Zprávy | Z archivu rubriky


Odbojáři z první a druhé světové války a pozůstalí by v budoucnu mohli dostávat k důchodu minimálně 200 korun měsíčně. Má to umožnit návrh zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa, který přijala Poslanecká sněmovna. Platit začne, až ho podepíše i prezident Václav Klaus. Sněmovna se při schvalování předlohy ztotožnila s pozměňovacími návrhy Senátu. "O zákon jsme čtyři roky intenzivně bojovali a jeho schválení považujeme za velký úspěch. Vzhledem k tomu, že nám každý rok umírá 2500 členů, je to alespoň pro ten zbytek příjemné ocenění," řekla tisková mluvčí Českého svazu bojovníků za svobodu Šárka Helmichová. Dodala, že nejvíc si svaz cení toho, že norma pamatuje i na vdovy. "Není to omezeno rokem 1945 ani rokem 1951. Většina bojovníků, kteří byli často velmi nemocní, se totiž ženila až po válce. Je to výpomoc jejich ženám a to opravdu oceňujeme," vysvětlila Helmichová.

Zákon má zavést příplatek k důchodu pro odbojáře ve výši 50 korun měsíčně za každý měsíc v odboji, což by například za dobu druhé světové války představovalo 3450 korun. Vdovy a vdovci po nich by měli dostávat příplatek v poloviční výši, sirotci pak příplatek ve výši dvou třetin uvedené sumy, což by bylo podle návrhu zákona 20 korun za každý měsíc alespoň jednoho z jejich rodičů v odboji. Podle senátorů by minimální slušná výše tohoto příspěvku měla představovat nejméně 200 korun. Lidé by měli mít nárok na příplatek za každý měsíc strávený v koncentračním či internačním táboře a za boj se zbraní v ruce za vznik Československa nebo proti nacistické diktatuře. Pokud by se do odboje během druhé světové války zapojili na dobu kratší než tři měsíce, dostali by jednorázově 30.000 korun. Nyní mají jednorázovou částku dostat jen lidé, kteří v druhém odboji působili déle než tři měsíce. Zákon má také zavést zvláštní příspěvek k důchodu ve výši 2500 korun měsíčně pro lidi, kteří byli pronásledováni komunistickým režimem a bojovali proti němu. Příspěvek má být kompenzací za to, že tito lidé ne vždy mohou využívat bezplatné telefonování, vnitrostátní veřejnou dopravu a další výhody. Nárok na částku v poloviční výši by měli i vdovy a vdovci. Příspěvek mají dostávat lidé, kteří byli vězněni za svůj odpor vůči komunistickému režimu nebo byli v táborech nucených prací. Nárok na něj budou mít i ti, kteří se účastnili povstání proti nacistickému režimu v květnu 1945.

Sněmovna přehlasovala Senát a znovu schválila takzvaný protikuřácký zákon. Kritici ale soudí, že norma toho mnoho neřeší a v některých oblastech dnešní omezení naopak spíš zmírňuje. Kouření v restauracích návrh zákona nezakazuje a povoluje například prodej desetistupňového piva při sportovních akcích. Předlohu nyní posoudí ještě prezident. "Tento zákon situaci nezlepšuje, ale zhoršuje," řekl ve sněmovně místopředseda zdravotního výboru dolní komory Josef Janeček (KDU-ČSL). Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) se ale za normu přimluvila. Jde podle ní o kompromis a těžko lze očekávat, že bude vyhovovat všem. Pro zákon zvedlo ruku 102 ze 183 přítomných poslanců, k přehlasování senátního veta je přitom nutných aspoň 101 hlasů. Ve sněmovně norma uspěla hlavně díky hlasům ČSSD a KSČM, přidali se i jednotlivci z jiných stran.

Senát dospěl v červenci k závěru, že v zákonu je řada legislativních chyb, které nelze v horní komoře odstranit. Zákon by měl mimo jiné zakázat kouření ve školách, v kinech a divadlech, sportovních halách, v budovách státních úřadů, na nástupištích a dalších veřejně přístupných místech. Třeba v kinech a divadlech by si však lidé mohli zapálit ve vyhrazených a řádně odvětraných prostorech. Na většině uvedených míst podle kritiků normy platí podobná omezení již dnes. Podle Janečka navíc návrh zákona na rozdíl od dnešního stavu umožňuje, aby se v restauracích kouřilo i v době podávání hlavních jídel. Norma počítá i s tím, že lidé, kteří jsou "zjevně" pod vlivem alkoholu nebo jiných drog a ohrožují sebe či okolí, nesmějí nejen do tramvaje či autobusu, ale ani na zastávku. Například podnikateli, který prodá tabák či alkohol člověku mladšímu 18 let, má hrozit až 50.000 pokuty, pokud se prohřešku dopustí firma, může zaplatit až půl milionu. Zákon počítá se zákazem prodeje menšího balení cigaret než po dvaceti kusech. Z pultů by tedy měly zmizet krabičky s deseti cigaretami.

Z pohledu tabákových firem nový zákon významné změny neznamená, řekl Richard Vavřík ze společnosti Imperial Tobacco. Podstatnější je jen zákaz menších balení cigaret. Pokud platí tvrzení, že krabičky s deseti cigaretami si často kupují děti, pak by měl prodej minimálním způsobem klesnout. Podle průzkumů ale nemalá část kuřáků kouří do deseti cigaret denně a menší balení pro ně fungují jako autoregulace. Nyní budou kupovat balení větší a prodej cigaret může naopak vzrůst, uvedl Vavřík. Zákon také ukládá krajům, aby zřizovaly protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice, případně jejich provozování zajistily smluvně. Záchytky by měly být umístěny tak, aby se do nich v daném regionu dalo dojet do 45 minut. Zřizování záchytek krajům ukládá i zákon z roku 1989, který má nová norma nahradit. Pokud prezident normu podepíše, nabude zákon účinnosti v několika fázích počínaje 1. lednem 2006, další části nabudou účinnosti v červenci příštího roku a jedna až v lednu 2007.