Zprávy | Z archivu rubriky


V historické budově pražského Národního divadla dnes konalo poslední rozloučení s ministrem kultury Pavlem Dostálem, který v neděli prohrál boj s rakovinou. Bylo mu 62 let. Památku nejdéle sloužícího člena polistopadové vlády, poslance ČSSD, divadelníka, novináře a otce čtyř dětí na pietním shromáždění uctili politici v čele s prezidentem Václavem Klausem a premiérem Jiřím Paroubkem. Za herce promluvila Jiřina Jirásková s Tomášem Töpferem. Lidé, kteří se do Národního divadla nedostali, mohli poslední rozloučení sledovat na obrazovkách České televize.

Jeviště v divadle pokryla záplava květin a věnců, nad nimi visela česká vlajka a Dostálova fotografie. Přišli se s ním rozloučit bývalý prezident Václav Havel, někdejší premiéři Miloš Zeman, Vladimír Špidla a Stanislav Gross, umělci, novináři a další osobnosti českého veřejného života. Předseda vlády Dostála přirovnal k francouzským prokletým básníkům z 19. století: "Nebyl beránek, ale buřič a rebel". Dostál podle něj nepatřil mezi levicové salónní intelektuály, jeho krédem byl čin. Paroubek také vyzdvihl ministrův důraz na obranu práv Romů, boj proti nacionalismu, jeho respekt k jiným kulturám a evropanství.

Podle Klause je Dostálova smrt v prvé řadě pro všechny obrovskou ztrátou. Připomněl, že ministr patřil mezi nejoblíbenější politiky. Zároveň však také uvedl, že jeho názory se od Dostálových lišily. "Ukázalo se, že naše názory nejsou stejné, že se v pohledu na mnohé otázky politického směřování naší země lišíme. Zamířili jsme proto na opačné póly formující se politické scény," vzpomínal prezident na období těsně po listopadu 1989. Jejich vztahy to prý ale také díky vzájemnému respektu a otevřenosti nijak nepoznamenalo. Podobně Dostál vycházel i s většinou dalších lidí, poznamenal prezident. Dodal, že i díky tomu se ministr těšil takové důvěře a oblíbenosti mezi lidmi. Mezi proslovy zazněla z reproduktorů píseň Jaromíra Nohavici Kometa, od skupiny Hradišťan skladby O naději a Mrtví, písně Hany Hegerové i Edith Piaf. Smuteční shromáždění zakončila minuta ticha a státní hymna. Rodina se s Pavlem Dostálem rozloučí ještě v pátek, kdy se v Olomouci koná pohřeb.

Řidiči, kteří budou chtít projet 12,5 kilometru dlouhý úsek rychlostní komunikace R56 mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem, si budou muset od září pořídit dálniční známku. Vyplývá to z nové vyhlášky ministerstva dopravy, která vyšla ve středu ve Sbírce zákonů. Exministr dopravy Martin Říman (ODS) považuje rozhodnutí za nesmyslné. "Úsek nemá žádnou návaznost na dálniční síť, o zpoplatnění se dá uvažovat až po dokončení dálnice D47 a rychlostní silnice R48," řekl Říman. "Ministerstvo vše důkladně zvážilo, vyhláška byla projednána i v mezirezortním připomínkovém řízení," řekla mluvčí ministerstva dopravy Marcela Švejnohová. Vyhláška vymezuje šest nových úseků rychlostních komunikací (celkem 68 kilometrů), kde řidiči mohou jezdit jen s dálniční známkou, například 13 kilometrů dlouhý úsek R1 mezi Slivencem a Ruzyní nebo sedmikilometrový úsek mezi obcemi Bystřany a Řehlovice na Teplicku. V nařízení se nově objevil také úsek komunikace R56 mezi Ostravou a Frýdkem - Místkem v délce 12,5 km, kde se dosud jezdilo zadarmo. Nejbližší zpoplatněná silnice končí v 60 kilometrů vzdáleném Lipníku nad Bečvou. Podle Římana je zvykem, že když dálniční síť kromě tranzitu plní roli i v místní dopravě, poplatky se na ní neplatí. "To respektuje i nová vyhláška, která například nezpoplatňuje úsek D1 kolem Brna v délce 20 kilometrů. O to více je pochybné zpoplatnění R56, která plní tranzitní roli mnohem méně než vyňatý úsek dálnice," řekl Říman. Povinnost dálniční známky na rychlostní spojce mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem začíná už od 1. září, lidé si tedy budou dálniční známku pořizovat jen na čtyři měsíce. "Bude to znamenat zvýšené zatížení okolních silnic, neboť mnoho řidičů nebude na tuto absurditu ochotno přistoupit a raději použijí méně komfortní silnice," dodal Říman. Podle ministerstva dopravy si lidé mohou koupit místo celoroční dálniční známky, která stojí 900 korun, známky na dva průběžné měsíce. Ty se prodávají po 300 korunách. "Navíc už od prvního prosince začnou platit známky na rok 2006," dodala Švejnohová.

Zřejmě největší taneční akce v Česku CzechTek 2005 se letos uskuteční legálně na soukromém pozemku se souhlasem jeho majitele. Ve výzvě účastníkům festivalu se to uvádí na internetové adrese http://czechtek.bloguje.cz. Zda je tato informace pravdivá, ale nelze ověřit, za CzechTek nevystupují žádní pořadatelé. Mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová uvedla, že policii bude zajímat především právě to, zda se akce koná se souhlasem majitele pozemku. Kromě toho budou policisté například kontrolovat, zda její účastníci neřídí pod vlivem alkoholu, nedistribuují drogy nebo jinak neporušují zákon. Nelze také vyloučit, že se na policii se stížností na průběh technoparty obrátí příslušná obec. Party začíná v pátek, místo konání se do poslední chvíle přísně tají. Autoři hudby, dýdžejové, majitelé zvukových systémů a další účastníci akce, v prohlášení pro ČTK tvrdí, že splnili všechny zákonné náležitosti k tomu, aby se festival konal bez obtíží. Po skončení CzechTeku bude podle nich, jako v minulosti, zajištěn úklid pozemku. V internetové výzvě pro účastníky party se uvádí, že policie nemá "žádný právní ani jakýkoli jiný nárok tuto akci zakázat či ukončit". Protože CzechTek bude prý legální, výzva obsahuje 11 bodů, jak se mají jeho účastníci chovat v případě, že budou policií "jakýmkoliv způsobem bezdůvodně obtěžováni". Nemají si například nechat sahat na vybavení či zvukovou aparaturu, nemají ani dávat policii jakýkoliv podnět k zásahu nebo se nechat vyprovokovat ke zbytečné agresi. Policie na některých hraničních přechodech rozdává letáky, které mají cizince především upozornit na to, že akce může být nelegální. Letáky také vyjmenovávají trestné činy, kterých se mohou účastníci technoparty dopustit - zejména zmiňují ohrožení životního prostředí, nedovolenou výrobu a držení psychotropních látek a jedů a šíření toxikománie. Účastníci technoparty mají podle pokynů z internetu v případě kontaktu s policií vše pečlivě dokumentovat, zaznamenávat si služební čísla policistů a poznávací značky jejich aut. Mají komunikovat pouze s velitelem zásahu a ne s řadovými policisty, kteří plní rozkazy. O veškerých úkonech policie si mají zúčastnění lidé nechat vystavit kopii protokolu. "V případě vstupu příslušníků Policie ČR na pozemek konání festivalu je upozorněte, že vstupují na soukromý pozemek, kde nemají co pohledávat," uvádí se rovněž ve výzvě.

Z týdenní mise do Rumunska, postiženého záplavami, se v noci na dnešek vrátila skupina jedenácti českých záchranářů z občanského sdružení Záchranného sboru ČR. Pomáhali po šest dnů v obci Nenesti v jednom ze tří nejvíce postižených okresů Vrancea. "Prokopáním hráze jsme zlikvidovali obrovskou lagunu. Práce pro plovoucí a kalová čerpadla či elektrocentrály tady už není. Voda je odčerpána. Čištění a vysoušení ale bude lidem trvat ještě nejméně měsíc," řekl velitel týmu záchranářů Jan Chlebo. Záchranáři z Prahy a okolí a z Plzně si kvůli misi do Rumunska vzali ve svých zaměstnáních týdenní dovolenou. Transport a zabezpečení mise financovala 50.000 korunami organizace ADRA. "Aby lidé co nejlépe zvládli situaci, snažili jsme se pomáhat nejen pumpováním, ale i radami," řekl Chlebo. Venkované podle něj například nevěděli, že je dobré po povodních kvůli dezinfekci vápnit půdu. Češi pomohli i zajistit letadlo pro postřiky proti množícím se komárům.

Do Rumunska nyní odcestoval předseda Nadace ADRA Vítězslav Vurst s cílem zjistit informace o možnostech další systematické pomoci lidem v zatopených oblastech. Do Rumunska Vurst odvezl kompaktní disk s rumunským překladem brožury Obnova bytových domů po záplavách. Šestatřicetistránková brožura, která vznikla na základě zkušeností z povodní v Česku v roce 2002, bude v Rumunsku vytištěna na náklady české Adry. Obsahuje například informace o doporučených postupech při sanaci, proti plísním nebo o používání vysoušečů. Česká ADRA plánuje zapůjčit až 400 vysoušečů. Rozsáhlé záplavy, které v posledních třech týdnech postihly většinu území Rumunska, si vyžádaly 24 lidských životů a výše škody dosáhla 672,5 milionu eur.