Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus trvá na tom, že východiskem nynější vládní krize může být buď kabinet na základě bývalé koalice, nebo dohoda stran o předčasných volbách. Proto požádal předsedy dosavadních vládních stran o potvrzení, zda jejich dohoda o novém kabinetu definitivně ztroskotala. Třetí možnost - menšinovou vládu bez předem dohodnuté podpory - neumožní.

"Sděluji ČSSD, že žádná třetí cesta, to znamená menšinová vláda bez předem sjednané koaliční či eventuálně opoziční podpory, není východiskem. Vznik takové vlády neumožním," uvedl Klaus v tiskovém prohlášení.

Pokud mu lídři ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU potvrdí, že se nedohodli na novém kabinetu na základě koalice vzniklé po volbách v roce 2002, neprodleně zahájí s politickými stranami jednání o prozatímní vládě a o přípravě předčasných voleb.

Gross ve čtvrtek Klause informoval o výsledcích nočního jednání, z něhož vzešla dohoda lídrů ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU o novém kabinetu s jiným premiérem a v obnoveném personálním složení. Sociální demokraté včetně Grosse ale pár hodin poté ujednání odmítli, chtějí vládu bez stranických špiček. "Kdybych to bral osobně, cítil bych se jeho (Grossovým) včerejším jednáním podveden, protože jsem mu uvěřil, že udělá všechno pro to, aby dohoda z noci z 13. na 14. dubna 2005 byla realizována. Tyto osobní pocity si však jako hlava státu nemohu dovolit," reagoval na nečekaný zvrat událostí prezident.

Premiér a předseda ČSSD Stanislav Gross reagoval na páteční prezidentovo stanovisko opakovanou výzvou bývalým koaličním partnerům ke vzniku proevropské vlády bez stranických špiček. "Opakovaně vyzýváme KDU-ČSL a US-DEU k vytvoření proevropsky orientované nekomunistické vlády bez účasti stranických špiček. Jsme připraveni aktivně se účastnit jednání, pokud je prezident svolá," tlumočila ČTK Grossovo stanovisko mluvčí ČSSD Lucie Orgoníková. Nic dalšího podle ní premiér ke Klausovu prohlášení nedodal. Lidé z vedení ČSSD zatím většinou mlčí.

Z dosavadních vyjádření některých sociálních demokratů je ale zřejmé, že ČSSD by se podle nich měla pokusit o menšinovou vládu. Například místopředseda ČSSD a ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek si myslí, že právě menšinová vláda je v tuto chvíli přijatelným řešením, uvedl to pro Český rozhlas. "Neříkám, že je to řešení, kterému já dávám přednost nebo z něj jásám, ale řešení to je. Tady na konferenci Visegrádu jsme s kolegou ze Slovenska, hovořili o zkušenostech, které mají s menšinovou vládou na Slovensku. Menšinová vláda je tam více než rok a funguje to," řekl Paroubek. Ve Varšavě se účastní konference ministrů odpovědných za místní rozvoj zemí visegrádské čtyřky.

Dohodu, kterou politici vládních stran uzavřeli v noci na čtvrtek, smetly ze stolu stranické orgány sociální demokracie. Proti se údajně postavil i Gross. Sociální demokraté mají pocit, že jejich vyjednávači příliš ustoupili lidovcům, které měli v novém kabinetu znovu zastupovat i dosavadní ministři a místopředsedové KDU-ČSL Libor Ambrozek a Milan Šimonovský.

Sedm ministrů z osmnáctičlenného týmu Stanislava Grosse už podalo demisi - tři lidovci, tři unionisté a nestraník Jaroslav Bureš. Všichni zůstávají ve vládních křeslech, dokud prezident Václav Klaus jejich rezignace nepřijme. Po krachu dohody o většinové vládě bývalé koalice opět ožila úvaha o demisi vlády jako celku, kterou už dvakrát předložili svým kolegům ministři za Unii svobody-DEU. Zatím se o jejich návrhu nehlasovalo. Pokud by ale nadpoloviční většina členů vlády, tedy přinejmenším deset ministrů, souhlasila s kolektivní rezignací, premiér by rozhodnutí kabinetu musel respektovat. Kdyby se tedy k sedmi odstupujícím ministrům přidali ještě tři další z řad zástupců ČSSD, mohli by společně demisi prosadit. Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) považuje za možné východisko ze stávající krize dohodu všech demokratických parlamentních stran na dočasné vládě, tlumočila ČTK její slova mluvčí Michaela Lagronová. Rozumným řešením by podle ní byla i demise současné vlády. O svých dalších krocích se ale rozhodne podle toho, s jakými návrhy přijde premiér. S "komunisty v zádech" nechtějí vládnout vedle Buzkové ani ministr průmyslu Milan Urban, ani dva nestraníci - ministr vnitra František Bublan a vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.

"Pokud by se vláda kolektivně rozhodla, že demisi podá, premiér by musel její rozhodnutí respektovat," řekl ČTK Václav Pavlíček z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Prezident podle něj nemůže demisi vlády odmítnout. "Prezident může udělat jenom to, že pověří vládu, aby vykonávala své funkce až do doby jmenování nové," dodal znalec ústavního práva. Podle jiných názorů ale prezident musí demisi vlády přijmout jen tehdy, pokud by sněmovna zamítla žádost kabinetu o vyslovení důvěry, nebo pokud by mu vyslovila nedůvěru. Třetím případem, který nedává vládě ani hlavě státu manévrovací možnosti, je situace po sněmovních volbách - stará vláda automaticky odstupuje po ustavující schůzi nově zvolené dolní komory. V ostatních případech nemusí prezident demisi vlády přijmout a může se pokusit situaci řešit politickými prostředky, uvádí se v komentáři ústavy z roku 1997.

Ničivý požár zachvátil v pátek gotický hrad Pernštejn na Brněnsku. Oheň vzplál z neznámých příčin v bývalé sýpce v centrální části hradu, ve které měli památkáři depozitář s asi 800 historickými předměty - zejména s nábytkem a obrazy. Plameny objekt zcela zničily. Škody se odhadují na sto milionů korun. Požár je tak jednou z největších katastrof, s nimiž se čeští památkáři v uplynulých letech potýkali. Složitý boj s požárem trval 12 hodin. Nikdo nebyl zraněn, řekl mluvčí jihomoravských hasičů.

Pernštejn je ukryt v lesích Českomoravské vrchoviny. Hrad vznikl ve 13. století a patřil pánům z Pernštejna, kteří po staletí ovlivňovali politiku českého království. O starobylosti hradního komplexu svědčí i jeho úzké uličky. Právě těmi se v pátek cisterny hasičů nemohly protáhnout. Do boje s plameny bylo povoláno 25 hasičských jednotek, které vytvořily půl kilometru dlouhé vedení z hadic. Jen tak se podařilo dopravit vodu z prvního až na čtvrté nádvoří hradu. Úsilí hasičů ale nezabránilo proboření střechy. Trosky zasypaly uskladněný mobiliář.

Požár vzplál nad ránem. Všiml si jej náhodný kolemjdoucí. V objektu by měla být protipožární čidla. Zda fungovala, ukáže až nadcházející vyšetřování. V objektu ve čtvrtek pracovali podlaháři. Vyšetřovatelé nyní budou muset zjistit, zda neštěstí nezavinili svojí neopatrností.

Na 50 milionů korun se odhadují škody na zničené budově. Na dalších 50 milionů lze předběžně vyčíslit ztráty vzniklé zničením a poškozením cenných předmětů z depozitáře, řekl ČTK náměstek ministra kultury Zdeněk Novák, který přijel na hrad pomoci s mapováním vzniklých škod. Stát podle něj sice nalezne peníze na opravu objektu, zničené předměty jsou ale nenahraditelné. Oprava hradu leží na bedrech státu; památky totiž nemohou být kvůli své nevyčíslitelné kulturní a historické ceně pojišťovány.

Pernštejnský kastelán s manželkou se pokusil z hořícího objektu vynést v poslední chvíli vše, co se dalo. Zachránil tak alespoň cínové nádobí, církevní monstrance a grafiky. V depozitu byly předměty z 18. a 19. století z mnoha moravských památek. Nebyl mezi nimi mimořádně vzácný předmět. "Každého kusu je ale škoda," řekl ČTK Jiří Ilias z brněnského památkového ústavu.