Zprávy | Z archivu rubriky


Místopředseda ODS Ivan Langer podezírá polského premiéra Marka Belku a Zdeňka Doležela, bývalého šéfa sekretariátu českého premiéra, ze spáchání trestného činu poškozování cizích práv, konkrétně práv menšinových akcionářů společnosti Unipetrol. Podezření, které by měla prověřit policie, podle Langra vychází mimo jiné ze záznamu o jednání Doležela s polským premiérem kvůli privatizaci Unipetrolu. Langer to ve čtvrtek uvedl při interpelaci ministra vnitra Františka Bublana. Záznam z jednání mu předal a požádal ho, aby policie "neodkladně zahájila šetření pro podezření ze spáchání trestného činu, jehož důsledkem je zhruba 100.000 poškozených menšinových akcionářů společnosti Unipetrol".

"Z tohoto trestného činu jsou podle mého názoru důvodně podezřelí předseda vlády Polské republiky (Marek Belka), ministr státního pokladu Polské republiky (Jacek Socha), předseda dozorčí rady PKN Orlen (Jacek Bartkiewicz) a (bývalý) ředitel kabinetu předsedy vlády České republiky Zdeněk Doležel," prohlásil Langer. Podezírá je, že trestný čin spáchali přinejmenším ve stádiu přípravy nebo pokusu. Langer své obvinění opírá o záznam z jednání Doležela s Belkou. Dokument prý pořídil český velvyslanec. Z textu, který ČTK poskytla ODS, vyplývá, že polská strana naléhala na to, aby Komise pro cenné papíry (KCP) umožnila PKN Orlen vykoupit akcie minoritních akcionářů Unipetrolu ve zkrácené časové lhůtě. Polský premiér i předseda dozorčí rady Orlenu přitom uvedli, že výsledek privatizace bude mít přímý dopad na česko-polské vztahy. O záznamu hovořili při ústních interpelacích i další poslanci ODS, kteří nepřímo obviňovali premiéra Jiřího Paroubka z ovlivňování KCP. Paroubek to ale opakovaně důrazně odmítl. "Jednání, které je zaznamenáno naším velvyslancem na tomto papíru, není o ničem jiném než o rozhodnutí Komise pro cenné papíry tak, jak dva dny poté Komise pro cenné papíry rozhodla," uvedl například stínový ministr průmyslu ODS Martin Říman.

Sněmovna ve čtvrtek otevřela cestu k tomu, aby lidé měli v budoucnu větší šanci ovlivnit, zda se o ně v tíživé sociální a zdravotní situaci bude starat rodina, asistent, nebo zda půjdou do ústavu. Měl by to umožnit návrh zákona, který poslanci postoupili k projednání výborům. Dolní komora se ve čtvrtek v rámci ústních interpelací také znovu zabývala kauzou kolem privatizace firmy Unipetrol. Odpoledne sněmovna schůzi přerušila, v pátek by měla mimo jiné rozhodnout o sporné novele církevního zákona. Norma je podle kritiků v rozporu s právy, která církvím dává ústava.

Návrh zákona o sociálních službách, který ve čtvrtek zamířil k projednání výborům, předpokládá, že potřební budou dostávat odstupňované příspěvky - od 1500 korun pro ty, kteří vyžadují částečnou pomoc, až po 11.000 korun pro lidi, kteří jsou na pomoc jiného zcela odkázáni. Lidé by pak sami rozhodli, co je pro ně nejvýhodnější a u koho službu nakoupí, tedy zda si například zaplatí domácí péči, či naopak pobyt v ústavu. Dolní komora o zákonu rozhodne za několik měsíců.

Do další fáze projednávání ve čtvrtek poslanci postoupili i novelu zákona o sociální podpoře, podle níž by rodiče většiny prvňáčků dostávali tisícikorunu na nákup školních pomůcek. Vládní předlohu kritizovali občanští demokraté, kteří neúspěšně navrhovali její zamítnutí. Poslanecká sněmovna ve čtvrtek v prvním čtení hladce projednala návrh vstupu Bulharska a Rumunska do EU. Senát již přistoupení obou zemí téměř jednomyslně schválil. Poslanci o něm rozhodnou v příštích týdnech po projednání návrhu ve sněmovních výborech.

Dolní komora postoupila výborům i předlohu, která má umožnit výstavbu nové vzletové a přistávací dráhy na ruzyňském letišti. Sněmovna by měla o tomto zákonu hlasovat již na říjnové schůzi. Závěr čtvrtečního jednání patřil tradičním ústním interpelacím premiéra a ministrů. Otázky poslanců na předsedu vlády se týkaly takřka výhradně privatizace firmy Unipetrol, kterou podle některých názorů provázely úplatky.