Zprávy | Z archivu rubriky


Policie zavedla v celé republice v reakci na čtvrteční sérii teroristických útoků v centru Londýna přísnější bezpečnostní opatření. Lidé tak mohou v ulicích a na nádražích vidět více policistů, hlídky důsledněji kontrolují také například vodní nádrže či elektrárny. Na všech hraničních přechodech s Německem platí zvýšená pohotovost, důkladněji se střeží také takzvaná zelená hranice.

Podle mluvčí západočeské cizinecké a pohraniční policie Heleny Fertšakové se zesílené kontroly na hranicích zaměřují zejména na osoby z rizikových oblastí, tedy z arabských zemí. Celníci je pečlivě prověřují. "Zaměřujeme se zejména na místa, kde by bylo možné ukrývat zbraně, střelivo a jiné nebezpečné látky," uvedla. Zvýšené kontroly se podle ní týkají i kamionové a železniční dopravy.

Policisté plní pokyny ministra vnitra Františka Bublana, který nařídil posílit ochranu metra, důležitých dopravních uzlů, železnic, letišť a elektráren. V metropoli dohlížejí posílené hlídky policistů na provoz v pražském metru či na Hlavním nádraží. Dalším stráženým objektem v blízkosti Václavského náměstí je budova Rádia Svobodná Evropa.

O bezpečnostní situaci jednal v pátek pražský primátor Pavel Bém s řediteli policie, strážníků i dopravního podniku. "Situaci bereme nesmírně vážně, v současné době však nemáme žádné signály, které by svědčily o přímém ohrožení města či jeho obyvatel," uvedl.

Stará královská hrobka, kterou dal někdy po roce 1350 vybudovat český král Karel IV. pro sebe a svou rodinu, byla opět objevena a vydala svá tajemství. Nyní obsahuje zbytky rakví, kostí a oblečení církevních hodnostářů, které tam pohřbívali od 16. století, řekla v pátek umělecká historička Jana Maříková-Kubková, která se na výzkumu podílela.

Odborníci, kteří hrobku po 130 letech znovu objevili, do ní nahlédli prostřednictvím videokamery. Do komor ji spustili vyvrtaným otvorem širokým necelé čtyři centimetry. "Příprava trvala pět let a samotný výzkum sondou dva dny," uvedla Maříková. "My jsme vlastně nevěděli, v jakém stavu ta hrobka bude. Že tam nějaká dutina je, to jsme věděli, ale jestli je zasypaná, upravená, to jsme netušili, takže nás čekalo překvapení," sdělovala své dojmy Maříková. Hrobka je v dobrém stavu. Potvrdilo to měření teploty a vlhkosti a stěry vzorků ze stěn. "Není jediný důvod ji otevírat," dodala.

Dvě dřevěné schrány s kosterními pozůstatky jsou ve východní komoře. Poblíž nich kamera zachytila dvě nestejně velké měděné či bronzové nádoby. Uchovávaly se v nich orgány zemřelého, nejčastěji srdce a mozek. Ve východní komoře jsou naskládány i zbytky rakví, kování, štítků a dalších ozdob. Dvě truhly jsou i v západní komoře. Výzkum ale nepotvrdil, že by obsahovaly kosterní pozůstatky.

V hrobce byl objeven také nápis, že ji už v 19. století prozkoumal architekt a restaurátor Josef Mocker, když před 130 lety upravoval hlavní oltář. Chór katedrály byl pak nově vydlážděn a na hrobku se zapomnělo.

Štít staré horské synagogy v Hartmanicích na Klatovsku od pátku opět zdobí dvě kamenné desky s hebrejským desaterem. Zhruba 120 let stará stavba je jednou z posledních synagog a židovských modliteben, kterých bylo dříve na Šumavě šest desítek. Několik posledních desetiletí ale chátrala. Když ji začali v roce 2003 opravovat nadšenci z občanského sdružení Památník Hartmanice, byla téměř na spadnutí. "Letos máme od státu slíbenou dotaci tři miliony korun, celkem opravy přijdou na zhruba sedm milionů," řekl ČTK předseda sdružení Michal Klíma. Věří, že ještě letos se podaří dokončit zbývající části rekonstrukce - vnitřní a vnější omítky a stavba se ještě na podzim po dlouhých desetiletích otevře veřejnosti.

V synagoze bude památník soužití Čechů, Němců a Židů v pohraničí Šumavy, plánuje Klíma. S muzeem v Dobré Vodě bude dokumentovat dřívější židovské osídlení. Na konci 19. století tvořili Židé 13 procent obyvatelstva Hartmanic.

Kamenné desky o rozměrech asi 80 krát 40 centimetrů strhli z čela synagogy němečtí vojáci na podzim 1938 a použili je na schody do zahrady. Podařilo se je objevit až na začátku 90. let minulého století, do dneška byly umístěné v Muzeu Dr. Šimona Adlera v nedaleké Dobré Vodě. Po vyhnání Židů zřídili Němci v synagoze truhlárnu, která tam fungovala i po válce. Pak zde byl armádní sklad pneumatik. Stavba se měla bourat, ale zachránil ji listopad 1989.

Finanční policie obvinila manželku uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře z praní špinavých peněz a státní zastupitelství jí obstavilo luxusní vilu v Černošicích u Prahy. "Žena je podezřelá z toho, že umožnila manželovi zastřít původ části finančních prostředků, které pocházely z jím spáchané trestné činnosti," informovala ČTK mluvčí policejního prezidia Blanka Kosinová. Zastírání původu peněz podle ní spočívalo především v nákupu a následné přestavbě a rekonstrukci rozsáhlé nemovitosti v Černošicích. "Příjmy obviněné ženy jsou podle dosavadních zjištění ve zjevném nepoměru s náklady vynaloženými na pořízení a úpravy tohoto domu," zdůraznila Kosinová. Státní zastupitelství vilu Krejčířové v hodnotě asi 400 miliónů korun obstavilo.

Advokát Kateřiny Krejčířové Tomáš Sokol, který obhajuje i jejího uprchlého manžela, už podal kvůli obvinění klientky stížnost. "Poté, co si celý národ i s politiky odhlasoval, že je Krejčíř zločinec, je logické, že musí být zlikvidována i jeho manželka," okomentoval nové stíhání pro ČTK Sokol.

Právě při domovní prohlídce černošické nemovitosti Krejčířové 18. června její manžel přítomným policistům zmizel. Podle policie jde o nebezpečného muže, kterému teď k dřívějším obviněním za majetkovou trestnou činnost přibyla i obvinění ze zločinného spolčení, osnování dalšího podvodu a dokonce i z přípravy vraždy celníka. Sokol považuje Krejčířovo stíhání za nesmyslné.

Na 50 obyvatel Horního Jiřetína na Mostecku a ekologických aktivistů vyrazilo v pátek na dvanáctikilometrový pochod z Horního Jiřetína do Libkovic, jež začátkem 90. let musely jako poslední obec v Česku ustoupit těžbě hnědého uhlí. Účastníky pochodu neodradil ani vytrvalý hustý déšť. "Cílem akce je upozornit na smutný osud Libkovic a zabránit jeho opakování v případě Horního Jiřetína a sousedních Černic," řekl ČTK Petr Holub z Hnutí Duha.

Po příchodu do Libkovic se účastníci pochodu pokusí obec alespoň na chvíli znovu oživit. V místě zbourané hospody budou čepovat pivo, v sutinách kina promítnou film o vlivu těžby uhlí na krajinu severních Čech. "Obec je definitivně mrtvá, domy jsou srovnány se zemí. Před třemi lety nechala těžební společnost strhnout i kostel. Nejsmutnější je, že lidé se vystěhovali zbytečně. Později se ukázalo, že těžba pod obcí je nerentabilní a Mostecká uhelná od ní upustila," uvedl Holub.

Páteční pochod odpůrců pokračování těžby je součástí akce Týden na hraně, kterou od 3. července v Horním Jiřetíně a okolí organizuje ekologická organizace Hnutí Duha. Kromě pomoci při úklidu obce a opravách nedalekého zámku Jezeří se ekologičtí aktivisté zaměřují zejména na kampaň za zachování nynějších územních limitů těžby uhlí. Právě jejich prolomení by podle aktivistů ohrozilo další existenci Horního Jiřetína i Černic.

Osud limitů těžby, o nichž rozhodla vláda v roce 1991, závisí na podobě územního plánu Ústeckého kraje. Krajští zastupitelé by ho měli schválit na podzim.