Zprávy | Z archivu rubriky


Několik zákonů o bydlení, které připravuje vláda a jež jsou součástí nového programového prohlášení, označil premiér Jiří Paroubek za největší bytovou reformu za posledních 15 let. Hlavním bodem koncepce bytové politiky zůstává připravovaný zákon o postupném uvolňování nájemného. "Očekáváme, že během šesti let na základě tohoto zákona může proběhnout deregulace nájemného ve všech místech České republiky," řekl v úterý Paroubek novinářům. Se zákonem o postupném uvolňování nájemného ale nesouhlasí předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. "Zákon o nájemném zachovává protiústavní stav po dobu pěti až šesti let, což je věc, která je nepřijatelná," řekl v úterý ČTK. Podle Šimečka není nový zákon řešením, ale jen prodlužováním protiústavního stavu. Sdružení tvrdí, že jej současná regulace nájemného poškozuje, a český stát žaluje u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku o stovky milionů korun.

Lidem, kteří by se vlivem uvolňování nájemného dostali do svízelné sociální situace, chce vláda pomoci adresnou sociální podporou. Adresná by měla nadále být i podpora mladým manželům a mladým lidem do 36 let, kteří usilují o první bydlení. Současná podoba půjček, které poskytuje Státní fond rozvoje bydlení, se ale změní. Úvěry již nebude poskytovat fond, ale banky. Stát bude u jednotlivých půjček dotovat úvěry.

Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová v pondělí v pražském Karolinu představila svých deset argumentů pro přijetí evropské ústavní smlouvy. Aniž zmínila českého prezidenta Václava Klause, jejích deset bodů vyznělo jako polemika s jeho desaterem výhrad vůči euroústavě. Zatímco Klaus varuje, že státy v nové EU ztratí dosud výlučné právo tvořit si své vlastní zákony a že se v hlasovacích procedurách proti dnešnímu stavu sníží váha Česka, Wallströmová tvrdí, že ústavní smlouva přinese spravedlivější a efektivnější rozhodování v EU a zjednoduší její právní systém. Podle komisařky větší kontrolní pravomoc získá volený Evropský parlament a vliv na politiku EU budou mít i evropští občané. Každá země si ponechává kontrolu nad svou zahraniční politikou a ozbrojenými silami. EU přitom podle ní bude mít po přijetí euroústavy větší vliv ve světě díky zřízení funkce evropského ministra zahraničí. Eurokomisařka odpovědná za vztahy mezi institucemi a za komunikační strategii EU měla zájem se s Klausem setkat. Prezident byl však na oslavách konce druhé světové války v Moskvě. O ratifikaci evropské ústavy Wallströmová hovořila s českým premiérem Jiřím Paroubkem, jehož vláda považuje schválení smlouvy za svůj hlavní cíl. Paroubův kabinet prosazuje ratifikaci v referendu a chystá o ústavě obsáhlou informační kampaň. Česká vláda má o podobě informační kampaně k euroústavě rozhodnout během května.