Zprávy | Z archivu rubriky


Mediální kampaň kolem údajné korupce při privatizaci Unipetrolu podle premiéra Jiřího Paroubka vyvolala skupina Tomáše Pitra, která bojuje proti podnikatelským zájmům šéfa Agrofertu Andreje Babiše. Premiér se v pátek kvůli kauze sešel se šéfy zpravodajských služeb a požádal je, aby informace k případu předali policii i nejvyšším ústavním činitelům. "Neboť já to vidím jako pokus o útok na ústavní pořádek této země," řekl Paroubek novinářům.

Pitr podle Paroubkových informací dlouhodobě spolupracuje s polským lobbistou Jackem Spyrou, který v privatizaci hájil zájmy společnosti Seta Invest. Spyrovy výroky o údajné korupci českých i polských politiků celou aféru odstartovaly. Od společnosti Seta měl směřovat také údajný pětimilionový úplatek pro bývalého ředitele Paroubkova kabinetu Zdeňka Doležela. Firma se tak prý chtěla vrátit do hry o Unipetrol, který získal polský koncern PKN Orlen.

Společnost Setuza v pátek odmítla, že by proti premiérovi jakkoliv vystupovala. "Společnost Setuza nevede žádnou kampaň proti panu premiérovi," řekla ČTK mluvčí firmy Marie Logrová. "K osobě Tomáše Pitra mohou jen říci, že působí v určitém smyslu jako poradce Setuzy, není ale jejím zaměstnancem, nezastává žádnou funkci v dozorčích orgánech," uvedla. "Zda vlastní nějaký podíl v podniku, nevím," zdůraznila mluvčí.

Babišova a Pitrova skupina pomocí kontaktů na státní správu bojují o ovládnutí výroby biopaliv v České republice, řekl premiér. Na mediální kampani, která má údajně poškodit i české bezpečnostní složky, se podle Paroubka kromě Pitra velmi pravděpodobně podílejí i další osoby. Jejich jména neupřesnil. Znepokojují ho kontakty Pitrovy skupiny na státní správu.

Skupina kolem Pitra podle premiéra zinscenovala schůzky mezi Spyrou, Doleželem a Robertem Piksou, který se vydával za Paroubkova poradce. Právě na těchto setkáních, které zaznamenala skrytá kamera televize Nova, zazněly výroky o obrovských úplatcích údajně provázejících prodej Unipetrolu. Premiér řekl, že Pitr dodával "vybrané informace" přímo televizi Nova. "Spyra a (reportér TV Nova Janek) Kroupa se setkávali přímo na pokyn Pitra," řekl ministerský předseda.

Televize Nova s vyjádřením premiéra o účelovém spojení Pitra a Novy nesouhlasí; podle mluvčí televize Veroniky Šmítkové byl Pitr jen jedním z respondentů, na kterého se autoři reportáže obrátili. To, že se reportéři setkávali s lidmi možná zapletenými do kontroverzních kauz, je podle ní obvyklý a letitý postup. "(Reportér) se pokusil úspěšně zjistit, o čem jsou schůzky šéfa kabinetu premiéra s člověkem (Spyrou), který je tak podivný, že by se s ním vládní úředník ve vysoké funkci nejspíš scházet vůbec neměl," uvedla.

Premiérovo podezření v prohlášení zaslaném ČTK naopak podpořil šéf Agrofertu Babiš. "Podobná podezření, o nichž dnes hovořil premiér, chováme již delší dobu a nově zveřejněné informace je pouze potvrzují," uvedl Babiš. Dodal také, že kauzu kolem Unipetrolu odstartovaly články v polském deníku Rzeczpospolita a teprve poté se další informace objevily v českých médiích. Podle Babiše to vede k podezření, že za případem "nestojí pouze jeden český subjekt".

Místopředseda ODS Ivan Langer podezírá vrcholné polské politiky z poškození či pokusu o poškození minoritních akcionářů Unipetrolu. Při interpelacích ve sněmovně uvedl, že jde mimo jiné o polského premiéra Marka Belku. Podezření podle něj vychází ze záznamu o jednání Belky s bývalým šéfem sekretariátu českého premiéra Zdeňkem Doleželem, který je podle Langra podezřelý též. Česká policie má podle Langra neodkladně zahájit vyšetřování. Dokument, který při jednání Belky s Doleželem pořídil český velvyslanec, předal ministru vnitra Františku Bublanovi. Kromě Belky a Doležela Langer podezírá i ministra státního pokladu Polské republiky Jacka Sochu a předsedu dozorčí rady PKN Orlen Jacka Bartkiewicze. Poškozeno má být podle Langra zhruba 100.000 akcionářů Unipetrolu.

Z dokumentu o jednání vyplývá, že polská strana naléhala na to, aby Komise pro cenné papíry umožnila PKN Orlen vykoupit akcie minoritních akcionářů Unipetrolu ve zkrácené časové lhůtě. Výsledek privatizace měl mít přímý dopad na česko-polské vztahy. Někteří zástupci ODS nařkli premiéra Jiřího Paroubka, že rozhodnutí KCP o akciích Unipetrolu ovlivnil. "Jednání (Belky s Doleželem) není o ničem jiném než o rozhodnutí KCP tak, jak dva dny poté rozhodla," uvedl Martin Říman (ODS). Paroubek to důrazně odmítl. Jakýkoli zásah při rozhodování o těchto akciích vyloučil i předseda KCP Pavel Hollmann.

Mluvčí polské vlády odmítá obvinění, že polská strana poškozovala práva menšinových akcionářů Unipetrolu. Reagoval tak na čtvrteční vystoupení místopředsedy českých opozičních občanských demokratů Ivana Langera v české Poslanecké sněmovně. ODS se ve svých obviněních opírá o záznam z varšavské schůzky Zdeňka Doležela, někdejšího šéfa kabinetu premiéra Jiřího Paroubka, s polským předsedou vlády Markem Belkou. "Byla to normální diplomatická forma kontaktu, která měla přispět k udržení dobrého klimatu vzájemných polsko-českých investic," řekl ČTK mluvčí polské vlády Dariusz Jadowski. Při schůzce, která se konala 23. srpna, podle něj premiér Belka nehovořil o konkrétních rozhodnutích úřadů.

"Předsedovi polské vlády, pokud se bavíme o investici PKN Orlen v České republice, záleželo na tom, aby byly dodrženy všechny požadavky vymáhané českým právním řádem a zároveň aby nebyl poškozen polský investor," dodal Jadowski. Langer ale požaduje, aby obsah varšavské schůzky prověřila policie. Své podezření opírá o záznam, který údajně pořídil český velvyslanec Bedřich Kopecký. Z textu vyplývá, že polská strana naléhala na to, aby Komise pro cenné papíry ve zkrácené časové lhůtě umožnila koncernu PKN Orlen vykoupit podíly menšinových akcionářů Unipetrolu.

PKN Orlen, kterému česká vláda prodala Unipetrol, měl povinnost vykoupit podíly minoritních akcionářů. Vzhledem k tomu, že jeho první nabídku minoritním vlastníkům Komise pro cenné papíry odmítla, měl polský koncern pozastaven výkon svých akcionářských práv. Toho se snažili využít menší akcionáři Unipetrolu ke svolání valné hromady; na ní by například mohli prosadit do vedení firmy své zástupce a změnit stanovy Unipetrolu. Komise pro cenné papíry měla lhůtu na rozhodnutí o nové nabídce Orlenu do 31. srpna. Pokud by ji celou využila, nestačil by se Orlen ujmout svých práv a na valné hromadě, jež se konala 6. září, zabránit změnám v Unipetrolu. Nakonec ale KCP rozhodla dříve a PKN Orlen získal svá práva včas.

Právě před odletem na varšavskou schůzku se Doležel setkal v Praze s polským lobbistou Jackem Spyrou. V souvislosti s prodejem Unipetrolu si údajně Spyrovi řekl o pětimilionový úplatek. Doležel tvrdí, že úplatek nežádal; úřad vlády s ním ale ukončil pracovní poměr.

Evropská unie trpí podle prezidenta Václava Klause nedostatkem demokracie a liberálních principů, a proto potřebuje změnu. Klaus to řekl ve své přednášce na Harvardově univerzitě v Cambridge u Bostonu ve státě Massachusetts před nabitým sálem, v němž zasedli posluchači a učitelé této jedné z nejprestižnějších univerzit Spojených států. Deficit demokracie", uvedl prezident, vzniká přesunem rozhodování z národních států na nadnárodní úroveň, čímž se oslabují tradiční demokratické mechanismy. "Nemyslím, že doba národních států skončila," řekl. Přesun rozhodování na evropskou úroveň, která je více vzdálená jednotlivým občanům a jejich dohledu, také nepřinesl žádnou liberalizaci lidského života a lidských aktivit. Klaus nezpochybnil existenci Evropské unie, naopak prohlásil, že "EU tu je a zůstane". Kritizoval ovšem její institucionální prohlubování. Zopakoval svoji myšlenku, že unie by se měla přetvořit v uskupení, jehož členy by byly státy, a nikoli jednotliví občané, a kde panuje systém liberální demokracie s "autentickým občanstvím" spojeným s loajalitou k vlastnímu národu. Soustavné prohlubování Evropské unie podle Klause vzdaluje občany od jejich představitelů a institucí a zpomaluje ekonomický růst. Místo posilování evropských institucí se vyslovil pro rozšiřování unie, včetně například o Turecko či Ukrajinu.

Češi jsou Evropané, kteří vědí, že se chtějí a musejí podílet na evropském integračním procesu, ale současně platí, že není třeba přijímat vše, co se v něm odehrává, řekl po přednášce novinářům. Máme mít své názory a máme říkat svá základní stanoviska, která vycházejí i z naší přecitlivělosti z komunistického režimu, uvedl. "Proto vidíme něco ostřeji než někteří jiní." Harvardova univerzita a její Středisko pro evropská studia, kde často hostují významní politici a státníci, je podle Klause pro to ideálním místem.

Klaus byl při návštěvě Harvardu mile překvapen, kolik českých posluchačů studuje na vysokých školách v bostonské oblasti. Jeden z nich, Jan Straka z Prahy, potkal prezidenta při procházce po univerzitním areálu na den přesně dva roky poté, kdy se náhodně setkali v Tennessee, kde mladík rok studoval na střední škole. "Prostě svět je malý a těch českých studentů je tady dost," řekl prezident.

Plesnivé či prošlé potraviny, především uzeniny a sýry, prodával obchod Julius Meinl na Lannově třídě v Českých Budějovicích. Zjistila to Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Kontroloři přišli na to, že prodavačky v lahůdkách musely na pokyn vedoucího vracet do prodeje potraviny, určené k likvidaci. SZPI na řetězec podala oznámení o podezření z trestného činu prodeje potravin, které ohrožují zdraví a z vydírání, řekla ČTK mluvčí inspekce Daniela Kolejková. Řetězec čekají statisícové pokuty.

Kontrola podle mluvčí objevila, že vedoucí provozu nutil prodavačky v lahůdkách například omývat ve slané či octové vodě plesnivé uzeniny a sýry. Poté je ženy musely potírat olejem, aby vypadaly čerstvě. Zaplísněné potraviny dokonce personál vykrajoval a poté znovu prodával. Do provozu se k těmto úpravám sváželo prošlé zboží i z jiných obchodů řetězce Julius Meinl. "Pracovně se chladírně, kde se omyté uzeniny a sýry ukládaly, říkalo 'kafilérka'," upozornila mluvčí. O praktikách firmy bude SZPI informovat kontrolní úřady ostatních zemích EU.

Ústřední ředitel SZPI Jakub Šebesta dále uvedl, že firma Julius Meinl často nerepektovala nařízení inspektorů, případně je plnila liknavě. "Tento aktuální případ z Českých Budějovic byl už jen poslední kapkou," prohlásil ředitel. SZPI podle něj nicméně nechystá v řetězci Julius Meinl žádné plošné kontroly, protože ty probíhají v celé zemi a i u jiných řetězců celoročně a bude tomu tak i nadále.

Případem se již zabývají policisté. "Pokud shledáme, že byla naplněna skutková podstata trestného činu, zahájíme trestní řízení," řekla mluvčí českobudějovické policie Alena Tonningerová.

Společnost Julius Meinl je prvním obchodním řetězcem, který se rozhodl kvůli silnému konkurenčnímu boji z České republiky odejít. Celkem 67 jejích prodejen koupí firma Ahold, provozující v Česku síť supermarketů Albert a hypermarketů Hypernova. Aholdu inspekce ve středu uzavřela prodej potravin v Hypernově v Jindřichově Hradci, a to kvůli zamoření provozovny živými i mrtvými myšmi.