Zprávy | Z archivu rubriky


Vůdci Evropské unie se dohodli na rozpočtu společenství na léta 2007 až 2013. EU bude hospodařit s částkou téměř 862,4 miliardy eur (zhruba 25 bilionů korun), tedy 1,045 procenta hrubého národního důchodu EU, namísto původního britského návrhu 1,03 procenta HND. Česká republika by podle odhadů mohla mít čistý příjem až 93 miliard korun ročně, Slovensko 46 miliard slovenských korun ročně (zhruba 35 miliard českých korun). Největší část unijního rozpočtu bude směřovat na podporu chudých regionů a do zemědělství. ČR by podle premiéra Jiřího Paroubka mohla získat čistý příjem až 93 miliard Kč ročně. Jeho slovenský protějšek Mikuláš Dzurinda odhaduje, že se příliv peněz z unijního rozpočtu oproti současnému stavu ztrojnásobí na více než 46 miliard slovenských korun ročně. "Podařilo se to. Ve finále jsme se dostali k návrhu, který stojí za to a přináší do republiky veliké peníze," prohlásil Paroubek, podle něhož má ČR možnost ze soudržnostních fondů EU dosáhnout na nejvyšší objem ze všech zemí EU v přepočtu na obyvatele - na 330 eur (9570 korun) ročně. "Bylo to drama, ale výsledek je lepší, než jsem doufal," prohlásil Dzurinda. "Nemyslím si, že by tu byli vítězi a poražení, vyhrála zodpovědnost," zdůraznil. Díky navýšení rozpočtu desítka nováčků dostane zhruba 5,3 miliardy eur navíc oproti původní britské představě. V českém případě jde v absolutní částce zhruba o tři miliardy Kč ročně navíc.

Zhruba 300 až 400 domácností na Vsetínsku bylo bez proudu, na několika místech totiž v noci na sobotu padající stromy poškodily vedení. ČTK to řekla mluvčí Severomoravské energetiky Sylva Vidláková. Energetici škody postupně odstraňují.

Bez dodávky proudu bylo i 300 domácností z Olomouckého kraje a desítky domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Stejná situace byla i na Vysočině. Páteční vichřice, která ve Žďárských vrších v nárazech dosahovala síly orkánu, způsobila desítky poruch na linkách vysokého i nízkého napětí. Večer byla bez proudu přibližně třetina území kraje.

Sněžení a vítr, který je v nárazech velmi silný, komplikují dopravu na jihu Čech. Přes noc napadlo v nejvyšších polohách Šumavy až 50 centimetrů sněhu, na cestách se tvoří závěje a sněhové jazyky, v níže položených oblastech silnice místy pokrývá náledí.

Na Českobudějovicku odpoledne zemřel při nehodě člověk a tři další byli těžce zraněni. Tragická nehoda se stala po 15:30 na křižovatce za obcí Borek u Českých Budějovic. Na hlavním tahu E55 se srazila tři osobní auta, jeden člověk zemřel a tři jsou těžce zraněni, řekl ČTK operační důstojník českobudějovické policie.

Ke 108 případům museli vyjet kvůli páteční vichřici pražští hasiči. Zajišťovali především uvolněné plechy na střechách a odstraňovali padlé stromy a polámané větve. Poškozeny byly i čtyři automobily.

Několikakilometrové kolony aut, spadané stromy, zablokované hraniční přechody a výpadky elektřiny. To jsou důsledky špatného počasí, které v pátek zasáhlo střední Evropu včetně České republiky. Ve většině krajů se potýkali se silným větrem, který doprovázel déšť nebo sněžení. Na Zlínsku zemřel při dopravní nehodě způsobené náledím člověk. Horská služba vyzvala turisty, aby nevycházeli. Kvůli větru byl v pátek odpoledne uzavřen i Pražský hrad. Vánoční tržiště na Staroměstském i na Václavském náměstí v Praze se provozovatel trhů rozhodl kvůli sílícímu vichru uzavřít. Pokud bude i v sobotu silný vítr, zůstanou tržiště uzavřena, řekl ČTK mluvčí trhů Vladimír Zemánek. Kolem vánočního stromu na Staroměstském náměstí bude vytvořen ochranný kordon, a to pro případ, že by se 22 metrů vysoký strom v silném poryvu větru zlomil. "Udělali jsme veškerá bezpečnostní opatření, aby se to nestalo. Revizní technici Metrostavu každé dvě hodiny kontrolují statiku stromu, upevnění kmene a stabilizačních lan," uvedl mluvčí. Zatím podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by se při instalaci stromu něco zanedbalo. Meteorologové ovšem varují, že poryvy větru mají být opravdu silné. "Věříme, že strom vydrží, ale nechceme riskovat," dodal. Právě kvůli silnému poryvu větru se předloni na Staroměstském náměstí zřítil zhruba pětadvacetimetrový smrk, který zranil pět lidí, z toho jednoho těžce.

O přijetí či zamítnutí návrhu zákona o registrovaném partnerství rozhodnou v Senátu zřejmě občanští demokraté. O normě, kterou v pátek schválila sněmovna, senátní kluby ještě nejednaly, jejich zástupci ale považují její přijetí za reálné. Místopředseda senátního klubu ODS Jiří Šneberger ČTK řekl, že výsledek sněmovního hlasování vítá a předlohu v Senátu podpoří. Pravděpodobnost, že senátoři registrované partnerství schválí, je podle něj přibližně padesátiprocentní. Většina občanských demokratů přitom v pátek ve sněmovně hlasovala proti registrovanému partnerství. Stejný postoj zaujali i všichni přítomní lidovci.

Šéf senátního klubu ČSSD Jan Rakušan je přesvědčen, že předloha Senátem projde. On i ostatní sociální demokraté ji podle něj podpoří. "Je ostuda, že po tolika letech nejsme schopni docílit, aby z toho vzešel nějaký návrh zákona. Za Senát jako celek nevím, protože tam dnes hraje největší roli ODS," řekla ČTK místopředsedkyně klubu SNK sdružení nezávislých Helena Rögnerová. O rozhodující pozici ODS je přesvědčena také šéfka Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. "Náš klub o tom bude debatovat, má na to poměrně rozdílná stanoviska, jsou tam stoupenci i odpůrci," uvedla. Vstřícně se k zákonu postavil i zástupce komunistů v horní komoře Vlastimil Balín. "Konečně zvítězil zdravý rozum, nechutné tahanice jsou u konce," řekl ČTK. Stejný názor má podle něj i druhý představitel KSČM v Senátu Eduard Matykiewicz. Šance na schválení registrovaného partnerství mezi senátory jsou zhruba vyrovnané, myslí si.

Se změnami by pro zákon byl šéf senátního klubu KDU-ČSL Adolf Jelínek. "Jestli máme lidi, kteří žijí ve společné domácnosti nějakým způsobem zvýhodňovat, doufám, že ne na úroveň rodiny, neměla by to být otázka sexuální orientace, ale společné domácnosti. Budu iniciovat pokus o změnu podobnou, jako je ve Francii, to znamená společná domácnost s širokým rozmezím," uvedl.

Zákon má upravit vznik a zánik svazku. Partnerství by se zapisovalo do občanského průkazu. Partnerům a partnerkám by norma mimo jiné zaručila nárok na informace o zdravotním stavu jejich protějšku a šanci dědit stejně jako manželé. Zákon počítá se vzájemnou vyživovací povinností. Podobné normy platí v 11 evropských zemích. Česká republika by se stala prvním postkomunistickým státem, který by partnerství uzákonil. Ve střední Evropě schválilo normu pouze Německo.