Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika má velký prostor pro snižování energetické náročnosti hospodářství a v tomto ohledu zaostává za některými sousedními státy. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA). Mezi roky 1990 a 2002 poklesla v Česku energetická náročnost ekonomiky o 17 procent, zatímco v Maďarsku o 27 a v Polsku o 39 procent."Hlavní pozornost by se měla zaměřit na energetické úspory. Česká republika v této oblasti dosáhla velikého pokroku, ale stále zaostává za okolními zeměmi," řekl na čtvrteční tiskové konferenci v Praze výkonný ředitel agentury Claude Mandil.Podle ministra průmyslu a obchodu Milana má na vyšší energetické náročnosti českého hospodářství vliv vysoký podíl zpracovatelského průmyslu na celkovém výstupu. "Průmysl a stavebnictví se podílí na celkové výkonnosti české ekonomiky zhruba 41 procenty, což je podstatně více než země okolo nás," uvedl. Kvůli tomu je podle něj obtížnější rychle snižovat energetickou náročnost.

IEA ve zprávě zkoumala český energetický sektor a energetickou politiku státu. Například státní energetická koncepce do roku 2030 je podle Mandila kvalitní, v některých oblastech však příliš ambiciózní. Některé cíle jsou podle něj buď obtížně dosažitelné, nebo je jejich dosažení velmi nákladné. Jako příklad uvedl, že v roce 2030 má být podle koncepce nižší spotřeba kapalných paliv než dnes. Za nákladné považuje navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v roce 2030 na 15 procent.

Ministr kultury Vítězslav Jandák chce hledat alternativní finanční zdroje na péči o památky a o národní kulturní poklad v zahraničí. "Musíme najít klíč k bruselským a norským velkým penězům," prohlásil na čtvrteční tiskové konferenci. Vedle fondů EU lze podle něj počítat totiž i s Norskem, které, jak řekl, "vydělává na ropě a chce přispívat na památky".

Vláda Jandákovi ve středu uložila, aby s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou hledali mimorozpočtové zdroje k pokrytí nového programu péče o takzvaný národní kulturní poklad, tedy movité dědictví spravované státními institucemi. Částku, která bude v letech 2007 až 2014 potřebná, Jandák předběžně vyčíslil na 17,7 miliardy korun. "Dalo by se uvažovat třeba i o patnácti miliardách, ale teď nebudeme hovořit o konkrétních částkách," poznamenal ve čtvrtek. Podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše obsahuje nový program jako jednu z priorit rekonstrukci hlavní muzejní budovy.

Jandák zároveň usiluje o nalezení většího objemu peněz pro aktuální záchranu a péči o nemovité památky, a to ještě i v tomto roce. "Jedná se mi hlavně o střechy v havarijním stavu," řekl a jmenoval mimo jiné kláštery a zámky v Doksanech, v Krásném Dvoře, Horšovském Týně, Kladrubech, Lednici či Stráži pod Ralskem. Pro tyto účely počítá s pomocí sponzorů - podnikatelů a firem. Ministr kultury ve čtvrtek uvedl, že se mu v návrhu rozpočtu na příští rok podařilo na jednání vlády prosadit zvýšení původně uvažované částky o 326 milionů korun. Podle jeho mluvčí by to tak mělo být 5,807 miliardy korun.