Zprávy | Z archivu rubriky


O dalším postupu při ratifikaci evropské ústavy budou v sobotu večer jednat v Kramářově vile lídři vládní koalice. Zástupci ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU na schůzce posoudí výsledky summitu EU, který po odmítnutí dokumentu ve Francii a Nizozemsku rozhodl o prodloužení lhůty na schvalování euroústavy. Původně měla ratifikace skončit ve všech zemích "pětadvacítky" na podzim příštího roku. V pondělí má premiér Jiří Paroubek a předseda nejsilnější vládní strany Stanislav Gross jednat o ratifikačním procesu také s předsedou opoziční KSČM Miroslavem Grebeníčkem. Premiér chce s předákem komunistů hovořit i o Grebeníčkových zkušenostech z jeho nedávné cesty do Číny, kam příští týden míří i Paroubek. ČSSD plánuje schůzku i s občanskými demokraty.

Český premiér v Bruselu řekl, že zřejmě i v České republice se posune termín pro ratifikaci, kterou chtěla původně vláda spojit s volbami v červnu 2006. Vhodný termín se Paroubkovi zdá na přelomu let 2006 a 2007. ODS ale prodlužování lhůty pro ratifikaci euroústavy stejně jako smlouvu samotnou odmítá. "Nemá smysl pokračovat v něčem, co nemá konec, to je naprosto zbytečné. Lídři EU směřují k tomu, že lidé dříve nebo později začnou říkat ne nejen ústavě, ale i unii, a to je velmi nebezpečné," soudí poslanec ODS Miroslav Beneš. Ústava je podle senátora ODS Jaroslava Kubery ve fázi klinické smrti a napojit ji na přístroje k ničemu nevede. KSČM vnímá přestávku jako vhodnou příležitost ústavu změnit.

Občanské sdružení majitelů domů předalo Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku stížnosti 1607 majitelů, kteří žalují Českou republiku kvůli regulaci nájemného. ČTK to řekl místopředseda sdružení Milan Krček s tím, že počet stížností ještě není konečný. Majitelé odhadují, že jim od roku 2002 vznikly kvůli regulaci škody ve výši přibližně 40 miliard korun. "Ke stížnosti se připojilo rovněž 16 senátorů, převážně z Klubu otevřené demokracie a ODS," uvedl Krček.

Majitelé uvádějí, že jim regulace nájemného neumožňuje pokrýt ani běžné náklady na údržbu nemovitosti. Podle nich by se nájmy měly na tuto úroveň okamžitě zvýšit a do roku 2010 dosáhnout tržní úrovně. Ta podle nich běžně v Evropě činí šest až sedm procent tržní ceny nemovitosti. Na případnou obhajobu České republiky se již připravuje ministerstvo spravedlnosti. "Pro Českou republiku je velmi negativní, že je zde nerespektovaný verdikt Ústavního soudu, podle kterého je regulace nájemného v rozporu s ústavou," řekl již dříve mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Země se podle něj vyhne případné náhradě škod tím, že vláda co nejrychleji přijme zákon o nájemném, který bude ústavní nálezy respektovat.

Podle aktuálního návrhu zákona, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj, by se nájmy měly do roku 2012 zvyšovat až do pěti procent tržní ceny bytu. Podle majitelů domů je ale i tento návrh protiústavní. Stížnosti k evropskému soudu již v březnu a dubnu podalo za Hnutí na obranu majitelů realit. Šlo přibližně o 200 stížností. Problém regulace nájemného se v České republice týká zhruba 750.000 bytů, tedy téměř pětiny trvale obydlených bytů.

Poprvé se do Slaného na Kladensku, kde za druhé světové války zemřel jeho otec, podíval Donald Christensen z amerického Colorada. "Když táta padl, bylo mi šest let," řekl ČTK Christensen na vzpomínkové akci u pomníku osmi členů americké posádky bombardéru Boeing B- 17, který byl sestřelen u Slaného na Kladensku v březnu 1945. Na pietní slavnost konanou na slánském letišti přijel s manželkou, synem, vnukem a pravnukem. "Je to moc příjemná akce a pro naši rodinu má skutečnost, že otci a jeho padlým druhům postavili ve střední Evropě pomník, zvláštní význam," uvedl Christensen. Pomník ze směrovky létající pevnosti, jak se B-17 přezdívá, s identifikačními čísly W 46573 K si tak během desátého ročníku slavnosti Air stars meeting prohlédl poprvé. "Je to neokázalé a milé," sdělil.

Spolu s veterány druhé světové války sloužícími v RAF Emilem Bočkem, Jaroslavem Hofrichterem a Františkem Fajtlem se Christensen také zúčastnil autogramiády a letových ukázek dvacetikilogramové makety bombardéru Vickers Wellington v měřítku jedna ku sedm a půl. Spolu s přibližně stovkou diváků američtí hosté sledovali letové ukázky moderních strojů L-159 Alca a Mig-21, které přiletěly z Čáslavi. "Slyšel jsem, že mám štěstí, protože ruské letouny Mig-21, známé i ve Spojených státech, prý už dlouho létat nebudou," uvedl Christensen. Generála Františka Fajtla naopak zaujala maketa britského stíhacího letounu Hurricane. "S tímhle letounem jsem nalétal asi 300 hodin, ale už si ani nepamatuji jeho přístrojovou desku," uvedl při pohledu do kabiny modelu třiadevadesátiletý legendární letec.