Zprávy | Z archivu rubriky


Česká národní banka ve čtvrtek podle očekávání snížila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Hlavní repo sazba tak klesne na dvě procenta. Sazby se ocitnou na stejné úrovni jako v eurozóně. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů.

Podnikům nízké úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem historicky nejlevnější úvěry na bydlení. Nízké úroky vyhovují i státu, který je také významným dlužníkem. Naopak lidé, kteří mají své peníze uložené na účtu u banky, dostávají nižší úroky, než je inflace, a reálně tedy prodělávají.

Podle vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna přispěje snížení sazeb k omezení dlouhodobého posilování koruny, což je dobrá zpráva pro exportéry. Koruna ve čtvrtek reagovala jen nepatrným oslabením na 29,94 Kč/EUR, poté se vrátila na 29,90 Kč/EUR. Reakce byla podle Tomáše Vlka z Patria Online slabá, protože snížení sazeb očekávala většina trhu.

ČNB naposledy snižovala sazby v lednu. V dubnu bude mít banka hotový nový inflační výhled. Ten by měl podle hlavního ekonoma HVB Bank Pavla Sobíška potvrdit, jak velký prostor ke snížení sazeb existuje. Do dubna se podle něj také snad vyřeší politická krize, která je nyní pro rozhodování ČNB jedním z prvků nejistoty. Dvě procenta by měla být pro české sazby dnem, neboť ČNB podle ekonomů nebude chtít snížit úroky pod úroveň Evropské centrální banky.

Premiér Stanislav Gross ve čtvrtek na Pražském hradě oficiálně předal prezidentovi Václavu Klausovi demise tří lidoveckých ministrů. Prezident demise formálně převzal, neznamená to ale, že by je podle ústavy zatím přijal. Vyčká podle svých slov do pátečního hlasování o nedůvěře vládě, pak rozhodne o dalším postupu. Gross po schůzce s prezidentem potvrdil, že uvolněná místa ve vládě by mohli zaujmout poslanec ČSSD Radko Martínek, velvyslanec při EU Jan Kohout a ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr. Formálně ale premiér zatím Klausovi nenavrhl, aby je jmenoval do ministerských křesel. "I já souhlasím s tím, že je třeba vyčkat hlasování sněmovny o nedůvěře vlády," řekl premiér a šéf ČSSD.

Martínek má nahradit ministra životního prostředí Libora Ambrozka, Kohout by měl místo Cyrila Svobody stanout v čele české diplomacie a Švagr spravovat resort dopravy, který dosud řídil Milan Šimonovský. Švagr ČTK řekl, že s Grossem jednal, nechtěl se ale vyjádřit, zda nabídku přijal.

Prezident prohlásil, že zatím nebude činit žádné zásadní rozhodnutí a vyčká na hlasování poslanců o nedůvěře vládě. K občanským demokratům a lidovcům, kteří budou hlasovat proti Grossově kabinetu, se zřejmě komunisté nepřidají, a vláda by tak mohla pokračovat dál. "Před tímto hlasováním já v žádném případě žádný další výrok neučiním," uvedl Klaus.

Někteří sociálnědemokratičtí ministři již dříve řekli, že by nezůstali ve vládě, která by se opírala o KSČM. Pokud by ale zůstalo u toho, že komunisté se při hlasování o nedůvěře zdrží hlasování, možná by jim to nevadilo. Například ministr financí Bohuslav Sobotka dal najevo, že s takto vyjádřenou tolerancí KSČM vládě by problém neměl. "Pro nás to není ani personální, ani programový obchod s KSČM. Ta, ať zítra bude hlasovat jakkoli, tak zůstane opoziční stranou," uvedl.

Někteří sociální demokraté ČTK řekli, že i kdyby se několik ministrů za ČSSD rozhodlo odejít z vlády kvůli její závislosti na komunistech, nepodávali by demisi teď, ale až později a třeba pod jinou záminkou. Nechtějí prý nyní Grossovi dál komplikovat situaci. Tito politici také uvedli, že KSČM stupňuje své požadavky na ČSSD, což prý řadu sociálních demokratů rozladilo.

Kvůli odchodu lidovců z vlády a klíčové roli komunistů v nynější vládní krizi přirovnali ve čtvrtek někteří politici situaci k únoru 1948 a událostem, které následovaly po nástupu komunistů k moci. Historickou paralelu jako první použil předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, když odmítl názory, že jeho strana odchodem z vlády a hlasováním pro nedůvěru Grossova kabinetu dostala do hry komunisty. "Komunisty pouští do hry ten, kdo s nimi chce spolupracovat, to nejsou a nebudou křesťanští demokraté. Já nejsem Josef Plojhar, je na Stanislavu Grossovi, zda chce či nechce být Zdeňkem Fierlingerem. A ani na vteřinu nepochybuji, že Václav Klaus není Edvardem Benešem roku 48," připomněl Kalousek po setkání s Klausem poválečné předsedy lidové strany a sociálních demokratů a tehdejšího prezidenta.

Plojhar je nejen pro lidovce symbolem kolaborace této strany s komunisty, Fierlinger se podílel na poúnorovém sloučení sociální demokracie s KSČ. Beneš v únoru 1948 podlehl tlaku komunistů a přijal demisi ministrů demokratických stran, sociální demokraté v Gottwaldově vládě zůstali.

"Doufám, že se historie nebude opakovat," reagoval šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Nedokáže odhadnout, jak se teď Klaus zachová. Podle ústavy prezident odvolává a jmenuje ministry na návrh premiéra, ale teoreticky může tyto kroky oddalovat. Gross se podle Tlustého snaží zachránit sám sebe a svou vládu za každou cenu, i za cenu spojenectví s komunisty. "Považuji to za projev zoufalství," řekl. V dosavadní historii země se podle něj nestalo, že by ministři jednoho koaličního partnera odešli, a premiér se pak tvářil, že se nic nestalo.

Sociální demokraté ale odmítají názory, že otevřeně spolupracují s komunisty, aby jejich vláda přežila páteční hlasování o nedůvěře. "To ODS jedná s komunistickou stranou, protože shání podporu pro svůj návrh na vyslovení nedůvěry vládě," míní první místopředseda strany a ministr financí Bohuslav Sobotka. "Uvidíme, zda bude KSČM znovu hlasovat s ODS, nebo ne," dodal. "My nejednáme o tom, aby KSČM podpořila nás, jednáme o tom, aby nepodpořila ODS," řekl novinářům šéf poslanců ČSSD Michal Kraus. Dodal, že když Kalousek vidí paralelu v roce 1948 a obává se spolupráce ČSSD a KSČM, může za to sám. "Pan předseda Kalousek do této situace pana prezidenta dostal sám svým postupem ve vládní krizi," uvedl Kraus.

Výkonný výbor KSČM doporučil ve čtvrtek svému poslaneckému klubu, aby se jeho členové při pátečním parlamentním rozhodování o vyslovení nedůvěry vládě zdrželi hlasování. Po téměř tříhodinovém zasedání to novinářům řekl předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Pokud klub doporučení výboru vyhoví, vláda premiéra Stanislava Grosse hlasování o nedůvěře přežije. Bez hlasů 41 komunistických poslanců nedají totiž zastánci svržení vlády dohromady potřebný počet nejméně 101 hlasů, které jsou pro vyslovení nedůvěry nezbytné. Nedůvěru vládě chtějí vyslovit frakce ODS a KDU-ČSL, které mají spolu s nezařazeným poslancem Tomášem Vrbíkem dohromady jen 79 hlasů.

Grebeníček přiznal, že prosazoval, aby komunističtí poslanci hlasovali pro vyslovení nedůvěry Grossovu kabinetu. Opačný názor hájil místopředseda Jiří Dolejš. Někteří účastníci zasedání považují rozhodnutí výboru za Grebeníčkovu prohru. Podle kuloárových informací rozhodl většinový odpor vůči ODS, jež navrhla hlasování o nedůvěře. Zastávali ho takřka všichni předsedové krajských organizací KSČM, kteří jsou spolu s předsedou a místopředsedy členy výboru. Vliv krajských předsedů je ve straně značný, protože krajské organizace sestavují volební kandidátky. Grebeníček před novináři přes doporučení výboru trval na tom, že vláda důvěru komunistů nemá. "Stanislav Gross je pro mě nepřijatelný," zdůraznil. Byl by prý rád, kdyby jeho případ rozhodly nezávislé orgány činné v trestním řízení na základě podnětů, které jim byly podány.

Splněná povinnost, ale především dobrý základ pro podzimní kvalifikační finále. Tak hodnotí trenér fotbalové reprezentace Karel Brückner uplynulé dva zápasy, v nichž čeští hráči nastříleli osm branek a vybojovali šest bodů. Zatímco cestu za výhrou nad Finy si sami zkomplikovali, v Andoře nenechali nikoho na pochybách, na čí straně je větší fotbalová kvalita.

I když podle Brücknera každý šest bodů z těchto dvou zápasů očekával, především první duel s Finskem nebyl vůbec jasnou záležitostí. "Potvrdily se předpoklady, že to je velmi silný tým, ale my jsme si to sami hodně zkomplikovali. Já však věřím, že to byla jen výjimka," řekl kouč k teplické přestřelce, v níž Lokvenc tři minuty před koncem rozhodl o výhře 4:3.

Březnové zápasy byly prý stejně jako ty nadcházející v červnu jen předzvěstí dramatického závěru bojů v první kvalifikační skupině. "To bude teprve to pravé finále," uvedl Brückner směrem k podzimu, kdy jeho tým čekají mimo jiné klíčové duely v Rumunsku, doma s Nizozemskem a ve Finsku.

Zápasy v minulých dnech potvrdily, že stále sílí příliv mladých fotbalistů, kteří na kouče dělají dobrý dojem svým přístupem. "Nová generace hráčů si říká o místo v sestavě a vytváří nové herní možnosti," řekl Brückner. Dosud kosmetické úpravy tak nejspíš brzy trvale změní někdejší tvář mužstva s řadou třicátníků. Objevují se i nové osobnosti, kolem nichž se tým v budoucích letech může tvořit. Brückner zmínil především Tomáše Rosického. "Srovnávání s Pavlem Nedvědem mi sice zcela nesedí, protože Tomáš je trochu jiný povahově, ale je opravdu na nejlepší cestě, aby se ujal velitelské taktovky," prohlásil kouč pochvalně na adresu jednoho z klíčových hráčů svého výběru v posledních zápasech. Dortmundského záložníka jako by vybičovaly ke skvělým výkonům debaty o možném zájmu Realu Madrid a dalších velkých klubů. Rosický se podílel na šesti z osmi nastřílených branek a s Milanem Barošem byli jednoznačně nejvýraznějšími postavami mužstva. Paradoxně oba zazářili ve chvíli, kdy jsou kritizováni za výkony v klubovém dresu.

Španělský operátor Telefónica, který zvítězil v tendru na koupi 51 procent Českého Telecomu, ve své nabídce uvedl, že nehodlá prodat dceřinou firmu Telecomu Eurotel. Společnost neuvažuje ani o tom, že převede splácení kupní ceny na Český Telecom, což by znamenalo významné zadlužení tuzemského dominantního operátora. ČTK to řekl zdroj obeznámený s obsahem nabídky. "Naopak je pravděpodobné, že Telefónica využije ke splácení kupní ceny dividendy z Telecomu," dodal zdroj. Zástupci firmy se k výsledkům tendru dosud oficiálně nevyjádřili.

Telefónica by podle analytika Komerční banky Lukáše Dufka mohla prosadit zvýšení nynějšího nízkého dluhu Telecomu a výplatu vysoké dividendy. Firma si podle něj s nejvyšší pravděpodobností ponechá celý Telecom, nebude se zbavovat Eurotelu ani fixních linek a mohla by podpořit regionální expanzi Českého Telecomu.

Telefónica nabídla za státní podíl 82,6 miliardy korun. Druhá nejvyšší nabídka Swisscomu zněla na 79,2 miliardy a třetí Belgacom chtěl zaplatit 67,5 miliardy korun. Konsorcium France Télécomu a finančních investorů Blackstone/CVC/Providence bylo vyřazeno pro odchýlení od podmínek tendru.

Swisscom již oznámil, že svou nabídku za Telecom považuje za konečnou a nehodlá ji dále zvyšovat. Belgacom si počká na rozhodnutí vlády, a naopak připustil možné zvýšení nabídky. Společnost France Télécom v jednovětém prohlášení uvedla, že vzala rozhodnutí českých úřadů na vědomí a nehodlá je dále komentovat.

Vláda by měla o prodeji Telecomu Telefónice rozhodovat zřejmě příští středu. V té době by ale pozice kabinetu mohla být oslabena, protože v pátek se v Poslanecké sněmovně uskuteční hlasování o nedůvěře kabinetu. Premiér Stanislav Gross by proto měl na žádost ministra financí iniciovat jednání parlamentních stran, aby vláda mohla privatizaci formálně dokončit.

Nabídka Telefóniky 502 Kč za akcii výrazně předčila očekávání trhu. Akcie Telecomu proto ve čtvrtek výrazně posílily a kolem 14:00 se obchodovaly za 434 korun, tedy o 8,4 procenta výše než ve středu.

Komunisté se sice pravděpodobně zdrží při hlasování o důvěře vládě, budou ale požadovat odchod premiéra Stanislava Grosse. V rozhovoru pro BBC to řekl první místopředseda strany Vojtěch Filip. Rozhodl o tom podle něj výkonný výbor strany. Poslanci KSČM, které ČTK oslovila, však uvedli, že výkonný výbor nepřijal ve čtvrtek žádné doporučení, které by se týkalo Stanislava Grosse. Výbor pouze doporučil postup při hlasování o nedůvěře.

"My udržujeme vládu, ve které většinu má sociální demokracie, a tak jak jsem slyšel předsedu naší strany (Miroslava Grebeníčka), tak v jeho vystoupení zazní apel na Stanislava Grosse, aby přesto on sám složil mandát předsedy vlády," uvedl Filip. Gross tak má dostat možnost, aby odstoupil a nebyl "potupně" odvolán.

Tímto krokem komunisté podle Filipa podporují výsledek voleb v roce 2002 a chtějí se sociální demokracií spolupracovat. Odmítají však spolupráci s Grossem, který podle KSČM nemá důvěru společnosti. Jestliže Gross neodstoupí zhruba do měsíce, budou komunisté hledat ve sněmovně podporu pro to, aby iniciovali hlasování o nedůvěře vládě, sdělil Filip v BBC. Zároveň připustil, že pokud nová Grossova vláda předloží v dubnu jednu z klíčových norem - zákon o majetkových přiznáních či zákon o střetu zájmů - spojí jeho projednávání s vyslovením důvěry vládě. Pokud zákon bude schválen, tlak komunistů na Grossovo odstoupení se zmírní.