Zprávy | Z archivu rubriky


Česká vláda počká s hodnocením výsledků francouzského referenda o euroústavě na zasedání Evropské rady, které se má uskutečnit za tři týdny. Premiér Jiří Paroubek novinářům řekl, že v úvahu přichází více variant dalšího postupu včetně celoevropského referenda. Zdůraznil, že Česko bude dál usilovat o přijetí euroústavy. Uspěchat reakci na výsledek nedělního hlasování by nebylo dobré ani podle ministra zahraničí Cyrila Svobody. Podle předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je výsledek referenda mimo jiné také odmítnutím rozšiřování EU. Neznamená ale, že by se proces ratifikace měl zastavit, sdělil ČTK. Podle senátora a odborového předáka Milana Štěcha (ČSSD) euroústaba přes určité kompromisy přináší občanům pevnější zakotvení individuálních a kolektivních práv. Podle jeho prohlášení čeští odboráři rozhodnutí Francie litují, na druhou stranu chápou francouzské obavy ze ztráty "sociálního rozměru Evropy". "Nezdá se, že jde o odmítnutí euroústavy obecně, ale o odmítnutí tendencí ignorující sociální Evropu," sdělil Štěch ČTK. "Respektujeme vůli francouzských voličů, jde o jejich suverénní rozhodnutí. Samozřejmě osobně lituji výsledku referenda," uvedl Paroubek.

Premiér považuje za možné, že Česko bude o euroústavě hlasovat v parlamentu, ne v referendu, které vláda dosud preferuje. Předseda vlády už si dal zpracovat právní analýzu, zda k přijetí euroústavy parlamentem bude stačit prostá většina, kterou koalice disponuje. Zatím ale kabinet o žádné změně rozhodovat nebude. Česká vláda bude podle Paroubka pokračovat v kampani osvětlující náplň dokumentu tak, jak byla připravena s rozpočtem na tento rok 80 milionů korun.

Prezident Václav Klaus se nezúčastní středečního zasedání vlády, kam ho dopisem pozval premiér Jiří Paroubek - zahajuje státní návštěvu Finska a zve předsedu vlády v úterý na Hrad. Klaus svojí odpovědí na Paroubkův dopis ostrý spor obou ústavních činitelů o kompetence v zahraniční politice nijak nezmírnil: Paroubka obvinil z toho, že se svojí účastí ve francouzské kampani na podporu euroústavy zcela nevhodně a přímo vměšoval do vnitřní politiky suverénní země. Paroubek chtěl na jednání vlády s Klausem hovořit o chystané cestě do Rakouska plánované na 8. června. "O svém právu účastnit se schůzí vlády dobře vím. Nevím ovšem nic o tom, že by mohl být prezident premiérem na zasedání vlády předvoláván," citoval Klaus ze své odpovědi Paroubkovi. Nesouhlasí s Paroubkem v tom, že se veřejnosti dostávají informace o postojích prezidenta a premiéra k zodpovědnosti za zahraniční politiku. Ústavní činitelé se přou o poslání prezidenta v zahraniční politice České republiky. Debata se vyhrotila minulý týden, když premiér pohrozil Klausovi omezením jeho zahraničních cest, pokud na nich hlava státu nebude tlumočit názory české vlády. Paroubek si myslí, že prezidentova role v zahraniční politice podléhá vládě, Klaus má opačný názor. Premiérovi vadí zejména to, že Klaus v zahraničí ostře kritizuje evropskou ústavu, jejíž schválení považuje vláda za svou hlavní prioritu.

Česká republika loni jako jediná ze čtveřice nových členských zemí EU ze střední Evropy splnila tři že čtyř maastrichtských kritérií nutných pro přijetí eura. Zaplatila za to však nižším tempem hospodářského růstu, protože Polsko, Slovensko a Maďarsko rostly i při vyšší inflaci rychleji. Uvádí to analýza makroekonomického vývoje, kterou zveřejnil Český statistický úřad. Česká ekonomika se ve srovnání s ostatními středoevropskými státy vyvíjela v letech 1997 až 2004 nejpomaleji a průměrné tempo růstu bylo nižší i proti patnáctce zemí EU. Relativní úroveň hrubého domácího produktu na obyvatele k průměru evropské pětadvacítky v letech 1997 až 2000 dokonce klesala. Česku se však dlouhodobě daří dodržovat cenovou stabilitu. Například spotřebitelské ceny vzrostly od roku 1996 do letošního března o 37,2 procenta, což byl nejnižší přírůstek ve srovnání s ostatními středoevropskými zeměmi, které loni vstoupily do EU. Česko plní také požadovanou úroveň úrokových sazeb a loni snížilo i schodek veřejných rozpočtů pod tři procenta hrubého domácího produktu. Ještě o rok dříve to bylo téměř 12 procent. Na příznivějším výsledku se projevil nižší schodek státního rozpočtu i převod nevyčerpaných téměř 26 miliard korun do rezervních fondů. Daří se i českému vývozu, podíl českého zboží na zahraničních trzích roste a příznivě se vyvíjejí i směnné relace. To znamená, že zatímco ceny dováženého zboží rostly v letech 1993 až 2004 v průměru o 1,1 procenta ročně, vývozci mohli zdražovat až o 2,5 procenta ročně. Český vývoz se v roce 2002 podílel na světovém obchodu 1,5 procenta.

Krajanská organizace České a slovenské sdružení v Kanadě (ČSSK) vyznamená 5. června bratry Ctirada a Josefa Mašínovi, Milana Paumera a další tři bývalé československé občany in memoriam za jejich odpor proti komunismu po únoru 1948. Předání se podle ČSSK zúčastní čeští senátoři Edvard Outrata, Martin Mejstřík a Josef Pavlata, stejně jako velvyslanec v Kanadě Pavel Vošalík. Mašínové založili po nástupu komunistů k moci ozbrojenou odbojovou skupinu. Při jejich činnosti zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později při jejich útěku do západního Berlína tři východoněmečtí policisté. V říjnu 1953 se podařilo pětičlenné skupině přejít do východního Německa a poté do západního Berlína. Milan Paumer byl postřelen, ale on i bratři Mašínové se nakonec dostali do americké zóny. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli chyceni a spolu se strýcem bratrů Mašínových, Ctiborem Novákem, v Československu popraveni. Mašínové a Paumer nikdy nebyli v Československu odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly USA o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Paumera kvůli promlčení odložilo. Český Senát loni doporučil udělit Mašínům státní vyznamenání. President Václav Klaus doporučení nepřijal. Zatímco Paumer se vrátil v roce 2001 do ČR, bratři Mašínové zůstávají v USA. Podle nich promlčení trestnosti jejich činů nedostačuje a podle nich svědčí o tom, že v České republice nefunguje správně právní řád.