Zprávy | Z archivu rubriky


Devět nemocnic spravovaných Moravskoslezským krajem by od příštího roku mohlo fungovat jako akciové společnosti. Dosud jsou nemocnice příspěvkovými organizacemi. Kraj si od transformace nemocnic slibuje především zlepšení jejich hospodaření, řekl novinářům náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Veverka. Kraj chtěl nemocnice na akciové společnosti změnit už v předchozím volebním období, ale nepodařilo se mu to. Krajští zastupitelé nejprve loni v dubnu rozhodli o převodu nemocnic na akciové společnosti, o dva měsíce později ale kvůli opoziční KSČM a ČSSD a některým koaličním zastupitelům nakonec zastupitelstvo samotné založení akciových společností odmítlo. Současná koalice tvořená zástupci ODS a KDU-ČSL ale tvrdí, že návrh podpoří. Veverka uvedl, že kraj má podstatně více zkušeností než při prvním projednávání. Podle něj se v krajích, kde akciové společnosti dosud nefungují, zhoršují hospodářské výsledky. Hospodaření nemocnic fungujících jako obchodní společnosti se prý naopak zlepšilo. Kraj, který bude jediným akcionářem nově vzniklých akciových společností, bude moci nadále rozhodovat o vývoji nemocnic, podotkl Veverka. Kraj bude mít své zástupce i v dozorčích radách. Každá nemocnice bude muset zpracovat obchodní plán, který bude posuzovat rada kraje. Podle Veverky tak nebude možné, aby nemocnice rušily například nerentabilní oddělení. Zastupitelstvo by o změně právní formy nemocnic mělo rozhodovat 28. dubna.

Zásah pražských strážníků proti účastníkům demonstrace za odstoupení premiéra Stanislava Grosse byl oprávněný, ale nebyl přiměřený. ČTK to ve čtvrtek řekl primátorův náměstek Rudolf Blažek. Zástupci magistrátu a městské policie se sešli s organizátory protestu ve středu. Organizátoři dokonce tvrdí, že se jim za incident omluvili. "Byla vyjádřena omluva všem účastníkům demonstrace. Byla vyjádřena omluva konkrétním osobám," uvedli svolavatelé Darek Dupal a Erik Matouš v tiskové zprávě, v níž přístup vedení města a městské policie ocenili. Z Blažkova vyjádření ale vyplynulo, že omluva nebyla. "Bylo jim řečeno, že uznáváme, že zásah byl neadekvátní, a zajistíme, aby se věc neopakovala," řekl Blažek. Primátor Pavel Bém, který schůzku s organizátory svolal, nechtěl jejich vyjádření vůbec komentovat.

Konflikt mezi demonstranty a strážníky se odehrál minulý týden na Václavském náměstí. Účastníci protestu tam postavili reproduktory a mikrofon, aniž měli povolení k záboru prostranství. Strážníci zasáhli a některé věci jim zabavili. Podle Blažka nebylo správné, že strážníci věc řešili násilnou formou za asistence psovodů. Organizátoři protestu uvedli, že zabavená zvuková technika bude urychleně vrácena majiteli a přestupkové řízení proti svolavateli bude zastaveno. Podle Blažka se budou podnikat kroky, aby řízení neskončilo sankcí. "To ale nemůžeme slíbit," podotkl náměstek. Řízení totiž vede radnice Prahy 1. Incidentem se zabývala inspekce městské policie, podle níž strážníci zákon neporušili. Na základě trestního oznámení podaného na městskou policii případ vyšetřuje státní policie.

Ministerstvo obrany poprvé připustilo, že by armáda mohla opustit vojenský výcvikový prostor v Boleticích na Českokrumlovsku. Někdo jiný než armáda by ale musel zaplatit náklady na sanaci, řekl při čtvrteční návštěvě újezdu ministr Karel Kühnl. S opuštěním areálu nesouhlasí armáda, potřebuje ho prý k výcviku vojáků. O jeho převedení pod samosprávu obcí již dlouho usiluje Jihočeský kraj, který jej chce využít pro rekreaci.

Opuštění areálu by podle Kühnla bylo možné i přes nesouhlas armády. Z vojenské analýzy významu jednotlivých újezdů vyplývá, že potřebné jsou všechny. "Boletice jsou ale jediným újezdem, který není přímo spojen s vojenskou posádkou," uvedl hlavní argument ministr. Upozornil však, že jakákoli změna vojenského újezdu je podmíněna změnou zákona o zajišťování ochrany České republiky. Vybudování kapacit pro vojenský výcvik, které v jiných újezdech než v Boleticích neexistují, by podle Kühnla stálo 300 až 400 milionů korun.

Při jednání s hejtmanem Jihočeského kraje Janem Zahradníkem stanovil Kühnl i další podmínky, za nichž by kraj mohl území získat. Kromě vyřešení legislativy a majetkového převodu je třeba zaplatit především náklady na sanaci, rekultivaci a pyrotechnické vyčištění prostoru, které si vyžádají nejméně 2,5 miliardy korun. Další náklady si pak vyžádá ekologický audit. Podle Kühnla je to třeba uhradit z jiných zdrojů, než je rozpočet armády.

Zahradník byl s výsledkem čtvrtečního jednání spokojen. "Je to škrtnutí záporného postoje, který tu dosud byl, i když jsme o tom jednali už téměř dva roky. Naším cílem je, aby areál mohla využívat veřejnost," řekl hejtman. V části areálu například investoři plánují vznik zimního střediska. Podle Zahradníka je nyní možné nastoupit cestu k vytvoření zákonných podmínek a začít jednat s okolními obcemi. "Existují již modely typu vojenský újezd Dobrá Voda na Prášilsku. Podobný proces bychom mohli sledovat i zde," řekl hejtman k otázce nákladů na sanaci.

Armáda však se zachováním boletického výcvikového újezdu počítá. "Potřebujeme jej, je intenzivně využíván k výcviku našich jednotek a jako celek má své pevné místo v celkovém systému přípravy výcviku profesionální armády České republiky," řekl novinářům Ivo Zbořil z generálního štábu.

V Londýně začne v pátek slyšení v arbitráži kvůli pádu Investiční a Poštovní banky. Bývalý vlastník IPB, japonská investiční banka Nomura, žádá po České republice 40 miliard korun kvůli údajnému porušení smlouvy o ochraně investic. ČTK o tom informoval mluvčí Nomury Jiří Hrabovský. Stát v roce 2000 uvalil na českou banku nucenou správu a následně ji prodal ČSOB. Podmínky prodeje byly podle Nomury jednostranně výhodné pro ČSOB. Zástupci státu však taková tvrzení popírají a tvrdí, že tehdy byl prodej banky nejlepším řešením. Podle Hrabovského však IPB byla jedinou bankou z velké čtyřky (kam patří ještě KB, ČS a ČSOB), ke které se stát při udělování veřejné podpory ve druhé polovině 90. let obrátil zády. "Přestože Nomura v této situaci vyvinula maximální úsilí a předložila státu několik variant řešení, stát všechny odmítl," uvedl mluvčí. Hrabovský předpokládá, že závěrečný verdikt v celém sporu padne do konce roku 2005. Arbitři musejí nejprve rozhodnout o vině či nevině žalované strany, tedy o tom, zda se český stát skutečně dopustil nekorektního jednání vůči investorovi v IPB a Nomuru poškodil. V případě výroku o vině se pak bude zabývat otázkou, v jakém rozsahu bylo poškození a jaká má být spravedlivá kompenzace, tedy kolik má Česká republika Nomuře zaplatit. Spor u londýnského arbitrážního soudu není mezi Českem a Nomurou jediný. ČR žaluje Nomuru kvůli porušení smluvních závazků v kauze IPB o 263 miliard korun v Curychu.

Česká republika a Rakousko mají potenciál k oživení středoevropského kulturního prostoru, který by se mohl stát politickým, hospodářským a duchovním centrem Evropy. V rozhovoru pro ČTK to řekla nová rakouská velvyslankyně v České republice Margot Klestilová-Löfflerová. Vdova po loni zesnulém rakouském prezidentovi Thomasi Klestilovi, jejíž pověřovací listiny minulou středu přijal prezident Václav Klaus, chce zvláštní pozornost věnovat přeshraniční a regionální spolupráci. "Mám v úmyslu navštívit všechny kraje a vytyčit význam Rakouska. V rozšiřující se EU mají regiony pro lid důležitý identifikační význam," uvedla velvyslankyně. Jako pozitivní příklad takové spolupráce uvedla nedávnou ratifikaci dohody o zaměstnávání občanů v příhraničních oblastech obou zemí a dohody o praktikantech. Pro zaměstnávání českých pracovníků v Rakousku však platí sedmileté přechodné období, a mezi oběma státy tak není zatím naplněna zásada volného pohybu pracovních sil v rámci EU. V celoevropské souvislosti je podle rakouské velvyslankyně nutné vnímat rovněž společné infrastrukturní projekty, jako je například výstavba železniční trati do Summerau, která by měla zlepšit spojení mezi Prahou a Lincem a kterou podporuje EU. Ani jaderná politika, vůči níž se Rakušané staví s nedůvěrou zejména kvůli temelínské elektrárně, není pouze bilaterální problém, domnívá se Klestilová-Löfflerová. "Celý tento komplex otázek by měl být projednáván na evropské úrovni, obzvláště co se týče zavedení bezpečnostního standardu, který je platný v celé Evropě," poznamenala. Doplnila, že příhraniční jaderné elektrárny existují také v ostatních státech sousedících s Rakouskem - v Německu, Švýcarsku, na Slovensku, v Maďarsku a Slovinsku.

Senátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina ve čtvrtek podali na komunisty trestní oznámení kvůli šíření třídní zášti. Opírají se o články v časopisu mladých komunistů Mladá pravda, které podle nich obsahují výzvy ke svržení demokracie. I když oznámení podali na neznámé pachatele, obviňují Komunistický svaz mládeže a KSČM, "že tuto činnost podporují", řekl novinářům Štětina. "Na mnoha místech v těchto tiskovinách vyzývají autoři článků k třídní nenávisti a k praktické aplikaci marxismu-leninismu. Z toho při žalobě vycházíme, neboť jsme se poučili u Vladimíra Iljiče Lenina v jeho stěžejním díle Stát a revoluce, že použití násilí je hlavní praxí leninismu," prohlásil.

Komunisté se případného stíhání neobávají, oznámení na ně není první. "V žádném případě naše strana nepřekračuje žádné zákony, pracuje v souladu s Ústavou," řekla ČTK mluvčí strany. Komunistický svaz mládeže na internetových stránkách označil oznámení "za součást demagogické antikomunistické kampaně a další z mnoha pokusů o plíživou fašizaci české společnosti". Třídní boj podle svazu v současné společnosti existuje nezávisle na komunistech. "Komunisté pouze chtějí vytvořením kvalitativně vyšší, spravedlivější, efektivnější formy společnosti - komunismu - třídní boj odstranit," uvádí svaz.

Štětina podotkl, že nechá na rozhodnutí policie a soudu, kdo má pravdu. "Jsem zvyklý na reakce členů strany, kteří také říkají, že nás pověsí na kandelábr. Je potřeba a čas zastavit ten komunistický nápor, protože komunistická strana už ze samé podstaty je nedemokratická. To, že tvrdí, že je demokratickou stranou a vzdává se násilí, to je lež," tvrdí. Důkazem je podle něj právě Mladá pravda, jejíž redakce sídlí na stejné adrese jako Ústřední výbor KSČM. Časopis je ministerstvem kultury registrovaný měsíčník, svaz mladých komunistů je občanským sdružením.