Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Jiří Paroubek chce jednat o zdravotnictví se všemi, jichž se to týká. Ve čtvrtek postupně vyslechl názory zástupců zdravotních pojišťoven, ministryně zdravotnictví Milady Emmerové a poté prezidenta České lékařské komory (ČLK) Davida Ratha. Výsledkem je rozhodnutí svolat na páteční dopoledne společné setkání všech. Paroubek po sérii jednání ČTK řekl, že návrh ministryně je dobrým východiskem, podle něj je nicméně třeba dále jednat o jeho podobě se zdravotními pojišťovnami, se zájmovými skupinami lékařů i s odbornou veřejností. "Požádal jsem o návrhy racionalizačních opatření také zájmová sdružení, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu i další pojišťovny. Určitě vznikne komplexnější materiál, který bych rád projednal jednak koaličně, jednak s opozičními stranami, pokud o to bude zájem," prohlásil. Paroubek by byl rád, aby se výsledný dokument dostal na jednání kabinetu už za 14 dní. Rath ČTK řekl, že premiérovi přednesl argumenty, proč by se měla zvýšit cena lékařské práce v seznamu zdravotních výkonů. ČLK je v tomto bodu ve sporu s pojišťovnami. Ty hrozí, že když se cena práce zvýší, stoupnou jejich výdaje, a tedy i dluh, o dalších 24 miliard, nyní dosahuje deseti miliard. "Vysvětlili jsme panu premiérovi, co chceme, a připomněli jsme, že nám to paní ministryně slíbila," řekl Rath. Před premiérem zpochybnil argumenty zdravotních pojišťoven. "Vypočítali jsme mu, že tato úprava první rok určitě nebude stát ani korunu a v dalších letech záleží na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, nakolik se do systému úhrad promítne změna ceny práce v seznamu výkonů," řekl. Podle Ratha argumentace lékařů premiéra zaujala natolik, že se okamžitě rozhodl svolat společnou schůzku všech stran. "Řekl, že mu přijde zvláštní, že jsou tak diametrálně odlišné názory na stejnou věc a že mu naše argumentace připadá logická a že by chtěl také slyšet ministerstvo a pojišťovny, proč si myslí, že je to jinak, než my říkáme," shrnul Rath. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Jany Kocové se Paroubek při setkání s ministryní ke sporu ČLK a zdravotních pojišťoven o navyšování ceny lékařské práce v seznamu zdravotnických výkonů nevyjádřil. Emmerová dříve podporovala stanovisko komory, když však dostala analýzy pojišťoven, podpořila je. Po pondělním setkání s lékaři a zástupci nemocnic se vrátila k původnímu stanovisku. Řekla, že lékaři by měli dostat přidáno, pokud analýzy potvrdí, že to nezvýší zadlužení. Ve stabilizačních opatřeních počítá Emmerová s valorizací pojistného, jež platí stát za děti, důchodce a nezaměstnané. Tím chce získat až dvě miliardy korun. Plánuje rovněž, že v cenových vyhláškách nenavýší ceny péče, to by mělo přinést další dvě miliardy. Úsporu očekává i od zdravotních knížek. Emmerová chce požádat vládu o 3,8 miliardy pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu.

České firmy a podnikatelé si možná budou moci vybrat, zda chtějí za své zaměstnance platit v prvních 14 dnech nemocenskou, nebo zda toto vyplácení ponechají jako dosud státu za cenu vyššího pojištění. Šéf hospodářské komory Jaromír Drábek tvrdí, že se na tom dohodl s ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem. Ten je zatím opatrnější a tvrdí, že možnost volby budou mít možná jen malé firmy do 25 zaměstnanců. "Pan ministr přislíbil, že bude připravena varianta návrhu zákona se zapracovaným požadavkem komory, aby si podnikatel mohl vybrat, zda chce pokračovat v současném systému nemocenského pojištění, nebo zvolí variantu plateb snížených odvodů a sám bude hradit nemocenskou v prvních čtrnácti dnech nemoci," uvedl pro ČTK Drábek. Podle mluvčí ministerstva Kateřiny Beránkové ministerstvo zjišťuje, zda by tato volba byla možná u všech firem. "Zatím však platí, že by si mohly vybrat jen společnosti do 25 zaměstnanců," řekla ČTK. Vláda ve středu rozhodla, že by dávky v nemoci měli v prvních 14 dnech platit zaměstnavatelé. Na oplátku by se jim snížily odvody na nemocenské pojištění ze 3,3 procenta platu zaměstnance na 1,4 procenta. Hospodářská komora se obávala, že by nový systém nemocenského pojištění dopadl zejména na malé firmy, kterým by přibyla administrativa. Poškozeny by prý byly také podniky z textilní výroby či zemědělství, kde se vyplácejí podprůměrné mzdy. S výsledky schůzky se Škromachem je Drábek poměrně spokojen, o konečné podobě nemocenské však rozhodnou až poslanci a senátoři. Škromach Drábkovi rovněž slíbil, že se sejde s ředitelem České správy sociálního zabezpečení Jiřím Hoidekrem. Společně by měli vyřešit, jak by zaměstnavatelé mohli své zaměstnance kontrolovat, zda nemocenskou pobírají oprávněně a nesimulují.

Novelu obchodního zákoníku, která umožní, aby vlastník alespoň 90 procent základního kapitálu firmy mohl vyvlastnit menšinové spolumajitele, podepsal prezident republiky Václav Klaus. Novela zjednodušuje a zrychluje zápisy do obchodního rejstříku. Proti ustanovení o vyvlastnění se bouří malí akcionáři. Již dříve sepsali petici, v které apelovali na prezidenta, aby zákon zastavil. "Jsme přesvědčeni, že takováto forma 'vyvlastnění' nemá oporu ani v Listině základních práv a svobod, ani v Ústavě České republiky," uvedlo v petici Ochranné sdružení malých akcionářů. Z téhož důvodu novelu odmítl i Senát. Sněmovna však horní komoru 3. května přehlasovala. Drobní akcionáři ve čtvrtek uvedli, že se budou dále bránit. Jednou z možností je ústavní stížnost, pro kterou chce OSMA získat podporu u senátorů. "To je asi nejpřímější cesta," řekl ČTK předseda sdružení Karel Staněk s tím, že se v nejbližších dnech chystá členy Senátu osobně kontaktovat. Druhou variantou je pokus o urychlenou novelizaci nové právní úpravy. Pasáž byla do novely vložena ve sněmovně bez projednání ve výborech. V obchodním světě se operaci, při níž vlastník minoritní podíly vykoupí, říká vytlačení. Stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil při projednávání zákona ve sněmovně poznamenal, že na jedné straně sice bude omezeno majetkové právo, ale uvedený institut je obsažen v právních řádech dalších států EU. Novela mimo jiné dále stanovuje lhůtu pěti pracovních dnů pro provedení zápisu do obchodního rejstříku. Po uplynutí této lhůty, pokud zápis není proveden, nastává tzv. zápis pro zmeškání lhůty. Toto umožní založit obchodní společnost do týdne.

Přibývá sociálních demokratů, kteří by chtěli, aby je do příštích parlamentních voleb vedl premiér Jiří Paroubek. Předseda vlády Mladé frontě Dnes potvrdil, že o místo volebního lídra bude usilovat. ČSSD o tom má rozhodovat na podzim. Nynější předseda ČSSD Stanislav Gross, když opouštěl premiérské křeslo, slíbil, že ČSSD dovede k vítězným volbám. "Bude-li Paroubek úspěšný premiér, tak jistě bude brán velmi vážně jako kandidát na volebního lídra," uvedl socialistický poslanec Jan Kavan, mluvčí levicové frakce ČSSD. Přestože je Paroubek v sociální demokracii vnímán spíš jako pragmatický pravicověji orientovaný socialistický politik, vzestup jeho preferencí uvítali i další stoupenci levicové frakce a chtěli by, aby stranu vedl do voleb. Naděje do něj vkládá předseda děčínské ČSSD Jaroslav Foldyna. Připustil, že je vkládal i do Grosse, který ho zklamal. Růst popularity nového premiéra stoupenci levicové frakce podle člena jejího přípravného výboru, exministra zdravotnictví Ivana Davida očekávali. Přestože ho nepřijímá bez výhrad, jako úspěšný premiér by podle jeho soudu vhodným volebním lídrem určitě byl. Mnohým sociálním demokratům vadí, že Gross po rezignaci na funkci předsedy vlády "odešel do ústraní", a nevěnuje se intenzivně stranické práci. Jsou netrpěliví a zazlívají mu, že se hned nepustil do příprav na parlamentní volby v příštím roce. Preference sociální demokracie se stále propadají. Podle květnového průzkumu STEM by ji volilo 11,4 procenta voličů. Pokles obliby způsobila straně i vleklá vládní krize, kterou odstartovaly nejasnosti kolem majetku Grossovy rodiny. Gross se nyní sice občas objevuje na některých veřejných akcích a účastní se i jednání lídrů parlamentních stran, vyhýbá se však vystoupení v médiích.

Česká republika znovu nabízí Iráku možnost výcviku jeho policistů na svém území. Zatímco dříve o tom uvažovalo ministerstvo obrany, tentokrát s myšlenkou přichází resort vnitra v čele s Františkem Bublanem. Ministr to po čtvrteční schůzce s iráckým velvyslancem v Česku Zíou Mahmúdem Dabásem řekl novinářům. O nabídce chce mluvit i se svým iráckým protějškem Bajanem Bákirem Džabrem Súlaghem, kterého prý pozval na návštěvu do Prahy. "Nabídl jsem velvyslanci, že bychom u nás provedli dlouhodobý výcvik několika desítek iráckých policejních instruktorů," uvedl Bublan. V současnosti cvičí deset českých policistů irácké studenty v jordánském Ammánu. S nimi se na výuce podílí několik set instruktorů z dalších zemí Evropy a Ameriky. Česká republika podle ministra považuje za jednu z možností pokračování odborné přípravy Iráčanů v Jordánsku i v příštím roce, i když projekt měl letos původně skončit. Dodal, že irácký velvyslanec ho informoval také o další alternativě - přestěhování výcviku do jižního Iráku, zřejmě do Basry. Česko se podle Bublana bude z finančních důvodů podílet pouze na jedné z možností. "Jde o bezpečnost a něco nás to stojí, nemůžeme dělat výcvik v Ammánu a ještě v Basře," upozornil. Ušetřit by se podle něj dalo spoluprací republikových policistů s vojenskými, kteří v jižním Iráku již rok a půl působí. Bude záležet na domluvě s ministerstvem obrany, dodal Bublan. Právě armáda chtěla původně své vojáky z Iráku stáhnou již letos v únoru. Ve výcviku iráckých kadetů měli instruktoři pokračovat v českých vojenských újezdech. Český parlament však nakonec na žádost Iráku a Británie prodloužil misi v okolí Basry do konce roku. Projekt v Česku tím padl. Čeští policisté pracují v jordánském policejním středisku mimo jiné jako instruktoři sebeobrany a střelecké přípravy. V osmitýdenních kurzech již vycvičili několik tisíc kadetů.