Zprávy | Z archivu rubriky


O tom, že chudoba cti netratí, přesvědčoval v úterý vědce prezident Václav Klaus. Do pražské Krče si přišel na pozvání předsedy Akademie věd Václava Pačese prohlédnout špičková pracoviště Ústavu experimentální medicíny a Mikrobiologického ústavu. V debatě s vědci, kteří léta poukazují na špatnou ekonomickou situaci začínajících badatelů, použil argument, že pro vědu je lepší chudoba než opulentní život, který ubíjí myšlení.

Klaus několikrát připomněl, že i on v Akademii věd pracoval a že byl také postaven před rozhodnutí, zda má zůstat ve Spojených státech v lepších podmínkách, nebo se vrátit do tehdejšího komunistického Československa. Mladým vědcům, kteří poukazovali na to, že jejich kolegové mají v Americe lepší podmínky pro práci, dal za pravdu. Současně však uvedl, že je pouze na nich, jak se rozhodnou. Věda se podle něj nemění. O tom, že ve Spojených státech se vědcům daří lépe, už se hovořilo před sto lety, dosud ale "mozky vysáty nebyly", řekl prezident.

Slova profesora Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky o rozdílu mezi "opulencí" a slušným životním standardem, který by měli mladí vědci mít, označil prezident za odborářský postoj. Mladí vědci nyní začínají s platem kolem 20.000, Pačes již dříve uvedl, že by měli mít dvojnásobek tak, aby to stačilo na založení rodiny a pořízení bytu.

Debatu s akademiky, kterou místy doprovázely salvy smíchu, uzavřel Klaus hledáním bodu, ve kterém se česká věda nachází. Zda má málo peněz a její kvalita stoupá, nebo zda už žije v nadbytku a její úroveň klesá. O nadbytku se mluvit nedá, shodli se vědci.

Vojáci, politici a pamětníci vzdali v úterý před budovou generálního štábu v Praze čest památce generála Heliodora Píky, který byl před 56 lety ve vykonstruovaném procesu popraven. K pamětní desce před nastoupenou vojenskou jednotkou položili věnce zástupci politických institucí, sdružení, slovenského velvyslanectví i prezidentské kanceláře.

Divizního generála a účastníka dvou světových válek Heliodora Píku odsoudil k trestu smrti vojenský tribunál v lednu 1949 na základě obvinění ze špionáže a vlastizrady. Byla to jedna z prvních poprav, které provázely období politických procesů v Československu. "Byl to nejčernější den české armády i České republiky," řekl ministr obrany Karel Kühnl. Zdůraznil, že generál Píka byl člověk, který musel vzbudit nenávist tehdejšího režimu. "Byl pravým opakem zrádce. Byl to vlastenec, každá armáda by mohla být hrda na takového důstojníka," řekl.

Noc před popravou Píka napsal svým nejbližším, že nejde o justiční omyl, ale o politickou vraždu. Náčelník generálního štábu Pavel Štefka dnes poukázal na to, že podle nejnovějších zjištění skutečně nešlo o justiční omyl. "Byl zavražděn proto, že věděl příliš mnoho," uvedl. Upozornil, že mnoho československých důstojníků muselo z armády odejít a byli perzekvováni jen proto, že bojovali na jiných frontách než na východní. Podle posledních historických studií skutečným motivem popravy bylo to, že jako šéf československé vojenské mise v Moskvě shromáždil v průběhu války otřesná svědectví o vězněných Čechoslovácích a o poměrech v stalinských koncentrácích.

V roce 1968 byl Heliodor Píka posmrtně rehabilitován a v roce 1992 povýšen in memoriam do hodnosti armádního generála. Byl nositelem nejvyšších československých, sovětských, amerických, britských a dalších vojenských řádů.

Síťová lůžka, která zůstala v českých léčebnách, nejsou podle ředitele bohnické psychiatrické léčebny Ivana Davida v žádném případě zneužívána. Používají se jen při zklidnění zvlášť agresivních pacientů, u nichž například neúčinkují silné léky, řekl David. V Bohnicích jsou dvě postele se sítí, jedna na mužském a jedna na ženském oddělení. "Agresivita je součástí mnoha poruch. Nevymysleli jsme si ji, abychom mohli pacienty týrat," uvedl David. Podle něj je použití lůžek přísně kontrolováno a vyhodnocováno. "Většinou jsou tato lůžka prázdná," dodal šéf léčebny. Kampaň kolem klecových lůžek označil za hysterickou, poškozuje podle něj psychiatrii. Lidé ji pak nevnímají jako lékařský obor, který pomáhá pacientům.

Informace o používání klecových a síťových lůžek v Česku vzbudily před rokem mezinárodní rozruch. Do kampaně za jejich zrušení se zapojila i autorka knih o Harrym Potterovi Joanne Rowlingová. Bývalý ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi "klece" v léčebnách okamžitě zakázal.

Agresivní a nebezpečné pacienty mohou lékaři uklidnit umístěním do síťového lůžka, v izolaci, kurtováním k posteli či silnými léky. Podle ředitele psychiatrické léčebny v Dobřanech na Plzeňsku Vladislava Žižky samotní pacienti obvykle vypovídají, že by byli raději uklidňováni v síťovém lůžku, kde se mohou pohnout, než kurtováni. "Ti, kteří v síťovém lůžku byli, pak přiznali, že to bylo oprávněné rozhodnutí," řekl ČTK Žižka. Připomněl, že omezovací prostředky se používají všude v zahraničí. V některých zemích se ale upřednostňují silné léky k utlumení, kurtování nebo zásah zdravotníků, kteří doslova neklidného pacienta zalehnou.