Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus na návrh premiéra Jiřího Paroubka odvolal ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou. Paroubek se rozhodl odvolat Emmerovou s ohledem na současnou napjatou situaci ve zdravotnictví. Premiér má za Emmerovou dva náhradníky, jejichž jména ale nesdělil. Za žhavého kandidáta je považován prezident České lékařské komory David Rath, který je ochoten funkci přijmout. Než bude jmenován nový ministr, povede resort ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Odvolání Emmerové bylo překvapivé, neboť premiér dosud požadavky na její demisi odmítal. Tvrdil, že si nenechá diktovat, jak má postupovat v personálních věcech. Ve středu ale přiznal, že o novém vedení ministerstva uvažoval delší dobu. Šedesátiletá Emmerová opouští křeslo ministryně po 14 měsících ve funkci. Znamená to pro ni odchod z vysoké politiky, protože není poslankyní ani senátorkou a nemá ani jinou funkci. Paroubek sice řekl, že s ní počítá pro další funkce, konkrétní ale nebyl. Nevidí například důvod, proč by Emmerová neměla být jedničkou plzeňské kandidátky ČSSD, nepovažuje ji totiž za neúspěšnou ministryni. Má ale pocit, že ministerstvo teď potřebuje změnu.

S Emmerovou se Paroubek sešel ve středu ráno, oznámil jí, že ministerstvo potřebuje nové vedení, a poděkoval jí za práci, kterou v čele úřadu odvedla. Hned poté odeslal návrh na její odvolání prezidentovi. Václav Klaus sledoval poslední vývoj ve zdravotnictví se znepokojením. O problémech s financováním resortu jednal v pondělí v Lánech s hejtmany a plánoval i setkání s Emmerovou. "Základní problém zdravotnictví je neřešen a volí se laciná populistická gesta, která situaci vyřešit nemohou," prohlásil po pondělní schůzce s hejtmany. Paroubek na to reagoval slovy, že Klaus se měl do řešení situace ve zdravotnictví vložit v době, kdy byl předsedou vlády.

Poslanecká sněmovna ve středu schválila celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu na příští rok včetně schodku ve výši 74,4 miliardy korun. Rozpočet počítá s příjmy 884,4 miliardy a výdaji 958,8 miliardy korun. O množství peněz pro jednotlivé resorty a také o konečném schválení rozpočtu ale rozhodne až koncem roku. Pro letošní rok byl schválen schodek 83,6 miliardy korun.

Rozpočet v prvém čtení podpořili podle očekávání strany vládní koalice. Ze 193 přítomných poslanců zvedlo pro tento klíčový zákon ruku 98 vládních poslanců. Proti bylo 57 poslanců ODS. Komunisté se hlasování zdrželi. K přijetí usnesení bylo zapotřebí nejméně 97 hlasů. Nyní budou jednotlivé rozpočtové kapitoly projednávat příslušné výbory. V takzvaném druhém čtení poslanci přesouvají finance mezi resorty. Ve třetím čtení bude sněmovna o navržených změnách hlasovat. Rozpočet pak ještě musí podepsat prezident republiky. Senát o rozpočtu nejedná.

Proti předloženému návrhu rozpočtu vystupovali především poslanci ODS, výjimečně pak komunisté. Z menších vládních stran promluvil jen předseda poslaneckého klubu US-DEU Vlastimil Ostrý. Lidovci do debaty vůbec nezasáhli. Za vládu rozpočet obhajoval výhradně ministr financí Bohuslav Sobotka. Stínový ministr a předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý řekl, že rozpočet je rozpočtem volebním, přičemž jeho jediným cílem je zajistit si přízeň voličů. "Je to rozpočet nezodpovědný," řekl Tlustý. Kritizoval také zvyšující se zadlužení státu. ČSSD se podle něj ke dluhům státu staví stejně jako ke dluhům své strany. "Nepálí-li vás dluhy vlastní, proč by vás pálily dluhy cizí, občanů této země. Na dluhy se podle vás není třeba dívat, jsou to, jak říkával bývalý premiér Špidla, jakési účetní operace, peníze, které nikoho skoro nezajímají," řekl Tlustý.

Kriticky na rozpočet nahlížejí i komunisté. "Pokud vycházíme z priorit hospodářského a sociálního programu KSČM, je zřejmé, že takto založený státní rozpočet nepřinese ani v roce 2006 výraznou změnu ve zvyšování životní úrovně většiny občanů. Ale doufám, že přispěje k posílení dlouhodobější tendence ke stabilnímu a robustnímu ekonomickému růstu," řekl jejich ekonomický expert Svatomír Recman. Dodal, že z pohledu poslaneckého klubu KSČM je návrh rozpočtu spíše pravicový a nenaplňuje dostatečně volební program KSČM. "I když musím říci, že oproti návrhu rozpočtu na léta 2003, 2004 i 2005 vnímají komunisté určitý mírný posun ve směru našeho volebního programu," podotkl Recman.

Návrh zákona počítá s tím, že schodek veřejných rozpočtů nemá překročit hranici 4,6 procenta HDP. Tím by byly naplněny požadavky konvergenčního programu, na němž se Česko dohodlo s Evropskou unií a který má zemi přiblížit k přijetí společné evropské měny. V rozpočtu je také podle ministra financí Bohuslava Sobotky dostatek prostředků na spolufinancování projektů EU. ČR podle něj v roce 2006 získá od EU získá zhruba 20 miliard korun. Rozpočet také zajišťuje "důstojnou valorizaci důchodů", a to o 4,9 procenta. Výdaje na vědu a výzkum se v roce 2006 mají zvýšit o deset procent. Rozpočet také počítá s tím, že v příštím roce se zvýší o 4,5 procenta objem peněz na platy zaměstnanců ve veřejné sféře.

Poslanci zřídili sněmovní vyšetřovací komisi, která by měla mimo jiné objasnit okolnosti vzniku a privatizace Unipetrolu. Výsledek svého šetření by měla komise předložit do 31. ledna 2006. Předseda poslaneckého klubu ODS a stínový ministr financí Vlastimil Tlustý krátce po zřízení komise oznámil, že lhůta pro šetření komise je evidentně nastavena tak, aby poslanci nic nevyšetřili. ODS přitom navrhovala termín pro ukončení činnosti komise do konce března, respektive do konce dubna. Tlustý podotkl, že cílem komise je podle názoru ODS spíše věci zamlžovat, než prošetřovat. Dodal, že ODS proto podá trestní oznámení na předsedu vlády Jiřího Paroubka a bývalého ředitele kabinetu českého premiéra Zdeňka Doležela kvůli důvodnému podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizích práv. Komise by měla mít deset členů, dva z každé ze stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Členy komise a jejího předsedu by měla sněmovna volit ještě na této schůzi. Reálně by mohla vyšetřovací komise začít pracovat počátkem listopadu.

Privatizaci Unipetrolu provázely podle některých názorů úplatky. V centru případu, v němž padá jméno bývalého předsedy ČSSD Stanislava Grosse, ale i dalších politiků, stojí vyjádření polského lobbisty Jacka Spyry. Gross jakákoli obvinění odmítl. Občanští demokraté tvrdí, že premiér Jiří Paroubek a ČSSD se snaží věc zamést pod koberec a vyšetřování brání. Sociální demokraté hovoří o diskreditační kampani a v minulých týdnech vznik komise odmítali. Podle platné novely jednacího řádu, kterou parlament schválil teprve letos, by mělo být poprvé v historii zasedání komise veřejné, pokud ho není nutné uzavřít například kvůli debatě o tajných informacích.

Poslanecká sněmovna stanovila přesný okruh otázek, kterými by se měla vyšetřovací komise zabývat. Dvanáct otázek naformulovala vládní koalice, další čtyři pak přidali poslanci opoziční ODS, které podpořili nejen komunisté, ale i vládní lidovci. Úkolem vyšetřovací komise bude objasnit, zda podmínky vzniku Unipetrolu a jeho postupné privatizace odpovídaly evropským standardům privatizace, jaká byla role poradců, zda dodržela vláda při vzniku a privatizaci Unipetrolu zveřejněné podmínky soutěže a zda odpovídala cena za prodej státního podílu tehdy známé tržní hodnotě státního podílu. Komise by měla také zjišťovat, které soukromé subjekty se pokoušely privatizaci ovlivnit. Vyšetřovací komise se bude věnovat také tomu, do jaké míry jsou relevantní závěry vyšetřovací komise polského Sejmu ve vztahu k privatizaci českého chemického průmyslu.

Skupina českých lékařů, zdravotních sester a hasičů s vybavením odletěla do Pákistánu. Země o zahraniční pomoc požádala poté, co ji minulý víkend zasáhlo silné zemětřesení. Záchranný tým odletěl armádním speciálem z pražské Ruzyně ve středu po poledni. Armádní Tu-154 proti původním plánům neodvezl humanitární pomoc, místo toho byl plně naložen vybavením nutným pro práci lékařů a hasičů. Meziresortní krizový štáb totiž operativně vyhověl žádosti pákistánské vlády a do postižené oblasti poslal plně funkční polní zdravotnické zařízení s veškerým zázemím včetně 30 lůžek. Spací pytle, konzervy a další humanitární pomoc se do letounu už nevešly, Česko je do regionu zřejmě pošle později. Tým čtrnácti civilních a vojenských lékařů a devět pražských hasičů, jejichž úkolem bude stavba stanů a dohlížení na chod ambulance, má v severním Pákistánu pracovat pět dnů. Pokud bude nutné misi prodloužit, přijede nová skupina, uvedl před odletem letadla náměstek ministra zahraničí Pavel Svoboda.

Lékaři z trauma týmu brněnské Úrazové nemocnice, školeného na podobné krizové situace, ČTK řekli, že zatím není jasné, kde přesně v Pákistánu budou pracovat. "Vlastně nevíme, do čeho jdeme," poznamenal lékař Luděk Macků. Lékaři se specializují například na léčbu zlomenin, amputaci končetin, poranění hrudníku či břicha. Podle jeho kolegy Martina Kelbla ani nevědí, jak se v Pákistánu dorozumí, protože většina obyvatel, zvlášť v odlehlejších oblastech, neumí anglicky. Pomoci by podle něj mohla spolupráce se záchrannými týmy z jiných evropských zemí, například z Británie či Francie.

Česká asistence bude uhrazena z 25 milionů korun, které na humanitární pomoc vyčlenila vláda. Pákistán navíc požádal libereckou humanitární organizaci Hand for Help o vyslání její dětské ordinace. Asi 30 záchranářů by mohlo vycestovat příští týden.

Předsedové pěti parlamentních stran zatím nepodepsali dohodu o důchodové reformě. Sporným bodem zůstává postupné prodlužování věkové hranice odchodu do důchodu na 65 let, k němuž na středečním jednání stranických lídrů vyjádřili výhrady komunisté. Premiér Jiří Paroubek však soudí, že po dalších konzultacích bude možné dohodu stvrdit. "Budeme jednat v příštím a přespříštím týdnu. Věřím, že se dohoda najde, je to jedna dílčí věc, která podle mého názoru zůstává otevřena," řekl novinářům Paroubek. Počítá s tím, že i v otázce věku odchodu do důchodu se strany nakonec dohodnou.

Dohoda stran počítá s tím, že hlavní část penze by měl lidem i v budoucnu vyplácet stát. Odváděli by i nadále sociální pojištění. Věk odchodu do důchodu by se měl podle představ ČSSD, ODS, KDU-ČSL a US-DEU postupně prodloužit na 65 let. Komunisté odmítají zvyšování věku pro odchod do penze nad 63 let. "Pokud přijdou komunisté s přijatelnou formulací, jsme připraveni to (dohodu) podepsat," uvedl premiér.

Dohodu připravila skupina zástupců pětice stran pod vedením ministra práce Zdeňka Škromacha, který se středečního jednání také zúčastnil. Novinářům řekl, že by se do penze v 65 letech mohlo chodit od roku 2030. Komunisté by prodloužení věku o několik let oddálili. Strany nemají zatím jasno ani v tom, jak vysoký by měl být v budoucnu důchod v poměru k hrubé mzdě. Dohoda toto ustanovení ale nebude obsahovat, upřesnil Škromach. Naopak v ní bude zaneseno ustavení finanční rezervy, do níž by putovaly přebytky z vybraného pojistného a výnosy z budoucích privatizací. Z této částky by se pak hradila reforma a penze v dobách, kdy se do důchodu dostanou početně silné ročníky. Stát by měl podpořit i dobrovolné důchodové připojištění a životní pojištění. Díky nim se podle Škromacha vytvoří i lepší podmínky pro předčasný odchod do důchodu. Lidé by tak nemuseli brát nižší penzi, připojištění by jim ji dorovnalo. Do konce roku by mohl být předložen zákon, který kroky reformy upraví, uvedl Škromach. Podle něj by norma mohla být do voleb schválena. O poměru penze k hrubé mzdě a výši odvodů na pojistném budou podle Paroubka politici diskutovat až po volbách. Český penzijní systém zůstane bez dluhů ještě asi 20 let. Společnost ale stárne a výdaje na důchody rostou. Reforma je proto podle odborníků nutná.

Výtvarník Bořek Šípek a hudebník Michael Kocáb se obávají, že kritický postoj prezidenta Václava Klause k Evropské unii může uvést Českou republiku do složité zahraničněpolitické situace. V otevřeném dopise, který ve středu osobně doručili na Hrad, vybídli Klause, aby se nad jejich námitkami zamyslel. Prezidenta také žádají, aby na Hradě vyvěsil vlajku EU, kterou přinesli spolu s dopisem. Hlava státu tak učinit nehodlá. "Na budovách předsednictva vlády, ministerstva zahraničí, ale i například České televize jsou vlajky EU vyvěšené a nepovažujeme za vhodné, abyste svůj osobní názor v této věci stavěl nad vůli národa, který reprezentujete," stojí v dopise. Češi v referendu jasně vyjádřili vůli být plnohodnotnými členy EU, uvedli umělci. Vlajku navrhují pověsit místo jedné ze dvou českých vlajek, které zdobí stožáry na prvním hradním nádvoří.

Klaus, který je znám neúnavnou kritikou Bruselu, však již těsně před loňským vstupem země do EU uvedl, že vlajku na Pražský hrad umístit nezamýšlí. "K plnohodnotnému členství v EU vede určitě jiná cesta, než je 'eurofangličkářství'," řekl ČTK mluvčí Hradu Petr Hájek.

"Pokud se prezident k dopisu nevyjádří, zvážíme další kroky," uvedl Šípek. Kocáb soudí, že evropská vlajka by na Hradě viset ani nemusela, kdyby se Václav Klaus neprojevoval tak často jako velký euroskeptik. Podle Šípka a Kocába, kteří patří do okruhu blízkých přátel bývalého prezidenta Václava Havla, staví Klaus ČR stále více do pozice "potížisty" v unii. "Tato role je o to neúnosnější, že jsme se stali členem EU teprve nedávno, že jsme ještě nepřistoupili k schengenské dohodě, že nemáme společnou evropskou měnu euro a že rozhodně nepatříme mezi hospodářsky nejsilnější země," napsali prezidentovi. Dopisem chtějí dát mimo jiné podnět k celonárodní diskusi na toto téma. "Zatím se zdá, že permanentní role rozleptávání základů Evropské unie panu prezidentovi prochází. Lidé si toho přestávají postupně všímat a mají zato, že když je to hlava státu, tak se to sluší," řekl Kocáb. Klaus má podle umělců právo na soukromé názory, jako prezident ale musí respektovat vůli většiny občanů.

Česká republika není připravena na přijetí eura, řekl na bankovním semináři člen bankovní rady České národní banky Pavel Řežábek. Podle něj se státní instituce musejí vyrovnat především s tím, že po přechodu na společnou evropskou měnu přijdou o měnovou politiku, kterou dosud vykonává ČNB. Stát poté bude muset centrální banku zastoupit, na což ale zatím není připraven.

Ministra financí Bohuslava Sobotku Řežábkovo vystoupení pohoršilo, poškozuje podle něj Česko v zahraničí. "Vystoupení pana Řežábka je pohoršující. Udělal tím ostudu České národní bance, protože Česká národní banka se dohodla s premiérem a ministerstvem financí (na tom), že budeme společně prosazovat termín přistoupení k jednotné evropské měně v roce 2010," řekl na dotaz ČTK Sobotka. Řežábek dodržení tohoto termínu vidí pesimisticky, bez reforem to prý bude možná o dost později. Guvernér centrální banky Zdeněk Tůma by si měl podle ministra udělat pořádek. "Není možné, aby jednotliví členové bankovní rady vystupovali s takovými názory a poškozovali Českou republiku v zahraničí," uvedl Sobotka.

Řežábek se domnívá, že existují i technické problémy přijetí eura. Státní instituce totiž při samotném přechodu na euro budou muset po nějaký čas pracovat s korunou i s eurem najednou. Na to však nejsou technicky vybavené. "I poslední mateřská školka se s tím bude muset vyrovnat. Státní systém o těchto technických problémech, na které není připraven, vůbec nezačal diskutovat," řekl člen bankovní rady.