Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus podpořil Ukrajinu v jejím zájmu o integraci do Evropské unie a NATO. Při úterním setkání se svým protějškem Viktorem Juščenkem v Kyjevě vyjádřil naději, že tento proces nebude trvat dlouho. Oba prezidenti se také shodli na nutnosti smluvní úpravy legalizace pobytu Ukrajinců v České republice, kteří zde hledají pracovní uplatnění a jichž je podle Juščenka na 200.000. "Česká republika bere na vědomí a plně respektuje ambice Ukrajiny stát se v co nejrychlejší době součástí evropských a euroatlantických struktur. Přáli bychom si, aby klepání na dveře těchto institucí netrvalo příliš dlouho," uvedl Klaus. Dodal, že Česká republika je připravena pomoci Ukrajině politickými názory a také po technické stránce. Juščenkovi předal dokument s konkrétními návrhy.

Klaus svou cestu označil za "výrazný signál změnám, ke kterým na Ukrajině právě dochází". "Česká republika oceňuje to, co se na Ukrajině stalo, a velmi si přeje, aby to vedlo ke šťastné budoucnosti všech Ukrajinců," uvedl. Oba prezidenti jednali o bilaterální spolupráci v rámci evropských struktur. Juščenko poděkoval českému prezidentovi za aktivní podporu demokratických změn na Ukrajině. České zkušenosti se vstupem do EU označil za užitečné pro Ukrajinu.

České a ukrajinské ministerstvo zahraničí připraví v nejbližší době návrh dohody o dočasném zaměstnávání občanů. Ta by měla vyřešit problémy Ukrajinců, kteří hledají pracovní uplatnění v České republice. Na tiskové konferenci v Kyjevě to oznámil prezident Juščenko po jednání s Václavem Klausem. Dohoda by podle něj měla usnadnit poskytování konzulárních služeb lidem pocházejícím z Ukrajiny a zjednodušit proces zaměstnávání.

Premiér Jiří Paroubek je přesvědčen o tom, že je v zájmu České republiky pokračovat ve schvalování evropské ústavy i po odmítnutí dokumentu ve Francii a Nizozemsku. V Poslanecké sněmovně varoval před tím, že zastavení ratifikace by znamenalo vážné oslabení integračního procesu a otevřelo by prostor nacionalismu. Poslanci si informaci Paroubkovy vlády o tom, jaké stanovisko bude tento týden hájit na summitu EU, vyžádali na návrh opoziční KSČM. Ministerský předseda potvrdil, že česká delegace v Bruselu navrhne prodloužení lhůty k dokončení ratifikačního procesu evropské ústavy až o dva roky. Původně se měly všechny státy "pětadvacítky" vyjádřit k textu ústavy do podzimu 2006.

Český premiér argumentoval tím, že Evropská unie by měla získat čas na reflexi a neměla by dělat ukvapená rozhodnutí, jakým je podle Paroubka pozastavení či úplné zastavení ratifikace. Zdůraznil, že podle principu rovnosti mají všechny státy unie právo vyslovit se k ústavní smlouvě bez ohledu na postoj ostatních. Připomněl i dohodu premiérů EU, že pokud smlouvu ratifikují čtyři pětiny států a jedna či více zemí bude mít při schvalování potíže, bude se touto otázkou zabývat Evropská rada.

Opoziční ODS považuje po dvojím "ne" euroústavu za mrtvý dokument a je pro ukončení ratifikace. Další schvalování odmítlo i vedení komunistů. Vládní lidovci navrhli do jednání summitu EU pozastavit informační kampaň, na níž kabinet letos vyčlenil 80 milionů korun.

Členství v Evropské unii pomůže České republice získat v létech 2007 až 2013 každoročně 110 až 120 miliard korun. Tyto peníze mohou významně pomoci regionům s vysokou nezaměstnaností, které jsou sužovány hospodářskými a sociálními problémy, tedy i Moravskoslezskému kraji. Na úterní tiskové konferenci to řekl premiér Jiří Paroubek. "Naším problémem není v této chvíli celkový hospodářský růst, naopak, ten se výtečným způsobem rozvíjí, problém je, že ten růst je velmi nerovnoměrný. V Praze je mimořádně rychlý, ale jsou problémové oblasti, kterým musíme pomoci z centra a především díky strukturálním fondům," prohlásil premiér Paroubek.

Na dotaz ČTK řekl, že Moravskoslezský kraj by mohl získat deseti až 20procentní podíl z peněz EU, které pomohou odstranit hospodářské disproporce mezi kraji. O konkrétních částkách se podle něj bude jednat. Další peníze půjdou do krajů na podporu programů zaměřených na rozvoj průmyslové výroby, rozvoj cestovního ruchu a infrastruktury. Příkladem pomoci moravskoslezskému regionu je podle Paroubka čtvrtmiliardová dotace na výstavbu Centra pokročilých a inovačních technologií, kterou poskytlo ministerstvo školství. Jde o projekt, který se bude zabývat perspektivními technologiemi, výzkumem, vývojem a pracovišti pro špičkové absolventy vysokých škol. Dalších 50 milionů korun vláda pošle v nejbližších dnech na rozšiřování Vědeckotechnologického parku v Ostravě.