Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda poslanců ČSSD Michal Kraus tvrdí, že nic špatného neudělal, a nevidí proto důvod, proč by měl opustit třeba právě funkci šéfa sněmovního klubu. Kraus to řekl novinářům a dodal, že jedinou chybu udělal, když prý "naletěl podvodníkovi", za kterého označil podnikatele Františka Riga. Kraus teď čelí otázkám kvůli čtyři roky staré cestě do Ghany, kde byl spolu s Rigem u jednání o investicích do továrny na zpracování kakaových bobů. Z obchodu nakonec sešlo. Na případ upozornil deník Mladá fronta Dnes, podle kterého policie vyšetřuje Krausovu roli v pokusu investovat 15 milionů dolarů (tehdy zhruba půl miliardy korun) do ghanské továrny na zpracování kakaových bobů.

Rigo podle MfD řekl, že Kraus byl jeho společníkem a že 15 milionů dolarů slíbil přinést do projektu právě on. Kraus se ale od projektu i od Rigova obvinění distancoval. Podle Riga z investice sešlo, protože Kraus nedal do projektu slíbené peníze. "Oddaloval to. Nakonec jsem se od něho dozvěděl, že to měly být peníze z úplatků z nějaké velké státní zakázky, která se stále odkládala," řekl podle MfD Rigo, který si teď odpykává desetiletý trest vězení za stamilionové podvody. Předseda klubu ČSSD již v minulých dnech Rigova slova odmítl. Zopakoval, že v roce 2001 na něj Rigo působil věrohodně. Do Ghany prý Kraus jel hlavně jako turista. Současně ale připustil, že díky Rigovým známým se v Ghaně sešel s tamějším ministrem financí a absolvoval několik obchodních jednání. MfD ale zpochybnila Krausovo tvrzení, že smlouvy o investici za 15 milionů dolarů podepsal jen jako svědek. Ze smluv, jejichž kopie má deník k dispozici, vyplývá, že Kraus se podepsal do kolonky director - tedy jako ředitel firmy, která chtěla akcie ghanského podniku koupit. Kraus ale prohlásil, že k firmě neměl žádný pracovní vztah a slovo director vysvětlil tak, že při podpisu smlouvy zavládla euforie.

Růst cen v prosinci nepatrně zpomalil na 2,2 procenta. Důvodem byly především levnější pohonné hmoty, naopak vzrostly ceny některých potravin. Průměrná inflace za celý loňský rok činila 1,9 procenta. O rok dříve byl růst cen o polovinu vyšší. Růst cen v celém roce 2005 měly na svědomí především vyšší náklady na bydlení, které se na inflaci podílely téměř z 80 procent. Zemní plyn loni podražil téměř o 13 procent, elektřina o čtyři procenta a svoz pevných odpadů o desetinu. Ceny tepla, teplé vody a vodného vzrostly zhruba o 4,5 procenta, stočné téměř o šest procent. Poštovní služby zdražily o výrazných 14,3 procenta, telekomunikace o osm procent, dražší byly i závodní jídelny a vysokoškolské koleje. Naopak potraviny a nealkoholické nápoje loni Čechům mírně zlevnily. Nižší ceny byly u brambor, pekárenských výrobků, vajec či čerstvé zeleniny. Pokračoval i pokles cen oblečení a obuvi, stejně jako zařízení domácností. Stejně jako v roce 2004 rostly i loni především ceny služeb. Jejich růst však zpomalil z více než šesti na 3,7 procenta. Leden podle analytiků přinese nárůst inflace nad tři procenta, a to především kvůli vyšším cenám za elektřinu, plyn či teplo. Se zpožděním se projeví i vyšší spotřební daň na cigarety, potraviny by výrazně zdražovat neměly. V druhé polovině roku by mohl růst cen zmírnit a vrátit se těsně pod tři procenta. Platy lidí letos porostou zhruba dvojnásobným tempem než ceny, takže se reálné příjmy lidí v průměru zvýší.

Ministr zdravotnictví David Rath slíbil při pondělní schůzce premiéra Jiřího Paroubka se středočeským hejtmanem Petrem Bendlem uhradit provoz čtyř nemocnic, které nemají smlouvy s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Pro zařízení v Kolíně, Mladé Boleslavi, Kladně a Benešově, jejichž provoz od 1. ledna plně platí kraj, nabídl dvě varianty řešení. "Definitivní smlouvy mohou mít i zpětnou platnost k 1. lednu," řekl Rath po schůzce novinářům. Je podle něj velmi pravděpodobné, že nové smlouvy s VZP nemocnice uzavřou v polovině února pro poskytování služeb, které plnily dosud. Možnost, že by nějaká nemocnice nemohla podepsat žádnou smlouvu, je podle něj pouze teoretická. Druhou možností vyřešení situace ve čtyřech středočeských nemocnicích je, aby uzavřely s VZP provizorní smlouvy s termínem do března, jak to už koncem roku učinilo dalších 11 zařízení v kraji. Jejich domluvu s ředitelkou VZP Jiřinou Musílkovou na prodloužení smluv dříve Rath kritizoval. V pondělí uvedl, že "je to na hraně zákona, ale v zájmu zklidnění situace".

Bendl na schůzku šel s požadavkem uhrazení peněz, které nyní vyplácí čtyřem nemocnicím kraj. "Budu hájit zájmy Středočechů, budu chtít slyšet, že VZP bude plnit závazky ve Středočeském kraji v plné míře objemu jako před 1. lednem," řekl ČTK. S premiérem chtěl hovořit rovněž o budoucnosti středočeských nemocnic v souvislosti s prací pražských nemocnic, které se starají i o pacienty z Bendlova kraje. V situaci, kdy Rath podle Bendla vyzývá ministerstvem zřizované nemocnice, aby poskytovaly péči Středočechům, se podle Bendla dostávají středočeští lékaři do nejistoty. "Už nyní je jich v přepočtu na obyvatele polovina v porovnání s Prahou," uvedl Bendl.

"Jsou to spojité nádoby," konstatoval k vztahu středočeských a pražských nemocnic Paroubek s tím, že o budoucnosti sítě nemocnic bude se všemi hejtmany hovořit v pátek v Kramářově vile. Rozdá jim přitom poslední znění zákona o neziskových zdravotních zařízeních. Pomocí zákona chce ministr vytvořit síť základních veřejných nemocnic. V tom mu překáží rozhodnutí některých krajů, včetně Středočeského, nemocnice ve své správě privatizovat. Proti privátním společnostem podle svých slov Rath nic nemá, převádět je na obchodní společnosti bude podle něj vhodné až po vytvoření základní sítě někdy v roce 2008. V konečné podobě by podle jeho představ měl být poměr veřejných a privátních nemocnic v Česku 70 procent ku 30.

Lékárníci chtějí do pátku rozhodnout, zda a kdy případně začnou stávkovat a uzavřou lékárny. Do čtvrtka požadují schůzku s ministrem zdravotnictví či premiérem, na které by chtěli slyšet, jestli bude snížení marže na léky z 32 na 29 procent trvalé. Po pondělním jednání komise, která má hledat úspory na lécích a ve zdravotnictví, to novinářům řekl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Lékárníci drží nyní stávkovou pohotovost, o stávce chtěli rozhodnout původně už ve středu.

O poklesu obchodní přirážky na léky rozhodla vláda na návrh ministra Davida Ratha. Snížení mělo vést ke zlevnění léků a k ušetření asi 750 milionů na výdajích. V prosinci se ale lékárníci s premiérem Jiřím Paroubkem dohodli na možnosti přechodného poklesu marže, pokud v lednu najdou jiná úsporná řešení. Počítali proto s tím, že z dohody bude komise vycházet. Komisi tvoří zástupci lékárníků a distributorů léčiv na jedné straně a ministerstev zdravotnictví a financí na straně druhé. Kvůli nevyjasněným stanoviskům se v pondělí ani po třech hodinách jednání příliš neposunula kupředu. Účastníci se shodli na vytvoření dvou pracovních skupin. První z nich by se měla věnovat tvorbám cen a systému úhrady léků, druhá účelnému předepisování a používání léčiv.

Činnost skupin je však podle Chudoby podmíněna právě výsledkem schůzky lékárníků s ministrem Rathem či premiérem Paroubkem. Lékárníci chtějí písemné ujištění, že snížení marží by mělo být jen přechodné v případě jiných úspor. Rath ale o víkendu naznačil, že by se naopak marže mohla dál snižovat. "Mám pocit, že jsme byli každý na trochu jiné schůzce (prosincové jednání s premiérem)," řekl Chudoba.

Pokud by se stávka měla uskutečnit, lékárníci by její konání oznámili lidem dva týdny dopředu, uvedl Chudoba. Stávku označil za začátek "spíše vysvětlovací kampaně" pro veřejnost. V ní by chtěli organizátoři objasnit dopady Rathových rozhodnutí na pacienty. Koordinátor komise Jaroslav Štrof z ministerstva zdravotnictví věří, že se strany nakonec dohodnout. "Musíme," řekl po schůzce novinářům.

Pod hesly "Nebudu donášet na své kolegy" nebo "Nebudu Bonzovat Úřadům" v pondělí na pražském letišti protestovali zástupci leteckého personálu proti způsobu prověřování jejich bezpečnostní způsobilosti. Povinnost podrobit se bezpečnostním prověrkám u Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) mají od ledna. Prověřování formou dotazníku NBÚ ale podle demonstrantů hluboce překračuje praktiky obvyklé v EU. V zahraničí předkládají zaměstnanci při podobné bezpečnostní prověrce pouze výpis z rejstříku trestů. V ČR NBÚ vyžaduje při ověření způsobilosti řadu osobních údajů, včetně partnerských vztahů, delších i kratších pobytů v zahraničí, kontaktů na osoby žijící v zahraničí apod. "Neznáme v Evropě žádnou zemi, kde by zaměstnanci museli vysvětlovat, proč mají za partnera cizího státního příslušníka, nebo kde byli v zahraničí na dlouhodobém pobytu a kdo jim případně hradil cestu," řekl zástupce Sdružení dopravních pilotů CZ Alpa David Reimer a přirovnal NBÚ při prověřování k praktikám bývalé StB.

Prověrky, které se provádějí v České republice, jsou podle pilotů administrativně náročné a také nákladné. Podle Reimera NBÚ dostalo na prověřování dotaci 20 milionů korun. "Pro NBÚ je to vítaný kšeft, kterého se za žádnou cenu nechce vzdát," řekl Reimer. "Bohužel je ale placený z našich daní," dodal. Politici a NBÚ podle něho lžou, když tvrdí, že podobné prověrky jsou běžné i v zahraničí. To popírá i Asociace evropských pilotů, která se obrátila písemně na premiéra Jiřího Paroubka a ministra dopravy Milana Šimonovského. Podle asociace jsou české praktiky při ověřování spolehlivosti v rozporu s evropskou chartou práv a svobod. Evropská asociace proto požádala vládu, aby okamžitě ukončila tento způsob prověřování.

Piloti usilují o zrušení prověrek u NBÚ již delší dobu. Zatím neúspěšně. Novelu nařízení, které prověrky zavedlo, by ale nyní měla začít projednávat sněmovna v rámci nového zákona o civilním letectví. Očekává se také, že některý ze zaměstnanců, kteří prověrku nedostali, se obrátí na Ústavní soud. Piloty a stewardy, kteří dosud bezpečnostní prověrku neobdrželi, vodí zatím k letadlům do neveřejných prostor letiště doprovod. Ten piloty přivede na plochu, kde se pohybují běžně zahraniční posádky, které žádné podobné prověření nemají. Naprostá většina ze 14.000 zaměstnanců mezinárodních letišť již prověrku má. Například v ČSA již prověření chybí asi dvěma desítkám ze 4000 zaměstnanců.