Zprávy | Z archivu rubriky


Jihokorejská automobilka Hyundai plánuje investovat v České republice zhruba 1,9 miliardy dolarů (asi 46 miliard korun) do továrny, která má ročně vyrobit 300.000 vozů. Automobilka údajně vybírá lokalitu, jednou z možností je Ostrava, uvedl internetový server Patria s odkazem na agenturu Bloomberg. Začátek výstavby je plánován na květen 2006. Mluvčí Hyundai Motor uvedl, že firma nyní z hlediska umístění nové továrny sleduje několik východoevropských zemí, avšak k žádnému rozhodnutí ještě nedospěla. Pokud by automobilka novou továrnu skutečně postavila, šlo by o největší zahraniční investici v ČR spolu s investicí automobilky TPCA v Kolíně, která podle kolínské firmy stála zhruba 1,4 miliardy eur (v přepočtu dle aktuálního kurzu asi 41 miliard korun) a vytvořila 3000 pracovních míst. Příchod automobilky Hyundai na Ostravsko by přispěl ke skokovému snížení nezaměstnanosti po zahájení produkce, a to v horizontu několika měsíců, řekla ČTK mluvčí ostravského úřadu práce Svatava Baďurová. Moravskoslezský kraj se potýká s druhou nejvyšší nezaměstnaností v zemi, která ke konci srpna dosáhla 14,5 procenta.

Průmyslová zóna nedaleko Ostravy je pro Hyundai strategicky umístěna právě s ohledem na továrnu Kia v Žilině, která je vzdálena pouhých 80 kilometrů od zóny v Nošovicích. Automobilka by tak ušetřila nemalé prostředky. V blízkém okolí by se totiž nacházeli dodavatelé jak pro Hyundai, tak pro automobilku Kia.

Novinář nemusí policii v trestním řízení prozradit svůj informační zdroj. K tomuto precedenčnímu verdiktu dospěl Ústavní soud (ÚS), když vyhověl stížnosti nezávislého novináře a scenáristy Martina Šmoka na pokutu 40.000 korun, kterou dostal od policie kvůli zamlčení zdroje. ÚS pokutu zrušil. Šmok odmítl prozradit jméno svědka v případu vraždy amerického komisaře pro uprchlíky Charlese Jordana z konce 60. let. Podle ústavního soudce Vojena Güttlera by jedinou výjimkou bylo, kdyby na vyzrazení zdroje byl veřejný zájem. "Například nutnost oznámit závažný trestný čin či jeho pachatele," vysvětlil. O to v tomto případě ale nešlo, protože Šmok sám své zjištění policii oznámil, pouze odmítl sdělit zdroj. "Ten navíc policie mohla sama vypátrat," řekl Güttler.

ÚS musel řešit rozpor mezi zákony o periodickém tisku a o televizním a rozhlasovém vysílání a trestním zákoníkem. První dva garantují utajit zdroj, třetí naopak očekává spolupráci novináře s policejními vyšetřovateli. Soudci dali za pravdu argumentaci Šmokovy advokátky Kláry Veselé-Samkové, která odkázala na Listinu základních práv a svobod a na etický kodex Mezinárodní organizace novinářů. Podle ústavních soudců je ochrana novinářského práva utajit zdroj nutná zejména kvůli takzvané investigativní, tedy pátrací žurnalistice. Úloha médií jako "hlídacího psa demokracie" by jinak podle ústavních soudců mohla být ztížena, investigativní novinářská práce totiž na zdrojích závisí.