Zprávy | Z archivu rubriky


Grémium ČSSD v pátek akceptovalo výsledky formování nové vlády. Osud formované koaliční vlády v čele s Jiřím Paroubkem mají ale v rukou aktéři sobotního jednání Ústřední výkonného výboru ČSSD. I když jednání zdaleka nebude formální, všeobecně se předpokládá, že většina členů výboru jen mírně pozměněný kabinet ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU podpoří, i když někteří se skřípěním zubů. Nasvědčuje tomu doporučení předsednictva ČSSD i vyjádření regionálních politiků strany.

Optimistou je i Paroubek, jehož nominaci na premiéra má výbor potvrzovat. Předpokládá, že výbor by neměl mít výhrady ani k dalšímu personálnímu složení vlády. Největší námitky se ale přesto budou zřejmě týkat opětovného jmenování ministrů za KDU- ČSL, byť se vzdali místopředsednických funkcí ve straně v souladu s někdejšími požadavky ČSSD na vládu bez lídrů stran. Sociální demokraté viní lidovce z rozpoutání vládní krize a rozpadu kabinetu šéfa ČSSD Stanislava Grosse, který byl kritizován za nevyjasněné majetkové poměry své rodiny. Některým členům ČSSD proto není moc pochuti obnovení vládního spojenectví s křesťanskými demokraty. I krajští představitelé strany ale úterní dohodu o staronové koaliční vládě označovali jako východisko z vleklé vládní krize. Někteří jako "nejlepší možné", jiní jako "nejméně špatné".

Pokud by ústřední výkonný výbor dohodu odmítl, přiblížil by tím dozajista variantu předčasných voleb do sněmovny, které by ČSSD podle průzkumů voličských preferencí nevyhrála, a ztratila by tak velkou část vlivu. Sjezd sociálních demokratů na konci března sice vyzval představitele strany, aby v případě rozpadu vládní koalice pokračovali v plnění volebního programu ČSSD prostřednictvím menšinové vlády, současně je ale vyzval i k tomu, aby zabránili konání předčasných voleb.

Prezident Václav Klaus navíc již oznámil, že vznik menšinové vlády ČSSD bez předem sjednané podpory by nebyl ochoten umožnit. Tuto podporu by sociální demokraté mohli dostat jen od komunistů, spolupráci s nimi na vládní úrovni mají ale sjezdem zakázánu.

Nástupce Stanislava Grosse ve funkci premiéra Jiří Paroubek ukončil jednání s ministry za ČSSD o jejich setrvání ve vládě. Jako posledního ujistil o další spolupráci ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Novinářům řekl, že o jméno nástupce Vladimíra Mlynáře v čele ministerstva informatiky požádal šéfa Unie svobody Pavla Němce do pátečního večera.

Z dosavadních ministrů za ČSSD nezasedne v Paroubkově kabinetu pouze Jaroslav Palas. Mohl doplatit na to, že na březnovém sjezdu ČSSD označil Grosse za "vyhořelé palivo". Výběrem Paroubek naplnil očekávání, podle nichž bude jeho kabinet "Grossovou vládou" bez Grosse. "Když to někdo říkám, předpokládám, že to říká ODS, tak jim v tom nebudu bránit," konstatoval k tomu Paroubek. Včetně unionistického ministra informatiky Vladimíra Mlynáře a bezpartijního ministra bez portfeje Jaroslava Bureše, kteří již dříve podali demisi, tak po vládní krizi opustí své funkce tři ministři.

Paroubek v pátek potvrdil, že ministerstvo průmyslu bude dál vést Milan Urban, i když se spekulovalo o tom, že ho nahradí jeho náměstek Martin Pecina. Ministerstvo zemědělství má po Palasovi řídit poslanec Petr Zgarba. Paroubek také vybral svého nástupce do čela ministerstva pro místní rozvoj. Podle očekávání se jím stal poslanec Radko Martínek. Nic se nezmění na ministerstvech zahraničí, dopravy a životního prostředí, která budou dál řídit lidovci Cyril Svoboda, Milan Šimonovský a Libor Ambrozek. Na ministerstvech obrany a spravedlnosti zůstanou unionisté Karel Kühnl a Pavel Němec. Také v čele ministerstva informatiky bude ministr za unii. US-DEU údajně vybírá z trojice nezávislých kandidátů, podle neoficiálních informací jimi jsou Arnošt Traxler, Libor Kudláček a Vladimír Smejkal.

Ve vládních křeslech, která obsadí sociální demokracie, zůstane ministr kultury Pavel Dostál a ministr financí Bohuslav Sobotka. Paroubek již dříve předpověděl, že jeho pozice spíš posílí. Může to znamenat, že by se mohl stát vicepremiérem. Už ve čtvrtek se přes výhrady k jejich práci Paroubek domluvil na dalším působení ve vládě s ministryní školství Petrou Buzkovou, vicepremiérem Martinem Jahnem a ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou, její setrvání v kabinetu Paroubek podmínil řadou úkolů, což v pátek zopakoval. Dál bude v ministerské funkci za sociální demokracii pokračovat nestranický ministr vnitra František Bublan. Vedle Martínka a Zgarby bude nováčkem kabinetu za ČSSD bezpartijní právník Pavel Zářecký, který už podle čtvrtečních jednání nahradí Bureše v křesle ministra bez portfeje a čele legislativní rady vlády. Dohromady tak s unionistou, s jehož nominací čeká nejmenší vládní strana na výsledek sobotního jednání socialistů, bude mít nová vláda čtyři nové tváře.

Prezidenta republiky Václava Klause se dotklo, že předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) souhlasí s kritikou, kterou vůči prezidentovi vznesli místopředseda Evropského parlamentu Roca Vidal-Quadras a předseda ústavního výboru EP Jo Leinen. Na tiskové konferenci věnované Klausovým názorům na evropskou ústavu konzervativec Vidal-Quadras ve středu prohlásil, že Klaus je jediným šéfem členského státu EU, který vůči unii stojí v tak výrazné opozici. "Jeho (Klausovy) argumenty proti ústavě jsou předpojaté, zavádějící i lživé," řekl novinářům Vidal-Quadras.

Klaus v dopise Zaorálkovi napsal, že nedovede pochopit, že jako ústavní činitel veřejně schvaluje urážky prezidenta vlastní země. "Pokud je Váš výrok v médiích, že 'námitky obou poslanců jsou přesné a výstižné', autentický, pak se tímto výrokem ztotožňujete i s tím, že politici cizí země mohou hlavu našeho svrchovaného státu zcela neslýchaně vyzývat k demisi," napsal v pátek Klaus Zaorálkovi. "Dopustíme-li, aby i nejvyšším představitelům České republiky bylo zakazováno účastnit se diskuse o zásadních otázkách, které ovlivní život občanů naší země na dlouhá desetiletí, ztratíme postupně právo rozhodovat o budoucnosti vlastní země a o svém vlastním životě. Naplní se tak, naším vlastním přičiněním, nejhorší obavy, které o směřování Evropské unie mám," napsal Klaus.

Zaorálek pátečnímu vydání deníku Právo řekl, že považuje kritiku na Klausovu adresu za oprávněnou: "Námitky obou poslanců jsou přesné a výstižné. Jediné, co nyní může pan prezident udělat, je to, že na jejich argumenty věcně odpoví. To není žádné okřikování."

Prezident v dopise uvedl, že Zaorálek má odlišné názory na Evropskou ústavu, což plně respektuje. "Považoval bych však za nepřijatelné, aby Vám kdokoliv bránil je svobodně vyjadřovat. O to větší by bylo mé pobouření, kdyby Vám právo vyslovit svůj názor, který jinak nesdílím, bylo - jako předsedovi Poslanecké sněmovny - upíráno ze zahraničí a kdyby byl předseda naší sněmovny urážen a umlčován," napsal. Kritiku od europoslanců považuje za urážku suverénní členské země EU. Ve čtvrtek proto v dopise předsedovi EP Josepu Borellovi napsal, aby zaujal stanovisko. Podle šéfa prezidentské kanceláře Jiřího Weigla očekává prezident omluvu. K omluvě vyzvali také poslanci ODS.

Předseda Evropského parlamentu Josep Borrell odpoví až příští týden na dopis českého prezidenta Václava Klause. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jacques Nancy. Podle nejmenovaného zdroje v EP se v pátek na odpovědi v Borrellově sekretariátu pracovalo, nebyl však dokončen její překlad do češtiny. Nancy ČTK ještě dopoledne tvrdil, že Borrell v pátek zajisté odpoví.

Klaus v dopise označil kritiku svých názorů na Evropskou unii a ústavní smlouvu ze strany místopředsedy EP Aleja Vidal-Quadrase a předsedy ústavního výboru EP Jo Leinena za urážlivou a vyzval Borrella, aby k tomu zaujal stanovisko. Oba europoslanci se dopustili "hrubých urážek vůči mé osobě, jakožto demokraticky zvolenému prezidentu České republiky", napsal Klaus.

"Kdyby byl napsal mně, s radostí bych mu odpověděl. Napsal však Borrellovi a jsem přesvědčen, že dostane odpověď od něj," řekl v pátek večer Vidal-Quadras ČTK. Hněvivá Klausova reakce ho překvapila. "Debatu začal on tím, že napsal onu předmluvu k textu profesora Coughlana. Pochopili jsme z toho, že chce diskutovat. Jeho velmi ostré a agresivní názory dělaly dojem, že si přeje vyvolat spor, zvedli jsme tedy onu rukavici, což je v demokracii něco zcela přirozeného." Ukázalo se však, pokračoval, že Klaus nechápe rozdíl mezi úlohou prezidenta jako hlavy státu a politika. Pokud si myslí, že zastupuje celou Českou republiku a všechny její občany, nemá se plést do sporů. A pokud se do nich pustí, na což má plné právo, nemůže se dovolávat postavení prezidenta. "Prostě nechápe rozdíl mezi těmito dvěma rolemi." Španělský konzervativec si také nemyslí, že by se mělo s Klausem diskutovat jen na české půdě. "O evropských věcech se má mluvit v celé unii a my europoslanci jsme představiteli nejen svých voličů, ale všeho evropského lidu. Pokud jsem tedy nějak přispěl k rozvoji oné debaty, jsem tomu rád, protože naším úkolem je se starat, aby lidé ústavní smlouvu znali, aby o ní přemýšleli a měli možnost si o ní se znalostí věci udělat názor."

Nancy řekl, že Borrell příští týden odpoví také na dopis europoslanců Jana Zahradila (ODS) a Vladimíra Železného (klub Nezávislí/Demokraté), kteří se před časem pozastavili nad Leinenovými výroky ohledně Klausových názorů na euroústavu v rozhovoru pro Lidové noviny.

Kritika dvou představitelů Evropského parlamentu na adresu prezidenta Václava Klause za jeho názory na EU a evropskou ústavu byla na místě, míní představitelé ČSSD. Uvedli to v prohlášeních, která v pátek poskytli ČTK. Klaus naopak považuje kritiku za urážku a čeká omluvu. Totéž požaduje i ODS. Její europoslanci považují kritiku Klause za skandální.

Europoslanci ČSSD Libor Rouček a Richard Falbr označili způsob, jakým Klaus komentoval obsah a smysl evropské ústavy, za "zavádějící a zkreslující". "Ani neztratíme svou národní identitu ani se nestaneme pouhými provinciemi státu Evropská unie," uvedli. Místopředseda Evropského parlamentu Roca Vidal-Quadras a šéf výboru pro ústavní záležitosti Jo Leinen podle Falbra s Roučkem "pouze uvedli na pravou míru, jaké jsou skutečnosti". Způsob Klausova vyjádření k evropské ústavě "není korektní, nevychází z hlubší znalosti evropského práva a evropského integračního procesu a je založen pouze na negativních emocích", dodali Rouček a Falbr.

Místopředsedkyně senátorů ČSSD a výboru pro evropské záležitosti Alena Gajdůšková soudí, že omlouvat by se měl spíš Klaus českým občanům za své postoje. Prezidentovo chování podle senátorky navíc vybočuje z ústavního rámce. Podle ústavy konání prezidenta v zahraniční oblasti podléhá spolupodpisu premiéra a odpovídá za něj vláda. "Jestliže tedy prezident nekoná v souladu se zahraničněpolitickou linií vlády, pak porušuje Ústavu České republiky," tvrdí senátorka.