Zprávy | Z archivu rubriky


Vztahy ve vládní koalici jsou kvůli zákoníku práce i kauze Unipetrol znovu vyhrocené. Premiér Jiří Paroubek prohlásil, že lidovci nejsou ideálním partnerem a on se jimi nenechá vydírat jako jeho předchůdci. Paroubka rozčililo, že se lidovci přidali k ODS a byli pro to, aby sněmovna jednala o zřízení vyšetřovací komise k Unipetrolu. "V každé jiné zemi by vyletěli z koalice," prohlásil ministerský předseda na adresu menšího koaličního partnera. Dodal, že kvůli zachování politické stability "alespoň do konce roku" on nikoho z koalice vyhazovat nebude. "Já to neučiním a doufám, že koalice vydrží přinejmenším do konce roku," reagoval později premiér na spekulace, že by mohl od příštího roku vládnout v menšinovém kabinetu. ČSSD podle něj ponese vládní odpovědnost až do konce volebního období, od lidovců prý lze čekat s blížícími se volbami cokoliv. Kdyby se KDU-ČSL rozhodla sama koalici opustit, bránit jí nebude.

Především bývalý premiér Vladimír Špidla se podle Paroubka nechal lidovci často bezprecedentně vydírat. Premiér řekl, že on hodlá vrátit ČSSD důvěru a bude prosazovat zákony, k nimž se koalice včetně KDU-ČSL v programovém prohlášení vlády zavázala. To platí například o zákoníku práce. Na klíčovém kodexu se koalice nedokázala dohodnout a ČSSD je připravena jej ve vládě prosadit sama a ve sněmovně s podporou opozice, pravděpodobně komunistů. "Jak řekl jeden čínský politik, mně nezáleží na tom, jestli je kočka černá, nebo bílá, hlavně, že chytá myši. Já chytám myši, a to jsou ty zákony," prohlásil Paroubek. Zdůraznil, že mu je jedno, zda zákoník práce prosadí koalice, nebo ČSSD s pomocí KSČM či ODS. "Zákoník práce bude přijat," uvedl.

KDU-ČSL nabídla ČSSD, že podpoří návrh nového zákoníku práce. Předpokladem dohody je, aby z návrhu byla vypuštěna ustanovení o rozhodovací a kontrolní pravomoci odborů. Od všech ostatních požadavků KDU-ČSL ustupuje, řekl předseda lidovců Miroslav Kalousek. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach vzápětí návrhy lidovců označil za nepřijatelné. "Kdybychom tyto paragrafy vypustili, odbory by ztratily kontrolní pravomoci. Lidovci podle Kalouska chtějí umožnit ČSSD, aby mohla prosadit zákoník bez podpory komunistů. "Jestli je skutečnou prioritou (premiéra) Jiřího Paroubka přijmout zákoník práce tak, aby nebyla ohrožena ochrana zaměstnanců, pak nemá žádný důvod nepřijmout náš návrh," uvedl Kalousek. Rozhodovací a kontrolní pravomoci odborů, které chtějí lidovci omezit, jsou podle Kalouska přežitkem z 60. let, kdy byli v odborech prakticky všichni zaměstnanci. Nyní je to méně než 40 procent zaměstnanců. Pokud by byl přijat Škromachův návrh, zvýhodňovalo by to odborové funkcionáře, zatímco zaměstnanci neorganizovaní v odborech by na to doplatili, dodal Kalousek.

Pro odbory by byl podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha návrh zákoníku práce nepřijatelný, kdyby byly přijaty požadavky KDU-ČSL omezující pravomoci odborů. Kalousek chce podle něj odbory postavit proti ČSSD nebo snížit jejich roli v ochraně zaměstnanců. Podle Štěcha jsou tyto názory ovlivněny zaměstnavateli. "Koho chleba jíš, toho píseň zpíváš," řekl ČTK ještě před Kalouskovým prohlášením.

Přijetí zákoníku práce spolu s několika dalšími novými normami by znamenalo největší změnu systému pracovněprávních vztahů od roku 1990. Současný kodex, který za 15 let prošel desítkami novel, platí od roku 1966 a patří k nejstarším zákonům.

V česko-amerických vztazích nejsou žádné problémy, uvedl český prezident Václav Klaus po jednání v Bílém domě s americkým viceprezidentem Richardem Cheneym. USA pozorně sledují situaci v Evropě po nedávných německých volbách, řekl Klaus novinářům po bezmála hodinové návštěvě u Cheneyho. Volby v Německu mají vliv na situaci jak ve Spolkové republice, tak i v Evropě a ČR, dodal. Americká strana podle Klause vyslechla pozorně informace o české pomoci po hurikánu Katrina. Klaus s Cheneym si vyměnili názory i na mezinárodní situaci, zejména na Blízkém východě, v Afghánistánu a Iráku.

Prezident Václav Klaus se v New Yorku seznámil s postupem rekonstrukce Národní budovy, kterou od krajanů koupil před čtyřmi lety český stát za symbolický dolar a nyní ji nákladem 450 milionů opravuje. Při setkání s krajany řekl, že má pocit, že parlamentní volby v České republice příští rok "budou velmi nejasné" a "blízké tomu", co se událo o víkendu v Německu. Tamější volby přinesly mimořádně těsné výsledky, na jejichž základě se bude velmi složitě hledat řešení pro sestavení vlády. Když hovořil o přestavbě Národní budovy na východní 73. ulici, která je největší státní investicí v zahraničí, vyjádřil naději, že se ji podaří dokončit včas a že se stane "oázou češství" na Manhattanu. Na více než stoleté stavbě byla už opravena celá konstrukce a jedno poschodí převzali v květnu do užívání krajanské spolky.

Na newyorské radnici v dolní části Manhattanu přivítal Václava Klause starosta Michael Bloomberg, který stojí v čele osmimilionového města čtvrtým rokem. Předtím, než byl zvolený starostou, se pohyboval ve finančním světě na Wall Street, odkud si také přinesl zkušenosti pro založení svého mediálního impéria vedeného informační agenturou Bloomberg. Poté prezident Klaus otevřel v newyorském Metropolitním muzeu unikátní výstavu gotického umění doby vlády císaře Karla IV. a jeho synů krále Václava IV. a císaře Zikmunda. "Jsem přesvědčen, že česká gotika z lucemburského období je věcí, na kterou můžeme být pyšní. Máme šanci ukázat ji světu. Není tolik míst na světě, jako je Metropolitní muzeum v New Yorku, která by umožnila, abychom tuto věc co největšímu počtu lidí ve světě ukázali. Věřím, že to bude výstava úspěšná," řekl prezident bezprostředně po zahájení českým novinářům. V Metropolitním muzeu se představují vrcholná díla středověkých mistrů, jež vznikla na českém královském dvoře nebo jejichž tvůrci byli s lucemburským panovnickým domem nějak spojeni. Její jedinečnost spočívá v tom, že na jednom místě shromažďuje dobově a tematicky příslušná díla rozesetá za uplynulých více než 600 let po celém světě. Zahájení výstavy se zúčastnil také český ministr zahraničí Cyril Svoboda a pražský primátor Pavel Bém. Za lucemburský panovnický rod byl přítomen následník velkovévody princ Gillaume.

Lidé, kteří chtějí hlasovat v parlamentních volbách, možná v budoucnu nebudou muset vážit cestu do volebních místností. Poslance a senátory by mohli volit poštou, předpokládá to novela volebních zákonů, kterou sněmovna pustila do závěrečného čtení. Poslanci o korespondenční volbě zřejmě rozhodnou již v říjnu. Aby začal nový zákon platit, musí ho ve stejné podobě schválit sněmovna i Senát.

Po možnosti hlasovat poštou volali zejména čeští krajané. Nyní mohli poslance volit pouze na zastupitelských úřadech, čehož využilo při posledních sněmovních volbách jen minimum voličů. Vláda chce umožnit korespondenční hlasování všem českým občanům ve volbách do sněmovny i do Senátu. Autoři předlohy mimo jiné doufají, že by to přispělo ke zvýšení účasti lidí v parlamentních volbách.

Středeční sněmovní debata však naznačila, že schvalování předlohy nebude úplně jednoduché. Autorka senátního návrhu Jitka Seitlová se rozšíření korespondenční volby nebránila. Varovala ale poslance, aby novelu nezatěžovali dalšími kontroverzními zásahy do volebních pravidel. Osud zákona v senátu by pak podle ní byl nejistý.

Pokud Parlament korespondenční hlasování schválí, Češi v zahraničí by hlasovací lístky mohli pouze poslat na svůj zastupitelský úřad. Podobnou možnost by měli lidé v Česku; pokud budou v době voleb mimo svůj domov, hlasovací lístek by mohli předem doručit na obecní úřad.

Bodový systém hodnocení dopravních přestupků řidičů bude zřejmě platit od poloviny příštího roku. Rozhodla o tom dnes sněmovna. Vládní návrh počítá s tím, že každý řidič bude moci získat až 12 trestných bodů. Po jejich vyčerpání přijde na rok o řidičský průkaz a bude muset znovu do autoškoly. Zákon počítá také s tím, že pokud řidič po dobu jednoho roku neučiní žádný přestupek, tak se mu odečtou z registru čtyři body. Změny v zákoně obsahují například i povinnost celoročního svícení, používání autosedaček pro děti a přileb pro cyklisty mladší 18 let. Předloha reaguje na hrozivý stav na českých silnicích, kde každý rok přijde o život na 1300 lidí.

Zákon o zavedení bodového systému vrátil sněmovně s vlastními pozměňovacími návrhy Senát. Požadoval například zrušit zákaz předjíždění pro kamiony na dálnici a oddálit účinnost zákona o půl roku, tedy na 1. ledna 2007. Sněmovna ale doporučení senátorů odmítla a přijala předlohu v původní sněmovní. Předlohu musí ještě podepsat prezident.

Novinkou je v zákoně také to, že řidič bude moci při nesprávném postupu policisty a následně vzniklé škodě požadovat po policii náhradu škody. Velkých změn doznaly také pokuty. Jejich strop zvedli poslanci až na 50.000 korun. Přijat ale nakonec nebyl návrh, aby profesionální řidiči byli trestáni za nejzávažnější přestupky až dvojnásobnou sazbou. Více pravomocí bude mít i policie. Dozor nad silničním provozem bude rozšířen i o městskou policii, která bude moci zastavovat vozidla a měřit rychlost. Dopravní policie také dostala zpět právo odejmout řidiči řidičský průkaz. Novinkou je i to, že vlastník auta bude muset oznámit, kdo řídil jeho vůz v případě, že jím byl spáchán dopravní přestupek.