Zprávy | Z archivu rubriky


Konfederaci politických vězňů (KPV) se nelíbí, že se na obrazovce Primy objeví normalizační seriál Třicet případů majora Zemana, a to prý v podobě "krkolomné" verze Zemana v roli agenta CIA. Proti uvedení kontroverzního seriálu protestovali političtí vězni již loni, tentokrát však upozorňují zejména na jeho údajnou nízkou uměleckou úroveň. Nedomníváme se, že by uvedení seriálu bylo problematické, sdělil zástupce Primy. "I kdybychom se zřekli v kulturní oblasti požadavku etiky, zůstává nám zde ještě otázka vkusu a ohleduplnosti vůči těm, kteří si zachovali nárok na dobré, krásné a pravdivé umění," sdělila ČTK předsedkyně KPV Naděžda Kavalírová. Média by podle ní měla působit také výchovně a nedávat vždy přednost "tržním aspektům". Mluvčí Primy Jana Malíková sdělila ČTK, že televize počítá s uvedením seriálu v květnu letošního roku, vždy jeden díl týdně v pozdních večerních hodinách. Důvodem návratu ale není vznik akční verze majora Zemana, seriál a nový film jsou podle jejích slov dva rozdílné projekty. "Na novém filmu o majoru Zemanovi se nebudeme podílet, nebudeme jej koprodukovat, nemáme s ním nic společného," řekla ČTK mluvčí Primy Jana Malíková. Prima vysílala kontroverzní seriál vyrobený v normalizačních letech již loni. Také tehdy političtí vězni protestovali, podle nich je seriál oslavou minulého režimu a jeho represivních složek, které potlačovaly lidská a občanská práva. Podali také jedno z celkem čtyř trestních oznámení na Primu, policie však všechna odložila. Seriálem se loni zabývala také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která rovněž dospěla k tomu, že Prima vysílací zákon neporušila.

Patová situace kolem vlády Stanislava Grosse zatím trvá. Ministři naznačili, jakým způsobem chtějí z vládní krize vybřednout. Hlasování o důvěře navrhují spojit s projednáváním konkrétního zákona. To ale odmítl prezident Václav Klaus. Hlava státu vyčkává. Demise tří lidoveckých ministrů a unionisty Vladimíra Mlynáře zatím nepřijal. Chce počkat, zda počet odcházejících ministrů nenaroste. Pondělí naznačilo, kteří z ministrů a za jakých podmínek hodlají zůstat ve vládě. Například ministryně Petra Buzková chce z vlády odejít, pokud kabinet získá důvěru jen díky komunistům. Ve vládě chtějí i nadále setrvat ministři Zdeněk Škromach a František Bublan. Svou účast v kabinetu podmiňuje hlasováním o důvěře vicepremiér Martin Jahn. Nakročeno k odchodu z vlády má také ministr Jaroslav Bureš. Čeká, zda se kabinet ve středu nerozhodne jako celek podat demisi. Pokud tak neučiní, rezignuje. Stejně uvažuje i ministr obrany Karel Kuhnl a spravedlnosti Němec. Gross v neděli oznámil, že jeho vláda požádá sněmovnu o vyslovení důvěry. "Sněmovní matematika" postavená na základě politické reality říká, že bez podpory komunistů se vláda neobejde. Kabinet by měl o dalších krocích jednat ve středu. Ekonomové a analytici soudí, že rozhodnutí Grosse požádat s menšinovou vládou o důvěru zvýšilo pravděpodobnost předčasných voleb. Přesto jsou zatím podle nich potřebné hospodářské reformy v nedohlednu. Pád vlády by totiž vedl k několikaměsíční krizi, při které by žádná důležitá rozhodnutí nepadla. Sociální demokraté chtějí spojit otázku důvěry s některým zákonem, například o majetkových přiznáních, střetu zájmů či daňovými změnami. Komunisté už naznačili, že v takovém případě jsou připraveni vládu podpořit. Takový postup ale odmítá Klaus. Země podle něj potřebuje rychlé řešení současné krize, a ne další odklady. Považuje za "naprosto nemožné", aby vládní krize pokračovala. Kdyby ale vláda požádala parlament o pouhé vyjádření důvěry a nespojovala to s jinými věcmi, musela by sněmovna hlasovat do 14 dnů. Agentura Reuters dnes napsala, že menšinová vláda Stanislava Grosse parlamentní hlasování o důvěře patrně nepřežije. Podle Reuters je Grossův krok odpovědí na stoupající tlak prezidenta Václava Klause a některých ministrů, které rozrušil fakt, že poprvé od pádu komunismu v roce 1989 musela vláda spoléhat při hlasování na totalitní stranu.

Sociální demokraté spojí hlasování o důvěře vládě s přijetím některého zákona, tvrdí politologové. Jinak by kabinet neměl šanci hlasování přežít. Kabinet může o důvěru požádat dvojím způsobem - buď samostatně, nebo ji spojit s přijetím některého zákona. Nejčastěji se mluví o zákonu o majetkovém přiznání či o střetu zájmů. "V tom případě mu ji (důvěru) komunisté nemohou odepřít a vláda bude už jasně vládou z jejich milosti. Já tipuji, že si vyberou tu druhou možnost," řekl ČTK Bohumil Doležal. Podobný názor má i Zdeněk Zbořil. Ve spojení důvěry s přijetím zmíněných zákonů vidí i dobrý tah - ČSSD tím podle něj zároveň začne s předvolební kampaní. "Když bude sněmovna hlasovat proti zákonům, tak řeknou (sociální demokraté) - to jsou ty strany, které hlasovaly proti," míní politolog. Otázkou podle něj je, zda se při hlasování o důvěře za svou stranu postaví všichni sociálnědemokratičtí poslanci. "Může se objevit deset nebo 15 disidentů, kteří by to mohli zvrátit," myslí si. Nyní je podle něj řada na prezidentovi - pokud bude nyní se schvalováním rekonstruované vlády otálet, přenáší se tak na něj částečně zodpovědnost za prodlužování vládní krize, podotkl Zbořil. Samostatné hlasování o důvěře nemůže vláda přečkat ani podle Rudolfa Kučery. "Už je to od Grosse jistý druh rezignace," myslí si. Na rozdíl od Zbořila je přesvědčen, že kabinet předstoupí před parlament kvůli tlaku prezidenta a ve skutečnosti s tímto krokem nikdo z vedení strany nesouhlasí. "Nikdo z nejbližších Grossových ministrů to nechtěl udělat, je to z jejich strany rezignace," řekl Kučera.

Ve věku 81 let dnes ráno zemřela malířka Helena Zmatlíková, známá především mnoha ilustrovanými postavičkami oblíbených dětských hrdinů. Několik generací čtenářů zná dokonale svět příběhů a pohádek, které zabydlují půvabné postavičky s typickýma velikýma očima. Zmatlíková zemřela po dlouhé nemoci. ČTK to řekl její syn Ivan Zmatlík. Dodal, že poslední rozloučení s malířkou se bude konat v úzkém rodinném kruhu. Helena Zmatlíková ilustrovala více než 180 knih pro děti, které vycházely v mnoha vydáních a reedicích. Získala několik ocenění v tuzemsku i zahraničí. Z obrázků Heleny Zmatlíkové se na čtenáře několika generací díval kocourek Modroočko a jeho dvojnožec, trpaslík Pitrýsek na nich putuje za štěstím a nezbedný Pinocchio čelí nebezpečí. S ilustracemi Zmatlíkové rostou děti odmalička, od prvního leporela, jako je třeba Hrubínův Paleček nebo Vařila myšička kašičku. S jejími obrázky se naučí i číst. Slabikář, který vznikl v autorské dvojici s básníkem Jiřím Žáčkem, patří mezi nejzdařilejší, stejně jako učebnice Moje první čítanka. Helena Zmatlíková v současnosti patří mezi první desítku nejčastěji vydávaných ilustrátorů 20. století v Česku. Sama říkala, že vydané tituly ani nespočítá, protože některé už vyšly více než desetkrát, a to jen v češtině. O dětské knížky s jejími ilustracemi je zájem také v cizině, mezi milované ilustrátory patří dokonce i v Japonsku.

Především působením Vladimíra Hučína ve složkách Bezpečnostní informační služby (BIS) a jeho tehdejšími aktivitami se zabýval přerovský soud. K jednání si předvolal bývalé i současné členy BIS, kteří byli kvůli soudu s Hučínem zbaveni mlčenlivosti. Jednání také doprovázely hlasité protesty aktivistů, kteří nesouhlasili s tím, že je proces neveřejný. Hučín je obžalován ze sedmi trestných činů. Případem se bude zabývat soud i v úterý. Bývalý zpravodajec Hučín, který svou vinu popírá, je s vývojem procesu zatím spokojen. "S procesem jsem zatím naprosto spokojen. Před soudem byl vyslechnut můj bývalý ředitel Petr Částečka, který jednoznačně vypovídal v můj prospěch. Kdybych to převedl do sportovní terminologie, tak vedeme 10:0," řekl ČTK Hučín. Podotkl, že nechápe, proč je proces neveřejný. "Je to zbytečně utajováno před občany, žádné zvlášť tajné informace se tam neprobírají," dodal Hučín. Aktivisté Hučína se k soudní místnosti během celého dne vůbec nedostali. Dveře na chodbu zablokovala ve třech řadách justiční stráž, která místy tvořila nad účastníky soudu převahu. Lidé i odpoledne klid na chodbě přerušovali výkřiky: Chceme svobodný proces, Jelínkova justice je ostudná nejvíce či Svobodu právu. Zazpívali také společně hymnu. Spis týkající se procesu Hučína má celkem osm svazků a téměř 2000 stran. Bývalého důstojníka BIS Hučína viní obžaloba ze šesti trestných činů. Podle státního zástupce v 90. letech jako důstojník BIS vyvolával v lidech pocit ohrožení levicovým extremismem, přechovával tajné materiály, neoprávněně shromažďoval osobní data a nelegálně držel zbraně a výbušniny.