoucí šéf komory chtěl prosazovat zvýšení výdajů na zdravotnictví, vyšší platby pojistného za děti, důchodce i nezaměstnané a jejich pravidelnou valorizaci. Mezi absolutní priority zařadil také prosazení vyšší ceny lékařské práce. Jedním z Kubkových proklamovaných cílů je i rovnoprávné postavení zdravotnických zařízení vůči pojišťovnám, stejně jako prosadit trvalý smluvní vztah se zdravotními pojišťovnami. Na tento požadavek poukazoval v minulých dnech, kdy upozorňoval ministra Ratha na hrozící likvidaci stovek soukromých lékařských praxí ze strany zdravotních pojišťoven. Ty kvůli úsporám plánují neprodloužit smlouvu až s 15 procenty lékařů a zdravotnických zařízení.

Ve funkci prezidenta ČLK si Kubek také stanovil za hlavní úkol opětovné sjednocení lékařského stavu. Nebojí se, že bude pro část lékařů nepřijatelný. "Jako předseda lékařských odborů jsem hájil zájmy zaměstnanců, ale přitom jsem nikdy nepoškozoval zájmy soukromých lékařů," uvedl v tisku Kubek, sám soukromý lékař.

Lékařský odborový klub řídil cévní specialista Milan Kubek už od března 1999, respektive od listopadu 1998, kdy křeslo předsedy uvolnil David Rath svým odchodem do čela ČLK. Před tím v odborovém klubu zastával funkci místopředsedy. Vedoucí funkci obhájil i po sloučení LOK se Svazem českých lékařů v roce 2001 a naposledy loni na dubnovém sjezdu organizace.

Pokud ČSSD ve volbách zvítězí a nenajde pro svoji vládu nekomunistické partnery, možná bude k nějaké formě spolupráce s KSČM dotlačena. Uvedl to v neděli v České televizi bývalý předseda vládní ČSSD Stanislav Gross. Podle něj sociální demokracie udělá vše pro to, aby vznikla vláda bez podpory KSČM. "Pokud nenajde nějakou rozumnou ochotu přijmout míru spoluodpovědnosti od ostatních stran, tak pak možná k tomuto kroku bude dotlačena," řekl Gross.

Současný předseda ČSSD a premiér Jiří Paroubek je podle Grosse demokrat, který "nemá chuť" vracet komunisty k moci. Paroubek v prosinci uvedl, že sociální demokracie koalici s komunisty po volbách nepřipouští, dovede si ale představit spolupráci v parlamentu. Spolupráci s KSČM zakazuje sociálním demokratům od roku 1995 usnesení z bohumínského sjezdu.

Právo ve čtvrtek přineslo informaci, že sociální demokracie nesmí před volbami zaujmout žádné kategorické stanovisko vůči KSČM. Tvrdí to politický poradce premiéra Oto Novotný. V důvěrném vnitrostranickém materiálu poradce uvedl, že sociální demokracie by měla nechat otevřenou možnost hlubší integrace KSČM do politického systému i hlubší spolupráce s ní. Novotný podle Práva mimo jiné jmenuje podmínky, jimiž by ČSSD měla zapojení KSČM do systému podmiňovat. Řadí mezi ně jasnou a nedvojsmyslnou omluvu za zločiny komunismu, jasné distancování od KSČ, jasné přihlášení se k demokratickému polistopadovému vývoji a obhajobu práva na soukromé vlastnictví.

Prezident a čestný předseda opoziční ODS Václav Klaus prohlašuje, že případný menšinový kabinet závislý na komunistické straně nebude tolerovat. "Jasně jsem dal najevo při svém dvojím jmenování vlád, že s menšinovou vládou s touto podporou se smířit nehodlám," řekl Hospodářským novinám prezident. Hlava státu po volbách pověřuje politiky jednáním o vládě a poté také novou vládu jmenuje.

Bezpečnostní prověrkou Národního bezpečnostního úřadu neprošlo 172 ze 12.500 dosud kontrolovaných zaměstnanců českých letišť. V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ředitel NBÚ Jan Mareš. Proti současné podobě prověrek v pondělí demonstrovali zástupci leteckého personálu. Celkem by se prověrka měla týkat asi 14.000 lidí. "Dosud nedostalo bezpečnostní způsobilost 172 osobám z celkového počtu 12.500," uvedl Mareš. Nejčastějšími důvody bylo podle něj to, že prověřovaní neuvedli v šestnáctistránkovém dotazníku pravdivé nebo úplné údaje, případně nesplnili podmínku bezúhonnosti kvůli problémům s trestní právem.

Dotazník o 16 stranách podle jeho kritiků příliš zasahuje do soukromí, úřad se na něj dotazuje i známých či v místě bydliště leteckých pracovníků. Prezident Českého sdružení dopravních pilotů ČSA Radomil Kratochvíl uvedl, že řada pilotů už prověrky má. Ani oni se ale podle něj nechtějí smířit se způsobem prověrek, které se podle zákona musejí pravidelně opakovat po uplynutí pěti let. Odpůrci české verze prověrek argumentují zkušenostmi ze zahraničí, kde se v souladu s evropským nařízení hovoří o ověření spolehlivosti.

Některé části dotazníku se nelíbí ani Úřadu pro ochranu osobních údajů. "Jsme přesvědčeni o tom, že míra zásahu do soukromí celkově je neadekvátní," řekl ve čtvrtek České televizi předseda úřadu Igor Němec. Mareše tato kritika překvapila, protože Němcův úřad byl jedním z připomínkových míst pro nový dotazník, který podle Kratochvíla klade navíc povinnost prověřovaných uvádět i majetkové poměry.