Zprávy | Z archivu rubriky


Zástupci vlády by mohli podepsat smlouvu se španělskou Telefónicou o prodeji 51,1 procenta akcií Českého Telecomu již příští týden v úterý. Podle místopředsedy FNM Pavla Kuty jde však zatím o pracovní termín, který nebyl definitivně potvrzen. "Všechny technické záležitosti kolem prodeje Českého Telecomu zajišťuje FNM a ministerstvo financí proti jeho postupu nic nemá," reagoval pro ČTK mluvčí resortu Marek Zeman. Vedení Českého Telecomu odmítlo vstup nového vlastníka komentovat. Vláda ve středu rozhodla, že prodá státní podíl v Telecomu Telefónice za 82,6 miliardy korun.

Pokud vláda příští týden smlouvu podepíše, nebude nejsilnější opoziční strana ODS podle stínového ministra průmyslu a obchodu Martina Římana podnikat kroky k jejímu zrušení. "My ani moc možností nemáme. Nebudeme vykřikovat, že se má podepsaná smlouva zrušit. Nějaká jistota právního a investičního prostředí tady musí být," řekl ČTK. Říman dodal, že vláda v současné situaci neměla mandát tak velký obchod uskutečnit, navíc bez konzultací s dalšími politickými stranami. Cena podle něj mohla být vyšší, protože jen hodnota dceřiného Eurotelu je podle jeho názoru přes 60 miliard korun. Podle členů vlády a většiny ekonomů naopak výnos předčil očekávání a považují prodej Telecomu za úspěch.

Podle analytika Patria Finance Tomáše Gaťka by se v případě pádu vlády celá transakce zřejmě výrazně zpozdila, protože podpis některého z ministrů by měl figurovat pod smluvní dokumentací. "Pokud vláda padne, tak se celý proces prodlouží do jmenování nového kabinetu," řekl ve středu ČTK.

Po podpisu smlouvy musí akvizici schválit Evropská komise a tuzemské regulační úřady. Uzavření transakce předpokládá ministr financí Bohuslav Sobotka v polovině letošního roku. Peníze stát použije na financování fondů dopravy a bydlení, sanaci ekologických škod, úhradu ztrát České konsolidační agentury a nastartování penzijní reformy. ODS navrhuje, aby stát na zvláštní účet pro penzijní reformu převedl co největší část výnosu.

Premiér a šéf ČSSD Stanislav Gross ve čtvrtek připustil, že je ochoten vzdát se vládní funkce. Sociální demokraté současně vyzvali lidovce a unionisty k jednorázové dohodě o vytvoření proevropské vlády, v níž nebudou významní představitelé ani jedné ze tří stran. V čele nového kabinetu, který by dovedl zemi až k řádným volbám v příštím roce, by stál opět sociální demokrat, řekl novinářům Gross po jednání předsednictva a poslaneckého klubu ČSSD. Lidovci i unionisté stanovisko ČSSD uvítali, KDU-ČSL však považuje své zastoupení ve vládě za suverénní rozhodnutí strany.

"Česká strana sociálně demokratická nabízí jednorázovou dohodu tří parlamentních stran, která umožní vznik vlády proevropské většiny, ve které nebudou významní představitelé politických stran a v jejímž čele bude předseda vlády nominovaný Českou stranou sociálně demokratickou," uvedl premiér. Dodal, že na funkci premiéra by rezignoval poté, co by projekt nové vlády byl připraven a rozhodující politici by ho garantovali. Gross řekl, že sos sám by současně vybral jiného sociálního demokrata, který by ministerský tým sestavil. "Je to podmínkou dohody," řekl šéf poslanců ČSSD Michal Kraus. I pro příštího premiéra platí podmínka, že to nemůže být významný funkcionář ČSSD.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek ČTK řekl, že vnímá velmi pozitivně, že v ČSSD padla jako reálná varianta demise premiéra Stanislava Grosse. "Setrvává naše stanovisko, že za nejlepší variantu pokládáme pokračování koalice 101 s jiným předsedou vlády nominovaným ČSSD. Pokud se ČSSD rozhodne do nové vlády nedelegovat vyšší stranické funkcionáře, budeme to vnímat jako její suverénní personální rozhodnutí. KDU-ČSL si ponechá vlastní suverénní rozhodování a jsme samozřejmě připraveni k intenzivnímu jednání," řekl.

Hlavní odpovědností nového kabinetu by podle Grosse bylo přijetí evropské ústavní smlouvy. ČSSD předpokládá, že tento scénář musí ještě v sobotu posvětit ústřední výkonný výbor strany, dohoda by mohla být hotova do příštího zasedání vlády.

Rychlé přijetí eura by Českou republiku, Polsko a Maďarsko mohlo poškodit, kdyby tyto země neposílily své ekonomiky a neomezily deficity veřejných rozpočtů a zadluženost. Uvádí se to ve studii ekonomů České národní banky. Předčasný "závod o euro" by mohl být dosti nákladným podnikem, uvedli podle agentury Reuters autoři studie Aleš Bulíř a Kateřina Šmídková. Počítačové simulace podle studie naznačují, že česká koruna, maďarský forint i polský zlotý budou mít problém zůstat v úzkém kurzovém rozpětí takzvaného ERM-2, kde musí kandidáti eura strávit nejméně dva roky. Kromě kritéria stability směnného kurzu musí kandidáti splňovat podmínky u inflace, deficitu veřejných financí, státního dluhu a dlouhodobých úrokových sazeb. To však mohou být pro postkomunistické ekonomiky stále velmi těžké úkoly. "Snaha o splnění konvergenčních kritérií příliš brzy může poškodit konkurenceschopnost české, maďarské a polské ekonomiky," uvádí studie. Její zjištění souhlasí se společným postojem ČNB a vlády, podle něhož by spěch do režimu ERM-2 mohl být před vyřešením vysokých rozpočtových deficitů riskantní. Studie zjistila, že předčasné napojení středoevropských měn na euro by vedlo k nadhodnocení jejich kurzů, což by ekonomikám uškodilo. Hlavními výsledky zbrklého kroku bylo nahromadění dluhů a narušení zahraniční konkurenceschopnosti. Podmínkou hladkého přijetí eura jsou tak zdravé rozpočty a silná ekonomika. "Výsledky naznačují, že postup k euru si bude vyžadovat buď přísnější fiskální politiku než za volného kurzu, nebo mnohem rychlejší růst hrubého domácího produktu a exportu," uvádí studie. Česká republika s Maďarskem plánují kvůli vysokému rozpočtovému schodku vstup do eurozóny až v roce 2010. Slovensko naopak počítá s dřívějším vstupem v letech 2008-09. Ještě dříve chtějí z nových členů EU přijmout euro menší země jako Kypr, Malta, Slovinsko a tři pobaltské republiky. Polští činitelé za cílový termín vstupu do pásma eura často prohlašují rok 2009.

Prezident republiky Václav Klaus při příležitosti 60. výročí povstání vězňů v koncentračním táboře Buchenwald varoval před změnami v hodnocení druhé světové války. Podle něj přibývá pokusů historii přepisovat. "Jsou od nás vyžadována stále nová smiřovací gesta, která de facto stavějí viníky a oběti války na stejnou úroveň, či je dokonce zaměňují," řekl prezident na Pražském hradě v projevu k bývalým vězňům nacistických táborů. Historii podle něj nelze přepsat, ani napravit. Jedinou cestou je smířit se s minulostí, dodal. V pondělí uplyne 60 let od vzpoury buchenwaldských vězňů a osvobození tábora americkou armádou. V táboře, založeném v roce 1937 u Výmaru v Durynsku, zemřelo do konce druhé světové války přes 50.000 lidí.

"Stále znovu se setkáváme s pokusy dívat se na minulost ahistoricky, s pokusy pomíjet vztah příčin a následků, s pokusy k tragickému období války a k období těsně po ní přistupovat s optikou jakési symetrie utrpení. Touto cestou se někteří snaží obcházet otázku viny za rozpoutání válečných hrůz, pomíjet souvztažnost zločinu a trestu, stavět viníky do role obětí a v neposlední řadě historii přepisovat," řekl ve čtvrtek Klaus.

Mezi čtvrt milionem lidí vězněných v Buchewaldu byly i tisíce Čechů, například malíř Josef Čapek či novinář a publicista Ferdinand Peroutka. Podle jednoho z bývalých vězňů Miloslava Moulise byl sice Buchenwald místem nepopsatelných hrůz, ale lidé, kteří pocházeli z různých míst Evropy, se dokázali spojit a časem vytvořili silnou ilegální organizaci. "Podařilo se vytvořit lepší podmínky pro život - bez vzájemné solidarity by to nebylo možné," uvedl v projevu.

KSČM bude podle svého předsedy Miroslava Grebeníčka uvažovat o podpoře vlády premiéra Stanislava Grosse jenom v případě, že kabinet spojí žádost o vyslovení důvěry se zákonem o majetkových přiznáních. Grebeníček to řekl na čtvrteční tiskové konferenci. Zdůraznil však, že komunisté podpoří jen takový zákon, který bude platit i zpětně. Grebeníček bude tento názor prosazovat na pátečním zasedání výkonného výboru strany. Šéf KSČM ale trvá na tom, že koaliční vláda důvěru jeho strany nikdy neměla a ani ji nemá. Odmítl "resuscitaci koalice", o které se uvažuje. Její pokračování do voleb podle něj je sice možné, ale veřejnost ji jen stěží přijme jako rozumné řešení. Vnímat ji spíše bude jako "spojenectví bezcharakterních a neschopných, kteří si jako rukojmí své neschopnosti berou občany této republiky".

Vláda, která by spojila žádost o důvěru s návrhem majetkového zákona, by musela být podle Grebeníčka menšinová. Nemohli by v ní být lidé, "kteří kopou za Modrou šanci" ODS, a musel by být přijat zákon, který "skutečně prokáže majetky jednotlivých politiků". Měl by zahrnovat celé polistopadové období a opírat se o platné daňové zákony, vysvětloval předseda.

Rukopis občanskodemokratické Modré šance je podle Grebeníčka cítit z návrhů vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna, který navrhuje výrazně snížit daně všem příjmovým skupinám, ale podle Grebeníčka nejvíce nejbohatším. Vicepremiérovy návrhy jsou důkazem toho, že nové zdroje jsou, ale chybí ochota kabinetu užít je také na perspektivní sociální a zdravotní programy, dodal. "Rozhodně bychom neměli slyšet na daňové zákony, se kterými by chtěli přijít," zdůraznil Grebeníček. Ty jsou podle něj pro komunisty nepřijatelné, protože ti mají o zdanění příjmů zcela jiné představy. Šéf KSČM je přesvědčen, že jde o cílený postup, který má zabránit spolupráci ČSSD a KSČM. Svědčí o tom podle něj aktivita šéfa lidovců Miroslava Kalouska, který chce paralelně tyto zákony za KDU-ČSL předložit sněmovně, a totálně tak rozložit sociální demokracii. "Spojit hlasování o důvěře vládě s něčím jiným než se zákonem o majetkových přiznáních by se v tuto chvíli dalo vykládat jako pokračování volebního podvodu i korupčního stylu vládnutí," zdůraznil Grebeníček. Komunisté se podle něj už nehodlají o ničem jiném než o tomto zákoně bavit. Rozhodujícím jednáním podle Grebeníčka ale nebude páteční zasedání výkonného výboru. KSČM svolá ústřední výbor, který je nejvyšším orgánem mezi sjezdy, a ten dá doporučení poslaneckému klubu. Komunisté ale ještě počkají na závěry sobotního zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD, uzavřel předseda.

Devět nemocnic spravovaných Moravskoslezským krajem by od příštího roku mohlo fungovat jako akciové společnosti. Dosud jsou nemocnice příspěvkovými organizacemi. Kraj si od transformace nemocnic slibuje především zlepšení jejich hospodaření, řekl novinářům náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Veverka. Kraj chtěl nemocnice na akciové společnosti změnit už v předchozím volebním období, ale nepodařilo se mu to. Krajští zastupitelé nejprve loni v dubnu rozhodli o převodu nemocnic na akciové společnosti, o dva měsíce později ale kvůli opoziční KSČM a ČSSD a některým koaličním zastupitelům nakonec zastupitelstvo samotné založení akciových společností odmítlo. Současná koalice tvořená zástupci ODS a KDU-ČSL ale tvrdí, že návrh podpoří. Veverka uvedl, že kraj má podstatně více zkušeností než při prvním projednávání. Podle něj se v krajích, kde akciové společnosti dosud nefungují, zhoršují hospodářské výsledky. Hospodaření nemocnic fungujících jako obchodní společnosti se prý naopak zlepšilo. Kraj, který bude jediným akcionářem nově vzniklých akciových společností, bude moci nadále rozhodovat o vývoji nemocnic, podotkl Veverka. Kraj bude mít své zástupce i v dozorčích radách. Každá nemocnice bude muset zpracovat obchodní plán, který bude posuzovat rada kraje. Podle Veverky tak nebude možné, aby nemocnice rušily například nerentabilní oddělení. Zastupitelstvo by o změně právní formy nemocnic mělo rozhodovat 28. dubna.

Zásah pražských strážníků proti účastníkům demonstrace za odstoupení premiéra Stanislava Grosse byl oprávněný, ale nebyl přiměřený. ČTK to ve čtvrtek řekl primátorův náměstek Rudolf Blažek. Zástupci magistrátu a městské policie se sešli s organizátory protestu ve středu. Organizátoři dokonce tvrdí, že se jim za incident omluvili. "Byla vyjádřena omluva všem účastníkům demonstrace. Byla vyjádřena omluva konkrétním osobám," uvedli svolavatelé Darek Dupal a Erik Matouš v tiskové zprávě, v níž přístup vedení města a městské policie ocenili. Z Blažkova vyjádření ale vyplynulo, že omluva nebyla. "Bylo jim řečeno, že uznáváme, že zásah byl neadekvátní, a zajistíme, aby se věc neopakovala," řekl Blažek. Primátor Pavel Bém, který schůzku s organizátory svolal, nechtěl jejich vyjádření vůbec komentovat.

Konflikt mezi demonstranty a strážníky se odehrál minulý týden na Václavském náměstí. Účastníci protestu tam postavili reproduktory a mikrofon, aniž měli povolení k záboru prostranství. Strážníci zasáhli a některé věci jim zabavili. Podle Blažka nebylo správné, že strážníci věc řešili násilnou formou za asistence psovodů. Organizátoři protestu uvedli, že zabavená zvuková technika bude urychleně vrácena majiteli a přestupkové řízení proti svolavateli bude zastaveno. Podle Blažka se budou podnikat kroky, aby řízení neskončilo sankcí. "To ale nemůžeme slíbit," podotkl náměstek. Řízení totiž vede radnice Prahy 1. Incidentem se zabývala inspekce městské policie, podle níž strážníci zákon neporušili. Na základě trestního oznámení podaného na městskou policii případ vyšetřuje státní policie.