Zprávy | Z archivu rubriky


Stát zdravotnictví finančně pomůže, na druhé straně by se ale mělo začít šetřit, například ve výdajích na léky a přístroje. Lékařům a dalším zdravotníkům v nemocnicích by měly od 1. září vzrůst platy, a to o osm procent. U lékařů by to mělo být z 37.000 zhruba na 40.000 korun. Dohodli se na tom v pátek zástupci vlády, pojišťoven, lékařů a nemocnic.

Premiér Jiří Paroubek po jednání řekl, že lidé se také zřejmě dozvědí, jak je která nemocnice a ordinace úspěšná v léčbě. Podle prezidenta České lékařské komory Davida Ratha jde o "racionální kompromis", který prospěje všem. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová je s výsledky jednání vcelku spokojena. "Já doufám, že to již bylo jednání gruntovní a závěrečné a že konečně k určité dohodě došlo," řekla. Naznačila ale, že pojišťovny s výsledky zřejmě spokojeny nebudou. "Tím jsem chtěla říci, že nelze vyloučit ještě některé úpravy," prohlásila.

Stát jednak odkoupí pohledávky Všeobecné zdravotní pojišťovny ve výši 3,8 miliardy korun, které zůstaly po zkrachovalých státních podnicích. Kromě toho bude státní rozpočet od příštího roku víc platit za státní pojištěnce, tedy děti, důchodce a nezaměstnané. Mělo by to přinést dalších 2,3 miliardy korun ročně. Emmerová naznačila, že částka by se mohla vyšplhat až na 4,6 miliardy korun.

Podle mluvčího Koalice soukromých lékařů Jana Jelínka dohoda zahrnuje krátkodobá opatření, která zajistí "přežití" jen na půl roku až rok. "Neřeší to dlouhodobé problémy," řekl. "Myslím si, že by bylo úplně nejlepší, kdyby se podařilo zkoncipovat úplně nový zákon, který by lépe řídil financování péče," podotkla Emmerová.

Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková soudí, že páteční dohoda politiků, zdravotníků a pojišťoven deficit ve zdravotnictví neodstraní, dokonce ani nesníží, mohla by ale zajistit, aby už nerostl. Ocenila však tu část dohody, která pojišťovny nabádá k tomu, aby začaly zveřejňovat údaje o kvalitě zdravotní péče. Mělo by to například znamenat, že lidé se dozvědí, jak je která nemocnice úspěšná v léčbě různých diagnóz. "K tomu nás vyzval přímo pan premiér - začít zveřejňovat, která zařízení jsou kvalitní, kde ručíme za péči pro naše pojištěnce," uvedla. Pojišťovny dostaly podle ní také za úkol důsledně trvat na tom, aby zdravotníci spořili. "Dohoda jako taková k úsporám nevede, je to na tom, jak donutíme naše partnery úsporně se chovat," řekla.

Jedna z věcí, na které se účastníci schůzky domluvili, je zavedení elektronických zdravotních knížek. Musílková řekla, že 550.000 klientů VZP už je má. V praxi to podle ní vypadá tak, že kromě pacienta si i ošetřující lékař po zadání hesla na internetu může ověřit, jaké jsou výsledky vyšetření i kolik a jaké léky člověk bere. Jde o to, že pacient obvykle chodí k několika lékařům a každý mu třeba předepíše jiný lék. Účinky některých medikamentů mohou jít vzájemně proti sobě, kromě toho může užívání příliš mnoha léků způsobit na zdraví víc škody než užitku. Ošetřující lékař by tak po nahlédnutí do zdravotní knížky mohl tyto věci ohlídat a některé léky třeba vysadit. Znamenalo by to tedy i úspory ve výdajích na léky a za zbytečná vyšetření.

Ředitel jihomoravského úřadu Jiří Crha zrušil v pátek mandáty dvou vyškovských zastupitelů. Jeden je ředitelem vyškovské základní školy a druhý ředitelem městské zoo. Podle nového zákona o střetu zájmů totiž nemůže být zastupitel města nebo obce zároveň ředitelem obecní příspěvkové organizace. Crhovo rozhodnutí je zřejmě prvním podobným v zemi. Muži sami odmítli rezignovat, zánik jejich mandátů již dvakrát neschválilo ani vyškovské zastupitelstvo.

Rozhodnutí nabude právní moci až sedm dní po vyvěšení na krajské úřední desce. "Poté budou mít zastupitelé dvoudenní lhůtu na to, aby se odvolali k soudu," řekl Crha ČTK. V případě, že se proti zákonu odvolají, zůstanou zastupiteli až do rozhodnutí soudu. Tuto možnost chce využít ředitel vyškovské základní školy Miroslav Brtníček. "Na svou obranu využiji všech zákonných prostředků, ne proto, že bych chtěl porušovat zákon, ale by se prokázalo, že je zákon nesmyslný," řekl ČTK Brtníček. Ředitel vyškovské ZOO Josef Kachlík se dosud nerozhodl. "Zatím o tom uvažuji," řekl ČTK.

Zastupitelům v celé zemi se nelíbí, že omezení začalo platit v půlce volebního období. "Je to jako změnit pravidla v poločase fotbalového zápasu," řekl Brtníček. Nesouhlasí ani s tím, že by měla novela zabránit zvýhodňování zastupiteli řízených institucí. "I kdybych získal pro školu nějaké výhody, budou to výhody pro žáky a obyvatele tohoto města," míní Brtníček.

Novela skončila u Ústavního soudu. Vládní koalice navíc nyní chystá zcela nový zákon o střetu zájmů, který by už souběh funkcí nezakazoval. Ukládal by však zastupitelům předkládat majetková přiznání.