Zprávy | Z archivu rubriky


Hospodaření státu skončilo k poslednímu září přebytkem 25,8 miliardy korun, což je nejlepší výsledek od vzniku Česka. Meziročně jde o zlepšení o 66,3 miliardy Kč. "Postupně začínají fungovat opatření, která jsme přijali v oblasti úspor, zlepšení výběru daní a omezení šedé ekonomiky," uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Stát s přebytkem hospodaří čtvrtý měsíc v řadě. Hlavní roli v tom, že se zatím daří vybírat více peněz než loni, hraje lepší výběr spotřebních daní a daní z příjmů právnických osob.

Přebytek ve státním rozpočtu za tři čtvrtiny letošního roku je způsobem zejména faktem, že se státu daří vybírat více peněz na daních. To souvisí s tím, že se ekonomika vyvíjí nad očekávání dobře. Svůj podíl hraje i loňské zvýšení nepřímých daní a to, že v září je pravidelně placena záloha daně z příjmu. Shodují se na tom ekonomové, které ČTK oslovila. Někteří se pozastavují, že se i přes rychlý růst ekonomiky stále zvyšují výdaje do sociální oblasti. Dobré výsledky rozpočtu však podle ekonomky Next Finance Markéty Šichtařové nejsou zásluhou vlády, nýbrž produktem rychlého růstu ekonomiky. České hospodářství letos ve druhém čtvrtletí zvýšilo rychlost tempa růstu na 5,1 procenta, což je nejvíce za devět let. Také Jan Vejmělek z Komerční banky poznamenal, že stát letos hospodaří lépe díky příjmům vyplývajícím z vyššího hospodářského růstu. "V příštím roce obdobný vývoj očekávat nelze," uvedl.

Irácký prezident Džalál Talabání pozval české firmy do Iráku. "Mají naši veškerou podporu. Zaručujeme všem dobré podmínky," uvedl Talabání po jednání se svým českým protějškem Václavem Klausem na Pražském hradě. Možnosti se rýsují například při obnově ropných rafinerií a elektráren poničených válkou. Na téma českých investic v Iráku budou obě země jednat ještě v úterý a také ve středu, kdy má Talabání navštívit Aero Vodochody. Fakt, že ČR je první evropskou zemí, kam Talabání po svém zvolení zamířil, dokazuje podle Klause těsné vztahy obou zemí.

V době zahájení operací americké armády a jejích spojenců v Iráku v březnu 2003 patřil Václav Klaus mezi odpůrce zásahu. Bývalý prezident Václav Havel jej naopak podporoval. Později však Havel konstatoval, že svržení diktátorského režimu Saddáma Husajna sice bylo potřebné, bylo ale provedeno "krajně nešikovně". Česká republika provozovala v Iráku po invazi polní nemocnici. Nyní v rámci české mise působí na jihu země na základně Šaíba stovka vojenských policistů a šest zdravotníků. Tři lékaři a tři zdravotní sestry pracují v britské polní nemocnici.

Irácký prezident Džalál Talabání a jeho český protějšek Václav Klaus jednoznačně podporují vstup Turecka do Evropské unie. Novinářům to řekli po jednání na Pražském hradě. Klaus uvedl, že se mu nelíbí pokrytectví některých evropských politiků. Turecko již podle něj investovalo do budoucího členství značný kapitál. Nynější odmítnutí by znamenalo destabilizaci Turecka, soudí Klaus.

Zprávy, jež Bezpečnostní informační služba (BIS) získala o podezřelých finančních transakcích v rámci systému hawala, který využívají i teroristé, měla vždy jen charakter podezření. V Českém rozhlasu to řekl mluvčí BIS Jan Šubert. Uvedl, že v Česku se nevytváří síť pomoci teroristům. Rozhlas uvedl, že BIS zaznamenala v Česku první pokusy o převod větších částek peněz systémem hawala, který používají muslimové a také teroristické organizace. Šubert popřel, že by finanční převody byly velké a v Česku vznikalo teroristické ohrožení. Šubert konstatoval, že na hawale není nic špatného. "My se hawalovou transakcí zabýváme teprve v okamžiku, kdy získáme určité podezření, že by tímto způsobem mohly být vedeny peníze k teroristům," řekl.

Systém hawala je založen výhradně na vzájemné důvěře jeho účastníků. Neúčtují se úroky a finanční toky nelze dohledat. Hawaleři peníze fyzicky neposílají, domluví se, danou sumu vyplatí a později si podobným způsobem zpětnou operací vyrovnají závazky, které vůči sobě mají. "Posílající složí příslušnou částku, obdrží jakýsi kód, tímto kódem se prokazuje člověk, který si v cílové destinaci peníze vyzvedává. Na základě tohoto kódu je mu příslušná částka vyplacena. "Je velice obtížné zjistit, jaké částky jsou posílány a kam jsou posílány," popsal systém hawala ředitel české civilní rozvědky Karel Randák. Uvedl, podle odhadu tajných služeb proteče hawalovým systémem ročně kolem 80 miliard dolarů (zhruba dva biliony korun).