Zprávy | Z archivu rubriky


Vítězslav Jandák nepřichází na ministerstvo kultury dělat velké změny, nepočítá ani se změnami v personálním obsazení úřadu. "Jsem klidný, jen mám velmi málo času do začátku projednávání rozpočtu na příští rok," řekl v rozhovoru pro ČTK. "Nejdu tam jako sekyrmajstr, který bude lidi vyhazovat, musím ten úřad převzít. Naopak bych je chtěl zmobilizovat, aby mi lidsky pomohli s prací tak, jak o ní mám představu," uvedl. Chce především chránit resort kultury mezi ostatními, a ne mluvit do tvorby. Naráží tak na výtky, které se na něj zejména od umělců snesly po premiérově návrhu jmenovat jej ministrem. Jandák vyjádřil rozčarování z toho, že jmenování nového ministra trvalo příliš dlouho a jemu nyní zbývá jen málo času na ovlivnění členů vlády v tom smyslu, aby podpořili větší příspěvek kultuře ze státního rozpočtu. Vinu klade těm, kteří přišli za premiérem Jiřím Paroubkem a snažili se mu navrhnout alternativní kandidáty na ministra kultury ke dvěma jím vybraným. "Kvůli tomu, co proti mě rozpoutali permanentní revolucionáři, toho času moc nezbývá. Nevím, jak to dopadne, už mi to týden času vzalo, abych mohl ve vší slušnosti přemlouvat partnery ve vládě, hovořit s premiérem, ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, aby se zastavil ten sestupný trend," uvedl Jandák. Premiér ještě před schůzkami s umělci říkal, že nástupce Dostála, který zemřel 24. července, jmenuje do konce minulého týdne.

Lidé, pro které byl Jandák jako ministr těžko představitelný, jsou například Zdeněk Svěrák, Ludvík Vaculík, Jan Kraus, Yvona Kreuzmannová, Břetislav Rychlík, Jiří Krejčík i Jiří Králík. Pár dní nato se přišli k premiérovi Jandáka zastat Juraj Herz, Helena Štáchová, Martin Bezouška a Milan Hein. Za pár měsíců, po které bude Jandák v úřadě, chce pozměnit postavení kultury ve společnosti. "To je moje filozofie, abychom nepreferovali všichni jen sport, zábavu, odpočinek, dovolené, abychom si uvědomili, že jsou tu i krásné staré stavby, které chátrají a je třeba na ně sehnat peníze," líčí své obavy o české kulturní dědictví. Uvědomuje si, že stát nemůže opravit každou starou kapli, ale "je třeba přemluvit ty, kteří dávají do reklamy, na sport, aby vždycky z toho krajíce alespoň kousek dali na památky," navrhuje. Třetím bodem, který Jandák vyzdvihl, je uvést v život rozpracované zákony týkající se kultury. Především jde o nový zákon o kinematografii, který je už ve druhém čtení v parlamentu. Jandákův předchůdce na něm pracoval několik let, návrh však naráží na odpor. Provozovatelé kin, videopůjčoven a televizních stanic nechtějí odvádět navrhovaná tři procenta ze svých příjmů ve prospěch české filmové tvorby. "Nepřišel jsem na ministerstvo zbohatnout ani dělat kariéru, pro mě je to otázka skutečné oběti. Chtěl bych dokázat, že se i za krátkou dobu dá leccos udělat, třeba i neoblíbeně," řekl Jandák.

Poslanecká sněmovna jednohlasně požádala vládu, aby do příští schůze poslanců připravila komplexní zprávu o zásahu policie proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku. Už v úterý se na toto téma začalo ve sněmovně diskutovat. Poslanci sice souhlasili s termínem podání analýzy, více než hodinovou rozpravu ale vyprovokovala slovní přestřelka poslance ODS Ivana Langra a premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Nikdo nenavrhl, aby sněmovna už tento týden rozhodla o případném vzniku vyšetřovací komise. "Až po vyslechnutí zprávy se rozhodne o vytvoření případné vyšetřovací komise," řekl předseda lidoveckého klubu Jaromír Talíř. Proti termínu, kdy má vláda předložit zprávu o zásahu, byli na začátku zasedání občanští demokraté. Navrhovali, aby ministr vnitra František Bublan se svým vysvětlením přišel do sněmovny už tento pátek. Jejich návrh však poslanci zablokovali už při schvalování programu schůze. Kdyby tento bod přijali, podle šéfa klubu KSČM Pavla Kováčika by sněmovna rozhodovala dřív, než se dozví potřebné informace. Vláda má podle návrhu, který přednesl šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus, podat komplexní zprávu o příčinách, průběhu a důsledcích zásahu. Před hlasováním unionista a vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek navrhl, aby už v úterý před sněmovnou vystoupil aktivista Stanislav Penc. Později se stejným návrhem neobstál poslanec ODS Jan Vidím. Sněmovna to neschválila, nicméně někteří poslanci se nebránili tomu, aby Penc a další vystoupili při parlamentním projednávání zprávy. Proti Pencovu vystoupení byl i Bublan. Pokud chtějí poslanci vyslechnout Pence, měli by podle něj vyslechnout i zástupce policistů, kteří zasahovali.

Přestože ODS původně chtěla vyslechnout informaci vlády již tento týden, stínový ministr vnitra Langer v rozpravě přijal i pozdější termín. Uvedl, že chce jasnou odpověď na otázku, kdo zásah řídil a jaká byla role premiéra Paroubka. Zopakoval, že ministr Bublan opakovaně uváděl nepravdivé informace o zásahu a že premiér nemůže úkolovat policii, aby razantně zasáhla. Podle Paroubka by občanští demokraté měli být konzistentní. Připomněl loňský CzechTek, kdy kritizovali to, že policie proti účastníkům technoparty nezasáhla včas. "O této věci můžeme mluvit hodiny, pokud nebudeme mít fakta," konstatoval. Diskuse na toto téma se podle něj může rozvinout příští měsíc. Zdůraznil, že nic neovlivňoval, jak tvrdí nejsilnější opoziční strana. V souvislosti s možností vytvořit zvláštní vyšetřovací komisi uvažuje Karásek o tom, že by jejími členy mohli být vedle poslanců i běžní občané. Pokud by vznikla, byla by to první vyšetřovací komise, která by se řídila novelizovaným jednacím řádem, podle něhož jsou jednání všech komisí přístupná veřejnosti. Dosud na ně mohli jen pozvaní hosté. Téma zařadí vláda na program svého středečního zasedání, má vyslechnout zprávu o zásahu z úst ministra Bublana. Policejní zásah, při kterém bylo na obou stranách zraněno celkem sto lidí, už označil za nepřiměřený Senát, kde má ODS silnou pozici. Je možné, že otázky na CzechTek padnou i při pravidelných čtvrtečních interpelacích.

Poslanecká sněmovna je opět kompletní a má všech 200 poslanců. V úvodu schůze složila slib advokátka Jana Hamplová, která nahradila zesnulého poslance ČSSD a ministra kultury Pavla Dostála. Hamplová sice v minulosti měla s ČSSD ostré spory a stranu opustila, ale už před úterní schůzí dala najevo, že bude podporovat vládu. Ještě před začátkem schůze byla podle očekávání přijata do poslaneckého klubu ČSSD. Památku Dostála uctila sněmovna v úvodu jednání minutou ticha. Dvaašedesátiletý ministr podlehl koncem července po téměř ročním boji rakovině. Loajalita Hamplové k ČSSD a vládě znamená, že vládní koalice si ve dvousetčlenné sněmovně zachová i nadále těsnou většinu nad opozicí. Trojice vládních stran bude mít stále 101 hlasů, opozice 99. Počet 101 hlasů je nutný pro přehlasování opozice, ale rovněž senátních a prezidentských vet zákonů. Hamplová koncem července řekla, že se chce ve sněmovně věnovat problematice územní samosprávy, kterou se zabývá i v advokátní praxi. Hamplová na sebe v minulosti upozornila několika spory s ČSSD, kterou loni na podzim opustila. Loni odstoupila z kandidátky ČSSD pro krajské volby v Olomouckém kraji. Ustoupila tím nátlaku krajského výboru ČSSD, podle kterého poškozovalo její setrvání mezi kandidáty stranu. Spolustraníkům se znelíbila zejména takzvanou mohelnickou výzvou z loňského června, kdy po debaklu ČSSD v evropských volbách vyzvala se svými kolegy k novému hlasování o krajských kandidátech a změně lídra. V červnu 2002 zase spolu se skupinou svých příznivců a spolustraníků podala stížnost k Nejvyššímu soudu. Chtěla zvrátit výsledek voleb a dosáhnout zrušení sedmiprocentní hranice preferenčních hlasů pro vstup do sněmovny. Na hranici Hamplová doplatila, když sice skončila na 13. místě v počtu preferenčních hlasů v celé straně, ve sněmovně ale nezasedla. Loni se dostala do konfliktu s Dostálem. V souvislosti s rekonstrukcí vlády, kdy někteří ministři rezignovali na poslanecké mandáty, ho obvinila, že se na ni vymluvil, aby mohl zůstat i poslancem. Ministr získal podle informací Práva od tehdejšího premiéra Stanislava Grosse výjimku setrvat ve sněmovně, aby na jeho místo neusedla právě Hamplová. Dostál není prvním poslancem, který v tomto volebním období zemřel. V září 2002, tedy jen několik měsíců po volbách, zesnul po vážné nemoci poslanec KSČM Josef Houzák. Letos v červnu zemřela po těžké nemoci poslankyně ČSSD Jarmila Boháčková. Loni v květnu se ze zdravotních důvodů vzdal mandátu Jiří Patočka z ODS, o týden později zemřel.

Vláda má ve středu projednat možnou podporu kandidatury Ostravy na uspořádání celosvětové soutěže hasičů, nazývané hasičská olympiáda. Akce by se měla na severu Moravy konat v roce 2009. Návrh na schválení pořadatelství 14. ročníku hasičských her předloží kabinetu ministr vnitra František Bublan. "Vláda by svou podporou ujistila Mezinárodní technický výbor pro prevenci a hašení CTIF, že při pořádání olympiády v roce 2009 budou sportovci a činovníci všech zúčastněných zemí přijati v ČR v souladu se Statusem CTIF a bude jim zajištěn bezpečný pobyt po celou dobu konání této akce," uvádí se v prohlášení ministerstva. Na pořadatelství Ostravy a následné smlouvě o konání 14. ročníku olympiády na území ČR se česká strana dohodla s mezinárodním technickým výborem již v březnu. Dohoda byla uzavřena při pražské návštěvě vedoucích představitelů CTIF v čele s prezidentem této organizace Walterem Eggerem.

V Ostravě si pořádání podobné akce vyzkoušejí už letos na podzim. V termínu od 6. do 11. září se zde bude konat druhý ročník Mistrovství Evropy v požárním sportu. "Bereme to jako generálku na olympiádu a mimo jiné jako možnost vyzkoušet si přípravu a organizátorství rozsáhlé akce tohoto typu v praxi," řekl mluvčí hasičského záchranného sboru Petr Kopáček. CTIF v současnosti sdružuje 41 států a hasičská olympiáda je nejvýznamnější akcí, kterou pořádá. Stejně jako klasická olympiáda se i tento sportovní podnik koná jednou za čtyři roky. Na mezinárodním poli zastupuje ČR od března Český národní výbor CTIF, který vznikl loni v říjnu a jeho členská základna činí asi 350.000 lidí z oblasti požární ochrany. Jsou to nejenom profesionální, ale také dobrovolní hasiči, uvedl Kopáček. Připomněl také velké úspěchy českých hasičů na letošní 13. hasičské olympiádě v chorvatském Varaždinu. "Ze zúčastněných zemí získala ČR vůbec nejvíce medailí, celkem 17. Deset z nich bylo zlatých, tři stříbrné a čtyři bronzové," upřesnil mluvčí.