Zprávy | Z archivu rubriky


Lídři pětice parlamentních stran s premiérem Jiřím Paroubkem hodlají ve středu nejspíš dát vánoční dárek mladším generacím. Chystají se totiž podepsat dohodu o zásadách budoucího důchodového systému. Čtyřicátníci, třicátníci a mladší lidé by se tak měli dozvědět, jak by v hrubých rysech měly jejich penze vypadat.

Politici se chystali dokument podepsat už dvakrát, naposledy před měsícem. Neshodli se ale na tom, od kterého roku by měli lidé chodit do penze v 65 letech. Zatímco podle koalice a ODS by to mělo být od roku 2031, podle KSČM od roku 2036. Zatímco čtveřice stran by tedy zvedala věk pomaleji postupně, komunisté by ho začali zvyšovat rychlejším tempem až za čtvrt století. "Doufám, a to tedy doufám už asi potřetí, že to zítra (ve středu) podepíšeme," řekl ČTK premiér Jiří Paroubek. Výhrady komunistů podle něj trvají. "Buď je překonáme, nebo je nepřekonáme, uvidíme," dodal. Podle ministra práce a sociálních věcí zdeňka Škromacha je nyní důležité hlavně to, aby se věk odchodu do penze nestal v budoucnu předmětem boje politických stran. Dohoda by tomu měla zabránit, míní ministr. O shodu všech pěti stran stojí také premiér. Lídr KDU-ČSL Miroslav Kalousek již dříve řekl, že lidovci jsou připraveni dokument podepsat i bez komunistů.

Věk odchodu do penze se prodlužuje již nyní. Od roku 2012 by lidé měli chodit do důchodu v 63 letech. Kromě věku dohoda počítá s tím, že by hlavní část penze měl i v budoucnu lidem vyplácet stát. Dál by odváděli sociální pojištění. Vzniknout má také finanční rezerva, do níž by putovaly přebytky z pojistného a výnosy z případných privatizací. Platila by se z ní reforma i penze v době, kdy by do důchodu šly silné populační ročníky. Stát by měl podporovat rovněž penzijní připojištění a životní pojištění například odpisy z daní či příspěvky. Dokument by měl obsahovat i možnost předčasného odchodu do důchodu.

Důchodový systém zůstane bez dluhů asi 20 let. Společnost ale stárne a výdaje na penze porostou. Reforma je podle odborníků nutná. Změny doporučuje Česku i Mezinárodní měnový fond.

Zprávy o ziscích lékáren, které se objevily v souvislosti s rozhodnutím vlády o snížení obchodní přirážky na léky, považuje Grémium majitelů lékáren za dezinformace. Proto se rozhodlo podat trestní oznámení pro trestný čin pomluvy. Oznámení nemíří na konkrétní osobu či úřad. Z jeho textu ale vyplývá, že terčem má být ministerstvo zdravotnictví a jeho šéf David Rath.

Vyhlášku ministerstva financí minulou středu schválila vláda. Povede k tomu, že na léky hrazené pojišťovnami budou moci lékárny dát od 1. ledna obchodní přirážku pouze 29 procent, nikoli 32 jako nyní. Kabinet si od toho slibuje nižší ceny pro spotřebitele. Rath tehdy uvedl, že snížení doplatků pozitivně ohodnotí nízkopříjmové skupiny, důchodci a rodiny s dětmi. Nyní dostávají lékárny z léku, který stojí 100 korun, 32 korun, od 1. ledna jim zůstane 29 korun. Právě toto tvrzení považuje Grémium majitelů lékáren za dezinformaci. "Tímto nepravdivým tvrzením má být v očích veřejnosti odůvodněno rozhodnutí o snížení obchodní přirážky," uvedlo grémium v trestním oznámení. "Tyto dezinformace jsou přitom vědomě nepravdivé, neboť každému, kdo je oprávněn podílet se na řešení ekonomických podmínek ohledně regulovaných cen léčiv, musí být a je zřejmé, že skutečná situace ohledně příjmů z regulovaných cen léčiv je radikálně odlišná. Z textu šířené dezinformace se přitom jeví, že autorem této dezinformace by měl být ministr zdravotnictví," uvedlo grémium v oznámení.

Podle grémia dostává lékárna maximálně 20 korun z ceny léku ve výši 100 korun. Plošné snížení obchodní přirážky o tři procenta vede podle grémia ke snížení příjmu lékárny z výdeje léků nejméně o deset procent. "To pro ty veřejné lékárny, které jsou již nyní v krizi, znamená akutní hrozbu likvidace, zejména v menších městech a obcích," varovalo v trestním oznámení grémium.

Ministerstvo zemědělství i agrární organizace se vesměs staví kladně k rozhodnutí Ústavního soudu, který v úterý zrušil tzv. restituční tečku pro přímé restituenty a jejich dědice. Ti tak budou moci dostat náhradní pozemky za půdu, o kterou přišli za minulého režimu, i po 31. prosinci, k němuž se tečka datuje. Ostatní držitelé nároků, kteří je například koupili, po tomto datu dostanou jen finanční náhradu.

"Rozhodnutí Ústavního soudu je morálně spravedlivé a je i v intencích mého původního úmyslu nějakým způsobem zvýhodnit přímé restituenty i po restituční tečce," uvedl ministr zemědělství Jan Mládek.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby soud svým rozhodnutím potvrdil, že restituce dlouhá léta nešly správným směrem a byly kořistí pro skupiny skupující restituční nároky. "S verdiktem nemáme problém," uvedl šéf AK, která byla proti posunutí termínu restituční tečky. "Myslím, že to je správné a poctivé," reagoval předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek s tím, že se zamezí spekulacím. Rozhodnutí soudu vítá podle předsedy Stanislava Němce i Asociace soukromého zemědělství, která byla odpůrcem restituční tečky.

Odkladem termínu ukončení restitucí pozemků se zabývala minulý měsíc Poslanecká sněmovna. Návrh byl ale hlasy komunistů a sociálních demokratů zamítnut. Pro žadatele, jimž by Pozemkový fond nestihl do konce roku vydat půdu, by to znamenalo to, že by jim stát dal místo pozemků peníze. Podle kritiků zákona by to ale bylo pro restituenty méně výhodné.