Zprávy | Z archivu rubriky


Zavedení školného nebo poplatků u lékaře přichází v České republice v úvahu až za deset nebo 15 let. Dnes na to má většina Čechů příliš malé příjmy, řekl v televizním pořadu na Nově premiér Jiří Paroubek. Chystanou deregulaci nájmů podle něj musí doprovázet kompenzace, aby na to nedoplatili chudší lidé. Návrhy na školné, přímé platby ve zdravotnictví nebo okamžitou deregulaci nájmů bez náhrady podle Paroubka musejí zmizet i ze strategie hospodářského růstu, kterou připravil vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Radikální Jahnovy návrhy podle Paroubka nemají smysl v situaci, kdy je průměrná mzda v zemi 18.000 korun hrubého a asi tři čtvrtiny obyvatel má příjem ještě nižší. Strategii pro růst hospodářství prý ČR potřebuje, dokument však musí brát v úvahu ekonomickou realitu. Asi 80 až 85 procent z téměř 300 Jahnových návrhů jsou podle premiéra bezproblémové věci, které bude prosazovat.

Miliardy, které scházejí v pokladně Všeobecné zdravotní pojišťovny, a na druhé straně přebytky jiných pojišťoven jsou podle premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) následkem špatně založeného systému financování zdravotnictví. Do budoucna proto podle něj není vyloučeno, že místo několika pojišťoven bude jen jedna. "Pan premiér konečně přiznal strategii ČSSD od roku 1998," reagoval na ideu ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Systém podle něj prošel svým vývojem, počet pojišťoven se snížil z více než dvaceti na devět, a nyní je v ekonomicky stabilizovaném stavu. "Problém je v pozici Všeobecné zdravotní pojišťovny, ne v zaměstnaneckých pojišťovnách," řekl Gajdáček s tím, že bez peněz na účtech zaměstnaneckých pojišťoven by nefungovaly ordinace. Zatímco tyto pojišťovny jsou schopny proplácet účty hned, VZP tak činí často s velkým zpožděním.

Návrh nové podoby úpadkového práva je již hotov. Ministr spravedlnosti Pavel Němec a vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn se dohodli na konečné podobě návrhu a vláda by o něm mohla rozhodovat přibližně počátkem září. Reforma by měla zrychlit a zjednodušit úpadky a zvýšit pravomoci věřitelů na úkor soudců.

Současná úprava úpadků v ČR je podle expertů katastrofální. Konkurzy trvají léta a věřitelé získají nazpět průměrně jen 17 procent pohledávek, což je nejméně v Evropské unii. Konkurzy navíc mají naprostou převahu nad sanací problémových podniků. Zatímco návrhů na konkurz je v ČR ročně kolem 4000, vyrovnání je nejvýše pár desítek. Úpadek firem by se měl podle návrhu expertů řešit buď konkurzem, nebo reorganizací. Na tu by však měly nárok pouze firmy s alespoň 100 zaměstnanci nebo s tržbami nad 100 milionů korun. Snažit se reorganizovat menší podniky by podle Jahnových expertů nemělo příliš smysl.

Nový zákon by měl zavést také osobní bankrot pro občany nebo drobné podnikatele. Ten je podle expertů nutný kvůli rostoucímu zadlužování obyvatel a stále větší oblibě splátkových prodejů. Lidé by měli mít možnost se oddlužit jednorázovým vyrovnáním nebo splátkovým kalendářem. Zákon pamatuje i na dlužníky, kterým úpadek teprve hrozí. Ti by měli mít šanci překonat svůj krizový vztah mimo úpadkové řízení. Více chránit by se měl také takzvaný poctivý dlužník, tedy takový, který si úpadek sám nepřivodil a snaží se co nejvíce ho splatit. O většině věcí by nově měli rozhodovat sami věřitelé, zatímco dosud měly úpadek na starosti spíše soudy. Převody majetku dlužníka na příbuzné nebudou podle návrhu platit půl roku před zahájením konkurzu.

Přeplněné věznice, málo pracovních příležitostí a nedostatek peněz na zaplacení kvalitních zaměstnanců, tak vidí hlavní nedostatky ve vězeňství v uplynulém roce vězeňská správa. Odsouzení jsou podle ní také stále nebezpečnější, což nutí správu zpřísňovat bezpečnostní opatření ve věznicích. Vyplývá to ze zprávy, kterou na středečním zasedání vlády předloží ministr spravedlnosti. Vězeňská správa poukazuje především na to, že zatímco počet vězňů neustále roste, lidí, kteří je mají hlídat, naopak ubývá. Zatímco od roku 2003 stoupl počet vězňů asi o 3000 na současných 19.316, od vězeňské služby odešlo téměř 500 lidí a zůstalo jich 9680. Vláda přitom požaduje redukci stavů členů vězeňské služby v rámci snižování počtu státních zaměstnanců.

Nesplnilo se například očekávání, že české věznice uvolní zavedení alternativních trestů. Ubylo také podmínečně propuštěných. Pro odsouzené se také stále hůře shání vhodné zaměstnání. Loni pracovalo asi 45 procent z více než 12.000 vězňů, kteří mohou pracovat. Vězeňská služba nevylučuje možnost útoků, při kterých se zločinci budou snažit násilím osvobodit své odsouzené společníky. Problémem jsou i mobilní telefony, které mají vězni schované na celách. Vazební věznice jsou proto vybaveny speciálním zařízením, které může volání monitorovat. Přesto se každý rok u uvězněných najdou stovky přístrojů. Stejně jako jiné oblasti státní správy se i vězeňství potýká s korupcí. Kvůli korupčnímu chování bylo loni vyšetřováno deset a odsouzeno pět pracovníků vězeňské správy.