Zprávy | Z archivu rubriky


Sněmovna požaduje, aby vláda začala řešit situaci s převody družstevních bytů do osobního vlastnictví. Problémy mají členové zkrachovalých družstev, kteří si byty nemohou do osobního vlastnictví převést, a nemají tak jistotu, že jim zůstanou. Poslanci schválili návrh, který předložil poslanec KSČM František Beneš. Zákony podle něj nectí právo družstevníků na převod bytů do osobního vlastnictví, na které mají právo od roku 1992. Družstevní byty podle něj nemají být do konkurzní podstaty zahrnuty. Sněmovna na jeho popud rovněž po vládě žádá, aby do konce roku předložila návrh zákona o neziskových bytových společnostech. Problémy s převodem bytů do vlastnictví má například bytové družstvo Kavčí skála, které zkrachovalo v roce 1998. Asi 400 vlastníkům hrozí, že kvůli mnohamilionovým dluhům, za které údajně může bývalé vedení, o bydlení přijdou. Správce konkurzní podstaty ale tvrdí, že družstevníci o problémech družstva věděli a byty si chtěli převést do vlastnictví, aby se vyhnuli následkům konkurzu. Podobné problémy má i bytové družstvo Hutmanka či stavební společnost H-System. Kvůli nedokonalé legislativě již členové těchto družstev několikrát demonstrovali. O situaci zkrachovalých bytových družstvech poslance informoval ministr spravedlnosti Pavel Němec. Není mimo jiné spokojen s délkou konkurzních řízení, které mnohdy trvají i déle než sedm let.

Írán vůči České republice nezavedl embargo na dovoz zboží. Ve čtvrtek to uvedla česká diplomacie. Podle ní se nepotvrdily zprávy médií, že Írán zastavil dovoz zboží z České republiky. "Na vzájemných vztazích se nic nemění," řekl Richard Krpač z tiskového oddělení ministerstva. Ministr zahraničí Cyril Svoboda předtím uvedl, že jeho úřad zprávy o embargu prověřuje. Agentura Reuters přinesla ve středu informaci, podle níž Írán uvalil obchodní embargo vedle ČR také na Británii, Jižní Koreu a Argentinu kvůli jejich negativnímu postoji k íránskému jadernému programu. Česko-íránské vztahy narušil v minulosti fakt, že z Prahy vysílá do Íránu Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Írán proto odvolal svého velvyslance z Prahy. Obě země mají nyní zastoupení na nižší diplomatické úrovni chargé d'affaires. Tuto středu s íránským chargé d'affaires v České republice Saídem Hosejnem Rezvaním jednal náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa, informace o zastavení dovozu zboží z Česka však nepotvrdil. Svoboda zdůraznil, že ČR neučinila ve své zahraniční politice nic, co by bylo sebemenším důvodem pro to, aby Írán omezoval obchod. Česká republika má s Íránem dlouhodobě kladnou obchodní bilanci. Za prvních osm měsíců letošního roku české firmy do této země vyvezly zboží za 86,4 milionu dolarů, naopak dovoz z Íránu obnášel 9,7 milionu dolarů. V případě embarga by mohly být postiženy zvláště severomoravské hutní firmy, které prodávají do Íránu své zboží celkem za 1,5 miliardy korun.

Po nedávném odvozu 14 kilogramů vysoce obohaceného jaderného paliva ze školního reaktoru ČVUT se uskutečnil v Česku další utajený transport štěpného materiálu. Stejné množství již méně nebezpečného paliva dovezla jaderná fakulta z Ruska v rámci americko-ruského programu na snižování hrozby zneužití jaderných materiálů. Ve čtvrtek to sdělilo vedení jaderné fakulty ČVUT. Univerzita místo vráceného materiálu s podílem uranu 36 procent za peníze amerického ministerstva energetiky dostala nové palivo s obohacením izotopu uranu 235 pod 20 procent. Původní materiál se vrátil do Ruska, odkud ho univerzita před lety získala. Stejně jako v případě transportu z 27. září, kterým putovaly tři kontejnery paliva do Ruska, provázely i zásilku opačným směrem přísná bezpečnostní opatření. Výměna paliva je v souladu s trendem snižování podílu štěpných materiálů ve výzkumných reaktorech. Dalším důvodem aktivity USA je zamezení možnému uniku jaderného paliva z vědeckých pracovišť. Štěpný materiál by mohl být zneužit teroristy k výrobě jaderných nebo takzvaných špinavých bomb. Program, který v roce 2004 vyhlásil americký prezident George Bush, je zaměřen na výzkumné reaktory hlavně proto, že vědecké a školní instituce, které je vlastní, většinou nemají dost peněz na vybudování dostatečné ochrany. Odvoz paliva již Američané dojednali také v Srbsku a Černé Hoře, Rumunsku, Bulharsku, Libyi, Uzbekistánu a Lotyšsku. Celkově již transportovaly 122 kilogramů jaderného paliva.