Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus obvinil v pondělí premiéra Jiřího Paroubka, že ho vloni před jmenováním do funkce ministra pro místní rozvoj oklamal. Paroubek podle Hradu v čestném prohlášení uvedl, že nevykonává žádnou činnost, která by byla v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Paroubek přitom opakovaně řekl, že před nástupem do vlády se nejméně třikrát dostal do konfliktu zájmů. Premiér vyjádření Hradu označil za nesmyslné.

Pokračuje tím ostrý spor, který mezi Klausem a Paroubkem vznikl kvůli prezidentovi České lékařské komory Davidu Rathovi. Prezident Ratha nechce jmenovat do funkce ministra zdravotnictví právě kvůli možnému křížení zájmů. "Před svým jmenováním členem vlády (Paroubek) vědomě prezidenta republiky uvedl v omyl a byl ministrem jmenován na základě uvedení nepravdivých skutečností," uvedl mluvčí Hradu Petr Hájek. Paroubek reagoval citací zákona o střetu zájmů, který stanoví, že člen vlády se musí vzdát vyjmenovaných činností v "nejbližší době" od chvíle, kdy byl do funkce jmenován. "V paragrafu pět odstavci dvě tohoto zákona se stanoví, že člen vlády předkládá čestné prohlášení o tom, že není v rozporu se zákonem, 'do 30 dnů od zahájení výkonu veřejné funkce', uvedl Paroubek. Způsobem, jakým minulý rok postupoval, byli jmenováni členové vlád předchozích včetně té, kterým předsedal Klaus, uvedl premiér v tiskovém prohlášení. Hájek se odvolává na Paroubkovo čestné prohlášení, které před jmenováním na Hrad doručil. Podle tohoto prohlášení nevykonává žádné činnosti neslučitelné s ministerskou funkcí.

Premiér řekl, že když ho loni v srpnu Klaus jmenoval ministrem pro místní rozvoj, byl nejméně ve třech střetech zájmů. Byl náměstkem primátora hlavního města Prahy pro oblast financí a zasedal ve dvou dozorčích radách organizací zřizovaných městem - Dopravního podniku a Kongresového centra. "Na obě tyto funkce rezignoval devět dní po svém jmenování ministrem - 13. 8. 2004, tedy nepochybně '...v nejbližší možné době', jak zákon požaduje," sdělila ČTK mluvčí vlády Lucie Orgoníková. "Takovýto průběh je standardní, takovýto průběh může být - či ještě rychlejší - i u pana Ratha," poznamenal předseda vlády. Orgoníková později uvedla, že v zákonné lhůtě 30 dní po svém jmenování ministrem Paroubek doručil do Senátu čestné prohlášení, že ukončil veškeré činnosti, které zákon členům vlády zakazuje.

Rath kvůli Klausovým výhradám ještě učiní čestné prohlášení, že po jmenování bezodkladně ukončí veškeré aktivity, které zákon o střetu zájmů nepovoluje. "Tak, jak ukládá ústava článek 70 i z toho vyplývající zákon o střetu zájmů, po jmenování učiním veškeré kroky, abych nemohl být ve střetu zájmů," řekl Rath bez dalších podrobností. "Mě trošku mrzí, že pan prezident podmiňuje jmenování nějakými akty, to samozřejmě není úplně možné," dodal. Premiér věří, že tím se záležitost uzavře a Klaus v dohledné době uvede do funkce nového člena jeho kabinetu. Nebude podle něj tedy ani nutné žádat, aby Klaus svěřil řízení úřadu přímo jemu místo dosud pověřeného vicepremiéra Zdeňka Škromacha.

Paroubek usiloval o osobní setkání s Klausem, prezident však v pondělí premiéra na Hrad nepozval s tím, že jeho vyjádření je jasné a že písemná forma komunikace je dostatečná. "Já si myslím, že by takový způsob konverzace s panem prezidentem přes média byl chybný," soudí premiér. Stejnou větou odrážel i dotazy novinářů, zda se Rath přece jen nevzdá funkce prezidenta lékařské komory. Kandidát na ministra měl dosud v úmyslu funkci jen pozastavit.

Všeobecné zdravotní pojišťovně zatím nucená správa kvůli problémům v hospodaření nehrozí. První náměstek ministra zdravotnictví David Rath to po pondělním jednání s ředitelkou VZP Jiřinou Musílkovou řekl novinářům. "Dohodli jsme se na krocích k úsporám, a tak k vyhlášení nucené správy zatím není důvod," uvedl.

Dluh VZP přesáhl již deset miliard a do konce roku může stoupnout o další dvě miliardy, pokud se okamžitě nezačne s úspornými opatřeními. Zdravotnictvím ročně proteče zhruba 200 miliard. Úspory v řádu stamilionů ještě do konce roku by podle Ratha mělo přinést to, že růst plateb nemocnicím za péči o pacienty od pojišťoven bude ve druhém pololetí pomalejší, než se plánovalo, a doba splatnosti se prodlouží zhruba o deset dní. Ušetřené prostředky půjdou o to rychleji menším soukromým zařízením. Výrazné úspory očekává Rath také ve výdajích na léky. VZP podle dnešní dohody prověří práci svých revizních lékařů, aby přísněji hodnotili požadavky lékařů na některé drahé léky. "Pacientům, kteří nutně potřebují tyto léky a nemohou být bez nich léčeni, omezení péče nehrozí," zdůraznil Rath.

Musílková rozhlasové stanici BBC řekla, že na lékové politice je možné ušetřit kolem pěti miliard korun ročně. S Rathem se údajně domluvila na tom, že pojišťovna bude mít v této oblasti silnou oporu ministerstva. Šéfka VZP očekává, že případné systémové kroky, jež by přinesly další úspory, například návrhy legislativních změn, budou předmětem příštích jednání.

Slovensko patrně podpoří český návrh, aby státy EU zavedly vůči Kanadě vízovou povinnost, pokud ji tato zaoceánská země nezruší pro Čechy a Slováky. V Bratislavě to po pondělní schůzce s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou naznačil šéf slovenské diplomacie Eduard Kukan. Ministři chtějí dosáhnout toho, aby měli Češi a Slováci při cestách do Kanady stejné podmínky jako obyvatelé ostatních zemí unie, tedy stejné podmínky, jaké mají Kanaďané cestující do zemí pětadvacítky. Česko chce při prosazování svého plánu využít paktu solidarity EU, nevylučuje ani soudní cestu. "Neexistuje žádný kvalifikovaný důvod pro to, aby bylo kterémukoli občanu členského státu EU bráněno cestovat do Kanady. Proto využijeme všech možností, které nám povoluje právo EU," řekl Svoboda.

Praha zahájila jednání o použití paktu solidarity vůči Kanadě letos v květnu. Nyní má EU podle Kukana ještě tři týdny, aby se vyjádřila k návrhu na zavedení víz pro tuto zaoceánskou zemi, která vyžaduje víza od občanů 144 zemí. Stejný postup jako v případě Kanady použila Česká republika vůči Brazílii a Bruneji. Brazílie na tento krok již zareagovala a víza pro české turisty zrušila.

Obě země usilují o zrušení víz rovněž se Spojenými státy. Ministři ale upozornili, že v USA je vízová politika v rukou Kongresu, který posuzuje země podle přísných kritérii. Ta ale prozatím ani jedna ze zemí nesplňuje. Ještě komplikovanější je situace s Austrálií, která vyžaduje víza od všech států, dodal Kukan.