Zprávy | Z archivu rubriky


Návrh zákona o střetu zájmů, který má zajistit větší kontrolu nad majetkem politiků a dalších veřejných funkcionářů, schválila vláda. Zákon se týká nejen členů vlády, poslanců, senátorů a šéfů ústředních státních orgánů jako dosud, ale i soudců, členů Komise pro cenné papíry, bankovní rady České národní banky či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a také všech krajských a obecních zastupitelů, kteří za funkci berou plat. Návrh vypracoval úřad ministra spravedlnosti Pavla Němce (US-DEU). Největší diskuse se očekává kolem zařazení soudců. Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová před časem uvedla, že zveřejněním svých majetků by se soudci stali předmětem spekulací a vydírání nebo dokonce za určitých okolností i osobních útoků.

Lidé, na které se bude zákon o střetu zájmů vztahovat, budou muset zveřejnit údaje o svém majetku při nástupu do funkce i při odchodu z ní. V průběhu funkčního období by byli povinni nahlásit každou novou nemovitost či podíl ve firmě nad 50.000 korun korun, u movitého majetku je hranice stanovena vyšší - nad 250.000 korun. Do 30 dnů by museli nahlásit také půjčky či úvěry nad 300.000 korun. Zásadní změnou oproti současné právní úpravě je zavedení sankcí. Když funkcionář zapomene přiznání podat, zaplatí pokutu 30.000 korun. Pokud by se prokázalo, že uvedl lživé údaje, mohl by dostat až půlmilionovou sankci.

Životní minimum by se mohlo od července příštího roku změnit. Nezahrnovalo by již náklady na bydlení, ale jen na osobní potřeby a výživu. Na první dospělou osobu v rodině by tak místo nynějších 4300 korun připadlo 2870 korun. Částka na další členy v domácnosti by byla nižší. Počítá s tím nový zákon, který schválila vláda. Zákon připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Chce lidi motivovat k tomu, aby si aktivně hledali práci a upřednostnili i méně placené místo před pouhým pobíráním dávek. Životní minimum "snaživých" by mělo být vyšší. Oddělené náklady na bydlení má srovnat státní příspěvek nebo doplatek od obcí.

Proti návrhu protestovali již dříve představitelé některých romských organizací. Úprava podle nich zhorší situaci Romů a uvrhne je do bídy. Škromach již dříve upozornil na to, že dávky neklesnou. Změní se jen systém. Nová úprava by měla podle ministerstva posílit malé rodiny. Životním minimum u dalších osob v početnějších domácnostech snižuje, protože více lidí má menší náklady díky společnému využívání věcí. Souhrnná částka životního minima je tak nyní vyšší, než skutečně rodina spotřebuje, uvedli autoři normy. Podle nich tento fakt vede ke zneužívání dávek.

Stát bude od roku 2007 potřebovat každoročně dvě miliardy korun navíc na to, aby mohl sociálně slabým vyplatit příspěvek či doplatek na bydlení, uvedl ministr práce Zdeněk Škromach. Zvýšení státních sociálních podpor souvisí podle něj s plánovaným postupným uvolněním nájmů, které vláda schválila před týdnem i se změnou životního minima.

Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 76,4 miliardy korun, což je o sedm miliard méně než letos. Na deficitu státního rozpočtu se shodla vláda, řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Výdaje státu by se měly podle návrhu ministra financí Bohuslava Sobotky vyšplhat na 906,6 miliardy Kč a příjmy mají činit 830,2 miliardy korun. O jejich definitivní výši však vláda zřejmě rozhodne až v září. Také část ministrů požaduje více peněz, než Sobotka jejich resortům navrhl. Například ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach dnes ČTK řekl, že by potřeboval asi o šest miliard korun více. Například 1,5 miliardy korun mu zatím chybí na aktivní politiku zaměstnanosti. Loni požadovaly resorty navíc kolem 45 miliard korun. Letošní dodatečné požadavky Sobotka zatím nevyčíslil, hovořil jen "o miliardách korun".

Schodek rozpočtu je podle českých ekonomů příliš vysoký. Současný růst ekonomiky údajně umožňuje větší úspory a dává příležitost k strukturálním změnám v hospodaření státu, shodli se analytici, které oslovila ČTK. "Snížení plánovaného schodku jen o sedm miliard korun meziročně je málo, vezmeme-li v úvahu, jak rychle roste ekonomika (přes čtyři procenta ročně)," uvedla Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance. Petr Sklenář ze společnosti Atlantik FT upozorňuje na meziroční růst příjmů o 18,1 miliardy korun. Podle něj však vláda již slíbila valorizovat důchody, zvýšit platby do zdravotnictví a navýšit výdaje na vědu a výzkum, což je dohromady více než 19,5 miliardy korun. "To znamená, že aby bylo možné splnit výdajové limity a současně dostát jenom těmto třem závazkům, bude nutné ve zbytku rozpočtu provést škrty," řekl ČTK.

Vláda schválila nový zákon, podle kterého budou smět čeští vědci pracovat jen s kmenovými embryonálními buňkami z nadbytečných nebo poškozených vajíček, zakázáno má být ale klonování lidí. Návrh stanovuje také postih pro vědce, kteří nedodrží etická pravidla při nakládání s embryi, budou dělat jiný výzkum, než měli povolený nebo se pokusí naklonovat člověka. Hrozí jim pokuta až dva miliony korun, zákaz činnosti nebo osm let vězení. Proti zákonu je Hnutí Pro život, které zahájilo petiční akci. "Petice má zabránit dalšímu porušování základních lidských práv v souvislosti se záměrem ministerstva školství legalizovat pokusy na lidských embryích a také povolení chemického potratového prostředku RU 486," sdělila viceprezidentka hnutí Zdeňka Rybová. Legalizace potratové pilulky není v Česku zatím aktuální. Zatím ji posuzují odborné komise. Pokud by byla povolena, pak by nebyla volně prodejná, uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Jana Kocová.

Odborníci považují zákon za potřebný, protože žádná norma upravující tuto oblast v Česku zatím neexistuje. Kmenové buňky mají schopnost přeměnit se v jakoukoli buňku nebo tkáň. Podle odborníků je možné jimi léčit závažné nemoci nebo napravit poškozené tkáně, protože dokážou nahradit poškozené buňky. Embryonální výzkum vyvolal po celém světě na veřejnosti i ve vědecké komunitě bouřlivé debaty.