Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus považuje 17. listopad za klíčovou chvíli českých dějin. "Myslím, že všichni, kdo jsme ho prožili, víme, že to byl zrod svobody. A to je největší hodnota, kterou tady máme," řekl novinářům, když položil květiny k památníku událostí ze 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Měla by si to podle něj uvědomit i mladá generace. V průchodu, kde je památník umístěn, se tísnily desítky lidí, kteří chtěli vidět prezidenta. Když se Klaus prodíral k pomníku, lidé mu tleskali a vítali ho pokřikem: "Ať žije Klaus." Kdosi z davu vyzval prezidenta, aby "odešel z Hradu", na to ostatní odpověděli nesouhlasnými gesty. Když prezident odcházel, několik lidí ho zastavilo a krátce s ním pohovořilo. Potom Klaus i se svým doprovodem, odešel do nedaleké restaurace na kávu. Postaral se tak o pozdvižení mezi hosty restaurace.

Pískot nespokojených lidí provázel premiéra Jiřího Paroubka, když pokládal květiny k památníku událostí 17. listopadu. Pokřikovali na něj, že je demagog nebo ať odletí na Mars, v narážce na jeho dřívější výrok, že klíčové zákony sociální demokracie prosadí s kýmkoliv, třeba i s komunisty nebo s marťany. Premiér není přesvědčen o tom, že se posiluje vliv komunistické strany. "Když jsem se stal předsedou vlády, tak komunistická strana měla zhruba dvakrát takové preference jako sociální demokracie. V tuhle chvíli to není pravda, sociální demokracie je podstatně silnější stranou levice než komunistická strana. Moje politika neposiluje komunistickou stranu, to si myslí jen několik demagogů," dodal.

Bývalý prezident České republiky Václav Havel soudí, že 17. listopad je třeba si neustále připomínat. Jen tak se může Česká republika vyhnout tomu, aby opakovala dřívější chyby. Havel to řekl novinářům u památníku na Národní třídě. Čekalo zde na něj několik desítek lidí. Jeho příchod provázel bouřlivý potlesk.

Česká republika se podle bývalého prezidenta Václava Havla opět ocitá na určité historické křižovatce. V zemi rychle vznikla nová ekonomická a politická elita, která ale není opřena o kontinuální demokratickou tradici. Vznikl tak určitý postkomunismus, tedy propojení nomenklatury a nových majetníků. Tato konstelace podle Havla sama o sobě tíhne k uzavírání společenského systému, což lidé vnímají negativně. Havel o problémech Česka, integraci Evropy a globalizaci diskutoval s bývalým spolkovým prezidentem Richardem von Weizsäckerem. Weizsäcker byl prezidentem od července 1984 do června 1994. Bývalí státníci se sešli v kostele svaté Anny v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Havel se ale v diskusi se svým protějškem a senátorem Karlem Schwarzenbergem neomezil jen na problémy současné české společnosti. Shodli se mimo jiné na tom, že uplynulých 16 let od pádu komunistického režimu přineslo v celém světě tolik převratných změn, jako v minulých stoletích nepřineslo třeba celých sto let. Weizsäcker ale poznamenal, že skutečné hodnocení moderních dějin bude možné až z velkým časovým odstupem.

Pákistánský ministr zahraničí Mian Khuršíd Mahmúd poděkoval České republice za pomoc, kterou zemi poskytla po říjnovém katastrofálním zemětřesení. Šéf pákistánské diplomacie to uvedl při setkání s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou v Islámábádu. Česká republika vyčlenila na humanitární pomoc Pákistánu 110 milionů korun, což je v české historii rekordní číslo. Svoboda ve středu do Pákistánu přivezl část české pomoci na palubě svého leteckého speciálu. Darované přikrývky, chirurgické nástroje, dlahy, berle, tablety na úpravu vody a léky mají celkovou hodnotu 3,5 milionu korun. Svoboda se před setkáním se svým pákistánským protějškem krátce a nečekaně pozdravil s generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem, který přijel do Islámábádu na dárcovskou konferenci na obnovu oblastí postižených zemětřesením. Annan a Svoboda se potkali v hotelu, v němž jsou ubytováni.

Přes 1200 Pákistánců ošetřila za první týden od svého zprovoznění nizozemsko-česká polní nemocnice NATO v horském Baghu, městě, které bylo z 80 procent zničené říjnovým zemětřesením. Nemocnice léčí nejen přiživší obyvatele města, z nichž mnozí ztratili své blízké i střechu nad hlavou, ale také Pákistánce, kteří žijí dále v horách na severovýchodě země a mají cestu k pomoci velmi komplikovanou. Nemocnici navštívil ministr zahraničí Cyril Svoboda. Zatím je v plánu, že tu zařízení bude tři měsíce.