Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus navštíví počátkem září Chorvatsko. Podle mluvčího Hradu Petra Hájka se Klaus se setká se svým protějškem Stjepanem Mesičem a premiérem Ivem Sanaderem. Dá se očekávat, že na pořad jednání přijde také otázka cestovního ruchu. V první polovině září pak navštíví hlava státu také Izrael.

Chorvatsko je jednoznačně nejoblíbenější letní destinací českých turistů. Letos jich podle odhadů stráví dovolenou u Jaderského moře asi 800.000. Jen v dosavadním průběhu letní sezony již ale přišlo v zemi o život 14 českých návštěvníků. Chorvatská policie proto počátkem srpna vyzvala k lepšímu informování českých turistů o nebezpečích, která roniky Honcové je třeba turisty neustále upozorňovat na možné nástrahy, například prostřednictvím českých médií.

V září zavítá Klaus ještě do Izraele, kam ho pozval prezident Moše Kacav. Vedle setkání s nejvyššími představiteli země čeká Klause pravděpodobně i návštěva severu Izraele. Na Blízký východ doprovodí českého prezidenta podle informací ČTK početná podnikatelská delegace. Již v neděli se prezident a jeho žena Livia vydají na oficiální návštěvu Islandu. V září po návratu z Izraele navštíví Klaus ještě USA, kde se v newyorském Metropolitním muzeu zúčastní zahájení dosud největší výstavy o gotickém umění v době vlády Lucemburků, kterou spolu s Američany pořádá Správa Pražského hradu.

Zpřísnění podmínek při přepravě nebezpečných látek a zboží po pozemních komunikacích a širší využívání městských kamerových bezpečnostních systémů by mohly patřit mezi opatření, která by měla posílit schopnost Česka čelit případnému teroristickému útoku. Při dnešních parlamentních interpelacích to uvedl premiér Jiří Paroubek v reakci na dotaz poslankyně ODS Evy Dundáčkové. Mezi tato opatření dále zařadil zvýšení počtu speciálně vycvičených psů schopných odhalit výbušniny, takzvaných - jak řekl - "bombočuchů" a spolupráci ministerstva zahraničí a policie v oblasti vízové politiky. Zmínil i prohloubení komunikace s veřejností, zintenzivnění nácviku koordinace zátních složek, modernizaci systému varování obyvatel či vyčlenění sil a prostředků armády při hrozbě následků útoku.

"Navzdory dosud v zásadě klidné situaci, která v České republice je, je Česká republika zemí, která věnuje protiteroristickým opatřením velkou pozornost," řekl. Připomněl, že od roku 2002 se každoročně zpracovává a novelizuje národní akční plán boje proti terorismus, který zahrnuje základní úkoly směřující k tomu, aby se zvýšila připravenost země na možnost teroristického útok. V pořadí čtvrtý dokument tohoto druhu má Bezpečnostní rada státu projednat 6. září.

Paroubek s odkazem na červencové zasedání Ústředního krizového štábu uvedl, že příslušné složky již byly vyzvány, aby předložily nové náměty, jak připravenost na teroristický útok zlepšit. Mezi tyto náměty Paroubek zařadil nová opatření, o nichž v odpovědi na interpelaci Dundáčkové hovořil. Civilní kontrarozvědka v závěru minulého týdne oznámila, že nemá v současnosti žádný signál, že by Praze či jinému místu v Česku hrozil teroristický útok. Reagovala tím na informace sobotního Práva, že islámští teroristé plánují útok na Prahu. Podle průzkumu agentury Median pro Mladou frontu Dnes se přibližně 40 procent Čechů domnívá, že Česku teroristický útok hrozí. Z červencového průzkumu společnosti Synovate vyplynulo, že jistě je o budoucím úderu teroristů přesvědčeno 37 procent Čechů, podle dalších 42 procent oslovených je možný.

Většina Čechů nechce nyní pokračovat v ratifikaci euroústavy. Po krachu referend o jejím přijetí ve Francii a Nizozemsku se pouze čtvrtina občanů České republiky domnívá, že proces schvalování dokumentu by měl pokračovat. Vyplývá to z červencového průzkumu agentury STEM. Pro pozdržení procesu se vyslovilo 40 procent lidí; je podle nich třeba srozumitelně vysvětlit výhody společné evropské ústavy. Za úplné zastavení ratifikace se zasazuje 35 procent respondentů. Jsou přesvědčeni, že ústava nemůže být přijata ve své nynější podobě. Příznivci pokračování ratifikace však argumentují tím, že k dokumentu by měly mít právo vyjádřit se všechny členské země "pětadvacítky".

Nejednoznačný postoj mají Češi k otázce užitečnosti dokumentu, jako je euroústava, pro Evropskou unii. Zhruba polovina lidí ho považuje za potřebný, druhá polovina ne. O nutnosti vzniku evropské ústavy jsou nejčastěji přesvědčeni lidé v mladším středním věku od 30 do 44 let a lidé s vysokoškolským vzděláním. Z hlediska stranických preferencí považují ústavu za potřebnou nejčastěji stoupenci KDU-ČSL, nejméně často sympatizanti KSČM a nevoliči. Pro definitivní zastavení procesu se vyjadřují nejčastěji příznivci KSČM. Naopak stoupenci vládních ČSSD a KDU-ČSL v největší míře požadují jeho pokračování a současně nejméně často chtějí jeho úplné zastavení. O případném přijetí ústavy by podle 82 procent dotázaných měli rozhodnout lidé v referendu.

Sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS) nedospěla k žádnému závěru při objasňování případu bývalého důstojníka BIS Jaroslava Kukačky, který je podezřelý z finančních machinací. Neuzavřela ani kauzu několika vysokých důstojníků BIS, kteří před listopadem 1989 pracovali v komunistické Státní bezpečnosti (StB). Oběma záležitostmi se komise bude znovu zabývat v září.

Tradičně neveřejného jednání komise se zúčastnil ředitel BIS Jiří Lang, který poslance o případech informoval. Předseda komise Jan Klas (ODS) označil její jednání za konfrontační, nicméně velmi otevřené. Mladá fronta Dnes (MfD) v červenci uvedla, že bývalý důstojník BIS Kukačka požadoval od podnikatelů desetitisíce až statisíce korun za ochranu před vyšetřováním a odposloucháváním. Případ začala vyšetřovat inspekce BIS. Tato událost přiměla Klase ke svolání jednání.

Mezitím ale televize Nova a MfD zveřejnily informace, že ve vedení BIS působí bývalí příslušníci StB. Deník konkrétně uvedl jména tří důstojníků BIS, z nichž někteří dokonce před rokem 1989 absolvovali školení u sovětské tajné služby KGB v Moskvě. Všichni tři údajně v minulosti řídili právě bývalého důstojníka BIS Kukačku a jednu dobu byli také nadřízenými nynějšího ředitele Langa. "Témata byla velice vážná, pan ředitel se k tomu postavil skutečně čelem a jednání také probíhalo v režimu T (tajné)," řekl po jednání komise Klas. Nicméně názory členů komise na problémy se lišily, uvedl předseda, který již dříve nevyloučil, že bude požadovat radikální změny ve službě. Řekl však, že kvůli omezeným pravomocím nemohla komise po Langovi chtít žádné personální kroky.

K případu důstojníka Kukačky Lang novinářům pouze sdělil, že důvodem pro jeho propuštění bylo porušení předpisů. "Ten člověk selhal a služba nese následky toho činu," řekl Lang. Otázku minulosti některých důstojníků BIS a jejich zařazení u bývalé StB nechtěl ředitel BIS konkrétně popisovat. Proti působení několika nynějších vysokých důstojníků BIS v bývalé StB před sněmovnou demonstrovalo asi deset lidí, například aktivista Jan Šinágl a písničkář Zbyněk Horváth. "Nebezpečná BIS", "Důsledek sametové revoluce", "Nebuďte už zděšeni, chceme rychlé řešení", hlásaly transparenty, které si přinesli.

Verdikt Ústavního soudu (ÚS) o tom, že Hugo Salm byl československým občanem, sice nebude mít žádný konkrétní precedentní dopad na další restituční kauzy, zavádí však do rozhodování obecných soudů o restitucích zcela nový trend. Řekl to advokát Luboš Chalupa, jehož kancelář se specializuje na restituční spory a otázku znárodnění. "Po právní stránce je kauza Salmů specifická a na jiné kauzy bezprostřední vliv nemá, ale má to (verdikt ÚS) vliv na to, že ve starých kauzách nelze pomíjet dobová rozhodnutí a důkazy, a obecně vliv na vůli obecných soudů rozhodovat ve prospěch oprávněných osob," uvedl Chalupa.

Ústavní soud zrušil rozhodnutí ministerstva vnitra a Nejvyššího správního soudu, že Salm nebyl československým občanem. Verdikty porušily Listinu základních práv a svobod. Ministerstvo vnitra tvrdilo, že Salm nebyl po válce československým občanem a majetek mu byl zabaven podle Benešových dekretů. Ústavní soud však upozornil na existenci osvědčení o trvání Salmova českého občanství z března 1946. Připustil, že rozhodnutí o trvání československého občanství mělo jen dočasný charakter, ministerstvo ale podle ÚS k němu mělo přihlížet. "Bylo to rozhodnutí dobových orgánů, které byly nejlépe seznámeny se skutečností," řekli ústavní soudci.

Kauza Salmů je podle Chalupy typickým případem toho, že obecné soudy často neberou při rozhodování v potaz důkazy, které by mohly hovořit ve prospěch žadatele o vrácení majetku. "Soudy sledují trendy v rozhodování Nejvyššího a Ústavního soudu, jakým směrem to jde, zda ve prospěch či v neprospěch, a podle toho pak rozhodují," tvrdí Chalupa. Dnešní verdikt Ústavního soudu by tak mohl být pro nižší soudy vodítkem - pokud je předložen důkaz hovořící ve prospěch žadatele o vrácení majetku, musíme se jím vážně zabývat. "V restitučních sporech se navíc často stává, že jsou důkazy pro i proti, a pak by mohlo být rozhodnutí Ústavního soudu tím kritériem," dodal Chalupa.

Kabinet premiéra Jiřího Paroubka uspěl ve sněmovním prvním čtení s návrhem zákona o vyvlastňování pozemků. Podobnou předlohu přitom sněmovna v květnu neschválila. Zákonem chce vláda urychlit výstavbu silnic, dálnic nebo železnic ve veřejném zájmu. Soukromé pozemky potřebné pro výstavbu mají být vyvlastňovány za náhradu. Ostře proti předloze vystupuje ODS. O konečné podobě předlohy by měla sněmovna hlasovat na podzim. "Vyvlastnění je chápáno jako krajní zásah do vlastnictví a návrh zákona pro ně stanoví zvlášť přísné podmínky," řekl ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Zákon proto podle něj přináší garance ve prospěch vyvlastňovaného. "Náhrada bude moci být poskytována také formou náhradního pozemku nebo stavby. Při omezení vlastnického práva, zřízení věcného břemene, bude náhrada poskytnuta ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu," uvedl ministr.

Svaz podnikatelů ve stavebnictví zákon vítá. Vyvlastňování podle generálního ředitele svazu Miloslava Maška pomůže například zrychlit výstavbu dálnic nebo stavby obchvatů měst a obcí, které ulevují místním obyvatelům.

Proti předloze se postavili poslanci ODS. Pavel Hrnčíř (ODS) poznamenal, že vyvlastnění soukromého majetku je dramatickým zásahem do soukromého práva. Pro ODS je podle Hrnčíře vyvlastnění krajní variantou řešení. "Tohoto postupu by se skutečně mělo používat jako šafránu," řekl. "Vláda chce levně vyhánět naše spoluobčany z jejich majetku, chce levně, bez adekvátní náhrady, brát farmářům jejich pole, rodinám jejich zahrady a rodinné domky," řekl poslanec ODS Miloslav Kučera. S tím nesouhlasí poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka. Uvedl, že i současný platný právní řád vyvlastnění umožňuje. "Nic nového se nezavádí, zachovává se stávající úprava. I nyní může být provedeno vyvlastnění správními úřady ve veřejném zájmu, který není v zákoně definován, je definován v judikatuře," poznamenal. K vyvlastnění může dojít v případě, když nejsou jiné možnosti a veřejný zájem na realizaci určitého záměru převažuje nad zájmy dosavadního vlastníka, uvedla mluvčí MMR Radka Burketová. Dodala, že převahu veřejného zájmu nad vlastnickým právem musí v každém jednotlivém případě zkoumat vyvlastňovací úřad.

Zákon podle Martínka umožňuje stanovovat novým způsobem náhradu za vyvlastnění tak, aby byla spravedlivá. "Podle návrhu zákona náhrada za odnětí vlastnického práva bude korespondovat s cenou obvyklou, tedy cenou, které by bylo dosaženo při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění," řekl. Sněmovna již jednou letos o vyvlastňování hlasovala; polovině května jej ale neschválila. Předlohu dříve vetoval Senát, podle kterého některé části zákona byly v rozporu s ústavním pořádkem.

Armáda utržila za 21 vyřazených stíhaček MiG-21 2,4 milionu korun. Sněmovně to řekl ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU). Zveřejnění částky žádal v rámci ústních interpelacích poslanec ODS Miroslav Beneš. Upozornil na to, že ministerstvo ji dosud s odkazem na obchodní tajemství sdělit nechtělo a omezilo se na informaci, že migy získala česká firma. Nejvyšší správní soud ale podle Beneše tento měsíc dospěl k závěru, že obchodní tajemství nemůže být důvodem, proč odepřít informace o veřejných prostředcích. "Vzhledem k tomu, že (soud) rozhodl, že nemůže, má otázka je jednoduchá: 'Kolik stály ty migy?'," dotázal se poslanec. Původně sice očekával, že ministerstvo zveřejní odpověď později na svých internetových stránkách, Kühnl ale požadované číslo oznámil hned.

Letouny MiG-21 už v armádě skončily, nahradily je moderní stíhačky Jas-39 Gripen. Ministerstvo obrany vypsalo obchodní veřejnou soutěž na odprodej starých letounů v březnu. Na armádních internetových stránkách byl potenciální zájemce o staré migy poučen, že nabízené zboží je často v žalostném stavu: "Nemusí být určeno pro používání k původnímu účelu a nemusí mít vlastnosti obvyklé pro druh tohoto zboží". Na fakt, že stroje jsou v drtivé většině neschopné letu, upozornil již dříve šéf vojenského letectva Ladislav Minařík. Neměly by se tak v budoucnu objevit jako zbraň v rukou nedemokratických režimů.

Na nových úsecích dálnic a rychlostních komunikací, kde měly být od září nově povinné dálniční známky, se zatím platit nebude. Rozhodl o tom ministr dopravy Milan Šimonovský, který zpoplatnění nových dálnic odložil na příští rok. Neznamená to, že se bude od příštího roku platit na všech nově postavených úsecích. O tom, které nové rychlostní komunikace a dálnice stát dálniční známkou zpoplatní, bude ministr s kraji a obcemi ještě jednat.

Do konce roku se tak nebude platit na úseku Chotoviny - Měšice na budoucí jihočeské dálnici D3, na úseku Řehlovice - Trmice na D8, Horní Počernice - Běchovice a Slivenec - Ruzyně na pražském okruhu, Bystřany - Řehlovice na R63, Kamenný Dvůr - Cheb na R6, Olomouc - Holice na R35, Mořice - Rajhrad na R52 a Ostrava - Frýdek Místek na R56.

Stát má podle ministra zájem na zpoplatnění pokud možno co nejširší sítě. Zároveň však rozumí argumentům krajů a obcí, kde je dálniční síť velmi řídká a na některých tazích jsou jen velmi krátké úseky dálnice, řekl Šimonovský. Ústecký kraj bude trvat na tom, aby se na úseku dálnice D8 mezi Trmicemi a Řehlovicemi na Ústecku neplatila známka ani po Novém roce. "Je nesmysl, aby řidiči platili za průjezd po zničené komunikaci. Až bude hotová D8 z Drážďan do Trmic určitě se nikdo poplatkům bránit nebude," řekl hejtman Jiří Šulc. Trasa z centra Saska k Ústí nad Labem má být zprovozněna v roce 2007. Rovněž vedení Moravskoslezského kraje hodlá dále vyjednávat o tom, aby trasa z Ostravy do Frýdku-Místku nebyla zpoplatněna ani po Novém roce 2006, protože zatím nenavazuje na dálnici nebo jinou rychlostní komunikaci, řekla mluvčí hejtmanství Šárka Swiderová.

Stínový ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) ke zrušení zpoplatnění poznamenal, že vyhláška, která vyšla 15. července, byla tak nesmyslná, že se proti ní okamžitě na severu Moravy zvedla vlna odporu. "Uvědomujete si, že takovéto vládnutí znamená naprosto zbytečné vynakládání nákladů tisíců a statisíců občanů a firem?" zeptal se Říman při interpelacích předsedy vlády Jiřího Paroubka. V příštím roce podle Šimonovského stát nebude ihned zpoplatňovat každý nový kilometr dálnice, který postaví, ale bude vybírat ty dálnice, které budou tvořit již ucelenější systémy. Vyhlášku, která bude určovat rozsah zpoplatněné sítě, chce MD nově aktualizovat každý rok. V Česku se nyní dálnice současně staví na šesti tazích.

Podle Šimonovského lze jen hrubě odhadovat, o kolik by mohly být vyšší výnosy z dálničních známek, kdyby je stát zavedl i na nových úsecích od září, jak původně plánoval. Vzhledem k tomu, že řada řidičů by se asi novým úsekům vyhýbala, by se kvůli novým dálnicím prodalo maximálně o pět procent víc dálničních známek, uvedl. Výnos by tak činil asi 140 milionů korun, když loni se na dálničních známkách vybralo 2,67 miliardy korun.

Spor mezi nemocnicemi a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) o výši úhrad za zdravotní péči vyústil v trestní oznámení za pomluvu a poškozování cizích práv. Podala je VZP, podle ní se těchto činů dopustilo vedení kanceláře Asociace českých a moravských nemocnic, a to v dopise, jímž se v březnu právníci asociace obrátili na poslance. "Ve středu jsme byli podat vysvětlení kriminální policii," řekl Stanislav Fiala z kanceláře asociace. VZP podala trestní oznámení v květnu. Napadla to, že právníci asociace v dopise poslancům uvedli, že VZP porušuje zákony a právní předpisy. Nemocnice považují tento postup za bezprecedentní, odmítají, aby se spory mezi obchodními partnery řešily trestním oznámením. Mluvčí VZP Jiří Suttner řekl, že nemocnice nemohou VZP upírat právo obrátit se na orgány činné v trestním řízení, má-li důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin. "VZP tak po zralé úvaze učinila, čímž nevyslovila závěr, ale pouze podezření ... na trestný čin pomluvy," připomněl.

VZP podle Suttnera ctí presumpci neviny a nehodlá případ dále medializovat. "Až do rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, respektive soudu, se VZP nebude k věci dále vyjadřovat," dodal. Nemocnice si poslancům stěžovaly, že jim vedení VZP na jejich dopisy neodpovídá. Pokud kancelář od VZP nějaké odpovědi dostala, bylo to podle Fialy v jiné věci, než jsou úhrady zdravotní péče za první pololetí letošního roku. Porušování cizích práv se podle VZP měli právníci asociace dopustit tím, že uvedli v omyl poslance, když tvrdili, že VZP porušuje právní předpisy a neodpovídá na dopisy, tím podle VZP porušili její dobré jméno. Podle Suttnera mnohá prohlášení zástupců lůžkových zařízení obsahují řadu zjevných nepravd a slouží jen k eskalaci napětí v rezortu zdravotnictví.