Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Jiří Paroubek sice věří, že při hlasování o důvěře jeho kabinet podpoří všichni vládní poslanci, je ale připraven jednat i s opoziční ODS a KSČM. Několik sociálních demokratů totiž stále váhá, zda při klíčovém hlasování zvednou ruku pro novou vládu. Šéfovi lidovců Miroslavu Kalouskovi Paroubkův úmysl jednat s opozicí nevadí, předseda unionistů Pavel Němec soudí, že by to bylo proti uzavřené koaliční smlouvě.

Předseda US-DEU Pavel Němec nemá nic proti tomu, když podpoří vládu při hlasování o důvěře někteří opoziční poslanci. Na tom podle něj není nic špatného. "Nešťastné a proti smlouvě, kterou jsme uzavřeli by bylo to, kdyby se hlasy některého z poslaneckých klubů nahrazovaly hlasy opozice," uvedl. Místopředseda unionistů František Pelc si naopak myslí, že diskuse o podpoře opozičních stran je na místě, nevěří ale, že z ní něco vzejde.

"Já si myslím, že je přirozenou povinností premiéra před hlasováním o důvěře jednat i s opozičními kluby. Myslím si, že je to téměř ustáleným zvykem," řekl ČTK šéf lidovců Miroslav Kalousek. "Já bych sice s klubem KSČM nejednal, nicméně pokládá- li to pan Paroubek za užitečné, ať to udělá," dodal. Lidovecký šéf také podotkl, že uzavřená koaliční dohoda "jednoznačně deklaruje", že se vládní strany nebudou podbízet komunistům a že sociální demokraté nebudou ve vyjmenovaných případech přehlasovávat koaliční partnery s komunisty. "Já jsem z tohoto hlediska naprosto klidný," uzavřel.

"Já spoléhám na to, že všichni poslanci ze stran, které spolu spolupracují ve vládě, podpoří vládu při hlasování o důvěře. Ale samozřejmě by mě vůbec nezarmoutilo, kdyby někdo ze stran opozičních vládu podpořil. Já věřím, že ve vládním prohlášení bude několik překvapivých myšlenek, které to umožní," řekl Paroubek novinářům. Jednat je připraven s komunisty i s ODS. "Pokud by ODS opustila politiku nulové tolerance, tak bych byl příjemně překvapen," poznamenal. Občanští demokraté i komunisté ale už dali najevo, že nová vláda sociálních demokratů, lidovců a unionistů jejich důvěru nezíská.

Premiér Paroubek je připraven společně s opozicí připravovat teze důchodové reformy. "Nemůže být z debat vyloučena ani ODS ani KSČM," řekl poslednímu vydání týdeníku Ekonom. Koaliční partneři to považují za samozřejmost vzhledem k tomu, že jde o projekt přesahující několik volebních období. "Dlouhodobě pracuje expertní tým," uvedl Kalousek. Podle něj je nezbytná širší shoda na reformě proto, aby byla stabilní. Stejného názoru je i Pelc, podle nějž je třeba mít na zřeteli, že se budou v budoucnu střídat levicové a pravicové vlády. Nelze se podle něj dohadovat o tom, zda je reforma příliš pravicová, nebo levicová. "Musí být smysluplná," dodal. Místopředseda ODS Ivan Langer ČTK řekl, že pokud ČSSD definitivně opustila tezi, že důchodový systém je v současné podobě udržitelný, a kloní se k několikapilířovému systému, "tak pak si myslím, že prostor pro jednání existuje". Místopředseda KSČM Jiří Dolejš je ale k návrhům ODS a KDU-ČSL skeptický. Nemyslí si, že je půjde "vtěsnat" do představ ČSSD a KSČM.

Pět místopředsedů nové vlády Jiřího Paroubka si zatím mezi sebou nerozdělilo kompetence. Předpokládají ale, že víceméně zůstane zachovaný model z předchozího koaličního kabinetu Stanislava Grosse, v němž působili i nynější vicepremiéři Martin Jahn, Zdeněk Škromach, Pavel Němec a Milan Šimonovský. Novým místopředsedou vlády se stal Bohuslav Sobotka, který je prvním zástupcem Paroubka. Bude tedy premiéra zastupovat a řídit schůze kabinetu v jeho nepřítomnosti. V Grossově týmu zastával tuto roli Škromach, nyní řadový místopředseda.

Paroubek ČTK řekl, že zatím se svými místopředsedy o rozdělení pravomocí nehovořil. "Oni jsou především ministry ve svých resortech," uvedl. Místopředseda pro ekonomiku Jahn, který jako jediný z vicepremiérů neřídí žádné ministerstvo, bude zřejmě i nadále garantovat vládní politiku v oblasti vědu a výzkumu, lidských zdrojů a udržitelného rozvoje. Škromach je ministr práce a jako vicepremiér by měl i v novém týmu odpovídat mimo jiné za vztahy s odbory a za tripartitu. Němec je ministrem spravedlnosti. Předpokládá, že v jeho působnosti místopředsedy vlády zůstane stejně jako dosud oblast lidských práv. Němec uvedl, že není důvod měnit pravomoci vicepremiérů, zřejmě jen Jahn se Sobotkou si musí vyjasnit, co budou mít na starosti.

Paroubek si z ministerstva pro místní rozvoj přivedl do Strakovy akademie mluvčí Veroniku Skořepovou i některé poradce, například někdejšího místopředsedu první polistopadové vlády Valtra Komárka či bývalého poslance ČSSD Zdeňka Trojana. Některé poradce nový premiér "zdědí" po svém předchůdci - zůstat mají Ivan Bušniak, Otto Novotný, Jan Mládek nebo Miroslav Kostelka. Ve funkci zůstává i vedoucí úřadu vlády Aleš Šulc. Premiér možná využije služeb bývalého ministra bez portfeje Jaroslava Bureše. "Byl bych rád, kdyby byl jedním z mých poradců a neodcházel úplně od rozdělené práce," řekl Paroubek o Burešovi v rozhovoru pro týdeník Ekonom. Odchod už avizoval Ivan Fišera, který Grossovi radil v otázkách vzdělávání či lidských zdrojů.

Česká republika odvedla od května do prosince 2004 do rozpočtu EU zhruba 563 milionů eur a obdržela z něj skoro 798 milionů. Čistý rozdíl v český prospěch činil tudíž 235 milionů eur (sedm miliard korun), vyplývá z neoficiálního odhadu Evropské komise. Slovensko za stejné období převedlo do pokladny unie skoro 219 milionů eur a obdrželo 378,8 milionu, jeho čistý příjem činil tedy 159,8 milionu eur.

Je to lepší saldo než ČR mohla očekávat podle tabulek vypracovaných na základě výsledků jednání summitu v Kodani v prosinci 2002, kde byly dohodnuty přesné podmínky českého členství. Tehdy se předpokládalo, že v období květen až prosinec 2004 bude rozdíl mezi odvody a příjmy činit 196 milionů eur. Slovensko podle kodaňských tabulek mělo mít čistý příjem 191 milionů. Rozdíl je podle odborného zdroje způsoben zejména tím, že ČR obdržela více peněz pro zemědělství, než se předpokládalo (přímé platby, ale i dotace z titulu venkovského rozvoje). Podle nejmenovaného zdroje EK tyto výpočty dokazují, že Česko, Slovensko, ani žádný další nový členský stát se v prvním období po vstupu nestaly čistým přispěvatelem do rozpočtu EU, všechny z něj těžily. Tento trend bude pokračovat a sílit, jak budou přibývat platby z fondů určených na podporu chudším regionům a zemím (strukturální fondy, soudržnostní fond), kde se projekty teprve rozbíhají, a zemědělské dotace.

Vládní krize ublížila v průzkumech veřejného mínění zejména sociálním demokratům, pozicí KDU-ČSL však neotřásla. ČSSD si od února pohoršila o více než čtyři procenta. Vedoucí postavení mezi stranami patří nadále ODS, kterou by nyní volilo přes 35 procent lidí. ODS by tak spolu s lidovci, jimž by dala hlas více než desetina lidí, měla v dolní komoře většinu, vyplývá z prognózy společnosti Factum Invenio. KSČM by v případných volbách získala 25,6 procenta hlasů a stala by se tak druhou nejsilnější parlamentní frakcí.

Analytici rovněž zjistili, že téměř polovina veřejnosti se nyní nepřiklání k žádné straně. Z prognózy vyplývá, že v dubnu by se sněmovních voleb zúčastnila polovina oprávněných voličů, což z dlouhodobého hlediska představuje mírně podprůměrný podíl. "Pokud by se tato předpověď vyplnila, potvrdila by se dlouhodobě klesající úroveň volební účasti," dodávají analytici.

Pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny by se nyní podařilo překonat pouze čtyřem stranám. ODS by získala pravděpodobně 82 křesel, KSČM 60, ČSSD 33 a KDU-ČSL 25 mandátů. V porovnání s podobným průzkumem před dvěma měsíci komunisté zaznamenali nárůst o 0,7 procenta, jenž ale nepřekonává hranici statistické chyby. Z dlouhodobého hlediska je možné pozorovat i obdobné posílení pozice KDU-ČSL, jejíž volební výsledek by nyní představoval 10,7 procenta. Spory ve vládní koalici postavení této strany nakonec neovlivnily, míní sociologové.

Většinu ve sněmovně by zřejmě získala případná koalice ODS a KDU-ČSL, která by dala dohromady 107 mandátů. ODS by nyní dostala 35,4 procenta hlasů, tedy o 1,9 procenta více než v únoru. Sociální demokraté si vzhledem k předchozímu šetření naopak o 4,3 procenta pohoršili - ve volbách by získali 14,4 procenta hlasů.

Soudcovská unie ve čtvrtek kritizovala ministra spravedlnosti Pavla Němce i jeho mluvčího Petra Dimuna. Podle soudců Dimun svými výroky, kdy kritizoval postoj soudkyně Hany Křikavové v případu obžalovaného katarského prince Hámida bin Abdal Sáního, zasahuje do pravomocí soudů. Ministr před několika týdny rozhodl o předání Sáního obviněného ze sexu s nezletilými do Kataru. To se nelíbí soudu. Podle soudkyně Křikavové je Němcovo rozhodnutí bezprecedentní a neexistuje žádný judikát, o nějž by se soud mohl opřít. Proto Sáního do Kataru nevydala a kauza nyní míří k městskému soudu. Dimun ve čtvrteční Mladé frontě Dnes uvedl, že postupem soudu byl "znásilněn zákon", a argumenty Křikavové nepřímo označil za lež. "Je nemístné označovat za lháře někoho, kdo má odlišný názor, a je za hranicí zákona mu vyhrožovat," reagoval soudce Vít Bičák. Předseda senátu středočeského krajského soudu Petr Franc zopakoval argumentaci Křikavové, že si nedovede představit, jak by probíhalo dokazování v Kataru, když všichni svědkové jsou z Česka. Ze snahy o ovlivňování obvinila Němce už ve středu Unie státních zástupců. Podle ní se Němec snaží ovlivňovat postup státních zastupitelství v některých trestních kauzách. Unie označila za naprosto bezprecedentní Němcův údajný pokus o odvolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, stejně jako snahy o personální změny na místech dalších vedoucích státních zástupců. Podle Dimuna se unie opírá o mediální spekulace, které nemají reálný základ.