Zprávy | Z archivu rubriky


Senátor Karel Schwarzenberg v noci na úterý pochválil premiéra Jiřího Paroubka za jeho nedávný návrh vstřícného gesta vůči sudetoněmeckým antifašistům. V rozhovoru pro rakouskou televizi zároveň konstatoval, že česko- rakouské vztahy se v posledních letech zlepšily, i když "by mohly být ještě lepší". Paroubek by měl být za svou snahu vysoce oceněn, protože jeho iniciativa znamená odklon od principu kolektivní viny, soudí senátor. To, že Paroubkův návrh vyvolal v Česku kritiku, Schwarzenberga nepřekvapuje, protože "každý krok kupředu vyvolává v každé zemi zpočátku kritiku". Senátor vyslovil v rozhovoru dále přesvědčení, že Rakousko a Česká republika musí v rámci Evropské unie spolupracovat. "Menší středoevropské státy jsou při nynějším vývoji Evropy na sebe vzájemně odkázány," uvedl Schwarzenberg. Vyslovil se také pro to, aby se Evropská unie rozšířila i na celý Balkán, protože jen tak je podle něj možné tento krizový region stabilizovat. Skeptičtěji naopak hodnotil možnost vstupu Turecka nebo Ukrajiny do unie. V otázce boje proti terorismu je podle Schwarzenberga nutné, aby Západ přehodnotil svou politiku vůči islámských zemím. "Měli bychom si rozmyslet, zda naše strategie i taktika jsou správné a zda rozumíme problémům Blízkého východu," řekl. Vyslovil se zároveň proti stažení zahraničních jednotek z Iráku, protože "v boji proti teroru se nesmí polevit, jinak je bitva okamžitě prohrána".

Češi, kteří se nechali naverbovat do armády jiného státu NATO nebo do francouzské cizinecké legie, se díky novele armádního zákona již nemusí bát v Česku vězení. Novela platí od začátku letošního roku, vztahuje se ale i na vojáky odvedené v minulosti. Služba v armádě jiného státu NATO již není trestný čin. Do konce loňského roku za odchod do cizího vojska či k cizí policii hrozilo až osm let vězení, v případě ohrožení země dokonce deset let. Většina armád však jako základní podmínku v mírovém stavu vyžaduje státní občanství, nová úprava tak má dopad především na službu ve slavné francouzské legii, kde národní původ nehraje v přijímacím řízení roli. Stejně tak cizinci, kteří mají zájem sloužit v českém vojsku, sice v míru nadále potřebují české občanství, v případě ohrožení nebo ve válce ale podle novely tuto podmínku splňovat nemusí. Armáda zaměstnává hlavně bývalé Slováky. Dosud museli zájemci o práci v zahraničním vojsku či cizinecké legii žádat o výjimku u prezidenta republiky. Hlava státu tak mohla učinit na doporučení ministra vnitra a obrany. Podle dostupných informací ale takové povolení nikdy vydáno nebylo, přestože se o ně každoročně ucházelo kolem deseti mužů. O službu v ozbrojených silách v zemích mimo NATO musí čeští občané prezidenta nadále žádat. Podle neoficiálních údajů jich v zahraničních legiích slouží kolem 200.

V souvislosti s hledáním nového ministra kultury za zesnulého Pavla Dostála z ČSSD se v politických kuloárech objevilo již několik jmen. Všechny tipy jsou ale zatím v rovině spekulací či "zkušebních balonků", které mají testovat průchodnost některých osobností u veřejnosti i koaličních partnerů. Sám premiér Jiří Paroubek se má ještě do konce tohoto týdne s jedním z adeptů sejít, návrh na nového člena svého kabinetu zveřejní asi až v srpnu, po vládní dovolené. Jako o Dostálově nástupci se v řadách ČSSD hovoří například o bývalém poslanci sociální demokracie Miloslavu Kučerovi. Kdyby se pro něj premiér rozhodl, mohlo by to podle pozorovatelů vyvolat nevoli u koaličních spojenců sociální demokracie. V roce 2001 se v médiích objevily informace, že Kučera před listopadem 1989 vypracovával posudky na texty písní, některé z nich nedoporučil pro veřejná hraní. Kučera tehdy potvrdil, že pro předlistopadová kulturní střediska lektoroval asi 600 písňových textů, ale zdůraznil, že jako lektor "o žádném zákazu nerozhodoval". Důrazně popřel, že by fungoval jako "cenzor".

V médiích se objevily úvahy, že by se Dostálovým nástupcem nemusel stát sociální demokrat, ale nestranická osobnost nominovaná nejsilnější vládní stranou. Možným kandidátem je nestraník z kulturního prostředí, nikdo z poslanců, uvedly Lidové noviny. Mladá fronta Dnes zase cituje poslankyni ČSSD Evu Novákovou, která zmínila prvního náměstka ministra kultury, nestraníka Zdeňka Nováka. Muž, který do jmenování nového ministra řídí úřad, se ale má stát ředitelem Národního památkového ústavu. Kdyby se ČSSD nepodařilo do čela ministerstva vybrat vhodného nestraníka, kandidátem na ministerské křeslo by se mohla podle deníku údajně stát třeba i poslankyně Nováková. Pokud by se sociální demokraté rozhodli pro výměnu ministerstev s KDU-ČSL nebo Unií svobody-DEU, přicházeli by do úvahu i šéf lidoveckých poslanců Jaromír Talíř či unionistická poslankyně Táňa Fischerová, uvedl list.

Nemocnice požádají vládu a Poslaneckou sněmovnu, aby se zabývaly problémy v hrazení zdravotní péče. Pojišťovny platí léčebnám dlouhodobé péče a psychiatrickým, plicním či rehabilitačním léčebnám méně, než by podle ministerské vyhlášky měly. To podle ředitelů nemocnic ohrožuje kvalitu péče o pacienty. Léčebny také nebudou mít dostatek prostředků, aby od září navýšily platy zaměstnanců. Právníci nemocnic připravují hromadné žaloby na pojišťovny. "Máme právo i povinnost podle vyhlášky účtovat o 13 procent více, pojišťovny ale faktury vracejí a hradí péči bez navýšení," řekl na úterním shromáždění zástupců nemocnic předseda sekce následné péče Asociace českých a moravských nemocnic. Na setkání je i ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, která kvůli tomu přerušila dovolenou. Přítomni jsou také zástupci zdravotních pojišťoven, kteří tak budou moci vysvětlit, proč platí méně, než jim ukládá vyhláška. Emmerová ředitelům řekla, že věří v dohodu nemocnic s pojišťovnami. "I když si nedělám iluze, že bez změny postojů by se dospělo k řešení," řekla. Naději vidí v uplatnění krátkodobých opatření, která by měla vést ke stabilizaci zdravotnických financí. Patří k nim mimo jiné 3,8 miliardy pro zdravotní pojišťovny, navýšení plateb státu za děti, důchodce a nezaměstnané a změna přerozdělení vybraného pojistného mezi pojišťovnami tak, aby více peněz proudilo do Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Nemocnice dostávají od pojišťoven za rok kolem 85 miliard. Následná péče představuje 28 procent výkonů, dostává však jen kolem osmi procent těchto peněz, tedy 6,5 miliardy. Jen za první pololetí dluží pojišťovny nemocnicím podle odhadu jejich ředitelů 700 milionů korun. Špatné ocenění lůžek následné péče vede k tomu, že nemocnice neprovádějí nutnou přeměnu drahých akutních lůžek v úspornější lůžka následné péče. Nemocnice se chtějí domluvit na textu dopisu pro premiéra Jiřího Paroubka, kterého stejně jako Emmerovou požádají o pomoc. Podle nemocnic by politici měli donutit pojišťovny, aby postupovaly podle vyhlášky a platily v předepsané výši, tedy o 13 procent více než loni. Pojišťovny shodně platby nezvýšily s vysvětlením, že jde zatím jen o zálohy plateb. Rada Asociace českých a moravských nemocnic proto schválila podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro podezření z kartelové dohody zdravotních pojišťoven.

Proces bývalého důstojníka BIS Vladimíra Hučína sleduje od úterý u přerovského soudu veřejnost. Příznivci Hučína se domáhali vstupu do jednací síně více než tři roky, které uplynuly od zahájení hlavního líčení. Obžaloba Hučína viní za šest trestných činů, například za nelegální držení zbraní či vyvolávání pocitu ohrožení levicovým extremismem. Hučín vinu popírá. Soud začal výslechem civilistů. Předseda senátu soudu Michal Jelínek řekl, že soud již provedl všechny důkazy, které se týkaly utajovaných skutečností. "Další části procesu proto veřejnost může být přítomna," uvedl soudce. Hučín považuje otevření procesu za úspěch a výsledek tlaku veřejnosti. Mrzí ho však, že se tak nestalo už dříve. Podstatné věci byly podle obžalovaného řečeny již dříve. "To, co vám bylo utajováno, ale nebylo vůbec tajné. Bylo to záměrně utajováno před těmi, kteří nemají čisté svědomí. Z celého procesu mohlo být tajných snad deset či 15 minut," míní Hučín. Obžalovaného přišlo podpořit asi 30 lidí. Hučín je vybídl, aby drželi v soudní síni své emoce na uzdě. "Nechci, aby si soudce účelově našel důvod pro vyklizení sálu," řekl Hučín. Podobně se vyjádřit také šéf přerovské Konfederace politických vězňů František Přeslička. Uvedl, že příznivci Hučína mění taktiku. "Ve vlastním zájmu upouštíme od hlasitých protestů," uvedl Přeslička. Hučín podle obžaloby v 90. letech minulého století jako důstojník BIS vyvolával v lidech pocit ohrožení levicovým extremismem, přechovával tajné materiály, neoprávněně shromažďoval osobní data a nelegálně držel zbraně a výbušniny.