Zprávy | Z archivu rubriky


Pět nových strojů pro vládní letku chce stát splácet ročně maximálně půl miliardou korun. Návrh ministerstva obrany na nákup v roce 2007, který již projednala bezpečností rada státu, má ve středu potvrdit vláda. Koupi kritizuje opoziční ODS. Po případném převzetí moci po sněmovních volbách ale obchod nezruší. "Uzavřené smlouvy se ve slušné zemi respektují," řekl ČTK stínový ministr obrany Petr Nečas.

Celkem má Česko zaplatit za velký letoun, dvě menší letadla a dva vrtulníky 3,1 miliardy korun. Návrh už přijal prezident Václav Klaus. Jeho cestu na pohřeb papeže Jana Pavla II. ve čtvrtek poznamenala závada na letounu. Kvůli prasklému sklu musel Challenger nouzově přistát v Mnichově. Stejnému stroji prasklo sklo už loni v listopadu. V březnu se muselo kvůli závadě vrátit letadlo Tu-154 s ministrem obrany Karlem Kühnlem.

S rozhodnutím bezpečnostní rady se ztotožnil prezident na zasedání počátkem února. "Těm, kterým se zdá, že celková cena je vysoká, opakuji, že to není projekt na jeden den, jeden měsíc, jeden rok," řekl.

Podle Nečase obrana neudělala hloubkovou analýzu a dostatečně nezvážila všechny alternativy. Jako přijatelná se mu jeví možnost, že by Česko koupilo letadla společně s další zemí, čímž by ušetřilo. "Prioritou má být zabezpečení dopravy vojenských jednotek, služba ústavním činitelům je jen doplňkovou šlehačkou na dortu," řekl ČTK. Jejich cesty by podle něj mohly smluvně zajišťovat civilní letecké společnosti.

Komunisté kategoricky odmítli návrh ČSSD na vytvoření vlády staronové koalice s jiným premiérem a bez stranických lídrů. Jedinou variantou, kterou by KSČM za určitých okolností mohla podpořit, je menšinový kabinet ČSSD. Ovšem za předpokladu, že by se sociální demokraté vrátili ke svému levicovému programu, řekl novinářům po pátečním jednání výkonného výboru KSČM předseda strany Miroslav Grebeníček. V případě, že by se pro variantu jednobarevné vlády ČSSD v sobotu vyslovil ústřední výkonný výbor nejsilnější vládní strany, je Grebeníček připraven svolat širší vedení KSČM a rozhodnout, za jakých podmínek jsou komunisté ochotni takový kabinet podpořit.

Proevropsky orientovaná vláda bez lídrů ČSSD, KDU-ČSL a US- DEU by podle Grebeníčka jen pokračovala v dosavadní politice vládní koalice, která je pro komunisty nepřijatelná. "Nehodláme podpořit druhou ligu, natož okresní přebor," uvedl.

Výkonný výbor KSČM přijal v pátek usnesení, v němž označuje za příčinu vládní krize neschopnost koalice efektivně vládnout a zájem ODS urychlit cestou předčasných voleb přechod k pravicové vládě Modré šance. V tomto scénáři ODS podle komunistů využívá aktivit KDU-ČSL, prostor pro vládu pravice připravuje i část ČSSD a Unie svobody-DEU. "Stranickou pozici v této situaci začal otevřeně zaujímat i prezident republiky," uvádí se ve stanovisku. Poslední obrat v postojích ČSSD podle KSČM svědčí o slabosti a rozpolcenosti této strany. "Vyzýváme reprezentaci ČSSD, aby našla odvahu vrátit se k tradičnímu levicovému pojetí své politiky a nepodléhala tlakům kapitálu a vnějších, republiku poškozujících zájmů... Na tahu není KSČM, i když máme promyšlené postupy různých variant vývoje," shodlo se vedení strany.

Hlasitý křik poštolek se v těchto dnech ozývá plzeňskými ulicemi i v centru města. Ptáci, kteří patří mezi hojnější sokolovité dravce, jsou podle ornitologů typickou ukázkou toho, jak se původně volně žijící druhy zvířat přizpůsobují krajině pozměněné lidskou činností. Zatímco původně poštolky hnízdily na skalních stěnách, v posledních desetiletích se často stahují do měst. Podle některých odhadů je například v Plzni až sto hnízdících párů, řekl ČTK ornitolog Karel Makoň. Namísto skal si poštolky ve městech vybírají k hnízdění dutiny a výklenky na stavbách, využijí ale i například opuštěné stračí hnízdo. Přestože se živí drobnými hlodavci a ne například holuby, jak se mnozí lidé domnívají, dokážou najít i ve městě dost potravy. "Loví v okrajových částech města, lidé ale také mohli pozorovat poštolky, které lovily myši ve velkých květnících u hlavního vlakového nádraží v centru," popsal Makoň.

Městské poštolky patří podle něj také k jedněm z nejčastějších ptačích pacientů, o které se stará místní záchranná stanice ptactva. Pokud to jde, vrátí ekologové mládě vypadlé z hnízda zpět, jindy je dávají do vhodných hnízd k adoptivním rodinám. V roce 2003 okroužkovali pracovníci stanice mládě poštolky, které vypadlo z hnízda na rušné třídě. Mládě odchovali a vypustili do přírody. Zpětně jim pak přišlo hlášení, že pták byl zřejmě zastřelen a kroužek nalezen až v Maroku, přes 2500 kilometrů od Plzně.

Zatímco čeští představitelé ještě nerozhodli o způsobu ratifikace ústavy Evropské unie, euroskeptický prezident Václav Klaus už s velkou pompou zahájil kampaň za její odmítnutí. Píše to páteční francouzský deník Le Monde. Podnětem k článku byla středeční Klausova prezentace knihy Řekneme své ano nebo ne evropské ústavě.

Klaus, "známý svým hlubokým opovržením k novinářům, neopomněl zdůraznit, že 'v titulku je ano i ne'. V publikaci však není jediná věta, která by byla evropské ústavě příznivá," napsal prestižní list. Kniha obsahuje český překlad analýzy návrhu evropské ústavy od skupiny euroskeptických irských odborníků. Klaus k ní napsal předmluvu, kterou Le Monde označil za "skutečnou obžalovací řeč proti ústavě a proti většině vedoucích evropských představitelů". "Klaus tam předkládá své 'desatero přikázání', nové desky zákona ultraliberálních opozičníků vůči ústavě." Deník tak naráží na to, že Klaus přirovnal nedávno Evropskou unii k někdejší Radě vzájemné hospodářské pomoci. Výtky shrnul v únoru do desatera, jež v Česku i v Evropě vyvolalo velkou polemiku. Francouzský list dále konstatuje, že Klaus je jediný šéf státu v Evropě, který vede kampaň proti ratifikaci ústavy. Píše rovněž, že prezident "bez odstínů pranýřuje stoupence evropské integrace" a že "jeho pamflet se nerozpakuje používat obraty a výrazy, jichž před 'sametovou revolucí' používaly komunistické úřady proti disidentským intelektuálům".

Ministerstvo kultury se pokusí prosadit zapsání velkomoravského hradiště v Mikulčicích na Břeclavsku na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Do projektu se má zapojit některou z velkomoravských památek i Slovensko. "Pak by to byl druhý případ v Evropě, po francouzsko- španělských Cestách do Compostelly, kdy by zápis do seznamu UNESCO měl nadnárodní charakter," řekl ČTK Michal Beneš z ministerstva kultury. Konečný verdikt o zápisu památky z období Velké Moravy by mohl padnout asi za čtyři roky.

Na seznamu světového a kulturního dědictví má Česko 12 pamětihodností. Dvě z nich jsou na jihu Moravy: Lednicko-valtický areál na Břeclavsku a brněnská funkcionalistická vila Tugendhat. Zápis další památky by byl pro Jihomoravský kraj obrovským přínosem, především z hlediska turistického ruchu, řekl ČTK krajská radní Miloš Šifalda. Vedení kraje chce proto s ministerstvem kultury ohledně zapsání památky maximálně spolupracovat, především s odbornou a projektovou agendou.

Česko má šanci na registraci hradiště podle Beneše relativně velkou. "Bedlivě totiž analyzujeme zápis památek do seznamu, proto se snažíme nominovat k UNESCO takovou památku, která vyplní bílá místa v jejím seznamu," uvedl Beneš. Velkomoravské hradiště je podle něj ojedinělou architektonickou památkou. Od registrace pamětihodnosti si stát slibuje větší světové povědomí nejen o samotné památce, ale i o Velké Moravě a jejím přínosu k vytváření civilizované Evropy, míní odborník.

Slovanské hradiště v Mikulčicích je od roku 1962 národní kulturní památkou. Rozprostírá se na ploše 200 hektarů a patří k nejvýznamnějším památkám z období vytváření prvních státních útvarů ve slovanském světě. Plochu památky tvoří vlastní hradiště s předhradími a přilehlou sídelní aglomerací. Hlavní hrad se zvedá téměř sedm metrů nad okolní terén.