Zprávy | Z archivu rubriky


Spor premiéra Jiřího Paroubka a prezidenta Václava Klause o nového ministra zdravotnictví přerůstá v ústavní krizi, kterou asi bude řešit Ústavní soud. Řízení ministerstva se v pátek přes Klausův odpor ujal prezident České lékařské komory David Rath, jehož vicepremiér Zdeněk Škromach jmenoval prvním náměstkem. Klausovi nevadí jmenování Ratha, ale to, že byl pověřen řízením úřadu. Obě strany sporu se obvinily z protiústavního chování.

Rath ihned po nástupu do nové funkce oznámil personální čistky na ministerstvu, jež se mají týkat náměstků a ředitelů odborů. Rathovým poradcem a sekretářem se stal jeho kolega z ČLK Michal Sojka. O místo možná přijde hlavní hygienik Michael Vít.

Ratha jmenoval náměstkem a pověřil řízením úřadu Škromach, který jako člen vlády ministerstvo zdravotnictví dočasně řídí po odvolané Miladě Emmerové. Klaus ale upozornil, že řízením úřadu pověřil Škromacha. "Toto pověření je nepřenosné," řekl. Kdyby Rath zůstal prvním náměstkem, mohl by sice řídit úřad, ale jeho pravomoci by byly omezené. Mohl by se účastnit zasedání vlády, ale nemohl by hlasovat a hájit zákony v parlamentu. Početní převahu ČSSD nad koaličními partnery ve vládě by to ale neohrozilo.

Na pozadí Rathova nástupu na ministerstvo se rozhořela ústavní válka mezi Paroubkem a Klausem. Paroubek nadále požaduje, aby prezident Ratha jmenoval ministrem. Druhý návrh na jmenování na Hrad odeslal v pátek. Klaus, který trávil pátek na Slovensku, uvedl, že zatím o druhém návrhu neví. Trvá na tom, že funkce šéfa ČLK a ministra nejsou slučitelné. Když Klaus Ratha nejmenuje, premiér požádá, aby bylo zdravotnictví převedeno pod jeho správu. Tomu se Klaus nebrání. Paroubek se chce obrátit na Legislativní radu vlády a právnické fakulty, aby se ke sporu vyjádřily.

Klaus odmítl jmenovat Ratha ve čtvrtek. Odvolává se na ústavu a zákon o střetu zájmů, protože Rath přiznává i podnikatelské aktivity. Neobměkčil ho Rathův příslib, že až se stane ministrem, funkci v komoře a podnikatelské aktivity pozastaví. Jmenování šéfa komory ministrem považuje prezident za nemožné z důvodů "občanských, politických, legislativních i z hlediska zdravého rozumu".

Paroubek a Rath ale s odvoláním na právní analýzy označili Klausův postup za protiústavní. Proto premiér zvažuje, že se kvůli postupu prezidenta obrátí na Ústavní soud. Prezident je povinen jmenovat člena vlády, pokud mu to premiér navrhne, tvrdí. Klaus bude podle svých slov rád, když se Paroubek na Ústavní soud obrátí. "Myslím, že odpověď Ústavního soudu bude naprosto jednoznačná," uvedl. Právníci oslovení ČTK stojí ve sporu spíše za Klausem. Domnívají se, že ústava dává prezidentovi pro jeho jednání prostor. Ministr podle nich nemůže být kvůli střetu zájmů zároveň šéfem profesní komory.

Rath považuje spor s prezidentem za vedlejší v porovnání s tím, co chce dělat v čele resortu. Ještě v pátek se chtěl sejít s vedením Všeobecné zdravotní pojišťovny, kvůli zaneprázdnění její ředitelky Jiřiny Musílkové bude schůzka v pondělí. Rath chce také hned začít s prosazováním svých priorit, mezi ty vedle vylepšení hospodaření pojišťovny zahrnuje například vybudování kontroly kvality poskytované péče. Změny nejspíše dozná podle Ratha i dohoda, kterou se zdravotními pojišťovnami uzavřel Paroubek. Podle Ratha jde pouze o pracovní materiál.

Nynější kompetenční spor není první. Koncem roku 2000 vznikl mezi vládou premiéra Miloše Zemana a prezidentem Václavem Havlem, který přes nesouhlas kabinetu jmenoval novým guvernérem ČNB Zdeňka Tůmu. Vláda ale tvrdila, že jmenování guvernéra měl podepsat i premiér. Kabinet se obrátil na ústavní soudce, kteří dali za pravdu Havlovi.

Ani spory mezi Klausem a Paroubkem nejsou neobvyklé. Již se hádali například o to, zda Klaus smí v zahraničí prezentovat vlastní názory na zahraniční politiku. Za spory Paroubka a Klause stojí i boj mezi ČSSD a ODS. Paroubek v pátek znovu uvedl, že bylo velkou chybou, že někteří poslanci ČSSD podpořili před více než dvěma lety volbu Klause prezidentem. Naopak ODS se postavila za svého čestného předsedu Klause. Výroky Ratha a dalších kritiků na jeho adresu označila za skandální. Rath mimo jiné poznamenal, že Klaus se chová jako monarcha či umanuté dítě.

Pověřená nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká nechá prověřit tvrzení Radovana Krejčíře, který v páteční Mladé frontě Dnes uvedl, že při červnové domovní prohlídce jeho vily policii neutekl, ale že jej z objektu nechal odejít státní zástupce Jaroslav Dolejší. "Jsou to tak závažná obvinění, že jsem požádala pražského vrchního státního zástupce, aby se k nim vyjádřil," řekla Vesecká ČTK. Pověřená nejvyšší státní zástupkyně zároveň zdůraznila, že o selhání Dolejšího při domovní prohlídce u Krejčíře zatím nesvědčí "jediná indicie". Připustila, že za vyjádřením podnikatele, který je na útěku před českými justičními orgány, může být snaha zdiskreditovat státního zástupce, jenž se jeho případem zabývá. "Takovéto případy se stávají," uvedla Vesecká.

Dolejší v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes Krejčířova slova popřel. O celém případu bude počátkem příštího týdne jednat Vesecká s policejním prezidentem Vladislavem Husákem. Pro kauzu Krejčíř chtějí vytvořit speciální tým tvořený policisty a státními zástupci. Takovéto týmy by podle Vesecké mohly vznikat i v rámci jiných podobných případů.

Krejčíř Mladé frontě Dnes řekl, že kriminalisté v jeho vile hledali směnku uzavřenou údajně mezi podnikatelem Jakubem Konečným a bývalým premiérem Stanislavem Grossem a dokumenty k pohledávce společnosti Čepro, kterou Krejčíř vlastní. "Hledali u mě směnky na ČSSD, ale já je měl ve vedlejším domě. Tak mě Dolejší pustil, abych pro ně došel," uvedl podnikatel. Policejní verze je ale zcela jiná: Krejčíř využil chaosu při domovní prohlídce a utekl.

Kriminalisté podle Krejčíře věděli, že z vily odchází. V druhém domě, který obývají podnikatelovi známí a kde byly údajně uschovány požadované dokumenty, si prý Krejčíř dal kávu a najedl se. Poté údajně přiběhl člen Krejčířovy ochranky a oznámil mu, že podle Dolejšího utekl z domovní prohlídky. "Že jsem prostě na útěku a že jestli mě chytnou, tak že mě zabijí, že mě zastřelí. Volala mu to moje manželka Kateřina, že jí to řekl policista Kubát," dodal podnikatel. "Pro mě to bylo jasné: žalobce Dolejší mě dostal do situace, že budu na útěku a že ten cíl není, abych byl ve vazbě, ale abych byl mrtvý. Dostal jsem strach o život, a tak jsem se rozhodl utéct," vysvětlil.

Krejčíř, který žije na Seychelských ostrovech, je v Česku stíhán za rozsáhlou trestnou činnost. Jedno z obvinění se točí kolem celního dluhu za dovezené ropné produkty ve výši 2,8 miliardy korun. Policie Krejčíře viní z toho, že byl hlavou zločinného spolčení, v úterý pozatýkala pět jeho údajných kompliců. Obviněn je také z toho, že připravoval vraždu celníka.

Sněmovna se snaží o to, aby se lidé mohli dostat k očkovací látce proti chřipce rychleji než dosud. Poslanci schválili návrh, podle něhož by očkovací látky mohli odebírat od distributorů a výrobců nejen lékárny, ale také lékaři. Podle lékárnické komory je to však nesmysl. Kdyby návrh platil, podle jejího prezidenta Lubomíra Chudoby by lékárny zřejmě přestaly vakcíny odebírat. Sněmovna nové ustanovení zapracovala na návrh předsedy zdravotního výboru Jaroslava Krákory do nesouvisející novely o návykových látkách. Předlohu nyní posoudí ještě Senát a prezident.

Kvůli obavám z ptačí chřipky se v minulých dnech zájem o vakcíny proti běžné sezonní chřipce prudce zvýšil. České a moravské lékárny ale již skoro žádné nemají. Krákora uvedl, že lékárny nemohou stačit očkovací látky tak rychle distribuovat. "Odmítám zásadně to, že by lékárny nebyly schopny distribuovat vakcíny, je to nesmysl. Vakcíny nyní nejsou a lékárny za to nemohou," řekl ČTK Chudoba. Pravidelné dodávky vakcín lékařům by podle něho distribuční firmy působící na českém trhu nebyly schopny zajistit. Navíc by je podle něho dodávaly za vyšší ceny, vakcíny by tak zdražily. Pokud by byla změna uzákoněna, lékárnám by se nevyplatilo vakcíny odebírat, uvedl Chudoba. Návrh podle něho inicioval hlavní hygienik Michael Vít. "Jestliže bude v budoucnu jakýkoli problém s distribucí vakcín, padá to na jeho hlavu," podotkl prezident komory. O tuto změnu podle něho stáli výrobní firmy i lékaři.