Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus nezavrhl myšlenku většinového volebního systému, který by nahrával dvěma nejsilnějším politickým stranám, tedy ODS a ČSSD. V televizní diskusi na Primě oprášil svůj plán, který neúspěšně prosazoval v období opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS v letech 1998-2002. Cestou, jak se vyhnout patovým situacím po volbách a problému křehkých vládních koalic, je podle prezidenta Václava Klause právě změna volebního systému. Proti přijetí většinového systému se v lednu 2001 vyslovil Ústavní soud, který v návrhu z dílny sociálních a především občanských demokratů spatřoval nebezpečí nerespektování polistopadového vývoje.

Prezident ČR se vyjádřil i k marnému úsilí umělců Michaela Kocáb a Bořka Šípka vyvěsit na Hradě také vlajku EU. Klaus jejich snahu považuje za "falešnou". "Není důvod, aby evropská vlajka vlála na Hradě, jsme Českou republikou, ne provincií EU," zdůraznil prezident. Podle něj by nikdy nedovolil, aby jiná vlajka zastínila tu českou. Vlajku EU se na Hradě pokusili ve čtvrtek u příležitosti dne státního svátku vztyčit hudebník Michael Kocáb a výtvarník Bořek Šípek. Jejich záměr ale zmařila v samém počátku Hradní stráž.

Ideologie multikulturalismu a idea sociálního státu v Evropě jsou podle prezidenta Václava Klause příčinami nedávných rozsáhlých nepokojů ve Francii. "Nevytvořil to islám, opravdu si nemyslím, že to vytvořili teroristé tam či onde a Al-Káida. Nemyslím si, že to vytvořila kvalita nebo nekvalita různých sociálních služeb ve Francii," uvedl Klaus. "To není individuální migrace, to není individuální stěhování se, to je prostě masový jev, který byl vyvolán tragickým evropským omylem," vysvětlil Klaus svůj názor na důvody nejhorších nepokojů, jaké Francie zažila od roku 1968.

Vilu, ve které už přes dva měsíce žijí účastníci reality show televize Prima VyVolení, obsadilo v neděli brzy ráno asi 40 ozbrojených bodyguardů se psy, které si najal majitel pozemků. Důvodem je údajné neplacení nájemného. "Přepadli členy bezpečnostní služby, dále zaměstnance vily a násilným způsobem je vyvedli z objektu. Někteří zaměstnanci odmítli odejít, přesto jim nebylo umožněno pokračovat ve své práci," informovala ČTK mluvčí televize Prima Jana Malíková. Zpravodaj ČTK přímo na místě viděl, že areál s vilou hlídá venku zhruba desítka bodyguardů s jedním psem. Dovnitř pustili pouze štáb konkurenční televize Nova, ale nikoli zpravodajský tým Primy.

"Údajným důvodem je tvrzení majitele objektu, že je naplněna ultimativní výpověď nájemní smlouvy. Mezi televizí Prima a protistranou jde o spor, zda je smlouva vůbec platná. Pozemky s budovami, ze kterých je vila obsluhována, patří Obilnímu lihovaru Kralupy. Jeho právní zástupce Prokop Beneš ČTK řekl, že smlouva mezi jeho klientem a Primou od ní umožňovala odstoupit v případě prodlení splácení nájemného. Splatnost nájemného vypršela podle Beneše 12. září, Obilní lihovar Kralupy od ní odstoupil 3. října. Prima byla vyzvána k opuštění objektů, na což měla od začátku října více než měsíc. Dvořák si ale rozhodně nemyslí, že by Prima jakkoli porušila smlouvu s majitelem pozemku. Velmi nás překvapil extrémní a násilný přístup protistrany, který nic neřeší a jen všechny poškozuje, sdělil Dvořák prostředním Malíkové ČTK.

Reality show VyVolení televize Prima bude pokračovat na Slovensku. Vilu, technické zázemí a studia poskytne Primě slovenská televize JOJ, která vysílá podobný pořad. Soutěžící se do domu slovenských VyVolených přesunou v pondělí a budou s nimi dále obývat stejný prostor. "Jsme velmi rádi, že nám vedení televize JOJ vyšlo vstříc a Diváci se tak mohou těšit na světový unikát, spojení dvou rozběhlých reality show," sdělil ředitel Primy Martin Dvořák v tiskové zprávě. Hra podle Primy bude pokračovat podle původních pravidel.

Kraje zatím hospodaří bez dluhů, ale během několika málo let se situace může obrátit, vyplývá z ankety krajských zpravodajů ČTK. Největším nebezpečím krajských rozpočtů je paradoxně rostoucí příliv peněz z Evropské unie. Samosprávy se totiž musí podílet na financování téměř každého projektu, na nějž unie přispívá. Pokud EU schválí finanční perspektivu na další léta, ČR získá stovky miliard, a kraje si tak stále častěji budou muset brát bankovní úvěry. Podle expertů se však tato hrozba stane aktuální za dva nebo tři roky. Již nyní ale kraje oslovují bankovní domy, zda by jim nepůjčily peníze, především na obnovu infrastruktury. Například Středočeský kraj nyní nemá dluhy žádné, ale výhledově si bude muset půjčit až několik miliard korun.

Na větší příliv peněz od státu však kraje mohou zřejmě zatím zapomenout. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky by vláda o navýšení finančních prostředků uvažovala pouze tehdy, kdyby krajské samosprávy získaly další pravomoci. Podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Patria Finance však riziko nadměrného zadlužení krajů vzniká nejen v souvislosti s potřebou spolufinancování projektů podporovaných Evropskou unií, ale také s přenášením nákladů ze státního rozpočtu či mimorozpočtových fondů na rozpočty krajů. "Asi by bylo vhodné, aby existoval podobný kontrolní mechanismus zadluženosti krajů jako existuje v případě obcí a měst," uvedl. Prostor pro zadlužování však neustále existuje, byť je to podle ekonomů "hra s ohněm". Obavy zatím nemusí mít ani Praha, která dluží zhruba 32 miliard korun. Podle primátorova ekonomického náměstka Petra Hulinského (ČSSD) ale činí dluhová služba města zhruba pět procent. Ministerstvo financí přitom uznává nejvyšší únosný poměr mezi splátkami úvěrů a příjmy obce 30 procent, uvedl.

Poslanec Evropského parlamentu za KSČM Miloslav Ransdorf se podle policie nedopustil výrokem o táboře pro Romy zřízeném za druhé světové války v Letech u Písku trestného činu. Policie nehodlá Ransdorfa obvinit, řekl ČTK zdroj obeznámený s vyšetřováním trestního oznámení, které v květnu podal na europoslance bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva a novinář Petr Uhl. Uhlovi vadila Ransdorfova věta, kterou v dubnu argumentoval proti usnesení Evropského parlamentu o Romech, v němž byla Česká republika vyzvána, aby zrušila vepřín stojící v místech bývalého tábora. "Jako historik vím, že se ohledně Letů bezuzdně lže. Žádný skutečný koncentrák tam nikdy nebyl," prohlásil tehdy komunistický europoslanec. Znalci mu dali za pravdu. "V odborném posudku se říká, že nešlo o koncentrační tábor v tom slova smyslu, v jakém ho chápeme," řekl ČTK zdroj.

V trestním oznámení se Uhl opíral o paragraf, podle kterého má být veřejné popírání nebo zpochybňování nacistické a komunistické genocidy potrestáno vězením na šest měsíců až tři roky. Podle historických pramenů přišlo v táboře o život 326 lidí. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník na hřbitově v nedalekých Mirovicích. Po výzvě Evropského parlamentu se diskuse o Letech opět rozvířila. Pro zrušení vepřína je i premiér Jiří Paroubek a zmocněnec vlády pro lidská práva a poslanec Svatopluk Karásek. Snahy sice dosud narážely na velkou finanční náročnost přesunu vepřína, nyní ale vláda v rozpočtu na rok 2006 počítá se sumou na jeho odkoupení.