Zprávy | Z archivu rubriky


Stát zahájí exkluzivní jednání se společností ČEZ o prodeji státního většinového podílu v Severočeských dolech. Na svém středečním zasedání o tom rozhodla vláda. ČEZ bude mít na předložení nabídky 90 dnů. Ekonomové odhadují, že ČEZ za uhelnou firmu nabídne mezi osmi až deseti miliardami korun.

ČEZ uvedl, že je připraven nabídku předložit a možnost získat většinový podíl v dolech považuje za významnou. "Jde o možnost získat jistotu pro budoucí provoz nových nebo kompletně obnovovaných elektráren, do kterých ČEZ investuje v následujících letech přes sto miliard korun. Faktické vlastnictví nám dává větší jistotu pro spolehlivý provoz elektráren v budoucnu," uvedl generální ředitel ČEZ Martin Roman.

SD jsou největší tuzemskou hnědouhelnou firmou s loňskou produkcí 22 milionů tun a téměř polovičním podílem na trhu s hnědým uhlím. Více než tři čtvrtiny uhlí firma dodává právě ČEZ. Dalšími dvěma dodavateli jsou Mostecká uhelná společnost a Sokolovská uhelná.

ČEZ je jednou z největších firem v České republice. Provozuje 13 hnědouhelných, jednu černouhelnou, dvě jaderné a desítky vodních elektráren. Firma je nejziskovějším podnikem v zemi. Celá skupina zaměstnává v České republice zhruba 18.000 lidí. Firma zaměstnává také několik tisíc lidí v Bulharsku, kde loni koupila tři distribuční firmy. Vyhrála soutěž také na prodej rumunského distributora a zájem má o podniky a elektrárny v dalších střední a východní Evropy.

Evropská komise poslala České republice varovný dopis, ve kterém se pozastavila nad aplikací směrnice EU o autorském právu z roku 2001 a požádala o další informace. Je to první etapa procedury pro porušení práva, která může skončit až u Evropského soudního dvora. Praha má na odpověď dva měsíce. Mluvčí českého ministerstva kultury Kateřina Besserová ČTK řekla, že problémy, na něž komise poukazuje, by měla odstranit novela autorského zákona. Zároveň potvrdila, že její úřad se bude dopisem EK zabývat a vypracuje odpověď.

EK připomněla, že zmíněná směrnice je základním kamenem evropského autorského práva a zajišťuje rovnou ochranu duševního vlastnictví v digitálním prostředí. Vyžaduje, aby členské státy zavedly do svého práva postihy proti "hackerům" a počítačovým pirátům a zajistily ochranu děl zveřejňovaných v elektronické podobě.

Ze sdělení EK vyplývá, že Česká republika směrnici převedla do svého práva, jsou však pochybnosti o její aplikaci. Podle českého diplomatického zdroje nezahrnuje platná úprava v ČR všechny prvky směrnice EU a autorský zákon bude třeba novelizovat.

Francie a Finsko obdržely ve středu v této věci už druhé varování, protože jejich právo zatím na předpis EU nebere vůbec zřetel, ačkoli měl být převeden do konce roku 2002. Španělska se EK naléhavě dotázala, zda a jak hodlá konečně reagovat na rozsudek Evropského soudního dvora, který konstatoval, že v této zemi směrnice EU zatím neplatí.

Muzeum Škoda v Plzni dostalo tento týden unikátní exponát od bývalého amerického pilota, který 25. dubna 1945 bombardoval se spojenci Plzeň. Dvaaosmdesátiletý David Lustig z Waldenu ve státě New York věnoval muzeu svůj takzvaný únikový balíček. Je to plátěný nepromokavý sáček s mapami a dalšími pomůckami pro piloty, kteří by museli při bombardování seskočit padákem a ocitli by se na cizím území.

"Je to pro nás velice cenné. Je to unikátní kousek, který se velice málo nachází muzeích. Málokdy se po celých 60 let zachoval v tak kvalitní podobě," řekl ČTK Vladislav Krátký z Muzea Škoda. V balíčku, který piloti nosili v kapse kombinézy, byla zejména dvoustranná mapa bombardovaného území a přilehlých států. Letci se podle ní měli v případě potřeby dostat na neutrální nebo spojenci kontrolovaná území. I po 60 letech je mapa tištěná na hedvábí jako nová, nikde se tisk nerozmazává ani nemizí. Americká armáda si dala záležet, takže jména českých obcí a měst vytiskla včetně čárek a háčků nad písmeny, které jinak angličtina nezná.

Lustig byl za války radista a střelec. V Plzni byl naposledy letos v květnu na velkých oslavách 60. výročí osvobození. Dostal zde medaile, které mu osobně předal prezident Václav Klaus a představitelé města. Mezi veterány byl podle Krátkého jediným letcem, který na oslavy přijel.

Velké bombardování Plzně se uskutečnilo 25. dubna 1945, letadla vzlétla z několika základen v Anglii. Útočila na Škodovku a letiště. "Předtím poprvé a naposled v dějinách druhé světové války bylo civilní obyvatelstvo varováno před náletem ve vysílání BBC," poznamenal Krátký. Dělníci proto podle něj opustili fabriku nebo se ukryli v krytech. Protože ale Němci o náletech věděli, byli připraveni na ostřelování. Nad Plzní bylo 25. dubna sestřeleno šest letounů B-17 a zahynulo 24 letců, 56 strojů bylo poškozeno.