Zprávy | Z archivu rubriky


Plánované zrušení českého generálního konzulátu v Košicích patrně přinese problémy některým krajanům žijícím na východním Slovensku. Ačkoli Praha slibuje, že do města budou pravidelně jezdit zástupci konzulátu z Bratislavy, kvůli některým záležitostem budou Češi z východního Slovenska zřejmě muset cestovat do metropole vzdálené více než 400 kilometrů, soudí představitelé krajanů. "Toto rozhodnutí vnímáme dosti negativně. Oslovili jsme již některé představitele v ČR i na Slovensku a doufali jsme, že se toto rozhodnutí ještě podaří zvrátit," řekl ČTK předseda Českého spolku na Slovensku Pavel Doležal. Podle něj je navíc překvapující, že ministerstvo zahraničí zdůvodňuje zrušení konzulátu finančními otázkami, a na druhé straně již oznámilo, že by v Košicích mělo být zřízeno České centrum. "V tom nevidím nějaké snižování nákladů," poznamenal předseda spolku, který sám žije na východním Slovensku. Zrušení konzulární úřadovny na východě Slovenska podle Doležala určitě krajanům přinese problémy. Ačkoli by do Košic podle plánů ministerstva měli pravidelně jezdit konzulární úředníci, kvůli některým záležitostem budou muset Češi zřejmě přesto jezdit do Bratislavy. "Byla to i jistá prestiž. V Košicích je například generální konzulát Maďarska a Česká republika přitom tvrdí, že má se Slovenskem nadstandardní vztahy," uvedl Doležal.

"Z Košic do Bratislavy je to dost daleko, ale pokud by konzulární oddělení dělalo pravidelné výjezdy, nejnutnější věci by se mohly vyřídit i v Košicích," soudí šéfka Klubu občanů ČR na Slovensku Jana Bratinková. Podle ní zůstává otázkou, jak chce česká diplomacie řešit například zápisy do seznamů voličů. "A pokud bude někdo potřebovat vyřídit něco ze dne na den, Češi budou muset patrně cestovat do Bratislavy," uvedla.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda ve středu na zasedání sněmovního zahraničního výboru řekl, že o zrušení konzulátu v Košicích je prozatím rozhodnuto. Na východě Slovenska bude podle něj místo generálního konzulátu zřízeno České centrum. Ministr snahu o zrušení některých zastupitelství zdůvodňuje příliš rozsáhlou sítí zastoupení v zahraničí. V cizině působí 90 velvyslanectví, 21 konzulátů a 18 českých center. Některé české úřady by se podle něj mohly v budoucnu spojit se slovenskými a působit ve společných objektech. Podobnou praxi uplatňují například skandinávské země.

Zvláštní školy by měly vzdělávat jen děti s mentálním postižením. Nemělo by se už stát, že na ně budou přeřazeni žáci, kteří jsou schopni absolvovat základní školu, ale učitelé si s nimi jen nevědí rady, řekl ČTK ředitel ministerského odboru speciálního školství Jiří Pilař. Zvláštní škola také změní název. Musí se přejmenovat na základní školu praktickou. Nařizuje to nový školský zákon, který platí od ledna, a vyhláška o vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Zvláštní školy budou ale ještě nějakou dobu existovat. Ministerstvo jim dalo čas na to, aby zažádaly o přejmenování.

O údajně neoprávněném zařazování dětí do zvláštních škol hovoří zejména Romové. Skupinka Romů z Ostravska si kvůli tomu nyní stěžuje na diskriminaci při vzdělávání u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. "Snažíme se, aby bylo co nejvíce dětí i se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách. Ale když je pedagogové nedokážou vzdělávat, tak mohou být na základě souhlasu rodičů a vyjádření odborníků umístěny do speciální školy," uvedl Pilař. Speciální školy vzdělávají děti s poruchami chování nebo učení.

Ředitelka zvláštní školy v Žatci Zdeňka Hamousová si myslí, že ve zvláštních školách není příliš mnoho dětí, které by na ně nepatřily. "Na naší škole jsme dosud měli jen děti s mentálním postižením," řekla ČTK. Myslí si, že by si ředitelé škol nedovolili zařadit dítě do zvláštní školy neoprávněně. S tím souhlasí i ředitelka speciálních škol v Lounech Beata Kurillová. Podle ní například romské děti ve zvláštních školách automaticky nekončí. Přeřazení dítěte vždy předchází jednání s rodiči, kteří musí s tímto krokem souhlasit, uvedla. Obě ředitelky mají zkušenosti s tím, že za nimi rodiče chodí a žádají je, aby přijaly jejich dítě, i když je schopno základní školu absolvovat. Shodují se, že to rodiče dělají kvůli své pohodlnosti. Zvláštní škola na děti totiž neklade takové nároky a rodiče se s nimi nemusí doma tolik učit. Děti žadatelů absolvují psychologické vyšetření. "Pokud se ukáže, že nemá takové problémy, aby muselo být zařazeno na zvláštní školu, nepřijmeme ho," podotkla Hamousová. Někdy také vrací dítě zpět do základní školy, když je zjevné, že ji s pomocí rodičů zvládne.

V koalici zavládlo dočasné příměří, ale začátkem dubna se zřejmě rozjede další kolo jednání o osudu společné vlády. Křesťanští demokraté ve čtvrtek oznámili, že nebudou do velikonočního sjezdu ČSSD naléhat na odvolání premiéra a úřadujícího šéfa ČSSD Stanislava Grosse. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek po schůzce koaličních lídrů řekl, že jeho strana respektuje rozhodnutí ČSSD řešit pochybení předsedy vlády vnitrostranickými mechanismy.

Sociální demokracie zase prohlásila, že chce nadále vládnout s lidovci a unionisty, ale že je jejím právem i odpovědností nominovat premiéra. Gross chystá veřejnou omluvu za výroky, kterými komentoval majetkové poměry své rodiny. Zřejmě se tak stane na sobotním zasedání širšího vedení ČSSD v Praze.

Lidovci tvrdí, že teď dali sociálním demokratům oddychový čas. "Znamená to, že sociální demokracie má teď prostor ve své předsjezdové diskusi, a my se těšíme, že usedneme k jednacímu stolu s těmi, kdo budou mít čerstvý mandát od sjezdu," řekl Kalousek před večerním zasedáním celostátního výboru lidovců. Nijak nechtěl komentovat, co se stane, pokud sociální demokraté na sjezdu podpoří Grosse. Dodal, že výsledek dnešní koaliční schůzky nevnímá jako otázku, zda někdo někomu ustoupil. "Důvěřujeme tomu, že ČSSD je stranou, která dbá na psaná i nepsaná pravidla demokratické politiky," uvedl Kalousek. Lidovci proto nebudou v následujících třech týdnech ovlivňovat předsjezdovou atmosféru uvnitř ČSSD.

Gross po setkání grémií koaličních stran ve Strakově akademii řekl, že sociální demokracie je připravena pokračovat ve společné vládě s KDU-ČSL a Unií svobody-DEU. Místopředseda nejsilnější vládní strany Zdeněk Škromach doplnil, že se Gross veřejně omluví. "Premiér je současně připraven předstoupit před veřejnost a omluvit se těm, kteří se mohli cítit jeho výroky dotčeni," řekl. Gross tak naplní požadavek lidovců, aby vysvětlil některé své výroky. Částečně se omluvil již při čtvrteční návštěvě Kopřivnice. Škromach také připomněl, že Grosse nominovala do čela vlády ČSSD, a jen ona je proto oprávněna ho vyzvat k demisi. "ČSSD trvá na svém právu a zároveň odpovědnosti vítěze voleb do Poslanecké sněmovny rozhodnout o osobě předsedy vlády," řekl vicepremiér, který se s Grossem na sjezdu utká o předsednické křeslo. Sociální demokracie podle Škromacha považuje majetkové poměry a podnikatelské aktivity Grossovy rodiny, kvůli nimž vypukla vládní krize, za urovnané. O důvěru Gross své stranické kolegy požádá v sobotu na zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD. Pokud nebude cítit jasnou podporu, odstoupí.

Předseda unionistů Pavel Němec dodal, že současnou koalici považuje jeho strana za nejlepší řešení situace vzešlé z voleb roku 2002. Unionisté berou na vědomí prohlášení koaličních partnerů, která dávají naději na pokračování koalice. Unie svobody také vítá rozhodnutí Grosse omluvit se za některé výroky.