Zprávy | Z archivu rubriky


Poprvé v historii České republiky přijel ve čtvrtek do Prahy čínský premiér Wen Ťia-pao. Na zahradě úřadu vlády ho za obrovského zájmu domácích i zahraničních novinářů přivítal předseda české vlády Jiří Paroubek, který dvoudenní cestu považuje za "návštěvu roku". Před Strakovou akademií čekali na jednoho z nevlivnějších politiků světa také příznivci meditačního hnutí Fa-lun-kung, kteří už v poledne zahájili před čínským velvyslanectvím čtyřiadvacetihodinový protest proti pronásledování svých kolegů komunistickým režimem. Čínský premiér ale kritiky své vlády zřejmě neviděl, do sídla českých premiérů přijel stejně jako jiné zahraniční návštěvy vedlejších vchodem.

Český a čínský premiér Jiří Paroubek a Wen Ťia-pao a ministři obou zemí v Praze ve čtvrtek podepsali 14 smluv, které upravují spolupráci mezi vládami, ministerstvy i podniky obou zemí v ekonomické, politické i kulturní oblasti. Zřejmě nejsledovanější z tohoto balíku je dohoda o ochraně a podpoře investic s Čínou, kterou v noci na čtvrtek schválila česká vláda. Ministerstvo financí přiznalo, že smlouva není v souladu s právem Evropské unie. Úřad Bohuslava Sobotky však tvrdí, že chybějící článek o základních bezpečnostních zájmech EU by Praze neměl způsobit vážnější potíže. Podobné nedostatky má prý v dohodách s Čínou řada členských zemí EU. Chybějící klauzule umožňuje EU v případě potřeby pozastavit, omezit nebo přerušit hospodářské vztahy s Čínou. Evropská komise tvrdí, že pokud smlouva plně neodpovídá pravidlům EU, měla by ji česká vláda předělat. "Povinností České republiky jako nového člena EU je sladit všechny mezinárodní dohody s unijním právem. Komise to bude sledovat, aby zajistila slučitelnost s právem a politikami EU," řekl ČTK mluvčí komise Peter Power. Ještě větší problém v nové dohodě podle Hospodářských novin ale představuje článek o volném převodu peněz. Čínská vláda si totiž vymínila, že každý převod financí musí schválit, což podle listu výrazně komplikuje situaci českých investorů. Podle ministerstva financí ale nová dohoda odstranila nevýhodný stav, kdy byly platby z Číny do zahraničí silně omezené a závisely na aktuálním stavu devizového hospodářství nejlidnatější země světa.

Další podepsané smlouvy se týkají spolupráce obou zemí v cestovním ruchu, lesním hospodářství, sociální sféře, kultuře či zemědělství. Škoda Auto se dohodla na prodeji licence pobočce v Šanghaji na výrobu octavií. Čínský výrobce elektroniky Changhong se zase rozhodl postavit svůj nový závod v průmyslové zóně ve středočeském Nymburku. Česká finanční skupina PPF založí v Číně společnost, která bude na tamním trhu nabízet lidem spotřebitelské úvěry. Majoritním vlastníkem firmy bude s 80 procenty PPF. Desetiprocentní podíly na základním kapitálu získá nejmenovaná místní banka a právě Changhong. Oba státy budou společně podnikat i v oblasti internetu. Premiéři ve Strakově akademii podepsali také memorandum o porozumění a společné prohlášení předsedů vlád. Paroubek si od návštěvy čínského premiéra slibuje hlavně rozvoj obchodu s miliardovou asijskou velmocí.

Životní minimum se od ledna zvýší o 120 korun z nynějších 4300 na 4420 korun. Tato částka, kterou ve středu schválila vláda, připadá na jednu dospělou osobu, která žije sama. Automaticky od Nového roku vzrostou i sociální dávky, které se od životního minima odvozují - například přídavky na děti či rodičovský příspěvek. "Je také možné, že některým domácnostem po valorizaci životního minima nárok na dávky nově vznikne," uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková. Zvýšení minima si v příštím roce vyžádá 860 milionů korun. Ve sněmovně čeká na závěrečné schvalování zákon, který má systém dávek změnit. Lidé, kteří se nespolehnou jen na jejich pobírání a přivydělají si, by si mohli výrazněji přilepšit. Podle plánu by norma měla platit od pololetí příštího roku.

Opoziční ODS chystá svůj vlastní návrh, kterým chce systém dávek radikálně změnit. Životní minimum je společensky uznanou hranicí příjmů, pod kterou nastává stav hmotné nouze. Skládá se ze dvou částí. První složka, která zahrnuje náklady na osobní potřeby a výživu, se od ledna se zvedne z 2360 korun na 2400 korun. Druhý díl, který představuje obnos na domácnost, se zvýší z 1940 na 2020 korun. Za rozdílným zvýšením obou částek stojí zdražování - podle ministerstva práce ceny potravin rostly pomaleji než například ceny energií. Vláda musí zvýšit životní minimum tehdy, pokud se index spotřebitelských cen v daném období zvedne o víc než dvě procenta. Ve sledované době od loňského října do letošního září ceny rostly o 2,2 procenta.

Sněmovna, vláda i ministerstva zdravotnictví a financí postupovaly v minulosti v otázce Všeobecné zdravotní pojišťovny v rozporu se zákony. Novinářům to řekl šéf zdravotnických odborů Jiří Schlanger. Své tvrzení zdůvodnil tím, že instituce léta dostávaly výroční zprávy pojišťovny i její pojistné plány, znaly je a případně schvalovaly. O dluzích a problémech tedy věděly. "Je naprosto jasné, že odpovědnost za deficit zdravotního pojištění je rozptýlena a je převážně mimo VZP," uvedl Schlanger.

Schodek VZP překročil údajně již 14 miliard korun. Ministr David Rath uvalil před měsícem na pojišťovnu nucenou správu. Podle něj za dluhy může hlavně odstupující ředitelka VZP Jiřina Musílková špatným řízením hospodaření. Situaci má prověřit i sněmovní vyšetřovací komise. "Je trochu absurdní, že si Poslanecká sněmovna zřídí vyšetřovací komisi, protože ona by měla začít vyšetřovat také sebe," uvedl Schlanger.

Jedním z důvodů pro uvalení nucené správy na pojišťovnu bylo nenaplňování jejího rezervního fondu, které je povinné. "O tom, že se fond neplní, se ví deset let," uvedl předák. Dodal, že na tuto skutečnost pojišťovna upozorňovala a zahrnovala ji také do svých zdravotně pojistných plánů. Sněmovna je schvalovala, projednávala je vláda a věděla o nich ministerstva zdravotnictví i financí, zdůraznil Schlanger. Musílková již dříve objasnila, že pojišťovna místo vytváření rezervy použila peníze na platby zdravotníkům za péči. Jinak by ji hradila s ještě větším zpožděním než nyní.

Odbory žádají, aby se ve VZP uskutečnila nezávislá kontrola, která dá zjištění do souvislosti s rozhodnutími parlamentu, vyhláškami ministerstev a usneseními vlády o VZP. "Teprve tato analýza ukáže odpovědnost jednotlivých orgánů, samosprávy, veřejné správy a státních úřadů," uvedl odborář. Podle něj politickou odpovědnost ale nesou vlády, které systém nastavily a později neupravily. Nechaly ho tak "přijít ke krachu a nyní vše zaplatí daňoví poplatníci," míní Schlanger. Stát totiž část dluhů VZP pravděpodobně srovná. Výsledky analýzy by se podle předáka mohly stát podkladem pro vytvoření zdravotnické koncepce a opatření ke zlepšení financí zdravotního pojištění. Odbory již léta navrhují, aby veřejné zdravotní pojištění kontroloval nový nezávislý úřad. "Příliš politicky laděné orgány, tedy ministerstva, prostě ten mandát (kontrolovat) neumějí splnit," dodal Schlanger. Stát by podle něj měl jen nastavit podmínky, odpovědnost za nasmlouvání péče by měly nést pojišťovny, míní.