Zprávy | Z archivu rubriky


Růst cen v prosinci nepatrně zpomalil na 2,2 procenta. Důvodem byly především levnější pohonné hmoty, naopak vzrostly ceny některých potravin. Průměrná inflace za celý loňský rok činila 1,9 procenta. O rok dříve byl růst cen o polovinu vyšší. Růst cen v celém roce 2005 měly na svědomí především vyšší náklady na bydlení, které se na inflaci podílely téměř z 80 procent. Zemní plyn loni podražil téměř o 13 procent, elektřina o čtyři procenta a svoz pevných odpadů o desetinu. Ceny tepla, teplé vody a vodného vzrostly zhruba o 4,5 procenta, stočné téměř o šest procent. Poštovní služby zdražily o výrazných 14,3 procenta, telekomunikace o osm procent, dražší byly i závodní jídelny a vysokoškolské koleje. Naopak potraviny a nealkoholické nápoje loni Čechům mírně zlevnily. Nižší ceny byly u brambor, pekárenských výrobků, vajec či čerstvé zeleniny. Pokračoval i pokles cen oblečení a obuvi, stejně jako zařízení domácností. Stejně jako v roce 2004 rostly i loni především ceny služeb. Jejich růst však zpomalil z více než šesti na 3,7 procenta. Leden podle analytiků přinese nárůst inflace nad tři procenta, a to především kvůli vyšším cenám za elektřinu, plyn či teplo. Se zpožděním se projeví i vyšší spotřební daň na cigarety, potraviny by výrazně zdražovat neměly. V druhé polovině roku by mohl růst cen zmírnit a vrátit se těsně pod tři procenta. Platy lidí letos porostou zhruba dvojnásobným tempem než ceny, takže se reálné příjmy lidí v průměru zvýší.

Ministr zdravotnictví David Rath slíbil při pondělní schůzce premiéra Jiřího Paroubka se středočeským hejtmanem Petrem Bendlem uhradit provoz čtyř nemocnic, které nemají smlouvy s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Pro zařízení v Kolíně, Mladé Boleslavi, Kladně a Benešově, jejichž provoz od 1. ledna plně platí kraj, nabídl dvě varianty řešení. "Definitivní smlouvy mohou mít i zpětnou platnost k 1. lednu," řekl Rath po schůzce novinářům. Je podle něj velmi pravděpodobné, že nové smlouvy s VZP nemocnice uzavřou v polovině února pro poskytování služeb, které plnily dosud. Možnost, že by nějaká nemocnice nemohla podepsat žádnou smlouvu, je podle něj pouze teoretická. Druhou možností vyřešení situace ve čtyřech středočeských nemocnicích je, aby uzavřely s VZP provizorní smlouvy s termínem do března, jak to už koncem roku učinilo dalších 11 zařízení v kraji. Jejich domluvu s ředitelkou VZP Jiřinou Musílkovou na prodloužení smluv dříve Rath kritizoval. V pondělí uvedl, že "je to na hraně zákona, ale v zájmu zklidnění situace".

Bendl na schůzku šel s požadavkem uhrazení peněz, které nyní vyplácí čtyřem nemocnicím kraj. "Budu hájit zájmy Středočechů, budu chtít slyšet, že VZP bude plnit závazky ve Středočeském kraji v plné míře objemu jako před 1. lednem," řekl ČTK. S premiérem chtěl hovořit rovněž o budoucnosti středočeských nemocnic v souvislosti s prací pražských nemocnic, které se starají i o pacienty z Bendlova kraje. V situaci, kdy Rath podle Bendla vyzývá ministerstvem zřizované nemocnice, aby poskytovaly péči Středočechům, se podle Bendla dostávají středočeští lékaři do nejistoty. "Už nyní je jich v přepočtu na obyvatele polovina v porovnání s Prahou," uvedl Bendl.

"Jsou to spojité nádoby," konstatoval k vztahu středočeských a pražských nemocnic Paroubek s tím, že o budoucnosti sítě nemocnic bude se všemi hejtmany hovořit v pátek v Kramářově vile. Rozdá jim přitom poslední znění zákona o neziskových zdravotních zařízeních. Pomocí zákona chce ministr vytvořit síť základních veřejných nemocnic. V tom mu překáží rozhodnutí některých krajů, včetně Středočeského, nemocnice ve své správě privatizovat. Proti privátním společnostem podle svých slov Rath nic nemá, převádět je na obchodní společnosti bude podle něj vhodné až po vytvoření základní sítě někdy v roce 2008. V konečné podobě by podle jeho představ měl být poměr veřejných a privátních nemocnic v Česku 70 procent ku 30.

Lékárníci chtějí do pátku rozhodnout, zda a kdy případně začnou stávkovat a uzavřou lékárny. Do čtvrtka požadují schůzku s ministrem zdravotnictví či premiérem, na které by chtěli slyšet, jestli bude snížení marže na léky z 32 na 29 procent trvalé. Po pondělním jednání komise, která má hledat úspory na lécích a ve zdravotnictví, to novinářům řekl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Lékárníci drží nyní stávkovou pohotovost, o stávce chtěli rozhodnout původně už ve středu.

O poklesu obchodní přirážky na léky rozhodla vláda na návrh ministra Davida Ratha. Snížení mělo vést ke zlevnění léků a k ušetření asi 750 milionů na výdajích. V prosinci se ale lékárníci s premiérem Jiřím Paroubkem dohodli na možnosti přechodného poklesu marže, pokud v lednu najdou jiná úsporná řešení. Počítali proto s tím, že z dohody bude komise vycházet. Komisi tvoří zástupci lékárníků a distributorů léčiv na jedné straně a ministerstev zdravotnictví a financí na straně druhé. Kvůli nevyjasněným stanoviskům se v pondělí ani po třech hodinách jednání příliš neposunula kupředu. Účastníci se shodli na vytvoření dvou pracovních skupin. První z nich by se měla věnovat tvorbám cen a systému úhrady léků, druhá účelnému předepisování a používání léčiv.

Činnost skupin je však podle Chudoby podmíněna právě výsledkem schůzky lékárníků s ministrem Rathem či premiérem Paroubkem. Lékárníci chtějí písemné ujištění, že snížení marží by mělo být jen přechodné v případě jiných úspor. Rath ale o víkendu naznačil, že by se naopak marže mohla dál snižovat. "Mám pocit, že jsme byli každý na trochu jiné schůzce (prosincové jednání s premiérem)," řekl Chudoba.

Pokud by se stávka měla uskutečnit, lékárníci by její konání oznámili lidem dva týdny dopředu, uvedl Chudoba. Stávku označil za začátek "spíše vysvětlovací kampaně" pro veřejnost. V ní by chtěli organizátoři objasnit dopady Rathových rozhodnutí na pacienty. Koordinátor komise Jaroslav Štrof z ministerstva zdravotnictví věří, že se strany nakonec dohodnout. "Musíme," řekl po schůzce novinářům.

Pod hesly "Nebudu donášet na své kolegy" nebo "Nebudu Bonzovat Úřadům" v pondělí na pražském letišti protestovali zástupci leteckého personálu proti způsobu prověřování jejich bezpečnostní způsobilosti. Povinnost podrobit se bezpečnostním prověrkám u Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) mají od ledna. Prověřování formou dotazníku NBÚ ale podle demonstrantů hluboce překračuje praktiky obvyklé v EU. V zahraničí předkládají zaměstnanci při podobné bezpečnostní prověrce pouze výpis z rejstříku trestů. V ČR NBÚ vyžaduje při ověření způsobilosti řadu osobních údajů, včetně partnerských vztahů, delších i kratších pobytů v zahraničí, kontaktů na osoby žijící v zahraničí apod. "Neznáme v Evropě žádnou zemi, kde by zaměstnanci museli vysvětlovat, proč mají za partnera cizího státního příslušníka, nebo kde byli v zahraničí na dlouhodobém pobytu a kdo jim případně hradil cestu," řekl zástupce Sdružení dopravních pilotů CZ Alpa David Reimer a přirovnal NBÚ při prověřování k praktikám bývalé StB.

Prověrky, které se provádějí v České republice, jsou podle pilotů administrativně náročné a také nákladné. Podle Reimera NBÚ dostalo na prověřování dotaci 20 milionů korun. "Pro NBÚ je to vítaný kšeft, kterého se za žádnou cenu nechce vzdát," řekl Reimer. "Bohužel je ale placený z našich daní," dodal. Politici a NBÚ podle něho lžou, když tvrdí, že podobné prověrky jsou běžné i v zahraničí. To popírá i Asociace evropských pilotů, která se obrátila písemně na premiéra Jiřího Paroubka a ministra dopravy Milana Šimonovského. Podle asociace jsou české praktiky při ověřování spolehlivosti v rozporu s evropskou chartou práv a svobod. Evropská asociace proto požádala vládu, aby okamžitě ukončila tento způsob prověřování.

Piloti usilují o zrušení prověrek u NBÚ již delší dobu. Zatím neúspěšně. Novelu nařízení, které prověrky zavedlo, by ale nyní měla začít projednávat sněmovna v rámci nového zákona o civilním letectví. Očekává se také, že některý ze zaměstnanců, kteří prověrku nedostali, se obrátí na Ústavní soud. Piloty a stewardy, kteří dosud bezpečnostní prověrku neobdrželi, vodí zatím k letadlům do neveřejných prostor letiště doprovod. Ten piloty přivede na plochu, kde se pohybují běžně zahraniční posádky, které žádné podobné prověření nemají. Naprostá většina ze 14.000 zaměstnanců mezinárodních letišť již prověrku má. Například v ČSA již prověření chybí asi dvěma desítkám ze 4000 zaměstnanců.

Senátoři KDU-ČSL chtějí tento týden předložit ústavní stížnost na novelu církevního zákona kvůli sporným pasážím o evidenci charit, diakonií a vzdělávacích zařízení. ČTK to řekl předseda lidoveckých senátorů Adolf Jílek. Podrobnosti ke stížnosti zveřejní lidovci v úterý, kdy budou také pod tento podnět shromažďovat podpisy. Stížnost podle něj směřuje proti stejným pasážím, které Ústavní soud v listopadu 2002 na podnět senátorů z církevního zákona odstranil. "Jsou tam (v novele) použity pouze jiné termíny, ale jinak je to prakticky totéž," uvedl již dříve Jílek.

Novela, kterou ve sněmovně přes veto Senátu prosadily ČSSD a KSČM, podle lidoveckých senátorů v rozporu s ústavou omezuje právo církví zřizovat své instituce nezávisle na státních orgánech. Norma umožňuje ministerstvu kultury zrušit evidenci církevní právnické osoby, což by mohlo mít v případě "tendenčních rozhodnutí až likvidační charakter". Přijetí novely se neúspěšně snažily zabránit i samy církve. Neuspěly ale ani u prezidenta Václava Klause, který normu podepsal před koncem roku. Podle prezidenta novela neobsahuje ustanovení, která zrušil Ústavní soud. Klaus je přesvědčen o tom, že právnické osoby musejí být subjekty podle českého právního řádu, ne podle vnitřních předpisů či pravidel církví. Kardinál Miloslav Vlk pak uvedl, že prezident podpisem porušil ústavu, v níž je jasné slovo o svobodě církve, která v novele není respektována.

Brněnští poslanci za ODS požádali premiéra Jiřího Paroubka, aby zasáhl v případu odvolaného ředitele brněnského kardiocentra Jana Černého. Ředitele Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně odvolal ministr zdravotnictví David Rath koncem minulého týdne. "Žádám premiéra, aby zasáhl a usměrnil pana doktora Ratha, aby byl profesor Černý znovu uveden na místo ředitele," řekl novinářům v Brně poslanec Václav Mencl. V písemné interpelaci požádal premiéra o vysvětlení, zda je vůbec možné odvolat člověka, který celý je celosvětově uznávaným odborníkem. "Namísto toho, aby byl ve svých pětašedesáti letech navržen na státní vyznamenání, byl odvolán způsobem, který připomíná praktiky z normalizačních časů," uvedl Mencl. Vyzval také Brňany a obyvatele celé České republiky, aby se k jeho interpelaci připojili. Za odvolaného ředitele se postavil i stínový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

Černý byl oficiálně odvolán za to, že v médiích prezentoval své obavy ze sloučení centra s Fakultní nemocnicí u sv. Anny, kde sídlí. Informace se začaly šířit poté, co bylo na post ředitele centra vypsáno výběrové řízení. Podle ministerstva šlo o standardní postup v případě profesorů, kteří dovrší pětašedesáti let. Ministr se obával, že Černý bude dál v ústavu šířit skepsi a začnou odcházet špičkoví lékaři. Řízením centra byl dočasně pověřen ředitel nemocnice u sv. Anny Roman Kraus, který se netají svým záměrem sloučit centrum s nemocnicí. O budoucím vedení kardiocentra rozhodne výběrové řízení, které Rath koncem roku vypsal. Ministr již dříve odmítl, že by za odvoláním Černého byl ředitelův nesouhlas s budováním Mezinárodního centra klinického výzkumu. Na centrum, které má vzniknout ve Fakultní nemocnice u sv. Anny ve spolupráci s prestižní americkou klinikou, by měl stát dát dvě miliardy korun. Rath projekt podporuje, vláda zatím rozhodnutí o investici odkládá.

Lékaři z brněnské úrazové nemocnice, kteří pomáhali v říjnu loňského roku v Pákistánu ošetřovat místní obyvatele po katastrofálním zemětřesení, operovali prvních několik dnů v troskách bývalé vojenské nemocnice. Opustili ji až po několika dalších otřesech, když hrozilo zřícení celé budovy. Zbytek svého čtrnáctidenního pobytu pracovali již pouze ve stanech, řekl ČTK v Praze lékař Miloš Janeček. "Každý den bylo větší či menší zemětřesení. Když byly silnější otřesy a viděli jsme, že zbytky budovy jsou popraskané, tak ten pocit nebyl příjemný," vzpomíná expert z traumacentra, který v pondělí společně s ostatními členy záchranného týmu dostal od ministra vnitra Františka Bublana pamětní medaili. Místní vojenský velitel nakonec podle Janečka rozhodl, že i přesto, že v budově jsou příhodnější podmínky například pro rentgenování, riziko za to nestojí, a nechal nemocnici vyklidit. O riziku práce v troskách nemocnice věděli i hasičští záchranáři, kteří lékaře v pákistánské misi doprovázeli. "Určitá míra rizika tam byla. Operace se prováděly v zadním traktu (budovy) tím stylem, že se říkalo, kdo kterým oknem vyskočí, pokud nastanou otřesy," poznamenal pražský hasič Martin Prchal.

Třicetičlenný záchranný tým, v němž byli civilní i vojenští lékaři, hasiči a policisté, pracoval ve městě Rávalkot na severu Pákistánu dva týdny. Staral se zejména o zraněné lidi vytažené ze sutin se zlomeninami, tržnými a zanícenými ranami. Byl jednou z prvních humanitárních posil, které do země po zemětřesení, které si vyžádalo na 80.000 obětí, dorazily. Lékaři i hasiči se shodují, že spolupráce s místními úřady byla výborná. Česká republika poslala tým do oblasti na základě rozhodnutí meziresortního krizového štábu, který na okamžitou pomoc Pákistánu vyčlenil 25 milionů korun. V listopadu skupinu nahradil oddíl vojenských lékařů. Armádní chirurgové se vrátí domů tento týden.