Zprávy | Z archivu rubriky


Přibližně 200 dopisů na podporu nespravedlivě stíhaných lidí adresovaných totalitním, ale i demokratickým vládám po celém světě napsali během sobotního maratonu lidé v Praze. Kampaň urgentních apelů pořádá u příležitosti Dne lidských práv Amnesty International. "Dopisy mají význam, i když lidé nejsou rovnou propuštěni, ale dostane se jim třeba spravedlivého procesu, zlepší se jim podmínky ve vězení, nemocní dostanou léky. Na základě dopisů psaných loni se zlepšila situace skoro v polovině případů, ve 48 procentech," řekla ČTK mluvčí Amnesty International v Česku Eva Dobrovolná. Poprvé tuto metodu kampaně organizace použila v roce 1973. Maraton psaní dopisů se v Česku koná letos už potřetí. Od 6. prosince se mohli k podepisování připojit lidé v Praze, Olomouci, Brně, Ostravě, poslední možnost budou mít v úterý v Pardubicích. Z 34 zemí, které se do akce minulý rok zapojily, odešlo přes 58.000 dopisů. Pořádající organizace má seznamy vězněných či perzekvovaných lidí a zájemcům o sepsání dopisu nabízí doporučené kroky: mohou požadovat spravedlivý proces pro konkrétního člověka, pro jiného propuštění, je-li evidentně zadržován nespravedlivě. Amnesty International lidem nabídne i seznam úřadů, kam mají dopisy adresovat. Vlastní formulace dopisu záleží na každém, důležité je zvýraznění jména člověka, pro něž svobodu požaduje. Dopis může být napsaný i v češtině - smyslem akce je, aby dopisů chodilo hodně a z celého světa. "Úřady vidí, že osud jimi zadržovaného člověka není lidem lhostejný," uvedla Dobrovolná.

Rok 2006 bude pro prvního českého ombudsmana Otakara Motejla posledním v jeho šestiletém funkčním období. Zda do křesla veřejného ochránce práv usedne i poté, o tom rozhodnou zákonodárci. Motejl ještě neví, jestli by kandidaturu na tento post přijal. "Musel bych si to rozmyslet," řekl ČTK. Za uplynulých pět let dostal od občanů 25.000 podnětů. V mnohých kauzách zjistil drobná pochybení, v tisíci případech odhalil hrubé prohřešky státních orgánů. Posláním ombudsmana je chránit občany před byrokratickým přístupem orgánů státní správy. V mnoha případech se na jeho kancelář obracejí zoufalí lidé, kteří již vyčerpali většinu možností, jak si na státních orgánech vynutit svá práva. Na pracovním stole ombudsmana končí nejen závažné kauzy, mezi které patří například letošní zásah policie proti technařům na CzechTeku nebo sterilizace romských žen, ale i zdánlivě banální problémy obyčejných lidí týkající se například problémů spojených se získáním zdravotní dokumentace po zesnulém příbuzném.

Za úspěch Motejl považuje, že se kancelář ombudsmana dostává do povědomí občanů. Svědčí o tom i statistika. Ročně je Motejlovi doručeno asi 5000 podnětů, přičemž v počátcích působení úřadu veřejného ochránce práv pouze necelá polovina z nich spadala do jeho působnosti. Nyní se již počet správně podaných podnětů blíží 60 procentům. I když se na ombudsmana někdo obrátí s problémem, který se netýká státní správy a tedy nespadá do jeho působnosti, nemusí zoufat. Pracovníci kanceláře ombudsmana se vždy pokoušejí příchozím alespoň poradit, kde mají hledat pomoc.

Originální nabídka liberecké Společnosti přátel přírody, aby lidé svým blízkým pod stromeček pořídili patronaci na kouskem Nového pralesa na Ještědském hřebenu, oslovila především Pražany. Pětadvacet metrů čtverečních pralesa přijde na 300 korun, ale největší poptávka je po dvojnásobku. "Lidi baví dávat i přijímat neobvyklé dárky, navíc tím pomohou přírodě," řekl ČTK mluvčí společnosti Josef Bém. Ekologové podle něj nabídli vloni patronství nad částmi vznikající lesní divočiny svým sponzorům, když ale viděli jejich zájem, oslovili letos i veřejnost. "Dárková sada obsahuje kromě certifikátu o patronství ještě informace o projektu, pozvánku na jarní exkurzi spojenou se sázením stromů a pralesní kuličkové pero," upřesnil Bém. Podle vedoucího Společnosti přátel přírody Jana Korytáře stojí vykoupení a přeměna jednoho metru čtverečného lesa na prales 12 korun. Ekologové koupili vloni na Ještědu od soukromníka sedm hektarů smrkového lesa, který začali přeměňovat ve smíšený les, který za 150 let promění v prales. Vysadili tam přes 10.000 buků, jedlí a dalších původních a ohrožených dřevin. Přeměna by měla postupně umožnit návrat původních rostlin a zvířat. Nyní chce sdružení prales rozšířit o dalších 14 hektarů. Pozemek se nachází ve výšce 710 až 840 metrů nad mořem. Ekologové shromáždili na vznik pralesa již 450.000 korun. Záchraně ohrožených dřevin a lesů se Společnost přátel přírody věnuje 11 let.

V hudební anketě Český slavík 2005 zvítězili zpěvák Karel Gott, zpěvačka Aneta Langerová a skupina Chinaski. Objevem roku se stal vítěz druhé řady soutěže Česko hledá SuperStar Vlastimil Horváth. Výsledky byly v sobotu večer vyhlášeny ve Státní opeře Praha. Po mnoha letech se proměnilo pořadí na prvním místě v kategorii zpěvaček, kdy vítězka prvního ročníku zmíněné televizní soutěže sesadila z prvního místa Lucii Bílou po jejím devítiletém nepřetržitém kralování. Bílá má navíc tři Zlaté slavíky z doby stejnojmenné československé soutěže. "Jé, toho ještě nemám," řekla Bílá při přebírání slavíka za druhé místo. "Mě stejně nejvíc sluší stříbro," podotkla a popřála v tu chvíli ještě "nekorunované" Langerové hodně štěstí, protože "nahoře je to hodně těžké". Langerová dostala i nejvyšší počet hlasů - 38.165 a stala se celkovou vítězkou soutěže. "Moc děkuji, tenhle rok byl tím nejkrásnějším, který jsem v životě zažila," řekla dojatá zpěvačka. "Tentokrát jsem to tak trochu čekal, mám pocit, že momentálně mám mimořádně plodné období," řekl Gott při přebírání ceny s odkazem na známou informaci o jeho očekávaném potomkovi. S ohledem na své mnohaleté působení v populární hudbě připomněl kolegy, kteří několikrát avizují konec kariéry, aby se po roce či dvou znovu vrátili na scénu. "Já na příští rok plánuji poslední turné a na vás je, přátelé, jak to s tím comebackem bude," řekl.

Český misionář Roman Musil, který byl před několika dny unesen na Haiti, byl propuštěn, oznámil v sobotu ministr zahraničí Cyril Svoboda. O Musilovo propuštění se zasloužil jiný misionář, který také na Haiti pomáhá, řekl ČTK s případem obeznámený kněz Tomáš Vyhnálek. Musil, který je z řádu Oblátů Neposkvrněné Panny Marie, je podle Vyhnálka v dobré psychické a fyzické kondici. Na Haiti zůstává. Ministr novinářům řekl, že k záchraně Musilova života pomohl fakt, že je katolický kněz. "Je potvrzeno, že pan Musil je na svobodě. To říkáme s velkou úlevou. Jsme rádi, že se tak stalo," uvedl Svoboda.

Únosci požadovali výkupné. Česká republika nic neplatila, to zajišťoval řád. Vyhnálek uvedl, že třebaže byl zaplacen první požadavek ve výši necelých 4000 dolarů (asi 98.000 korun), Musila odmítli únosci i přes sliby pustit. Naopak požadovali dalších 50.000 dolarů (zhruba 1,25 milionu korun). Tato částka se už platit nemusela, neboť se o Musilovi dozvěděl jiný misionář, kněz z řádu pasionistů. "Únosce znal. Když se dozvěděl, že zadržují Romana, vyjednal, aby ho pustili," přiblížil Vyhnálek. Musil byl podle něj držen v chudinské čtvrti, které kněz z řádu pasionistů pomáhal mimo jiné s dodávkami vody.

Musil, který studoval na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, spolupracuje s olomouckou Agenturou rozvojové a humanitární pomoci. V den únosu jel spolu s patnáctiletým chlapcem do hlavního města pro balíky, které ze Zábřehu či Olomouce odeslala Charita. Údajně těsně před cílem ale byli uneseni.

S Haiti nemá Česká republika navázané diplomatické vztahy. V únoru se ale česká vláda usnesla, že je naváže a že otevře honorární konzulát. V případu se podle Svobody velmi angažoval kandidát na českého honorárního konzula, který spolupracoval s řádem Oblátů Neposkvrněné Panny Marie. Ministr dodal, že také česká diplomacie udělala vše, co v dané situaci bylo třeba. Svoboda telefonoval s tamním ministrem zahraničí Hérardem Abrahamem, připraven byl odjet do země i český diplomat. Podle Svobody Haiti není pro turisty bezpečná země, pro dovolenou by si měli vybírat jiné destinace. Nebezpečí tam číhá na každého člověka bílé pleti - je totiž považován za bohatého. "Haiti je země chaosu, kde vládnou různé guerilly," řekl Svoboda, podle něhož si někteří tamní lidé únosy vydělávají. Podle agentury Reuters bylo od března na Haiti uneseno přes 1000 lidí.