Zprávy | Z archivu rubriky


Majitelé aukčních síní působících v Česku se shodují, že prozrazení částky, kterou česká vláda uvolnila na dražbu vzácného rukopisu ve Francii, je velkou chybou. "Jako majitel aukční síně si myslím, že je to velké riziko," řekl ČTK Martin Kodl z aukční síně Antikva Nova Kodl. Unikátní latinský překlad Dalimilovy kroniky chce Národní knihovna ČR příští čtvrtek dražit v Paříži, kde se vzácné bohemikum ze 14. století objevilo v nabídce jedné z tamních aukčních síní. Národní knihovna nechtěla prozradit, kolik peněz stát na nákup uvolní. Po středečním jednání vlády ale mluvčí Věra Dušková novinářům prozradila sumu deset milionů korun. Ve čtvrtek ji potvrdil i ministr kultury Pavel Dostál.

Katalogová cena fragmentu je stanovena na 120.000 až 150.000 eur (3,6 až 4,5 milionu korun). Experti si však myslí, že by cena mohla dosáhnout až milionu eur (30 milionů korun). "Je to malér. Podle mě tahle informace vyhnala tady lidem z kapsy šest milionů korun," míní jeden z majitelů aukční síně Meisner-Neumann Jan Neumann. Ve hře jsou podle něj zájmy rodiny vlastníků rukopisu či třeba těch, kteří se jen "ze sportu" pokusí cenu "vyšroubovat" vysoko. "Když už je stát hrdý na to, že chce dát na nákup deset milionů korun, ať se zeptá někoho, kdo dělá v obchodu, jak to prezentovat," podotkl Neumann. Kodl uvedl, že přemýšlel, jestli zveřejnění sumy neobsahuje nějaký trik, jak na případném protihráči "vyzrát". "Ale nic mě nenapadá," přiznal. "V Čechách i v zahraničí je běžná praxe neříkat, s jakou sumou na aukci kupec půjde," uvedl. Připouští, že částka je tak vysoká, že by její výše mohla odradit případné aktéry. "Ale to je šance asi jedno promile," uzavřel Kodl.

Česká strana má o rukopis eminentní zájem. Historikové označují nález za objev století či největší objev od dob Františka Palackého. Dalimilova kronika je nejstarší česky psaná veršovaná kronika a jedno ze základních děl českého dějepisectví. Český text byl často přepisován a dochovalo se osm úplných rukopisů a pět zlomků - Národní knihovna vlastní tři úplná díla a dva zlomky psané česky. Známé jsou německé překlady, ale o latinském se nevědělo.

Soudci nyní více uvažují o založení soudcovské samosprávy, která by nebyla tolik závislá na exekutivních složkách státu. Zástupci soudů o tom informovali novináře v souvislosti se středečním rozhodnutím prezidenta nejmenovat tři desítky čekatelů do funkcí soudců. Podle soudců tím bude omezeno právo občanů na rychlý proces. Prezident ve středu odmítl jmenovat dvaatřicet z pětapadesáti justičních čekatelů; je jim totiž méně než třicet let a podle Klause jsou příliš mladí. Věkovou hranici 30 let stanovil soudcům zákon už v roce 2003. Podle jeho přechodného ustanovení se ale omezení netýká právníků, kteří již byli justičními čekateli v době přijetí zákona. Soudcům i ministerstvu vadí, že prezident se rozhodl pouze na základě věku budoucích soudců a podle nich nehodnotil odbornou stránku kandidátů. Právě justičními čekateli chtělo ministerstvo vypomoci některým krajům, které se potýkají s nedostatkem soudců. Prezidentovo rozhodnutí také zaskočilo další desítky čekatelů mladších 30 let, kteří již složili justiční zkoušky a teprve čekali na své jmenování.

Předseda městského soudu v Praze Jan Sváček řekl, že současný stav zavinila vláda Vladimíra Špidly. Potřebný počet soudců totiž nevypočítávala z množství soudních případů, jak je běžnou praxí, ale podle peněz, které mohla dát na jejich platy. "Obviňuji tehdejší vládu ČR, která mylně informovala o naplněném stavu soudců," řekl Sváček. Prezidentovo rozhodnutí podle něj vyplynulo právě z přesvědčení, že soudců je dostatek. Jenom v Praze jich přitom podle Sváčka do plánovaného stavu 571 soudců chybí 41. Tím, že prezident schválil jen dva ze 14 soudců, kteří měli nastoupit na pražské soudy, jako by tím stávajícím soudcům nadělil 4000 spisů za rok, které mohli nováčci zpracovat.

Soudcovská unie se snaží dlouhodobě o vznik soudcovské samosprávy, která by se podílela na jmenování justičních funkcionářů a pracovních podmínkách soudců. Soudci podle prezidenta unie Jaromíra Jirsy uvažují o založení soudcovské rady, která by omezila zasahování moci exekutivní do moci soudní. Tato soudcovská samospráva je běžná ve většině zemí Evropy, uvedl Jirsa, její prosazení v Česku ale bude trvat asi ještě několik let. "Spolu s Lotyšskem jsme evropský unikát," řekl Jirsa o praxi, kdy jmenování soudce závisí na rozhodnutí jednoho člověka. Samosprávy by například měly rozhodovat o všech případech odvolání soudce. Nyní je možné, aby soudce z vedoucích funkcí odvolal ministr spravedlnosti. Mluvčí ministerstva Petr Dimun řekl, že vzniku soudcovských rad se ministerstvo nebrání. Jistá míra kontroly ze strany exekutivy je však podle něj nutná, už vzhledem k tomu, že soudci jsou placení z daní.