Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika má hluboký zájem na zlepšení práce a posílení role Organizace spojených národů, uvedl v rozpravě na Světovém summitu OSN v New Yorku český ministerský předseda Jiří Paroubek. Reprezentativnímu fóru státníků z více než 160 zemí světa připomněl, že ČR se podílí na mírových misích OSN a na jejím Fondu demokracie, je aktivní v ochraně lidských práv a spolu s ostatními státy bojuje proti terorismu. "Věříme, že tyto závazky nám pomohou získat místo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN pro roky 2008 až 2009," prohlásil. V rozhovoru pro Český rozhlas odmítl námitky, podle nichž by bylo členství v Radě bezpečnosti pro ČR drahé.

Paroubek, podobně jako řada jiných řečníků, poukázal na přetrvávající "hlubokou propast" mezi bohatými a chudými zeměmi. Tyto rozdíly, uvedl, se musí snížit a cíle Deklarace tisíciletí, které mimo jiné stanovují snížení extrémní světové chudoby do roku 2015 na polovinu, musí být dosaženy. Ke svému dílu odpovědnosti se hlásí i Česká republika, řekl premiér a připomněl, že je největším dárcem rozvojové pomoci z desítky nových členů Evropské unie. "Česká zahraniční pomoc se více než zdvojnásobila a bude nadále růst," uvedl Paroubek.

Premiér Paroubek na okraj summitu podepsal za Českou republiku mezinárodní úmluvu o potlačování jaderného terorismu. Jako první pod ni ve středu připojili své podpisy šéfové největších jaderných mocností, prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a George Bush. Jde o 13. protiteroristickou konvenci schválenou Valným shromážděním OSN. Smlouva zavazuje vlády členských zemí k trestnímu postihu osob, které nezákonně vlastní jaderné prostředky či radioaktivní materiál. Současně vyzývá členské státy k výměně informací týkajících se boje proti jadernému terorismu. V platnost vstoupí v nejbližší době, jakmile se k ní připojí nejméně 22 států. Už na newyorském summitu se očekává, že ji podepíše více než 50 zemí.

Komunisté navrhují, aby byla zavedena povinnost podávat majetková přiznání u osob, jejichž majetek převyšuje deset milionů korun. Pokud člověk neprokáže, jak majetek převyšující tuto částku nabyl a zda jej zdanil, bude muset zaplatit daň 40 procent. Na tiskové konferenci to prohlásil jeden z předkladatelů zákona a místopředseda KSČM Vojtěch Filip. "Není nic špatného, že má někdo nad deset milionů korun, ale musí prokázat, že v minulosti, ať už před rokem 1989 či po něm, majetek, který nabýval, vždy zdanil," prohlásil Filip. "Je potřeba, aby v ČR přestalo neustálé zpochybňování majetkových poměrů," dodal místopředseda Poslanecké sněmovny. KSČM chce příští úterý prosadit, aby bylo projednávání návrhu zařazeno ještě na zářijové zasedání Poslanecké sněmovny, o což se už jednou neúspěšně pokoušela. "Zdá se nám, že není vůle ten návrh zákona přijmout a projednat ho, abychom stihli všechny legislativní lhůty," připustil Filip.

Pravicoví poslanci plošná majetková přiznání nechtějí. "Považujeme to za šikanování obyvatelstva s poměrně obrovskými náklady," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Zákon by podle něho řadu lidí nutil, aby složitě zjišťovali přesnou hodnotu svého majetku. Podle předsedy klubu US-DEU Vlastimila Ostrého by majetková přiznání měli podávat především vyšší úředníci a politici, nikoliv všichni lidé s větším majetkem. Povinnosti politiků by měl stanovit zákon o střetu zájmu, který už sněmovna projednává.

Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal řekl, že se k návrhu vyjádří, až se s ním blíže seznámí. Lidovci však již dříve plošná majetková přiznání odmítli. Sociální demokraté mají s komunisty ve dvousetčlenné sněmovně 111 hlasů. "Majetková přiznání jsou obecně věc, o které sociální demokracie je ochotna se bavit," řekl ČTK místopředseda poslanců ČSSD Michal Hašek. Nyní ale podle něj nelze říct, jak se poslanci sociální demokracie postaví k tomuto konkrétnímu návrhu. Připustil, že návrh zákona přichází z opozičních řad a že platí dohody v koaliční smlouvě.

Pravidla vztahu politiků a lobbistů, která má do sněmovny vnést etický kodex, dostávají konkrétnější obrysy a mohla by být vyhlášena 28. října, v den výročí vzniku československého státu. Autor kodexu, šéf dolní komory Lubomír Zaorálek do něj zapracoval připomínky parlamentních klubů. Jednotlivým frakcím teď rozesílá návrh textu, který už konkrétně vymezuje podmínky působení lobbistů ve sněmovně a obsahuje třeba i představu, jak by mohla vypadat jejich průkazka.

Zaorálek na setkání s novináři hovořil o tom, že i český parlament by se měl stát pomyslným "domem ze skla", místem, které bude pro veřejnost maximálně srozumitelné a průhledné. Řekl mimo jiné, že od ledna příštího roku by mělo na Malé Straně v paláci Smiřických fungovat informační středisko sněmovny.

Kritici míní, že kodex nic zásadního nepřinese. Například stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil ČTK řekl, že to, co o něm zatím ví, v něm vyvolává spíš skepsi. Zaorálek říká, že svůj projekt nepokládá za nic samospasitelného a je mu jasné, že pravidla bude možné obejít. Doufá ale, že během několika let by se mohla prosadit a čím dál tím víc poslanců je začne respektovat. Teď je podle něj situace velmi nepřehledná. "Dneska nikdo neví, jak to (lobbing) funguje," řekl.

Zaorálek uvedl, že sněmovna by lobbistům za jejich registraci mohla nabídnout některé výhody. Získali by nárok třeba na informace o dění ve sněmovně, které se týká jejich oboru. Průkazky by lobbistům vydával kancléř dolní komory, a to až poté, co konkrétní zájmová skupina, respektive například firma či nějaké sdružení, takového člověka zmocní k zastupování svých zájmů. Nešlo by tedy jen o reprezentanty podnikatelských kruhů, ale i odborů, škol, nadací, myslivců a dalších skupin.

Poslanci by se podpisem pod etický kodex zavázali k dodržování jeho pravidel, mimo jiné k tomu, že se budou ve sněmovně stýkat jen s takto evidovanými lobbisty, či ke zveřejňování všech darů kromě skutečných maličkostí. Nejde o zákon, ve hře by tak nebyly sankce typu pokut. Zákonodárce by riskoval spíš ostudu. "Když to poruší, budeme po něm moci chtít, aby to uznal a omluvil se," řekl Zaorálek.

Lobbista by se po sněmovně měl pohybovat v doprovodu člověka, který ho pozval, případně někoho, koho tím tento člověk pověří. Měl by dodržovat další obecné předpisy pohybu ve sněmovně. Kdyby se jim zpronevěřil, mohl by o průkazku přijít.

Velikonoční Velký pátek má podle Senátu patřit mezi státem uznané svátky. Počítá s tím návrh novely zákona o státních svátcích, kterou ve čtvrtek horní komora podpořila. Zároveň podobně jako loni doporučila na návrh Josefa Pavlaty vypustit Mezinárodní den žen ze seznamu významných českých dnů. Takový návrh tehdy ale odmítla Poslanecká sněmovna, která novelu nyní dostane k projednání. Před rozšiřováním původní předlohy varoval v zájmu jejího schválení senátor Martin Mejstřík. Odpůrci předlohy argumentovali především ekonomickými dopady rozšíření počtu státních svátků. Pavel Eybert proto neúspěšně navrhoval výměnou zrušit 1. květen jako Svátek práce.

Odhad ekonomického propadu kvůli novému svátku někteří senátoři vyčíslili na 20 milionů až jednu miliardu korun, Eybert dokonce na deset miliard korun. Jiří Stříteský jménem "několika tisíců drobných podnikatelů" varoval, že je zavedení nového svátku může ekonomicky ohrozit. "V současné době ještě není situace na to, abychom mohli Velký pátek jako svátek slavit," prohlásil.

Nadměrné dopady na ekonomiku zpochybnil senátor Karel Schwarzenberg, podle něhož lidé v pátek nejsou vzhledem k blížícímu se víkendu nejpracovitější. "Jestliže Česká republika je v produktivitě práce na 63 procentech Evropské unie, domnívám se, že jsme i v ČR schopni výpadek, který vznikne zavedením dalšího státního svátku, doplnit," přidala se Alena Gajdůšková.

Prezident Václav Klaus vetoval novelu, která má zavést institut korunního svědka. Takto označovaní svědci by byli pachatelé, kteří by mohli počítat se shovívavostí soudců a vyšetřovatelů, kdyby pomáhali při odhalování závažné kriminality. O změně trestního řádu a trestního zákona nyní bude znovu hlasovat Poslanecká sněmovna. Pokud novelu podpoří alespoň 101 ze 200 poslanců, Klausovo veto zvrátí. Již dříve předlohu odmítl i Senát, ale dolní komora jej přehlasovala.

Klaus odmítl novelu zavádějící institut korunního svědka podepsat kvůli tomu, že u tak zásadních právních norem je podle něj třeba souhlasu obou parlamentních komor, informoval ČTK hradní mluvčí Petr Hájek. Sněmovna navíc přehlasovala Senát jen velmi těsně. Vadí mu i to, že zákon mění tradiční chápání pojmu spravedlnosti a práva vůbec. Popírá podle něj dosavadní princip, že každý pachatel má být potrestán. "Vnímání státu jako garanta spravedlnosti se tím oslabuje," uvedl. Pocit pachatelů, že stát by mohl jejich činy tolerovat, může vést k destabilizaci právního vědomí, míní Klaus. "Nelze souhlasit s tím, že pachatel trestného činu nebude souzen za to, co spáchal, ale podle toho, jak atraktivní informace vyšetřovatelům poskytl," zdůraznil. Upozornil také na to, že rozhodující pravomoc rozhodnout o vině a trestu novela přesouvá ze soudu na státního zástupce. Třetím důvodem pro veto byl fakt, že i nynější právní úprava umožňuje přistupovat k pachatelům, kteří se ke svým deliktům přiznají a pomáhají objasnit i jinou trestnou činnost, mírněji než k ostatním. Je možné například podmíněně zastavit trestní stíhání, přihlédnout k polehčujícím okolnostem nebo mimořádně snížit trest, argumentoval prezident.

Vyšetřovací pokus, který bude rekonstruovat schůzku unionistického poslance Zdeňka Kořistky s poradcem šéfa ODS Markem Dalíkem a lobbistou Janem Večerkem, na níž oba muži údajně Kořistkovi nabídli za nepodpoření vlády deset milionů korun, se uskuteční až v říjnu. "Není technicky možné pokus provést dříve," řekla ČTK šéfka ostravského státního zastupitelství Tamara Kornasová.

Rekonstrukce má prověřit věrohodnost svědka Ladislava Sommera, který se policii přihlásil po roce od začátku kauzy, a tvrdí, že v kavárně ostravského supermarketu zaslechl rozhovor poslance a jeho dvou společníků. Svědek ČTK řekl, že slyšel slova o deseti milionech a politické budoucnosti. Rekonstrukce má podle Kornasové osvětlit, zda Sommer vůbec rozhovor od vedlejšího stolu mohl slyšet.

Dalík s Večerkem ale už dříve prostřednictvím tisku vzkázali, že se pokusu nehodlají účastnit. "Zatím nemám, a předpokládám, že ani policie ne, jejich oficiální zamítavé stanovisko," uvedla žalobkyně. Nepředpokládá však, že se oba muži do rekonstrukce zapojí. "Už dříve se vyjádřili, že se nehodlají účastnit dalších úkonů," řekla. "Pro nás to skončilo," řekl ČTK právní zástupce Dalíka s Večerkem Stanislav Devátý s tím, že jeho klienti se vyšetřovacího pokusu rozhodně nezúčastní. Devátý to prý sdělil i vyšetřovateli případu, který se jej na případnou účast telefonicky dotazoval. "Já v tom vidím pokusy zatáhnout zase klienty do politické hry," podotkl advokát. Podle něj navíc není svědek Sommer důvěryhodný. Poukázal mimo jiné na fakt, že nový svědek se přihlásil až v době, kdy už bylo vyšetřování uzavřeno odložením.

V polovině října by mohlo být jasné, jaký bude další vývoj v této aféře. Pokud se potvrdí věrohodnost svědka, mohli by být eventuálně Dalík s Večerkem znovu obviněni. "Nyní ale musíme počkat na vyšetřovací pokus a nemůžeme dělat předčasné závěry. Jasno bychom měli mít v polovině října," řekla státní zástupkyně.